Obrana Lidu, leden-červen 1970 (XXIX/1-26)

1970-01-03 / No. 1

Nedělní Pohraničník a pes patří k sobě a stali se už mnohokrát motivem ro­mánů a filmů. Svobodnlka Nedvedala B psa Doru nerozlučně spojila služ­ba při ostraze státní hranice. • Proč máte rád psy? Je to opravdu nejvérnějšl přítel Člověka. Oblíbí sí svého pána tak, že v nebezpeěi za něj položí svůj pst život. Jak nemilovat takového tvora? • Kterého psa — jako kynoldg roty — máte nejraději? Svou fenku Doru. Říkám svou pro­­■>, že jt mám opravdu řád, l když ..m, že ml plně nepatří. Je milá, ne­­záludná, ale ve službě přísná. Mohu se na ní spolehnout jako na samo­pal ... Vycítí každé nebezpečí, kte­rému společně musíme čelit. Dora se dovede znamenité učit. • Léčíte také své nemocné svěřen­ce ... Jsem povinen starat se o zdraví psů. Ošetřil jsem tři, kteří se pora­nili o drátěné zátarasy. Dobře si to. pamatují. KdyiJfeuUitstii rány Bele, viděl jsem jí v očích, že trpí. Ted' je ml vděčná stejně jako .má Dora. • Nebude se vám stýskat, až se rozloučíte s Dorou? Budu asi hrozně smutný, ale v ci­vilu si hned koupím podobného psa. aby mi připomínal Dorinku. • Jakou úlohu a důležitost má pes při ostraze státní hranice? Lépe vidí i cítí než Člověk. Pomá­há pohraničníkovi při jeho těžkě služ­­oě na „dvě stě“ procent. V nebezpečí nikdy psovoda neopustí a nezradí. • Má pes někdy také špatnou ná­ladu? / on má slabé chvíle. A není dob­ré za to psa trestat. Jsem zásadně proti jyzickému násilí. Zakládám vý­cvik na dobrovolnosti a mělo to Cispěch u všech psů, které jsem cvi­čil. / Na světě jazdí v současné době 215 miliónů aut, z toho 47 procent ve Spoje­ných státech. V Evropě je na prvním místě Švédsko, kde jedno auto připadá na 3.S obyvatel, na druhém místě je Francie, kde jedno auto připadá na 4,5 obyvatele, následuje Velká Británie, Belgie, Německá spolková republika s 5 obyvateli na jedno auto. dále švý­carsko s 5,2 obyvatel na jedno auto Itálie a Holandsko kde jedno auto při­a padá na 6,6 obyvatel. STŘÍZLIVÝ ROK Z legend známe léta hubená a tučná, z vlastních zážitků pak roky války a míru, roky plné elánu i hořké skepse. Někdy oprávněné, ale přečasto módní. Zejména ta druhá se nosila v určitých kruzích a byla legitimaci ke vstupu do kroužků „za­svěcených", kteří nejen znali všechny předlednové neduhy, ale „znali" i komplexní léčbu. Přišel však rok 1968 a s nfm I lavina, která mnohým zavalila ideály, jež jsme nejen ctili, ale v nichž jsme spatřovali klíč k osvobození člověka. Ten podivuhodný rok pořádně zamíchal kartami. Bílé se stalo rázem černým a černé bílým a dosud existující hodnoty se odporoučely. Nastal čas vizí, přeludů, horečných snů a nadoblačných představ o tom, že světu ukážeme, co vše zname­ná „okysličené" srdce Evropy. Ve skutečnosti jsme však vězeli až po krk v po­litické, ekonomické a společenské krizi, která se stále prohlubovala. S jejími dů­sledky společnost již několik měsíců pod vedením strany energicky zápasí, aby život lidí u nás nabýval stále více normální podoby Není to lehký úděl, zejména ne po tom všem, co jsme prožili. Vede se politický zápas s těmi, kteří přivedli socialismus až na okraj propasti. A právě rok, do kte­rého vstupujeme, má být rokem dokončení konsolidace všech poměrů u nás. Ne­bude sice ověšen radikálními a lacinými hesly, nebjude mít svá široká záda pole­pena pestrobarevnými plakáty, ale zcela určitě bude časem střízlivých ře­šení, věcných úvah a konkrétních činů. POKRAČUJE NA STR. 2 Svobodník Alois Nedveďal se svou Dorlnkou v neobvyklém ustrojení Jiří ŠLAPÄK ÚSTŘEDNÍ ORGÁN MINISTERSTVA NÁRODNÍ OBRANY ROČNÍK XXIX • 3. ledna 1970 • Cena 1 Kčs • Číslo Pod touto hlavičkou vycházel před čtvrt stoletím čs. armádní deník pro naše vojáky, kteří se zbraní v ruce bojovali proti fa­šismu, za osvobození republiky a za spravedlivější socialistický řád K pětadvacátému výročí nsvobn­­„zenf naší vlasti Sovětskou armádou chceme připnmenaut slavnou his­torii těchto bojů také na strán kách Ohřány lidu a volámR proto všechny vojáky druhé světové vál ky, pracovníky odboje, členy SBP, aby nám pomohli. Již v příštím čísle nedělní Obra­ny lidu přineseme podrobné in­formace o soutěži „ZA SVOBODNÉ ČESKOSLOVENSK O." Bude to soutěž o uejlepší mate­riál z válečných deníků a vzpomí­nek, o nejlepší publicistický ma­teriál k 25 výročí osvobození a o nejlepší fotografickou památku na osvobozeni Sovětskou armádou. NIXON: Hezky papej, maličký! Až vyrosteš a ze­l f sílíš, pojedeš do Vietnamu.” HOVORY 0 LENINOVI Ur „Často se tvrdí, že tak zvaní odbor­nici nemají mluvit do politiky, že Jí nerozumějí. Je to nesprávné už proto, že si nedovedu představit žádnou tvůrčí činnost bez „politiky“, jíž musí být prodchnuta každá práce, každý čin. Předloni jsem pracoval na Jednom vynálezu a ve chvíli, kdy se zdálo, že mi řešení uniká, vzpomněl jsem si na Edisoná, manžele Currieovi, Mendělejeva — a zejména na Vladi­míra Iljiče Lenina. V jedné své práci hovoří o posláni Inteligence vůbec' a o technické zvlášť: „Pro začátek se musíme spo­kojit s využitím toho, co máme — to znamená, že musíme začít od dědictví carova — i pokud jde o vědce a tech­niky. Ba musíme pozvat do Sovětské­ho svazu I cizí specialisty... až do té doby, kdy vychováme Inteligenci vlastní, oddanou naší věci.“ Někteří příslušníci naší nové inte­ligence nejsou vždy v rovině s poli­tikou naší strany — i přesto, že vy­rostlí a bylí vychováni v socialismu. Čím to je? Inteligenci zasáhl, zejména loni, tzv. „elitářský komplex”, jakýsi, řekl bych, nadčlověcký rasismus. Ně­kteří z nás podléhají iluzím „americ­kého životního stylu a úrovně“, aniž si ovšem přiznají, kolik a jak který z nich přispěl k dosažení tohoto standardu. Domnívám se, že míra samostatnosti je na světě nejvyšši právě u nás —■ tedy i míra tvůrčí svobody. Někteří lidé z našeho oboru podléhají jakési únavě — vůbec jim nechutná boj* sice těžký, ale nadějný... O tom všem přemýšlel Lenin. Mys­lím sl, že je nezbytné i pro nás, tech­niky, studovat jej. Pořád přitahuje, dráždi a Inspiruje — a tlm Je dáno, že plně žije .. Jaromír PETRtK fnženýr Josef VÄLEK, Brno: © © „A kerej z vás Je černej?“ „Všichni tři!“ Kresba: F. NEJEDLÍ ■ Shnila Scottová 42letá drži­telka 38 «větových leteckých rekordů, se v Londýně po čtvr­té pokusí o složení potřebných zkoušek a získání řidičského průkazu. V říjnu letošního ro­v ku překonala při sólovém letu (ednomotornvém letadle z Naireby do Londýna svůj vlastní světový rekord; zlepši­­la jej * 41 na 34 hodiny. Pro­hlašuje, že auto řtdlt umí, ale není schopna zkoušky složit. Přitom veškeré ptlotnf zkoušky a roční tasty absalvuje na vý bornou. II Willy Brandt, druhý tohoto jména, je taxikářem v Bonnu. V poslední debí sl na aute připevnil nápis: „Vozí Vás Willy Brandt“. Neopomene však vždy zdůraznit, že on jez­di bez koaličních partnerů. ■ Severokanadské teritorium Yukon jo několikrát většf než naše republika. Jeho hlavni město Whitehorse má však za­tím jen 25 D00 obyvatel. Ti se nyní velmi zlobí na první svě­telné dopravní signály. Tako­vé novoty json prý vždy jen zaěátkem a skončí to posléze návalem turistů. Nakonec prý snad budou nuceni i zamýkat své byty, než opustí dům. II Krátce před zavírací hodi­nou vstoupili dva elegantně odění pánové do textilního od­dělení jednoho obchodního do­mu ve Stockholmu, uvolnili sl místo mezi zákazníky, zvedli pokladnu se stojanu a pomalu s ní odešli k východu. Naložili ji pak do čekajfcíha auta a od­jeli I s obsahem ast 6500 švéd­ských korun. Prodavačka nic nezpozorovala a zákazníci by­li přesvědčeni, že jde • za­městnance podniku. ■ Monsignore Michala Macce­­rnna, předseda vatikánské his­torické komise, vadl výzkum původu „trůnního křesla sv. Petra“. Křealo stoji v chrámu sv. Petra ve Vatikánu a již od 12. století se o něm tvrdl, že pochází z dob života apoštola Petra. Pověst potvrdili z popu­du Vatikánu v roce 1987 zne­­vu dva archeologové. Pomoci rentgenových paprsků a mikro­skopů bylo nyní dokázáno, že ve skutečnosti pochází křeslo z r. 875 nového letopočtu. ■ Abdullah Ranjbar, 861etý zemědělec z Iránu, se dal po více než dvacetiletém manžel­ství ro-vést se svou 421etou manželkou Seklneh." Po osm­náctém dítěti sl totiž dala předepsat antikoncepční pilul­ky. Otec Ranjbar po rozvodu prohlásil, že se co nejdříve znovu ožení s pořádnou ženou, která mu bude rodit děti. ■ Nemilé překvapení zažila slečna Proverbsová z anglic­kého města Leedsu. Když při­šla před dům, zjistila, že ro­bustní lopatové rypadlo právě sešrotovalo její malý vůz do úhledného balíčka. Osádka i úsměvem přihlížela. Teprve po chvíli se „vysvětlilo“, že osádka dostala objednávku k sešroteváni jednoho auta v téže ulici a že malý vůz sleč­ny Preverbsové se jl zdál nej­­vhodnějšl. ■ Martin Tunnicllffe, vikář z Birminghamu, originálním způsobem získává posluchače pro své kázáni. Na kazatelnu vystoupl s loutkou a kázání přednáší formou dialogu, po­moci břlchomluvy. Tvrdí, že nejde o vtip. ale o zcela váž­ný pokus přiblížit učení církve prostému lidu. Atrakce zatím přitahuje, kostel bývá nyní vidy pint). Na obrázku je pan vikář se svjjm'„spolupracovní­kem". ■ Nevlnkou západoněmecké­­ho kosmetického trhu jsou pěkné hodinky dědečkovského typu. Nosí se jako přívěšek na řetěze kolem krku. Po od­klopení vlčka se místo ciferní­ku objeví zrcátko a pudřenka. Tak je možno diskrétně rychle poopravit krásu kdyko­a li a kdekoli. ■ 35 mrtvých tulečů vynesly mořské vlny na pabfežl v an­glickém hrabství Cornwall. Ko­mise odberníků nyní zkoumá, zda smrt nezpůseblly odpadni vody blízkého Výzkumného ústavu pro chemické a biolo­gické zbraně. ■ Antikoncepční prostředky pro holuby zaváui pařížská městská správa. Chce omezit plodnost 300 000 párů hrdliček, protože zatěžují městskou po­kladnu několika sty tisíci fran­ků ročně za čištěni a opravy budov. Holubi antlgest Jsou zr­­ntěka kukuřice, potažená prů­hledným povlakem z přísluš­ného preparátu. ■ Zlatá horečka vypukla ve švédské dňlnf oblasti Örebro brzy po té, kdy noviny ozná­mily, že se našlo zlato v ře­ce Nittälven. K novodebým rý­­žovačům patři 1 mnohé zahra­ničních tnrlstft. Malé kukátko zajímavostí Alkohol nebo limonáda? Včera jsem marně sháněla obyčejná pánská tílka. Někdo marně ahánl pleny, jiný dětské boty, další nitě. Další příkla­dy si jistě doplníte sami, vy všichni, co už jste so místo kupování naučili shánět. A třeba jednou budete marně shánět i alkohol. Nevěříte? Ze i taková situace může nastat, jsem se přesvědčila při návštěvě závadu 3 brněnské Fruty. Zá­vodu, který loni sslavll 140. výročí své existence. Vyrábí především lihovinové a konzervárenské trestl, cukrové kuléry nezbytné pro pivovary, octěrny a další potravinářské závody. Z hotových výrob­ků dodává na trh sirupy, ovocná vína, itáčené konzumní lihoviny. Také fran­couzský koňak Dupuis je výrobkem s vi­zitkou nejlepší tradice, kterou si teprve začiinu budovat 1 tři nejnovější destiláty — Moravian Plum Brandy, Liberty Gie a Moravská borovička. Ze strany odběra­telů se dělá na Frutu stále větší ná­tlak, jen stěží ho zvládají. Trend výro­by každoročně stoupá o 13—20 °/o, což při nedostatku prostředků, výrobních prostor, surovin i lidí zřejmě dovede zamotat hlavu. Prostě se u nás nějak moc pije. Vůbec by neškodilo, kdyby se část milovníků alkoholu přeorientovala na nealkoholickou Coca-Cola, kterou až v příštím roce má dodávat na trh dalll závod Fruty v Modřících n Brna. Ivana Krasová

Next