Obrana Lidu, leden-květen 1971 (XXX/4-21)

1971-01-30 / No. 4

Omylné horlení na účet armády Málokteré dílo armády se těšilo ta­­' ové pozornosti jako nový most přes Vltavu v Praze-Holešoviclch. Repor téřl sledoBwli jeho výstavbu, obdivo­vali organizaci, chválili obětavost vo­jáků. Stavba skončila j termínu. Mos­tari Železničního vojska měli vědomi dobře vykonaného díla. Pak přišlo překvapení Občané upřeli na most kritický zrak a Večerní Praha shrnula námitky jednoho čtenáře pod titul­kem: „POSTAVILI ZMETEK?” List dvakrát vysvětloval nlavní pří­činy závad, ale jsou lidé, kteří z no­vin pamatují his n* slova záporná Nezávisle na sdělovacích prostředcích kolují však po městě I pověsti, které by b; Iv komické, kdyby obvykle ne končily úšklebkem: Občané právem kri­ticky zkoumají každý počin yeřejné i vojen­ské správy. Letmý po­hled na oba mosty v Holešovicích skýtá oku diváka tento obraz: Vedle staré­ho mostu Barikádníků stojí nový most. Avšak nováček slouží jenom nekole­­jovým vozidlům, kdežto tra,mva]e a chodci mohou používat most starý. Dělení provozu vyvyvolává dojem, že bud starý most nebyl ještě tak špat­ný, nebo že nové provizórium nedo­sáhlo takové jakosti, aby mohlo ob­starávat veškerou přepravu. Pochyb­nosti o kvalitě zesilují navíc postře­hy, které odpozoroval, věrohodně se­psal a do novin zaslal čtenář V. B.: „Fo'ny jsou spojeny hřebíky, které vvlézají, spáry se rozestupují, ničí se pneumatiky 1 lávka, s níž )e počítáno pro chodce. Jo nešťastně postavena Chodec b’ de zahalen exhalací plynů z aut projíždějících po mostě.“ ČTETE NA STR. 5 „TO SE ZASE ARMADA VYZNAMENALA”. Zima není snadná ani pro vo­láky. Za mrazů musí být stroje v naprostém pořádku. A tak nékdy ruce techniků téměř přlmrzajt ke kovu. Foto: Bořivoj CERN* Voláci Zelezntěního vojska při stavbě mostu Foto: Bořivoj CERN? Muž z »Vosího hnízda« Rožňava 20. srpna (CTK) — Tajemník výchedsslavenského KV KSS v Ka­licích Rudolf Blaha odevzdal dnes na OV KSS v Rožňavě štítní vyznamenínl Rád práce saudruhovl Martinu Trajbovl, zakládajícímu Stenu KSC, dfl­­chndci z Clerné Lehoty ... 21. srpna 1968 vstává Martin Trajba od radiopřijímače a televizoru a pro­chází uličkami Cierné Lehoty. Lidí a hlasů je venku dost, ale tam, kde ješ­tě včera rachotila mlátička, je ticho Mladík od mlátičky mluví vzrušeně o okupaci. „Soudruzi, přátelé, práce stojí, pojďme mlátit,” vofS Trajba a říká rozčilenému mládenci: „Co se divíš, že přišli? Splnili jsme snad sliby, že zastavíme kontrarevoluci a zkonsoli­­dujeme situaci? Do teďka Jsem ne­spal, teprve dnes klidně usnu, když přišli.” Za chvíli se mlátička opět rozjíždí. Trajba pomáhá, tak jako vždycky v minulých letech, když |eště dělal mistra v Slavošovských papírnách a předsedu OV KSS v Rožňavě. Sem ta­ké jede 23. srpna Na rožňavském ná­městí stojí dva tanky s pěticípou hvězdou „Příteli jsme ubránit socia­lismus a vaš' stranu,“ říká jeden z tankistň na ťrajbův pozdrav a ptá a«: „Ty jsi komunista?” Trajba přisvědčuje a ukazuje tan­kistovi stranickou legitimaci. Ten se zahledl na řádek, kde spočinul Traj­­bův prst a s úctou pak zdraví odchá­zejícího muže z Cierné Lehoty. V tom řádku je napsáno: člen KSC od roku 1921. BYL TO JEDEN RETEZ Se jmény Martina Trajby, Arpáda Kúta, Cerveňáka, Strkovského a dal­ších členů výboru KSC v Slavošov­ských papírnách jsou spjaty stávky z roku 1921 a 1926 za zvýšení mezd. Slavošovští dělníci nezůstali osamo­ceni; společně s nimi stávkovali v šestadvacátém dělníci celulózek a papíren celého Slovenska. „Dělníci šli za naší stranou,“ vzpo­míná Martin Trajba ve svém domku v Cierné Lehotě. „Byl to Jeden řetěz spoten byl jeden dělník s druhým, v jednotě byla naše síla.” ČTETE NA STR. 2 P00 TM ZLOČINŮ NÁVRAT k barbarství Vindobona stála poslední vteřiny na hlavním, kdy?, od prvního nástu­piště vyrazil dlouhý vláček vozíků se zavazadly. Téměř současně přiběhl k vlaku ěednkář s lejstry a zn nim linut pnstaríírh dam. Elegance re­­elegance — téměř otokem hrály vůz první třídy. Výpravčí zaplskl k od­jezdu. Vypukl dokonalý zmatek. Prů­vodce dřivé narozených amerických dívek zaúpěl a zapřísahal muže s čer­venou čepici, aby proboha posečkal. Do otevřených oken nosiči rvali ob­jemné kufry ze solidní kůže. Ty uvnitř s nimi zápasily. Teprve až v Děčíně poněkud nabraly dech. Od pionýrských doh americké civilizace americká žena tak nepotrápila svou fyzičku. Podruhé jsme podobné cestovatel­ky zastihli v Norimberku. Ve vyhlíd­kovém mercedesu projížděly městem v kožešinách křičících těžkými dola­ry a obhlížely místní pamětihodnosti s jistotou otrlých světoběžníků. Když je uvedli do justičního paláce, kde zasedal Mezinárodni vojenský tribu­nál, těkaly nejistě kolem a s neskrý­vaným ulehčením odcházely odtud, když předtím jejich mluvčí s brýlemi na zlatém řetízku poděkovala za stručný výklad a ke svým mezi dveř­mi pronesla: „Bubby byl oěkllvý chlapec ...“ Čtete na str. 9 Nedělní ÚSTŘEDNÍ ORGÁN MINISTERSTVA NÁRODNÍ OBRANY m ROČNÍK XXX • 30. ledna 1971 • Cena 1 Kčs • Číslo 4 BYLO TO MRAVNÍ? Teprve když člověk dočte poslední řádku Poučeni a nechá si znovu proběhnout hlavou všechny události krizového roku 1968, uvědomí si plně nad jokou nebez­pečnou strži tenkrát stála socialistická společnost. Málem nám již do tváři dýchal žhavý plamen občanské války, kterou připravovala kontrarevoluce. Socialismus byl na mnoha místech podminován a mnozí strůjci jeho konce se v koutku duše radovali, že má již na kahánku. Pravda, své záměry nebubnovali, ale naopak, často se prohlašovali za skutečné stoupence socialistických Ideálů Hráli dvoj­­iakou hru, oby dosáhli svých sobeckých cilů. A přitom mluvili velkohubě o morálni čistotě a o čistotě rukou. Podle vlastních slov přicházeli do politiky proto, aby ji vtiskli lidskou morálku. Svými praktikami ve skutečnosti na morálku kašlali. Byla to jen vějička pro prosté duše, o nichž si mysleli, že spolknou všechno, jen když je to v prvotřídním baleni. Také pravice ve straně se ráda nechávala slyšet o tom, že nyní musíme de­finitivně skoncovot s kabinetní politikou a dělat politiku před tváři lidu. Tohle věta se stala málem zaklinadlem pro každého řečníka. Ve skutečnosti se kabi­netní politika roztáčela na plné obrátky. Důkazy o tom nacházíme na nejedné stránce zveřejněného Poučení. Kabinetní politika vlastně začala hned po lednu 68. POKRAČUJE NA STR. 2 Vyznamenaný hrdina Čtenáři si jisté pamatuji na repor­táž, kterou autoři F. Hůša a L. Nápra­va zveřejnili' v nedělním vydání OL č. 1/71 pod názvem „Tragédie se řítila od Trochova”. Popsali v ní patnáct dramatických minut v životě jednoho z našich vojáků — vojína Pavla D o­­b e š e. V pátek 15. ledna t. r. náměstek ministra národní obrany generálmajor ing. Ján Lux odevzdal v Praze P. Do­bešovi vyznamenáni Za statečnost, které mu propůjčil president repub­liky. Význam události podtrhla 1 účast hostů, mezi nimi velitele železničního vojska plukovníka ing. J. Čiháka. Ale přítomni byli I lidé, které Pavel dů­věrněji znal — předseda MNV z Mor­kůvek, Pavlova bydliště, František Prčlk, předseda OV SSM v Břeclavi Vojtěch Hrabal. I ti mu upřímně dě­kovali, že svým rozhodným jednáním, za cenu nasazení vlastního života, za­bráni] velikým, těžko vyčíslitelným škodám i případným ztrátám na lid­ských životech. Vždyf Jestliže by se vlak nepodařilo zastavit v Nové Vsi, pak v cestě stálo českobudějovické nádraží. S blahopřáním a odměnami se připojili ředitel závodu „NHKG- mostárna” v Hustopečích u Brna Ka­rel Klásek a náměstek generálního ře­ditele Ústřední správy železnic Josef Holar, který Pavlovi odevzdal I osob­ní dopis ministra dopravy ČSSR. DOKONČENI NA STR. 2 ■ Doslovo nefdrahocannijll knihu vlastni Státní knlhavna v Ulánbátaru. Není psaná ani tištěná. Celý její text je vy­šitý zlatém na Černám hedvá­bí. Kniha nese titul „Itgel“, což znamená „Víra“. V knihov­ně hlavnlhe místa Mangolská lidové republiky se nacházejí také další unikáty, knihy, je­jichž celý text je sestaven z drahých kamení a ková jaka j*an stříbro, zlata, tyrkysy a lazúry. M Rybářský průmysl Sovětské­ho svazu tude v blízké bu­doucnosti řízený automaticky. Elektronické počítače poskyt­nou údaje o největších tazích ryb a rybářské lodě budou na­sazovány eperatlvně tak, aby využily nejlepšlcb podmínek. ■ Počet aezamístnanýcb v Ka­nadě staupl v prosinci 1970 na 538.090 osob. Podle vládni statistiky představuje tento počet 6,6 procenta pracujícího obyvatelstva celé země. ■ Staros'a francouzského měs fa Aurillac zapsal do rubriky „ečl“ ve formuláři pro vydáni cestovního pasu jedné obyva telce města tento údaj: „Tma věhnědé, výrazné, velmi pěkné [jedno chybí)“. ■ Arktické polární ledovce ztrácejí stále vlče na váze. |en samotných pit největších le­dovců arktického souostroví strict průměrně 4,5 krychlo­vých menů plochy řečně. So­větští vědci vysvětlu|f tento fev soustavným oteplováním naši planety. ■ Poněkud neobvyklou do­pravní nehodu popisuje polský list „Gonlec Górnósl^sk!“ tak­to: „Kráva vyplašená trakto­rem, se vyrvala z ruky sedm­desátiletého Františka P. vrazila do jedoucího motocyk­a lu, řízeného Annou K. Dívka zaplatila nehodu modřinou, kráva ztratila jeden reh, mo­tocykl byl mírně poškozen. Ži­votem zaplatila nehodu husa, na kterou motocykl spadl.“ ■ Vědci vysokohorského obser­vatória Abastumanl nedaleko Tbilisi zpracovali úplnou mapu optické aktivity látek, jož se nachfizejf na povrchu Měsíce, leditel této výzkumné instituce evgenij Charadze podtrhl vý -.nam katalogizace fyzických a chemických parametrů pro celkový Kosmický výzkum. Zna­lost těchto faktorů pomohla například pracavnlkům obser­vatoře zjistit, že hmsta kosmic­kého prachu v mléčné dríze je padesňtmlllonůkrát větší než Slunce. ■ V něksllka novinách v Sao Paulu v Brazílii vyšly Inzeráty - tímto textem: „Zapomněl jsem sl v tem a tom obchodním domě košík s jedovatými hady. Prosím poctivého nálezce, aby košík s obsahem vrátil vedou­címu obchodního domu. Emilio Jaula.“ Než majitelé řečeného obchodního domu zjistili, ža za tyto Inzeráty dostal pan Jaula zaplaceno od konkuren­ce, museli ohlásit úpadek. ■ Hra Agathy Christie „Past s na myši" se hraje v Londýně úspěchem již několik let. Antorka prý nyní udělila jedné výrobní firmě povoleni, aby nový druh pasti na myši na­zvala „Agatha Christie“. ■ Rezbářské umělecké dílo „Lttost vězně nad svými zlo­činy“ Instalovali na dvoře vě­zeni v italském městě Cunco. Ani téma, ani vysoké zdi, ani dostatečný počet strážných ne­zabránily neznámým pachate­lům zcizit teto dílo. ■ Pracovnici Fyzikálního ústa­vu akademie věd SSSR vyvinuli optický telefon TO-2. Za spojo­vací tldnek sloull laserův pa­prsek. Dosud překonává bez­pečně vzdálenost 5 km. V ně­kolika městech Sovětského sva­zu pracují experimentálně te­lefonní linky s laserem. Jeden z těchto aparátů ukazuje náS obrázek. * I

Next