Obrana Lidu, červenec-prosinec 1971 (XXX/26-52)

1971-07-03 / No. 26

/ Neděla í ÚSTŘEDNÍ ORGÁN MINISTERSTVA NÁRODNÍ OBRANY ROČNÍK XXX • 3. července 1971 • Cena 1 Kčs • Číslo2 6 PENTAGONSKÝ SKANDÁL A VĚCI KOLEM NĚHO Jiří AMBROŽ Už dlouho nebyl svět tak rozhořčen a vzrušen, jako v posledních týdnech, kdy měl - díky „prostořekosti" některých amerických novin - možnost na­hlédnout do otřesných tajných dokumentů Pentagonu, které odhalují, jak USA už dávno potají připravovaly válku ve Vietnamu a v oblasti Indočíny. Z celého světa zaznívají hlasy protestu a odporu, mezinárod­ní prestiž USA utrpěla nesporně další vážnou trhlinu. Skandál, který vypukl ve Spojených státech, když tyto tajné do­­.kumenty začaly otiskovat nejprve New York Times a po nich některé další listy, je v lecčem poučný a přímo nabízí myšlenku, podívat se na celou věc z jiné stránky. Skutečnost, že s uveřejňováním zdčaly právě listy, které až dosud patřily k podpůrcům a obhájcům americké politiky v Indočíně, jen znovu dokazuje, že buržoázni tisk je připraven dělat za dolary politiku. Není totiž myslitelné, že by za jeho kampaní stálo jen vedení listu Npw York Times či Washington Post, POKRAČOVANÍ NA STR. 2 Fot«: B. Černý Komisárek fasovat, hezké holky milovat Stará vojenská piseň spojuje chléb ženami v jeden blažený pocit: „Komisárek fasovat, hezké holky mi­lovat ..zpívával voják někdejší armády a vyjadřoval tak zhuštěně podstatu dvou slastných požitků — pojídáni a milováni. Soudobý voják do palety dobrot přidal: televizi, film, sport, bohatý výběr jídel a chléb te­kutý — pivo. Představa pekárny ne­­rozněcnje v moderním vojákovi žádné vzruchy. Patrně je to tím, že nezná válku. Ve vzpomínkách frontových bojovníků zaujímá chléb místo prvo­řadé. ČTETE NA B. STR. BOHATŠÍ VOJENSKÁ PENĚŽENKA O tom, jak dostali vojáci základní služby přidáno ČTĚTE NA 5. STR. ★ DVACET LET POHRANIČNÍ STRAŽE Nepokořená hranice D dozorčího důstojníka zazvonil telefon. „Ano, rozumím, provedu, konec!” V několika minutách vyráží do ohroženého prostoru číslo pět ně­kolik hlídek se svými věrnými po­mocníky. V bojovém zajištění postu­pují první stovky metrů velmi rychle. Oči navrch hlavy. Po kolikáté už takto postupují? Co je čeká při dneš­ním střetnutí na hranicí? Podaří se narušiteli projít? Les mlčí. Nedává odpověď na otázky. Nekonečné ticho občas přeruší vy­plašená srna nebo jelen. V dálce je slyšet houkání dělnického vlaku. Ti, kteří jedou do zaměstnání, netuší nic z dramatu, který začíná na hranici. CTĚTE NA 5. STR. Kresba: MARTENEK TRAGÉDIE LETNI NOCI • Babickou školou tekla krev Babice. Typická horácká zeměděl­ská obec na Třebíčsku. Obklopují ji pole, louky, zeleň stromů, zčásti les. Nikdo slavný se tam nenarodil, nikdo významný tady nežil. Lidé jsou tu skromní, pracovití, jako snad všude v blízkém okolí. Několik metrů od silnice, na pokraji vesnice, stojí škola. Prostorná, jedno­patrová. Po léta už babické a sou­sední bolíkovické děti zaplní sotva jednu třídu. Ke svému účelu tedy po­stačí první poschodí. V přízemí je na jedné straně učitelský byt, na druhé kancelář místního národního výboru. Vedle dveří — na zdi chodby — je mramorová deska s nápisem: V této škole padli uprostřed práce pro šťastný život našeho lidu dne 2. července 1951 vražednou rukou agentů západních imperialistů sou­druzi: Tomáš Kuchtík, ředitel školy, předseda MO KSC a předseda MNV. Josef Roupec, dělník, místopředseda MNV, Bohumír Netolička, dělník, fi­nanční referent MNV. Čest bojovníkům socialismu! ČTETE NA 2. STR. FrantlSek Bláha, očitý svědek zákeřné vratdy, jediný, který přežil. Foto: E. KARKAN kom obyčajný zápisník, Nášmu zvláštnemu spravodajcovi Mi­roslavovi Tulejovi sa pri jeho posled­nom pobyte v Moskve dostal do rfik unikátny zápisník. OL je prvým časo­pisom, ktorý uverejňuje z neho výňatky. MLADÉHO KADETA Ošúchaná sivomodrá plátěná vázba, v pra­vom hornom rohu mosadzná kotva, zvnútra vykukujú rožky niekoľkých fotografií. Cel­­do ktorého si 8. júla 1953 začal písať a kresliť žip.k jedného zo sovietskych vojenských leteckých učilišť. Na druhej strane je na­lepená fotografia akéhosi polovníka, ktorému nie je vidieť do tváre. Na ďalšej strane je zapísaných niekoľko dátumov a dve vety. Prvá fialovým atramen­tom:.......ak byť, tak byť prvými”, druhá modrým: „Ja sám som svojím osudom!” (Studentské1 zápisky človeka, ktorého dnes pozná celý svet, si prečítajte na str. S.) Malé kukátko zajímavostí ■ Všechny fůze vývoje od neandertálského člověka až po člověka nové doby dokumen­tují nálezy, které odkryli so­větští archeologové v jedné 21 m široké a 12 m hluboké jeskyni, ležfci v horách asi IDO km od Taškentu. Nalezli kromě jiného tisfce pracov­ních nástrojů, pocházejfcfch z 21 vývojových etap lidstva. Uzbecký archeolog Růstán Su­­lejmanov se domnívá, že ná­lez dovolí rekonstruovat pů­vodní způsob výroby kamen­ných nástrojů. ■ Opice, které liji v horách u Hakone, asi 70 mil jihozá­padně od Tokia, se stávají atrakci pro turisty. Obyvatelé města je zkrotili a opice při­cházejí kaidé ráno pro potra­vu al k okrajovým čtvrtím. Přirozené zdroje potravy v ho­rách totii ubývají s růstem sítě horských stíníc. j£dna z opic přh své ranní návštěvě budí dojem, jako kdyby pro­jíždějící turtstce vysvětlovala cestu. (Viz obr.) v ■ Zvláštní pozornost věnují Karl-Marz-Stadtu výtvarně uměleckému řešení středu měs­ta. Prostřednictvím stálé vý­stavy se poprvé v NDR prová­dí pokus ukázat umělecká díla už v procesu jejich vzniku tak, aby obyvatelé, závodní kolek­tivy a důležité osobnosti mohli ovlivnit a spoluprožívat jvůrčí úsilí o volbu nejlepšího řešení všech plánovaných umělec­kých děl a architektury. V pra­videlných intervalech se na výstavě, konají veřejné disku­se s tvůrčími pracovníky. ■ Očinnou protikuřáckou pro­pagandu zavedl majitel malé továrny na obráběcí stroje v Ja­ponsku. Nekuřákům přiznal ná­rok na zvláštní prémii. Vypo­čítal, že na vykouření jedné cigarety je potřeba asi 5 mi­nut, a že průměrný kuřák strá­ví u cigaret asi 1000 minut. Nekuřáci tedy dostávají navíc plat za 1000 minut práce mě­síčně. Za krátkou dobu pře­stalo všech 38 zaměstnanců závodu kouřit — alespoň v pracovní době. ■ Skupina zlepšovatelů z Ko­šatina vyvinula a už vyzkouše­la novou metodu na zpracová­ní moučky z odpadu, které vznikají v koželužnách. Mouč­ka má zngčnou biologickou hodnotu a nalézá mnohostran­né uplatnění — na příklad ja­ko hnojivo pro některé rostli­ny nebo jako přídavek do ja­derných krmív. V nejbllžších letech budou v Polské lidové republice takto zpracovávat až 50 % odpadů z koželužen. ■ Televize se stává velmi rychle skutečně masovým za­řízením. Televizní vysílání existuje již ve 131 zemích svě­ta a v provozu Je dnes už 250,5 miliónu televizních apa­rátů. ■ První dáma kriminálního románu Agatha Christleová si při pádu ve svém bytě, v Ox­fordu zlomila nohn. Dnes nž označují lékaři její stav za dobrý. Spisovatelka oslavila své osmdesáté narozeniny v zéří loňského roka a k novému roku 1971 obdržela státní vyzname­nání. Za padesát let své spi­sovatelské činnosti napsala 80 kriminálních románů, vyšly v mnoha zemích v úhrnném počtn 350 mlliénů výtisků. ■ Do silného podezřeni se dostala jédna pasažérka na pařížském letišti Orly. Když se dáma blížila k východu pro nástup do letadla, začal detek­tor pro hledáni ukrytých zbraní prudce signalizovat. Osobni prohlídka ukázala, že o nejde o vzdušnou pirátku, ale dámu s korzetem, vyztuže­ným ocelovými dráty. ..vJ», Čas pro jedny, čas pro druhé „To je věc! A já už u toho ne­budu,” řek\ Ruda Jůza: Skočila mu na krk šedesátka, když uslyšel tu zprávu, že přes naši republiku povede tran­zitní plynovod do západního Němec­ka a NDR a později do Itálie. My vidíme v takové záležitosti spoustu bláta, výkopy, těžká auta, velké rou­ry. Ale on téměř čtvrt století prožil u rour mezi potrubáři a áč Pražák s nedělním posezením U medvídků nebo Pinkasů, má za sebou Most, patnáct let Ostravy a teď zajíždí do Vlčího hrdla v Bratislavě. Roury — ty jsou vlastně moderním prostřed­kem budoucností. „Mě už tam nevezmou,” řekl s lí­tostí. Ctěte na 13. str. O radosti,víře, povzbuzení, avantgardě a současných věcech socialirtkké litera­tury jsme besedovali u sou­druha Václava Pekárka. .ČTĚTE NA 7. STR.

Next