Obrana Lidu, leden-červen 1972 (XXXI/1-25)

1972-04-08 / No. 14

Stanislav Buchlák Ve chvíli, kdy velikonoce otevřely jaru dveře, přišla v pondělí 3. dubna zpráva, která udělala konec všem na­dějím, že se lékařům přece jen podaří zachránit jeho život. Tři týdny vedli v Ůstřednf vojenské nemocnici nerov­ný bo|, tři týdny jsme den co den při­cházeli do redakce s nevyslovenou otázkou: žije? Krutost jeho odchodu zasáhla nejsllněji rodinu. Postihla i na­ši redakci, k níž patřil plných dvacet let. Ty malé přestávky, kdy jej strana a armáda potřebovaly na jiných mís­tech novinářské fronty, jsme vůbec nepočítali. I tehdy náležel redakci, tvorbou i srdcem.' Neúnavně, bez hlu­ku byl vždy tam, kde bylo zapotřebí vzít do ruky pero. Ostrost jeho pohle­du, srozumitelnost sdělené myšlenky, kultura slova a pravdivost patřily ne­odmyslitelně k jeho ryzímu charakte­ru komunistického novináře. Po roce 1969 dozrálo jeho novinář­­ské mistrovství. Svými nekompromisní­mi polemikami odhaloval Ideologické kořeny pravice a maloměšfáků. Bojo­val diferencovaně a veřejně i ve stra­nické organizaci, kterou jako její před­seda dovedl ke konsolidaci po krizo­vém období, prokazoval svou niternou důvěru k lidem, jimž bylo možno pomo­ci. Jeho články byly útočné, velice často nepostrádaly ' humor, byly však vždy plné barev, krve a života. Ni­kdy se nerozcházely s jeho hlubokým přesvědčením. Jeho loňské odpovědi anonymům v nedělní OL zůstanou skvě­lou ukázkou novinářské pohotovosti, odvahy, věcnosti, zralosti talentu i po­litické zkušenosti. Jadérka, jimiž glo­soval nešvary, hloupost I moudrost, prokazovala mistrovství zkratky. Kolik jich jenom zapadlo, když zahýřil ná­padem a reagoval satirickou břitkostí či dávkou poezie na věci kolem sebe. Od prvního čísla letošního ročníku za čaly vycházet |eho pravidelné Hašteři­vé řádky. Už je nedopíše ... Mnozí z nás měli to štěstí být po těch dvacet let jeho spolupracovníky, přít se s ním i souhlasit, vyjíždět do pole za jednotkami, když pracoval v oddělení života strany... Znovu a znovu se vracel k začátečnickým ro­kům své žurnalistické dráhy v Rudém právu, které pokládal za skutečnou školu. Ti, kdož s ním byli v denním styku v posledních letech, obdivova li jeho nezkrotný tvůrčí neklid i or­ganizátorskou práci odpovědného se­kretáře redakce. Mnozí znali důvěrně I jeho rodiště Plvín na Hané, jeho návraty do rodné vsi. Byly plné úcty a pokory. My všichni jsme znali jeho skromnost, a ti nejmladšf z redakčního kolektivu, jeho vůli odevzdat jim vše, co znal. I tu citlivost, s níž podepíral jejich sebevědomí a samostatnost v práci. Věděli jsme kolik je v něm energie, kolik odvahy pro všední den, kolik věrnosti socialismu, jaká dávka internacionálního cítění, kolik lásky k této zemi. Podplukovník Stanislav Buchlák ode­šel předčasně ve věku 44 let, bez roz­loučení, jako se odchází jen na skok. Bylo to poprvé, kdy nás zarmoutil. Redakční kolektiv Obrany lidu Od roku 1948 kdy Ještě naprosto převažovalo Individuální zemědělské hospodaření k dnešku, kdy socialis­tické zemědělské podniky hospodaří na 90 procentech zemědělské půdy, změnila se naše vesnice a zemědělská výroba doslova revolučně. JeJl socia­listická organizace umožnila vskutku pronikavý růst produkce. Posudme to podle několika cifer o vývoji rostlin­né a živočišné produkce: sklizeň pšenice (tis. t) sklizeň Ječmene (tis t) sklizeň cukrovky (tis t) sklizeň brambor (tis. t) sklizeň pícnin (tis. t) produkce jatečního skotu (tis. t] produkce Jatečních prasat (tis. t) produkce mléka (mil. 1) snůška vajec (mil. ks) Za tyto průkazné výsledky vděčíme socialistické velkovýrobě, kterou Jsme sl v československém zeměděl­ství osvojili, překonáním rozdrobené malovýroby. Místo stovek a stovek tisíců rolnických hospodářství, máme dnes 6270 JZD a 336 státních statků. Průměrná výměra u JZD činí Jak Jsme se zmínili 638 ha a u státních statků 4329 ha zemědělské půdy. Stonásobek malé číslo Když porovnáváme průměrnou ve­likost našeho zemědělského závodu s poměry v zemědělství západoevrop­ských kapitalistických zemí, zjišťuje­me, že náš zemědělský závod Je při­bližně stokrát větší. Tato míra kon­centrace patří k prvořadým faktorům, které umožnily jak růst produkce, tak JeJl značnou Intenzitu a produktivitu. Avšak s tím, Jak rychle se v poslední době rozvíjí chemizace a mechani­zace, s tím, Jak do našeho zeměděl­ství proniká nejmodernější technika mnohem vyšších parametrů než kdy dříve, ukazuje se, že dosažehý stupeň koncentrace už nevyhovuje, rozměry našich zemědělských závodů a zvláště družstev už Jsou nové úrovni rozvoje výrobních sil těsné. Velmi názorně se to projevilo na­příklad při loňské sklizni. Měli Jsme k dispozici už téměř 12 tisíc kombaj­nů a mezi nimi 1 velmi výkonné stro­je E 512, dovezené z NDR — těch bylo 1800 kusů. Průměrný výkon na Jeden kombajn činil 137 hektarů sklizně. Avšak kapacita sklízeči mlá­tičky E 512 Je v průměru 400 hekta­rů, přičemž k optimálnímu využití Je zapotřebí jejích skupinové nasazení po pěti strojích. Tyto moderní stroje Jsme většinou nemohli plně využít. Došlo totiž k obdobě toho, s čím se můžeme setkat, máme-11 automobil schopný 200kilometrové rychlosti, ale nemá­­me-ll dálnice, kde by potenciální a. 4. — před 100 lety vyšel poprvé rni­­ký překlad 1. ivatko Marxova „Kapitálo“ — před B5 lety xemřela Seská he­rečka Hana K v a p 11 e v á 10. 4. — před SO lety xemřel zakladatel proletářské tělovýchovy Franti­šek |IH Chalonpecký — před 50 lety předložila sovít­­ská delegace na mezinárodni hospodářské konferenci v Jano­vě návrh na odzbrojení 11. 4. — Mezinárodní den solidarity osvo­bozených politických vězňů — před 85 lety se narodil český spisovatel Vojtěch Martínek — před 75 lety se narodil pracov­ník dělnické tělevýchovy Karel Aksamit — před 70 lety se naradil český cestovatel František A. E 1 s t­­n e r 12. 4. — Mezinárodní den letectví a kosmonautiky (11. výrečl letu prvního člověka — majera G a­­garlna — do vesmíru) 13. 4. — před 40 lety způsobili četníci za velké mostecké stávky krve­prolití (2 stávkující byli zabiti, 28 dalších bylo zraněno) 14. 4. — Mezinárodní den solidarity se španělskou mládeží — před 180 lety zemřel slovenský astronom Maxmilián Hell — před 80 lety se potopila po ná­razu na ledovou kru loď „Tita­nic“, která byla na cestě do New Yerku — před 85 lety sa naradil český herec Ladislav B a b á ě KOLIK JE rychlost šlo uplatnit. Pro efektivní využití kombajnu E 512 ve skupino­vém nasazení Je totiž zapotřebí vý­měry obilovin kolem 2000 ha — a protože obiloviny představuji zpra­vidla polovinu obhospodařovaných ploch, optimální koncentrace půdy zemědělského závodu umožňující uplatnit tuto nejmodernější techniku by měla být kolem 4—5 tisíc hektarů. Připomeňme si znovu, že průměrná výměra našich JZD činí 638 ha. Z toho plyne, že daná koncentrace půdy našim družstvům neumožňuje využívat efektivně nejmodernější techniku, což platí ovšem nejenom o kombajnech E 512 a nejenom o rostlinné, ale obdobně I o živočišné produkci. Naše družstva jsou vlastně asi sedmkrát menší, než by měla být, aby mohly držet krok s rozvojem techniky a technologie skutečně vel­kovýrobního rázu. Nová etapa Jednu z cest k vyšší koncentraci a zároveň k účelné efektivní speciali­zaci naší družstevní zemědělské vý­roby, ukázala zkušenost se zakládá­ním společných družstevních podni­ků. V poslední době se utvořilo tako­vých podniků na 400. Tyto podniky usiluji o co nejoptlmálnějšl využití půdního fondu například sdružením prostředků pro produkci vajec čl drů­beže, pro výrobu vepřového čl tele­cího masa, anebo pro poskytování různých služeb, například meliorač­­ních, stavebních atd. Pozoruhodné Jsou ekonomické výsledky těchto společných družstevních podniků. Vůči průměru zemědělských závodů docilují totiž až trojnásobné renta­bility výroby a minimálně pětkrát vyšší roční výkon, připadající na led­­noho pracovníka. Společné nasazo­vání strojů v polních pracích, spo|enl a společné koordinované využití par­ků dopravních prostředků atp. pod­statně urychluje provedení prací a pronikavě snižuje náklady na Jednot­ku produkce. Všechno nasvědčuje tomu, že v na­šem zemědělství začíná nová etapa rozvoje, kterou bude vyznačovat ze­jména další postupná koncentrace a specializace cestou rozvíjeni koope­račních vztahů nižšího 1 vyššího typu, na užší Cl širší základně. VIII. sjezd JZD zřejmě řekne k těmto otázkám závažné slovo. Avšak už ted předsjez­­dová diskuse naznačuje, jak asi se kooperační vztahy Dudou rozvíjet a že budou mít různorodé formy. V rostlinné výrobě se bude zřepně uplatňoval vyšší koncentrace jednak takovou spoluprací družstev, která se smluvně dohodnou o součinnosti při výrobě Jedné anebo několika málo plodin. Jednak přichází v úvahu širší základna kooperace, která by už za­hrnovala společné plánování a řízení výroby všech rozhodujících plodin, čl celé rostlinné produkce dvou anebo několika zemědělských závodů, které se pak určitým způsobem budou dělit O náklady 1 výnosy. V živočišné vý­robě by převažující formou koncen­trace a specializace mohl být společ­ný družstevní podnik k velkoproduk­­cl například vajec, drůbežího nebo vepřového masa, mezipodniková za­řízení pro chov dojnic, atd. Výstavba takových podniků, které by umožňo­valy uplatněni nejmodernější velko­­produkčnl technologie, nelze však uskutečnit přes noc. Skutečně efek­tivní produkce totiž vyžaduje velko­rysé změny materiálně technické zá­kladny. Jestliže například až dosud u nás převažuje ustájení skotu pouze po desítkách kusů, perspektivou musí být ustájeni po několika stovkách kusů. Nejvyšší efekt totiž mohou dát farmy s koncentrací 500 až 1000 krav, odchovy pro 1 až 2 tisíce Jalovic atp. Taková míra koncentrace pak slibuje vysokou produktivitu a intenzitu. Jestliže například dnes připadá na 1 pracovníka v průměru obsluha 16 krav, v nových podmínkách by to mělo být více než třikrát tolik, asi 50 krav. Jeden pracovník by měl sta­čit na obsluhu nejméně 250 kusů skotu, nebo až 2500 prasat, nebo 10.000 slepic atd. A zase: řízenf, organizace, kvalifikace Pochopitelně, že přechod k vyšší koncentraci a specializaci, rozvoj kooperačních vztahů na úroveň, kte­rá umožní radikální růst produktivi­ty, Intenzity a rentability zemědělské výrobv, klade mimořádné nároky ne­jenom na Investice, ale na řízení a organizaci, na kvalifikaci kádrů. Dnes máme v zemědělství teprve každého desátého pracovnlka-odbomlka, s vy­sokoškolským nebo středoškolským vzděláním. Růst kvalifikační úrovně Je Jeden problém, ale v kádrech Je pochopitelně problémů více. V našich JZD Je nyní průměrný věk pracovníka přes 46 let a celá pětina pracovníků je starší 60 let, asi 54 procent pra­covníků tvoří ženy. Nová etapa roz­voje našeho zemědělství, která zvýší Jeho velkovýrobní ráz a uskuteční maximální zprůmyslnění produkce, vyžaduje ze všeho nejvíc — dostatek mladých, schopných odborníků, dob­rých, velkorysých organizátorů. Zdeněk SINDELAR PORUCHA na kormidle DOKONČEN! ze STR. 1 Ideologická kosmetika kapitalismu sa musi činit. Namoučnila si tlapy, zjem­nila hrubost primitivního antikomon!* * *­­tického hlosu. Každý krok směrem k uznáni realit by ráda vydávala za svůj vlastni. A přece historie usvěd­čuje imperialisty z nepravdy Od dekre­tu o míru z roku 1917 přes jednáni v Janově 1922 a cílevědomou mírovou politiku v bývalé Společnosti národů až po nekompromisní mírový postoj So­větského svazu a jeho spojenců v Orga­nizaci spojených národů a důslednou protiimperlolistickou orientaci meziná­rodního komunistického a dělnického hnuti, stoji tu přímočaré úsilí o svět bez války. Alternativa míru a prosperi­ty lidstva je přitažlivá Není to taktic­ká, ale strategická 'zbraň komunistic­kých a dělnických stron. Imperialisté nemohou nepřijímat v celé řadě mezinárodně politických problémů variantu, kterou jim nabízen socialistické státy. Nemojl-l! ztrácet prestiž, musí jednat, nebo alespoň no­­znočovat vůli k jednáni. Když před dvěma desetiletími bur­žoazie zjistila, že svět se pohnul dole­va, začala zkoumat poruchu na svém kormidle. Ať točila sebevíc vpravo, ne­mohla vychýlit směr, jímž se vydala třetina lidstva, s niž sympatizuji ve svém protlimperlallstickém odporu dal­ší stamiliony lidi, mnohé velké i malé národy. Její renomovaní sociologové museli dojit k závěru, který odpovídá marxisticko leninské analýze současné epochy: základním rozporem, který určuje a ovlivňuje všechny ostatní, je rozpor mezi dvěma společenskými sou­stavami, mezi zanika|ící kapitalistic­kou a vznikající komunistickou. Neří­kají a nepfiznáva|í to nahlas. Řídl se však tímto poznáním a podřídili mu celou svou globální strategii. Vojen­skou, ale toké ideologickou. V oblasti politiky by strašně rádi zastřeli vědecky poznanou pravdu, jok ji potvrzují analýzy komunistických a dělnických stran. Chtěli by zastřít, že naše epocha patří nastupu|fcl dělnické třídě jako nositelce revolučního pohy­bu světa. Pro socialistický svět ve svýoh propagandistických a zpravo­dajských laboratořích rozpracovali teo­rii rozmělňování této pravdy, politiku klínů do jednoty socialistických států. Vojensky se nevzdávají svých ko­nečných cílů na rozpoutání války. XXIV. sjezd KSSS při veškerém opti­mismu zcela jednoznačně odpověděl: nelze považovat za zcela odstroněné nebezpečí nové světové války. Takové nebezpečí by mohlo nastat, kdyby se imperialistům podařilo rozdrobit proti­­imperialistickou frontu a zejména |ed­­notu socialistických států. V tom je naše velká dějinná odpovědnost, aby­chom uprostřed světa, který zákonřtě směřuje k velkým přeměnám, v němž kapitalismus musí počítat s porážkou, nepodlehli Iluzi o automatické platnos­ti tohoto zákona pohybu. Poclflsmus a bezstarostnost, znamenaly by nahrává­ní agresorům, kteří leště dnes ve Viet­namu, na Středním východě J neokolo­­nialistickou politikou vůči osvoboze­neckým tendencím v Lotlnské Amerl­­ce a na jihu Asie, předváděj! své sku­tečné metody a pokusy o ovládnutí ztracených pozic. Mír pracuje pro lidstvo, pro |eho bu­doucnost. Proto nám tolik záleží na pevné jednotě těch sil, které jej mo­hou přiblížit a upevnit. V první řadě na hospodářské a vo|enské sile Sovět­ského svazu a všech socialistických zemí. J. HOMUTA V ČESKOSLOVENSKU M ILIOMftŕ? 1948 1970 1429 3174 898 2280 4295 6644 6067 4793 3363 8050 196 506 216 680 2504 4650 1109 3733 J AK BUDE PŘÍŠTÍ TÝDES Příští týden bude pří opakovaném pře­chodu tlakových ni­ti I přes naše ob­lasti — předchoil po delSl suchosti — provázen vydat­nějšími srdtkamt. Zopakuji se v nékoltka vlnách, len zprvu se přechodné zvýši teploty at k 20 stup­ňům; rychlý vpád chladného vzduchu se projeví t Četnějšími bouřkami. Na ho­rách se přt zesilujícím větru bude ochla­zovat pod nulu a srálky se ukálou jako sníh tvořící i vrstvu, jen málokteré dny příštího týdne budou se slunečním svitem trochu delSím. • V Orskn na Jižním Dralo objevili po­hřebiště Sarmatů, nomádů, kteří před o 2000—2500 lety žili v Jižním Rašku. Jde hrobku nejvyššl kněžky, strážkyně svátého ohně Sarmatů. V hrobě byl na­lezen také krásný ebětni oltář, šperky z bronzu, skla i polodrahokamů, dále pak zbraně a uzdy pro koně. Pověsti praví, že panna tohoto národa byla nznána dospělon až po té, kdy zabila alespoů jednoho nepřítele. • V Peru začali pěstovat zcela novou odrůdu brambor. Nazvali JI „Ticahuasl“. Je velmi bohatá na bílkoviny, obsahuje jích až 10,7 procenta, a na vitamín C. Přináší průměrně 8—8krát větší výnosy z hektaru, než normální druhy brambor v Peru. Sází se v lednu a sklízí se asi v za 120 dnů. Novým bramborám se daří jakékoli půdě a snášejí 1 vysoké teploty. i 0 .....................................................................................................1IIIIIIIIIII.........lil......Illlllll Pan Senohrábek, budil všeobecný zá­jem ten. „Fešák, kavalír, štramák. Nepije, nekouří, karty ne­hraje — to je, pa­nečku člověk,' sntly dámy, kdyt pozorovaly, jak třiceti­letý, dosud svobodný mul kráčí z kanceláře. „Chtčjl m6 oženit,' uvedo­moval sl pan Senohrábek. „Ale kdepakl Tady u nás je to samá nuzota.“ Tuzemské nevesty nebyly elegánovi dost nóbl a kdyt byly nóbl, pak neměly milió­ny. Vybíravý ženich navšte­voval kavárny v Interhote­lech. Navazoval známosti a sledoval Inzerci v zahranič­ním tisku. „Chodějí mu dopisy z dži­ny," rozkřiklo se jednoho krásného dne v ulici. „Něco se děje!' sil A taky že ano. Fešák no­výstřední oděv. Přestá­val zdravit. Opatřil sl velice ;hundelatého psa s rodokme­nem. Zkrátka odctzoval se domácímu prostředí. „Jestli nekrade, tak určitě dělá podvody. Třeba obcho­duje s drogou," usuzovala veřejnost. Stramák byl pod kontrolou zvědavých žen. Proměnil se v tajemnou osobnost. Poštovní doručova telka mu týden co týden při­nášela obálku z ciziny. Potom nastal malý obrat. „Zajímá se o něj vojenská správa," oznámila llstonoš­­ka, když odevzdala tajemné­mu muži povolávací rozkaz. Ale statný třicátník na voj­nu nešel. To ještě zvýšilo záhadnost této osobnosti. Všichni mužové v okolí krát­ce po obdrženi povolávacího rozkazu odcházeli na cviče­ní, jenom Senohrábek byl doma. Uplynulo šest neděl. „Zase mu nesu obsílku z vojny," oznámila poštov­ní doručovatelka. Všichni se těšili, jak sebejistý elegán bude vypadat v uniformě vojína. Jenomže zase nic. Bedlivě sledovaný občan ne­­narukovál. A pořád mu cho­dily dopisy ze zahraničí. Uplynuly tří měsíce. „Nesu mu předvoláni k soudu," zašeptala llsto­­noška správcové domu. Zprá­va se roznesla rychlosti bles­ku. „Už ho vyhmátly, je to zlodějI" kolovala Sí zvěst od ucha nejnověj­­k uchu. Ale pan Senohrábek nebyl zloděj. Navázal toliko pí­semnou známost s Jistou pa­ní Ingrid. Tato dáma z jed­né kapitalistické země vlast­nila malé hokynářství. Po výměně fotografií byla ná­padníkem natolik okouzle­na, že mu nabídla manžel­ství. Přesahovala ženichův věk o dvanáct roků, avšak nicméně vlastnila živnost. Která ze zdejších nevěst vlastní živnost. Žádná. Ze­ních tedy požádal o vystě­­hovalecké povolení. „Vojenská správa mně há­zí klacky pod nohy" tvrdil záložník před soudem. Do­mníval se totiž, že mezitím co bude konat vojenské cvi­čeni, přijde mu vystěhova­lecké povolení. Proto také nevyhověl povolávacím roz­kazům. Nestihnul bych svatbu," prohlásil u soudu, „povolení k vystěhovalectví by mně mohlo propadnout, ztratil bych jedinečnou šanctl" Soud snadno vyvrátil do­mněnky obviněného, nebot se zakládaly na mylných představách. To ovšem ne­mohlo zprostit obžalované­ho vlny. Jako českosloven­ský státní občan podléhá paragrafu 270 trestního zá­kona, kde se ustanovuje; „Kdo nenastoupí, byt z ne­dbalostí, službu v ozbroje­ných silách do 24 hodin po uplynuti lhůty stanovené v povolávacím rozkaze, bu­de potrestán odnětím svo­body až na dvě léta." Pan Senohrábek dostal osm měsíců podmíněně na dva roky. Bývá ted často zachmuřený a naznačuje; „Mám jisté polttlcké nesná­ze." Ale ono vůbec nejde o žádnou poltttku. Kdyby sl včas odkroutil krátké vojen­ské cvičení, třeba by už dáv­no hokynařil po boku pani Ingrid. O. BROŽEK

Next