Obrana Lidu, leden-červen 1972 (XXXI/1-25)
1972-04-08 / No. 14
Stanislav Buchlák Ve chvíli, kdy velikonoce otevřely jaru dveře, přišla v pondělí 3. dubna zpráva, která udělala konec všem nadějím, že se lékařům přece jen podaří zachránit jeho život. Tři týdny vedli v Ůstřednf vojenské nemocnici nerovný bo|, tři týdny jsme den co den přicházeli do redakce s nevyslovenou otázkou: žije? Krutost jeho odchodu zasáhla nejsllněji rodinu. Postihla i naši redakci, k níž patřil plných dvacet let. Ty malé přestávky, kdy jej strana a armáda potřebovaly na jiných místech novinářské fronty, jsme vůbec nepočítali. I tehdy náležel redakci, tvorbou i srdcem.' Neúnavně, bez hluku byl vždy tam, kde bylo zapotřebí vzít do ruky pero. Ostrost jeho pohledu, srozumitelnost sdělené myšlenky, kultura slova a pravdivost patřily neodmyslitelně k jeho ryzímu charakteru komunistického novináře. Po roce 1969 dozrálo jeho novinářské mistrovství. Svými nekompromisními polemikami odhaloval Ideologické kořeny pravice a maloměšfáků. Bojoval diferencovaně a veřejně i ve stranické organizaci, kterou jako její předseda dovedl ke konsolidaci po krizovém období, prokazoval svou niternou důvěru k lidem, jimž bylo možno pomoci. Jeho články byly útočné, velice často nepostrádaly ' humor, byly však vždy plné barev, krve a života. Nikdy se nerozcházely s jeho hlubokým přesvědčením. Jeho loňské odpovědi anonymům v nedělní OL zůstanou skvělou ukázkou novinářské pohotovosti, odvahy, věcnosti, zralosti talentu i politické zkušenosti. Jadérka, jimiž glosoval nešvary, hloupost I moudrost, prokazovala mistrovství zkratky. Kolik jich jenom zapadlo, když zahýřil nápadem a reagoval satirickou břitkostí či dávkou poezie na věci kolem sebe. Od prvního čísla letošního ročníku za čaly vycházet |eho pravidelné Hašteřivé řádky. Už je nedopíše ... Mnozí z nás měli to štěstí být po těch dvacet let jeho spolupracovníky, přít se s ním i souhlasit, vyjíždět do pole za jednotkami, když pracoval v oddělení života strany... Znovu a znovu se vracel k začátečnickým rokům své žurnalistické dráhy v Rudém právu, které pokládal za skutečnou školu. Ti, kdož s ním byli v denním styku v posledních letech, obdivova li jeho nezkrotný tvůrčí neklid i organizátorskou práci odpovědného sekretáře redakce. Mnozí znali důvěrně I jeho rodiště Plvín na Hané, jeho návraty do rodné vsi. Byly plné úcty a pokory. My všichni jsme znali jeho skromnost, a ti nejmladšf z redakčního kolektivu, jeho vůli odevzdat jim vše, co znal. I tu citlivost, s níž podepíral jejich sebevědomí a samostatnost v práci. Věděli jsme kolik je v něm energie, kolik odvahy pro všední den, kolik věrnosti socialismu, jaká dávka internacionálního cítění, kolik lásky k této zemi. Podplukovník Stanislav Buchlák odešel předčasně ve věku 44 let, bez rozloučení, jako se odchází jen na skok. Bylo to poprvé, kdy nás zarmoutil. Redakční kolektiv Obrany lidu Od roku 1948 kdy Ještě naprosto převažovalo Individuální zemědělské hospodaření k dnešku, kdy socialistické zemědělské podniky hospodaří na 90 procentech zemědělské půdy, změnila se naše vesnice a zemědělská výroba doslova revolučně. JeJl socialistická organizace umožnila vskutku pronikavý růst produkce. Posudme to podle několika cifer o vývoji rostlinné a živočišné produkce: sklizeň pšenice (tis. t) sklizeň Ječmene (tis t) sklizeň cukrovky (tis t) sklizeň brambor (tis. t) sklizeň pícnin (tis. t) produkce jatečního skotu (tis. t] produkce Jatečních prasat (tis. t) produkce mléka (mil. 1) snůška vajec (mil. ks) Za tyto průkazné výsledky vděčíme socialistické velkovýrobě, kterou Jsme sl v československém zemědělství osvojili, překonáním rozdrobené malovýroby. Místo stovek a stovek tisíců rolnických hospodářství, máme dnes 6270 JZD a 336 státních statků. Průměrná výměra u JZD činí Jak Jsme se zmínili 638 ha a u státních statků 4329 ha zemědělské půdy. Stonásobek malé číslo Když porovnáváme průměrnou velikost našeho zemědělského závodu s poměry v zemědělství západoevropských kapitalistických zemí, zjišťujeme, že náš zemědělský závod Je přibližně stokrát větší. Tato míra koncentrace patří k prvořadým faktorům, které umožnily jak růst produkce, tak JeJl značnou Intenzitu a produktivitu. Avšak s tím, Jak rychle se v poslední době rozvíjí chemizace a mechanizace, s tím, Jak do našeho zemědělství proniká nejmodernější technika mnohem vyšších parametrů než kdy dříve, ukazuje se, že dosažehý stupeň koncentrace už nevyhovuje, rozměry našich zemědělských závodů a zvláště družstev už Jsou nové úrovni rozvoje výrobních sil těsné. Velmi názorně se to projevilo například při loňské sklizni. Měli Jsme k dispozici už téměř 12 tisíc kombajnů a mezi nimi 1 velmi výkonné stroje E 512, dovezené z NDR — těch bylo 1800 kusů. Průměrný výkon na Jeden kombajn činil 137 hektarů sklizně. Avšak kapacita sklízeči mlátičky E 512 Je v průměru 400 hektarů, přičemž k optimálnímu využití Je zapotřebí jejích skupinové nasazení po pěti strojích. Tyto moderní stroje Jsme většinou nemohli plně využít. Došlo totiž k obdobě toho, s čím se můžeme setkat, máme-11 automobil schopný 200kilometrové rychlosti, ale nemáme-ll dálnice, kde by potenciální a. 4. — před 100 lety vyšel poprvé rniký překlad 1. ivatko Marxova „Kapitálo“ — před B5 lety xemřela Seská herečka Hana K v a p 11 e v á 10. 4. — před SO lety xemřel zakladatel proletářské tělovýchovy František |IH Chalonpecký — před 50 lety předložila sovítská delegace na mezinárodni hospodářské konferenci v Janově návrh na odzbrojení 11. 4. — Mezinárodní den solidarity osvobozených politických vězňů — před 85 lety se narodil český spisovatel Vojtěch Martínek — před 75 lety se narodil pracovník dělnické tělevýchovy Karel Aksamit — před 70 lety se naradil český cestovatel František A. E 1 s tn e r 12. 4. — Mezinárodní den letectví a kosmonautiky (11. výrečl letu prvního člověka — majera G agarlna — do vesmíru) 13. 4. — před 40 lety způsobili četníci za velké mostecké stávky krveprolití (2 stávkující byli zabiti, 28 dalších bylo zraněno) 14. 4. — Mezinárodní den solidarity se španělskou mládeží — před 180 lety zemřel slovenský astronom Maxmilián Hell — před 80 lety se potopila po nárazu na ledovou kru loď „Titanic“, která byla na cestě do New Yerku — před 85 lety sa naradil český herec Ladislav B a b á ě KOLIK JE rychlost šlo uplatnit. Pro efektivní využití kombajnu E 512 ve skupinovém nasazení Je totiž zapotřebí výměry obilovin kolem 2000 ha — a protože obiloviny představuji zpravidla polovinu obhospodařovaných ploch, optimální koncentrace půdy zemědělského závodu umožňující uplatnit tuto nejmodernější techniku by měla být kolem 4—5 tisíc hektarů. Připomeňme si znovu, že průměrná výměra našich JZD činí 638 ha. Z toho plyne, že daná koncentrace půdy našim družstvům neumožňuje využívat efektivně nejmodernější techniku, což platí ovšem nejenom o kombajnech E 512 a nejenom o rostlinné, ale obdobně I o živočišné produkci. Naše družstva jsou vlastně asi sedmkrát menší, než by měla být, aby mohly držet krok s rozvojem techniky a technologie skutečně velkovýrobního rázu. Nová etapa Jednu z cest k vyšší koncentraci a zároveň k účelné efektivní specializaci naší družstevní zemědělské výroby, ukázala zkušenost se zakládáním společných družstevních podniků. V poslední době se utvořilo takových podniků na 400. Tyto podniky usiluji o co nejoptlmálnějšl využití půdního fondu například sdružením prostředků pro produkci vajec čl drůbeže, pro výrobu vepřového čl telecího masa, anebo pro poskytování různých služeb, například melioračních, stavebních atd. Pozoruhodné Jsou ekonomické výsledky těchto společných družstevních podniků. Vůči průměru zemědělských závodů docilují totiž až trojnásobné rentability výroby a minimálně pětkrát vyšší roční výkon, připadající na lednoho pracovníka. Společné nasazování strojů v polních pracích, spo|enl a společné koordinované využití parků dopravních prostředků atp. podstatně urychluje provedení prací a pronikavě snižuje náklady na Jednotku produkce. Všechno nasvědčuje tomu, že v našem zemědělství začíná nová etapa rozvoje, kterou bude vyznačovat zejména další postupná koncentrace a specializace cestou rozvíjeni kooperačních vztahů nižšího 1 vyššího typu, na užší Cl širší základně. VIII. sjezd JZD zřejmě řekne k těmto otázkám závažné slovo. Avšak už ted předsjezdová diskuse naznačuje, jak asi se kooperační vztahy Dudou rozvíjet a že budou mít různorodé formy. V rostlinné výrobě se bude zřepně uplatňoval vyšší koncentrace jednak takovou spoluprací družstev, která se smluvně dohodnou o součinnosti při výrobě Jedné anebo několika málo plodin. Jednak přichází v úvahu širší základna kooperace, která by už zahrnovala společné plánování a řízení výroby všech rozhodujících plodin, čl celé rostlinné produkce dvou anebo několika zemědělských závodů, které se pak určitým způsobem budou dělit O náklady 1 výnosy. V živočišné výrobě by převažující formou koncentrace a specializace mohl být společný družstevní podnik k velkoprodukcl například vajec, drůbežího nebo vepřového masa, mezipodniková zařízení pro chov dojnic, atd. Výstavba takových podniků, které by umožňovaly uplatněni nejmodernější velkoprodukčnl technologie, nelze však uskutečnit přes noc. Skutečně efektivní produkce totiž vyžaduje velkorysé změny materiálně technické základny. Jestliže například až dosud u nás převažuje ustájení skotu pouze po desítkách kusů, perspektivou musí být ustájeni po několika stovkách kusů. Nejvyšší efekt totiž mohou dát farmy s koncentrací 500 až 1000 krav, odchovy pro 1 až 2 tisíce Jalovic atp. Taková míra koncentrace pak slibuje vysokou produktivitu a intenzitu. Jestliže například dnes připadá na 1 pracovníka v průměru obsluha 16 krav, v nových podmínkách by to mělo být více než třikrát tolik, asi 50 krav. Jeden pracovník by měl stačit na obsluhu nejméně 250 kusů skotu, nebo až 2500 prasat, nebo 10.000 slepic atd. A zase: řízenf, organizace, kvalifikace Pochopitelně, že přechod k vyšší koncentraci a specializaci, rozvoj kooperačních vztahů na úroveň, která umožní radikální růst produktivity, Intenzity a rentability zemědělské výrobv, klade mimořádné nároky nejenom na Investice, ale na řízení a organizaci, na kvalifikaci kádrů. Dnes máme v zemědělství teprve každého desátého pracovnlka-odbomlka, s vysokoškolským nebo středoškolským vzděláním. Růst kvalifikační úrovně Je Jeden problém, ale v kádrech Je pochopitelně problémů více. V našich JZD Je nyní průměrný věk pracovníka přes 46 let a celá pětina pracovníků je starší 60 let, asi 54 procent pracovníků tvoří ženy. Nová etapa rozvoje našeho zemědělství, která zvýší Jeho velkovýrobní ráz a uskuteční maximální zprůmyslnění produkce, vyžaduje ze všeho nejvíc — dostatek mladých, schopných odborníků, dobrých, velkorysých organizátorů. Zdeněk SINDELAR PORUCHA na kormidle DOKONČEN! ze STR. 1 Ideologická kosmetika kapitalismu sa musi činit. Namoučnila si tlapy, zjemnila hrubost primitivního antikomon!* * *tického hlosu. Každý krok směrem k uznáni realit by ráda vydávala za svůj vlastni. A přece historie usvědčuje imperialisty z nepravdy Od dekretu o míru z roku 1917 přes jednáni v Janově 1922 a cílevědomou mírovou politiku v bývalé Společnosti národů až po nekompromisní mírový postoj Sovětského svazu a jeho spojenců v Organizaci spojených národů a důslednou protiimperlolistickou orientaci mezinárodního komunistického a dělnického hnuti, stoji tu přímočaré úsilí o svět bez války. Alternativa míru a prosperity lidstva je přitažlivá Není to taktická, ale strategická 'zbraň komunistických a dělnických stron. Imperialisté nemohou nepřijímat v celé řadě mezinárodně politických problémů variantu, kterou jim nabízen socialistické státy. Nemojl-l! ztrácet prestiž, musí jednat, nebo alespoň noznočovat vůli k jednáni. Když před dvěma desetiletími buržoazie zjistila, že svět se pohnul doleva, začala zkoumat poruchu na svém kormidle. Ať točila sebevíc vpravo, nemohla vychýlit směr, jímž se vydala třetina lidstva, s niž sympatizuji ve svém protlimperlallstickém odporu další stamiliony lidi, mnohé velké i malé národy. Její renomovaní sociologové museli dojit k závěru, který odpovídá marxisticko leninské analýze současné epochy: základním rozporem, který určuje a ovlivňuje všechny ostatní, je rozpor mezi dvěma společenskými soustavami, mezi zanika|ící kapitalistickou a vznikající komunistickou. Neříkají a nepfiznáva|í to nahlas. Řídl se však tímto poznáním a podřídili mu celou svou globální strategii. Vojenskou, ale toké ideologickou. V oblasti politiky by strašně rádi zastřeli vědecky poznanou pravdu, jok ji potvrzují analýzy komunistických a dělnických stran. Chtěli by zastřít, že naše epocha patří nastupu|fcl dělnické třídě jako nositelce revolučního pohybu světa. Pro socialistický svět ve svýoh propagandistických a zpravodajských laboratořích rozpracovali teorii rozmělňování této pravdy, politiku klínů do jednoty socialistických států. Vojensky se nevzdávají svých konečných cílů na rozpoutání války. XXIV. sjezd KSSS při veškerém optimismu zcela jednoznačně odpověděl: nelze považovat za zcela odstroněné nebezpečí nové světové války. Takové nebezpečí by mohlo nastat, kdyby se imperialistům podařilo rozdrobit protiimperialistickou frontu a zejména |ednotu socialistických států. V tom je naše velká dějinná odpovědnost, abychom uprostřed světa, který zákonřtě směřuje k velkým přeměnám, v němž kapitalismus musí počítat s porážkou, nepodlehli Iluzi o automatické platnosti tohoto zákona pohybu. Poclflsmus a bezstarostnost, znamenaly by nahrávání agresorům, kteří leště dnes ve Vietnamu, na Středním východě J neokolonialistickou politikou vůči osvobozeneckým tendencím v Lotlnské Amerlce a na jihu Asie, předváděj! své skutečné metody a pokusy o ovládnutí ztracených pozic. Mír pracuje pro lidstvo, pro |eho budoucnost. Proto nám tolik záleží na pevné jednotě těch sil, které jej mohou přiblížit a upevnit. V první řadě na hospodářské a vo|enské sile Sovětského svazu a všech socialistických zemí. J. HOMUTA V ČESKOSLOVENSKU M ILIOMftŕ? 1948 1970 1429 3174 898 2280 4295 6644 6067 4793 3363 8050 196 506 216 680 2504 4650 1109 3733 J AK BUDE PŘÍŠTÍ TÝDES Příští týden bude pří opakovaném přechodu tlakových niti I přes naše oblasti — předchoil po delSl suchosti — provázen vydatnějšími srdtkamt. Zopakuji se v nékoltka vlnách, len zprvu se přechodné zvýši teploty at k 20 stupňům; rychlý vpád chladného vzduchu se projeví t Četnějšími bouřkami. Na horách se přt zesilujícím větru bude ochlazovat pod nulu a srálky se ukálou jako sníh tvořící i vrstvu, jen málokteré dny příštího týdne budou se slunečním svitem trochu delSím. • V Orskn na Jižním Dralo objevili pohřebiště Sarmatů, nomádů, kteří před o 2000—2500 lety žili v Jižním Rašku. Jde hrobku nejvyššl kněžky, strážkyně svátého ohně Sarmatů. V hrobě byl nalezen také krásný ebětni oltář, šperky z bronzu, skla i polodrahokamů, dále pak zbraně a uzdy pro koně. Pověsti praví, že panna tohoto národa byla nznána dospělon až po té, kdy zabila alespoů jednoho nepřítele. • V Peru začali pěstovat zcela novou odrůdu brambor. Nazvali JI „Ticahuasl“. Je velmi bohatá na bílkoviny, obsahuje jích až 10,7 procenta, a na vitamín C. Přináší průměrně 8—8krát větší výnosy z hektaru, než normální druhy brambor v Peru. Sází se v lednu a sklízí se asi v za 120 dnů. Novým bramborám se daří jakékoli půdě a snášejí 1 vysoké teploty. i 0 .....................................................................................................1IIIIIIIIIII.........lil......Illlllll Pan Senohrábek, budil všeobecný zájem ten. „Fešák, kavalír, štramák. Nepije, nekouří, karty nehraje — to je, panečku člověk,' sntly dámy, kdyt pozorovaly, jak třicetiletý, dosud svobodný mul kráčí z kanceláře. „Chtčjl m6 oženit,' uvedomoval sl pan Senohrábek. „Ale kdepakl Tady u nás je to samá nuzota.“ Tuzemské nevesty nebyly elegánovi dost nóbl a kdyt byly nóbl, pak neměly milióny. Vybíravý ženich navštevoval kavárny v Interhotelech. Navazoval známosti a sledoval Inzerci v zahraničním tisku. „Chodějí mu dopisy z džiny," rozkřiklo se jednoho krásného dne v ulici. „Něco se děje!' sil A taky že ano. Fešák novýstřední oděv. Přestával zdravit. Opatřil sl velice ;hundelatého psa s rodokmenem. Zkrátka odctzoval se domácímu prostředí. „Jestli nekrade, tak určitě dělá podvody. Třeba obchoduje s drogou," usuzovala veřejnost. Stramák byl pod kontrolou zvědavých žen. Proměnil se v tajemnou osobnost. Poštovní doručova telka mu týden co týden přinášela obálku z ciziny. Potom nastal malý obrat. „Zajímá se o něj vojenská správa," oznámila llstonoška, když odevzdala tajemnému muži povolávací rozkaz. Ale statný třicátník na vojnu nešel. To ještě zvýšilo záhadnost této osobnosti. Všichni mužové v okolí krátce po obdrženi povolávacího rozkazu odcházeli na cvičení, jenom Senohrábek byl doma. Uplynulo šest neděl. „Zase mu nesu obsílku z vojny," oznámila poštovní doručovatelka. Všichni se těšili, jak sebejistý elegán bude vypadat v uniformě vojína. Jenomže zase nic. Bedlivě sledovaný občan nenarukovál. A pořád mu chodily dopisy ze zahraničí. Uplynuly tří měsíce. „Nesu mu předvoláni k soudu," zašeptala llstonoška správcové domu. Zpráva se roznesla rychlosti blesku. „Už ho vyhmátly, je to zlodějI" kolovala Sí zvěst od ucha nejnovějk uchu. Ale pan Senohrábek nebyl zloděj. Navázal toliko písemnou známost s Jistou paní Ingrid. Tato dáma z jedné kapitalistické země vlastnila malé hokynářství. Po výměně fotografií byla nápadníkem natolik okouzlena, že mu nabídla manželství. Přesahovala ženichův věk o dvanáct roků, avšak nicméně vlastnila živnost. Která ze zdejších nevěst vlastní živnost. Žádná. Zeních tedy požádal o vystěhovalecké povolení. „Vojenská správa mně hází klacky pod nohy" tvrdil záložník před soudem. Domníval se totiž, že mezitím co bude konat vojenské cvičeni, přijde mu vystěhovalecké povolení. Proto také nevyhověl povolávacím rozkazům. Nestihnul bych svatbu," prohlásil u soudu, „povolení k vystěhovalectví by mně mohlo propadnout, ztratil bych jedinečnou šanctl" Soud snadno vyvrátil domněnky obviněného, nebot se zakládaly na mylných představách. To ovšem nemohlo zprostit obžalovaného vlny. Jako československý státní občan podléhá paragrafu 270 trestního zákona, kde se ustanovuje; „Kdo nenastoupí, byt z nedbalostí, službu v ozbrojených silách do 24 hodin po uplynuti lhůty stanovené v povolávacím rozkaze, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta." Pan Senohrábek dostal osm měsíců podmíněně na dva roky. Bývá ted často zachmuřený a naznačuje; „Mám jisté polttlcké nesnáze." Ale ono vůbec nejde o žádnou poltttku. Kdyby sl včas odkroutil krátké vojenské cvičení, třeba by už dávno hokynařil po boku pani Ingrid. O. BROŽEK