Obrana Lidu, červenec-prosinec 1972 (XXXI/26-52)

1972-07-01 / No. 26

Přední kubánští velitelé oceňují připravenost naší armády OSMÉ zastavení Firiela CASTRA Nedělní V prvních dnech května opustil nejvýš ší představitel Kuby po osmi letech ame­rický kontinent a po návštěvě dvou afric­kých zemí vstoupil na půdu socialistické Evropy. Zavítal do Bulharska, Rumunska, Madarska, Polska, NDR a osmým jeho za stavením bylo Československo. Závěr vel ké cesty Fidela Castra bude patřit Sovět­skému svazu. ČTĚTE NA 2. STR. Po skončeni slavnostního aktu v pražském Karolinu se našemu re­portérovi P. Hirschovi podařilo zís­kat tento vzkaz našim čtenářům: „Prostřednictvím časopisu Obrana lidu pozdravuji bratry vojáky Čes­koslovenské lidové armády. Bratr­sky Fidel Castro, Praha, 22. června 1972." ÚSTŘEDNÍ 0RGÄN MINISTERSTVA NÁRODNÍ OBRANY ROČNÍK XXXI • 1. července 1972 • Cena 1 Kčs • Číslo26 Půlrok plodných návštěv První polovina letošního roku je nenávratně za nőmi. O tom, jaká byla pro celou naši společnost, vydají zanedlouho svědectví fakt a cifer statistiky a vý­kazy pololetní bilonce. Pro Československou lidovou armádu - a s ní i pro celou naši veřejnost - to bylo mimo jiné i období, v němž byly našimi hosty čtyři velmi významné vojenské delegace. V nedlouhém časovém rozmezí jsme postupně uvítoli delegaci Národní lidové armády NĎR v čele s ministrem obrany armádním generálem H. Hoffmannem, delegaci Bulharské lidové armády vedenou náčelníkem hlavní politické správy generálplukovníkem K. Kosevem, delegaci Maďarské lidové armády, kterou vedl ministr obrany generálplukovník L. Czinege a konečně delegaci Rumunské lido­vé armády, která v čele s ministrem obrany I. lonitsou u nás pobývá právě ten­to týden. Smysl a význam těchto návštěv na nejvyšší armádní úrovni shodně vyjádřili vedoucí všech bratrských delegací i nejvyšší představitelé naší armády - upev­nit bratrské spojenecké svazky mezi armádami našich zemí, spjatých navzájem Varšavskou smlouvou, vyměnit si zkušenosti a názory v otázkách společné obra­ny socialismu a také - hlouběji se navzájem poznat. A Československo se má svým přátelům a soudruhům ve zbrani čím pochlubit. Nejen svými přírodními krásami a proslulou pohostinností svého lidu, jimiž byli všichni naši hosté doslova nadšeni a vřelými slovy je ocenili, ale především tím, čeho jsme pod vedením strany do­sáhli ve všestranném rozvoji naší ze­mě a pochopitelně také v armádě Náš reportér Ján BLAŽEJ vyskúšal zariadenia, ktoré možno nazvať RECEPT proti únosom lietadiel O procedúrach, ktoré nie sú ani príjemné ani lacné, ale ne­vyhnutné, ČÍTAJTE NA 8. 3TR. POKRAČUJE NA 2. STR. Dovolíte, prosím, batožinu ... Foto: Ján BLAŽEJ ROCKEFELLEROVÉ MAJÍ STRACH A PROTO SE ORIENTUJÍ NA JEHO EXPORT ČTĚTE NA 9. STR. OD LENINSKÉHO SVAZU MLADÝCH na I. SJEZD SSM ČTĚTE NA 4. STR. BOJ NESKONČIL, A PROTO JE TŘEBA ODEVZDAT ŠTAFETU BOJOVÝCH TRADIC MLADÉ GENERACI ČTETE NA 5. STR. Reportáž, v níž se dozvíte o práci a největším blahu lidí od radiolokátorů Rodiče jednoto vojáka pře­četli synův dopis a pak se po­dívali na datum. Místo sro­zumitelného sdělení luštili zdán­livě záhadný znak: rver a .es Matky se zmocnila jisiá po­chybnost. K útvaru přišel do­taz, zda snad vojna nezasáhla potomkovu myslící schopnost. Velitel rodinu ujistil, že syn se těší výborné duševní svěžesti. Získal odbornost kresliče, znaě­­kaře neboli planšetisty. Dovede tudíž psát obráceně. Přiloží­­te-li jeho dopis na okenní sklo, snadno zjistíte, že podivná kli­katina neznamená nic jiného, než datum: 23. 4. 1971. Síla zvyku. Planšetista mu­sí neustále trénovat. Zasvěce­ný laik počne chovat k tako­vému vojákovi zvláštní úctu. Pochopil totiž, že ten voják slouží u protivzdušné obrany, možná dokonce u radiolokáto­ru, což samo o sobě vzbuzuje obdiv. Neboť radiolokace změ­nila způsob vedení války a do­dnes si zachovala příchuť velí­ce tajemného řemesla. Čtete na b. str. Z EM É kontra VZDUCH Pohled do oblak zpod antény radiolokátoru Foto: E. KARKAN DUKLA čeká • V minulých deseti letech byla na světě provedeno 5000 transplantaci lid­ských orgánů. Nejvíc a nejúspěšnějšich bylo transplantaci ledvin, celkem 4000. Když byl dárcem ledviny ělen rodiny, byly naděje na přežiti jednoho roku 90 procent, ■ cizích dárců jen 70 procent. U srdeěnich transplantaci a u transplan­taci plic nejsou dosud žádné zvlášt po­zitivní výsledky. Ze 164 připadá trans­plantace srdce přežilo jen 20 pacientů, z nichž sedm déle než 21 měsíců. Ze 24 lidi, jimž byly transplantovány pilce, ne přežil ani jeden 10 měsiců. Ze 109 pa­cientů s transplantovanými játry zůstalo na živn osm. na pohár UEFA (a nástup nováčků) V ROZHOVORU ZPRA­VODAJE OL S TRENÉREM DUKLY PRAHA JAROSLA­VEM VEJVODOU NAD BI­LANCI FOTBALOVÉ SE­ZÓNY A NEJBLIŽŠÍ PER­SPEKTIVOU ČTĚTE NA 10. STR. „Nemohu zapomenout na bouřlivé ovace, jimiž Vás odměňovali party­záni. Vaše písně — to říkám co nejupřímněji — tehdy byly naší zbraní..Tento dopis obdržela zpěvaěka Nina Isakovová, laureátka mezinárodní soutěže v Ženevě, mno­ho let po válce. ČTETE NA 7. STR. Pozoruhodné cesty zpěvačky Niny Isakovové Partyzánka ze smolenskýfh lesů ■ Umělou hmotu schopnou nahradit tkáň lidského orga­nismu vyvinuli maďarští věd­ci a nazvali ji bioplast. Dá se z ní vyrobit co Je libo, desky, trubky, Ušty, jehly, vru­ty. Při použití v chirurgii se dá dokonale sterilizovat Jako chirurgické nitě, nástroje apod. Zatím probíhají klinické zkouš­ky s bloplastem. □ Asi 120 alplnistů z 15 so­větských svazových republik, ale také z NDR, Bulharska, Maďarska, Polska, Českoslo­venska, Rumunska, Jugoslávie a Mongolska se letos v létě vydá na „Pik komunismus“ v Pamíru, vysoký 7495 metrů. Bude to jedna z největších ho­rolezeckých výprav v historii alplnistiky. ■ Po 80 letech byl opět spatřen medvěd v jihovýchod­ním Finsku. Finští nimrodi to považuji za neobyčejnou vzác­nost, protože dnešní generace Finska dosud medvěda v živé přírodě neviděla a vyhlásili jeho přísnou ochranu. Doufají, že nezůstane sám. ckou ženu. Tyto práce ukazuji sociální, náboženský a myto­logický vliv, který měla žena Orientu nejen ve starověku, ale v celé historii místní cl­­vtlizace. jedna i nejkrásněi­­šlch kolekcí sestává ze soch bohyně Tyche. Nejstaršt a nej­­krásnějšl z nich je socha ob­jevená v Antíochu, jež je při­suzována řeckému sochaři Eutlchtdovt, který žil kolem roku 300 před naším leto­počtem. , ■ Přítok řeky Angary u Ir­kutská se jen hemži akvarl|ntml rybkami, závojnatkaml a dal­šími í vzácnými druhy a je­jich milovníci sl je zde mo­hou nachytat podle libosti. Kdo je sem nasadil není zná­mo, ale znamenitě se jim daří a stále se množí. Přítok An­gary totiž nezamrzá ani v kru tých mrazech, protože do něj vtéká teplá voda z elektrárny a tak se z něj stalo jedinečné sibiřské přírodní akvárium. ■ Syrské Národní muzeum o Damašku má ve svých sbír­kách ojedinělou sérii umělec­kých děl, zobrazujících anti­

Next