Obrana Lidu, leden-červen 1973 (XXXII/1-26)

1973-01-06 / No. 1

Šedesáti let se ve středu 10. ledna dožívá vedoucí československý politik a přední činitel mezinárodního komunistického a dělnického hnutí — generální tajemník ústředního výboru Komunistické strany Československa a předseda ústředního výboru Národní fronty ČSSR dr. Gustáv Husák Šedesát let. .. Šest desítek let naplněných plodnou aktivitou, tvůrčí prací pro socialismus, nesmiřitelným bojem proti všem nepřátelům marxisticko-leninské orientace strany. VELKÁ ŽIVOTNI CESTÁ Vlivem prostředí, v němž žil a pra coval, vlivem prostých dělníku, s ni­miž se každodenně dostával do sty­ku, funkcionářů Komunistického sva­zu mládeže, levě orientovaných a ko munistických středoškoláků, studiem marxistické literatury a komunistic­kého tisku se brzy vykrystalizovalo politické smýšlení soudruha Husáka. Na podzim roku 1933, hned po při chodu na právnickou fakultu Komén ského university v Bratislavě, vstou­pil do komunistické strany. V době, kdy se kolem Československa obtá čela chapadla fašismu, se aktivně za­pojil do boje na ochranu republiky. Bezpočtukrát vystupoval na veřej­ných shromážděních, nadále pracoval v pokrokovém mládežnickém hnuti. Po zákazu komunistické strany a násilném rozbití Československé re­publiky v roce 1939 se soudruh Gus­táv Husák stal členem ilegální Komu­nistické strany Slovenska. V létě 1943 vytvořil spolu se soudruhy Karlem Šmidkem a Ladislavem Novomeským V. Ilegální ústřední výbor KSS, který obnovil těžce narušenou organizační strukturu strany a v souladu s poli tickou linií moskevského vedení KSČ vytvořil z KSS jedinou masovou a akceschopnou silu protifašistického a národně osvobozeneckého zápasu na Slovensku. Z pověření ilegálního ústředního vedení strany jednal s antifašistickými skupinami neko­munistického odboje a má lví podíl na vytvoření celonárodního jednotné­ho odbojového centra — Slovenské národní rady. Slovenské národní povstání je nc­­odlučitelně spjato se jménem Gus­táva Husáka. Od 4. srpna do 5. zá­ří 1944 — po dobu pobytu Karla Šmidkeho v Sovětském svazu — stál v čele Komunistické strany Sloven­ska a měl prakticky na starosti po­slední etapu příprav ozbrojeného vy­stoupení lidu proti fašismu. Po zatla­čení povstání do hor pokračoval v or­ganizování protifašistického a národ­ně osvobozovacího boje a zúčastni] se celé řady významných jednáni. Po příchodu vedení KSČ na osvobozené území východního Slovenska byl sou­druh Husák členem dočasného ústředního výboru, nadále pracoval v předsednictvu OV KSS a působil v různých státních funkcích. Po vol­bách v květnu 1946 se stal poslan­cem ústavodárného Národního shro­máždění a v srpnu na návrh před­sedy vlády Klementa Gottwalda před­sedou sboru pověřenců. Byl vedoucí osobností v ostrém politickém zápa­se komunistické strany a celého re­volučního hnutí s reakčními silami v letech 1947 a 1948 a významně se zasloužil o řešení hluboké politické krize na Slovensku. Koncem března 1959 byl soudruh Gustáv Husák podroben neoprávněné kritice. V květnu pak byl odvolán z funkce předsedy sboru pověřencú a na IX. sjezdu KSS byl v důsledku uměle vykonstruovaných obvinění z buržoazního nacionalismu zbaven nejvyšších stranických funkcí na Slo­vensku. V únoru 1951 byl zatčen a v nezákonném procesu na jaře 1954 odsouzen na doživotí. Na základě amnestie o šest let později se dostal podmíněně na svobodu. Až do své rehabilitace v roce 1963 pracoval v jednom bratislavském závodě a po­té působil ve Slovenské akademii věd V dubnu 1968 byl jmenován místo­předsedou československé vlády; ovšem revizionistické a pravicově oportunistické síly. které se postup­ně zabydlely ve vedení KSČ, znemož­ňovaly jeho návrat do aktivní práce ve stranických funkcích. Když se v srpnu 1968, díky inter­nacionální pomoci bratrských socia­listických zemí, podařilo zmařit kon­­trarevoluční záměry nepřátelských sil ve straně a společnosti, zúčastnil se soudruh Husák s předsednictvem OV KSČ moskevských jednání o ře­šení politického a společenského roz­vratu v ČSSR. Po návratu do vlasti důsledně probojovával přijaté doho­dy. V jejich duchu významně ovliv­nil druhou část mimořádného sjezdu KSS a byl zvolen prvním tajemníkem ústředního výboru Komunistické stra­ny Slovenska. Poslední srpnový den se stal členem 0V KSČ a jeho předsed­nictva a později i členem výkonné­ho výboru předsednictva OV KSČ. Na plenárním zasedání ústředního výbo­ru KSČ 17. dubna 1969, na němž se vytvořilo nové vedepí Komunistické strany Československa, byl soudruh Gustáv Husák zvolen prvním tajemní­kem ÜV KSČ. Duben 1969 znamenal významný předěl v životě strany a společnosti. Do čela se dostal koncepční a prozí­ravý politik, člověk čestný, principiál­ní a zkušený, plně oddaný straně, dělnické třídě a lidu naší země, ko­munista hlubokého internacionálního cítění. Nové vedení strany vypraco­valo a také prosadilo marxisticko- le­ninskou koncepci řešení krize ve stra­ně a celé naší společnosti. V proce su konsolidace se podařilo sjednotit všechny marxisticko-leninské síly ve straně, očistit její řady od pravico­vě oportunistických a revizionistic­­kých činitelů, obnovit její ideovou, organizační a akční jednotu. Na tom­to základě došlo i k upevnění a roz­šíření internacionálních svazků mezi lidem Československa a zeměmi so­cialistického společenství, hlavně se Sovětským svazem, čehož výrazným potvrzením se stala Smlouva o přá­telství, spolupráci a vzájemné pomo­ci mezi ČSSR a SSSR z května roku 1970. XIV. sjezd Komunistické strany Československa potvrdil správnust politické linie OV KSČ od dubna 19R9 a vypracoval program dalšího vše­stranného rozvoje naší socialistické společnosti. Navždy zůstane historic­kou zásluhou vedení KSČ v čele se soudruhem Gustávem Husákem, že na­še komunistická strana se stala opět pevnou revoluční a vedoucí silou Čes­koslovenské socialistické republiky a že znovu zaujala významné místo no boku Komunistické strany Sovětské­ho svazu a v mezinárodním komunis­tickém hnutí. Šedesát let. Šest desítek let napl­něných plodnou aktivitou, tvůrčí pra­cí pro socialismus, nesmiřitelným bojem proti všem nepřátelům marxis­ticko-leninské orientace strany ... Jb j a k b r n e P ŘÍŠTÍ TÝDEN V druhém týdnu roku oživne asi o­­pět značné srážko­vá činnost, a tím i by narůstala zře/mě o nižších polo­hách sněhová po­krývka. Zprvu si­tuace s tužším nočním mrazem přejde v poněkud pestřefSÍ formu dalších dnů týdne, kdy převládne vliv tlakové níže. 1 když se přitom otepli, nepřekročí — anebo nejvýš len nakrátko — teploty nulovou hranici, takže většina srážek, lež budou následovat, zvláště ke konci týdne, bude sněhových. Vznlknou-ll po­družné tlakové níže l v alpské oblasti, což ]e touto dobou dobře možné, měly by sněhové srážky nabýt značné vydat­nosti a vytvořit na některých místech silnou vrstvu a při zesilujícím větru 1 vysoké závěje. 1. 1. — státní svátek Haiti, Kamersnu a Súdánu — svátek osvobození Kuby — před 150 lety se narodil maďar­ský básník S. Petőfi — před 85 lety se narodil český spisovatel Eduard Bass — před 80 lety se narodil český sochař Karel Dvořák — před 80 lety se narodil hrdina SSSR generálmajor I. V. P a n f i I o v 2. 1. — před 95 lety se narodil český filolog Antonín P r o f o u s 3. 1. — před 70 lety se narodil sovět ský spisovatel A. A. Bek — před 80 lety se narodil sloven­ský dramatik a kritik Vladimír Sýkora — před 50 lety zemřel český spi­sovatel laroslav Hašek 4. 1. — před 155 lety se narodil slo­venskí '-itanik Gustav R e u s z 5. 1. — -řed 125 lety se narodil český operní zpěvák Adolf Krössing tili&USt 90. výročí vznBra SSSR CO VÍŠ mu Mim Pražská výstava „50 rokov ZSSR“ sa stala dôstojným stánkom osláv polstoročného jubilea Sovietskeho zväzu v našej republike. Záujem o ňu je nesmierny. Ved ju navštívilo už viac ako milión návštevníkov, už takmer dva mesiace je magnetom pre našu verejnosť. I na stránkach našich novín Jej bola venovaná znač­ná pozornosť. Akoby a] nie. Ved pri je] výstavbe, vo výstavných priestoroch sa to len tak hemžilo zelenými rovnošatami. K 50. výročiu vzniku ZSSR a k nej samot­nej vypísala naša redakcia čitatelskú súťaž „Co víš o zemi přátel“. Jej cieľom bolo ešte viac primknúť mladých ľudí k sovietskym prlatelom, prehlbiť v nich poznanie, vzbudiť v nich žiadosť po čo najužšom kon­takte s touto prvou socialistickou krajinou. Po jej uza­vretí môžeme konštatovať, že tento základný zámer splnila. Vo čtvrtok dopoludnia sa v tlačovom stredisku vý­stavy konalo zlosovanie. Zúčastnil sa ho riaditel tla­čového strediska V. Hudský, zást. HPS ČSĽA plukovník J. Kovář, riaditeľ vydavateľstva Magnet plukovník dr. O. Gembala. Hosťami malej improvizovanej besedy nad stránkami Obrany lidu boli príslušníci útvaru, ktorí pomáhali pri výstavbe výstavy, najagilnejší dopisovate­lia, zástupcovia vydavatelstva Magnet a novinári. V úvode tohto milého posedenia prehovoril k prí­tomným šéfredaktor Obrany lidu plukovník dr. j. Chmelík. Zdôraznil, že 1 naša čitateľská súťaž, aj VĎAKA ÚČASTNÍKOM, GRATULÁCIA VÝHERCOM! ked v mori oslavných akcií polstoročnice ZSSR bola Iba kvapôčkou, znamenala pre čitateľský okruh, najmä pre tých, ktorí súťažili, nesmierny klad. Porozumenie, poznanie, naše zblíženie s národmi sovietskeho štátu. Po srdečnej a krátkej improvizovanej besede nasledo­valo vylosovanie. Tých, na ktorých sa usmialo šťastie, uvádzame: Machačná Milena, I. BZKG, Sladkého 13, Brno-Ko­­márov vyhráva fotoaparát Zenit B; Ikráth Bohumil, Kroková 1263, Roudnice nad Lab., okr. Litoměřice vy­hráva tranzistorový prijímač Meridian; Hiho július, Le­­šany, vyhráva náramkové automatické hodinky; Svo­­bodník Kurinec Miroslav, Hranice na Moravě, vyhráva tranzistorový prijímač Sokol; Klemešová Tekla, ul. Hu­sova č. 201, Kopřivnice vyhráva tranzistorový prijí­mač Rosija; Binčík František, Svazácká 18, Ostrava 3 vyhráva tranzistorový prijímač Menuet; Machačný Jaro­slav, Bavory 28, okr. Břeclav vyhráva náramkové ho­dinky Luč; Koutelka Miroslav, Chrudim III, čp. 662 vyhráva náramkové hodinky Poljot; Schillerová Zden­ka, Studénka I, Ul. Gottwaldova 727 vyhráva náramko vé hodinky Raketa; Hnik Jaromír, Hronovická 929, Par­dubice vyhráva nástenné hodiny. Ďalším desiatim výhercom zašle naše listové odde­lenie v priebehu dvoch týždňov výhry na domáce adresy. —ge- ZasmuStle ces­toval k útvaru, za­smušile hleděl z okna vlaku: há „Jak rychle ubí­krajina, tak rychle se blíží průšvih,“ uva­žoval Čeněk při cestě rych­líkem. V duchu probíral udá­losti minulých dnů. Řádná dovolená, svatební veselí, hojnost nápojů, vybraná jíd­la, důvěrné hovory se zná­mými a přátelí, život bez rozcviček, nástupů a služeb. Celá série těchto libých zá­žitků vyvolala zpropadený nápad. Ve snaze prodloužit dobrou pohodu odeslal Če­něk útvaru telegram: „Náhlá příhoda břišní — lékařské potvrzení následu­utvař chápal, že člověk po veselce může onemocnět s břichem, když ale za tři dny nedorazilo ant lékařské potvrzení, ani vojín, přišli za pacientem příslušníci SNB. Ti našli mladého mu že v posteli. Bledost tváře, zarudlá oční bělma, třes ru kou a nelogická řeč pře svědčovaly o chorobném stavu. Jenomže Čeněk se ve skutečnosti vyllzoval z alko­holického opojení. „Jsem na šikmé ploše a proto musím k doktorovi,“ řekl st po odchodu přísluš­níků SNB a ještě téhož dne vykonal návštěvu u lékaře. Ten rozpoznal ihned, o ja­kou běží chorobu, takže od­mítl vystavit žádané potvr­zeni. Nebylo jiné východis­ko, než kráčet vstříc neli­bým zážitkům. Cesta rychlo­vlakem ubíhala v ponurém duševním stavu, poněvadž těžko žádat od člověka s pě­tidenním omeškáním, aby byl jarého ducha, pln elánu a radostného životního poci­tu. Právě naopak: Vše jevilo se poutníkovi v chmurných barvách: „Potrebujú nemoc,“ roz­hodl Čeněk, když vlak za­stavil v Olomouci. Ulicemi města procházel v hlubokém zamyšlení. Obíral se volbou choroby, která by ho pevně upoutala k lůžku zdejší ne­mocnica. Teprve až před orlojem na olomouckém ná­městí vydoloval z paměti ná­zev léku, po němž podle do­­brozdání jednoho simulanta nastane prudká otrava ža­ludku. „Dostanu tři koruny dva­cet," pravila magistra z lé­kárny a vsunula Čeňkovi do dlaně tubu s deseti bílýmt tabletkami. Voják, toužící po otravě, spolykal všech deset prášků, zapil to čtyř­mi sklenicemi silného piva a oddal se v nádražní hale radostnému očekávání: „Ast spadnu na zem,“ uva­žoval a musel se usmát: Od­vezou ho do nemocnice. Tam dostane všechnu péči zdar­ma. Vypláchnou mu žaludek, dají klystýr, transfuzi krve, kdyby se dusil, obdrží kys­lík... Slastné obrazy završi­la vidina telegramu, kde bu­de o vojínu C. M. psáno: „Jest v posledním taže­ní...“ Uplynula hodina, dvě, tři. Otrava nepřicházela. Čeňka se zmocňovala jakási divná nálada, byl stále vyrovna­nější a klidnější, až nakonec vstoupil do rychlíku. Žerto­val s pasažéry, hrál karty, popíjel darovanou slivovici a tak ve výtečném rozmaru dojel až do kasáren. „Doma se ml moc líbilo,“ řekl úvodem při výslechu u velitele, „tak jsem sí pro­dloužil dovolenou.“ Potom velmi barvitě vylíčil všech­ny příjemné dojmy, načež výpověď vyvrcholil popi­sem pokusu o dosažení otra­vy. „Jsem úplně fit,“ zvolal živě. Nedovedl pochopit, proč se velitel neraduje z je­ho dobrého tělesného stavu. Rozbřesklo se mu teprve po­zději, když ho obžalovali z trestného činu. vyhýbání se výkonu vojenské služby, poněvadž v úmyslu vyhnout se plnění vojenských povin­ností předstíral nemoc... „Naštěstí si koupil tablety proti bolestem zubů," kon­statoval znalec, „jinak by mohly nastat velmi těžké komplikace.“ -bek Touha po otravě ) < Do nového roku DOKONČENI ZE STR 1. Jak konstatovalo plenární zasedání ÜV KSČ v říjnu minulého roku, do­sáhli jsme politické porážky pravice, protisocialistických a protisovětských sil. Naši pracující se přesvědčili o správnosti politiky KSČ. V příštích letech stojí před námi úkol dovršit porážku pravice na ideologické fron­tě, bojovat za myšlení lidí, odstraňo­vat buržoázni prežitky, formovat mo­rálně politické vlastnosti socialistic­kého člověka. V ekonomické oblasti byla zastave­na zhoubná dezorganizace z krizo­vých let, obnoveno plánovité hospo­dářství, zajištěn růst výroby a po­stupné zvyšování její efektivnosti. Tento výsledek je důkazem podpory politiky KSČ našimi pracujícími, o čemž svědčí i 50 tisíc brigád so­cialistické práce a statisíce indivi­v duálních závazků. Ne všechno je již našem národním hospodářství v pořádku. Na nedostatky upozornilo prosincové plenární zasedáni ÜV KSČ a vytyčilo úkoly k jejich odstranění. Charakteristickým rysem tohoto ro­ku bude boj za zvýšení efektivnosti výroby, snižování vlastních nákladů, zlepšení řízení a lepší využití vnitř­ních rezerv. Vcelku byly v naši společnosti vy­tvořeny podmínky pro klidnou, tvoři­vou práci dělníků, zemědělců, Inteli­gence a ostatních vrstev obyvatel­stva. Nedílnou součástí socialistické společnosti jsou její ozbrojené síly. Není jediné oblasti společenského ži­vota, která by se přímo nebo nepří­mo nedotýkala armády. Také zde, v souhlasu s celkovým vývojem spo­lečnosti, došlo k pozitivnímu vývoji. Prohloubil se její socialistický cha­rakter, zvýšila se její bojová připra­venost, bylo dosaženo kladných vý­sledků v upevnění morálně politické­ho stavu a kázně. Spojenecké cvičení Štít 72 se stalo manifestací obnove­né pevnosti třídního bratrství a bo­jové družby naši armády s ozbrojený­mi silami států Varšavské smlouvy, v čele se Sovětskou armádou. Klad­né výsledky ve výchově vojáků v du­chu internacionalismu a socialistic­kého vlastenectví se projevily i v ma­sovém rozvoji socialistického soutě­ženi. Úkoly roku 1973 jsou neméně zá­važné jako v uplynulém roce. Rozka­zem ministra národní obrany, který je konkretizací postupného plnění li-. nie XlVi sježdu KSČ a jednotlivých usneseni jejího ústředního výboru, je stanoveno dále zvýšit bojovou poho-' tovost a připravenost armády a dal­ší úkoly, které s tím souvisejí, jak v oblasti výchovy, tak přípravy pří­slušníků ČSLA. Nejde o žádný rozpor mezi mírovou politikou a úkoly, stanovenými pro ozbrojené sily socialistických států, ale naopak, o jejich dialektickou jed­notu. To vysvítá i ze slov generální­ho tajemníka ÜV KSSS L. I. Brežně­­va na slavnostním shromáždění k 50. výročí SSSR: „Jsme realisté a dobře si uvědomujeme, že vlivné kruhy v imperialistickém světě se stále ještě nevzdaly snahy uplatňovat po­litiku z pozice sily. My a naši spo­jenci z toho pochopitelně musíme vy­vodit patřičné závěry." Na jiném mís­tě soudruh Brežněv řekl: ........vytvo­řili jsme toto společenství (Varšav­ské smlouvy a RVHP - pozn. redak­ce) proto, abychom čelili hrozbě im­perialismu a agresivních vojenských bloků vytvořených imperialismem, abychom spojenými silami uhájili so­cialismus a mir.“ Jedině za předpokladu pevné jed­noty států Varšavské smlouvy, jejich zvyšujícího se politického vlivu, eko­nomické a vojenské moci, je možno vytvořit podmínky k mírovému budo­vání socialismu a komunismu. Cesty plněni úkolu zvyšováni bojo­vé pohotovosti a připravenosti naší armády jsou v podstatě totožné jako při plněni úkolů v celé naší společ­nosti. Je to cílevědomá, intenzívní, třídně principiální výchova v duchu internacionalismu, socialistického vlastenectví, nenávisti k třídnímu ne­příteli, znalost politiky KSČ a její aktivní prosazování- v podmínkách vojenské služby. To vyžaduje dosáh­nout plné jednoty ideového působení s kvalitní vojenskoodbornou přípravou vojáků. Předpokladem k tomu je dal­ší zvyšování vlivu stranických orga­nizaci na plněni úkolů a celkový ži­vot v armádě, družné a jednotné úsilí velitelů, politických pracovníků, stra­nických a mládežnických organizací ve výchově. Dále pak zlepšeni orga­nizátorské a řidiči práce a v nepo­slední řadě zvýšení efektivnosti všech zaměstnání. Jedním z důležitých úko­lů bude úsilí o další zvýšeni kázně a organizovanosti vojenského života. Důležitou roli bude hrát I požadavek hospodárnosti, aby prostředky vyna­ložené na obranu socialistických vy­moženosti byly efektivně využívány. Celý komplex úkolů naši lidové ar­mády v příštím roce směřuje k tomu, aby plně zabezpečila mírový rozvoj socialistické společnosti, vychovala její uvědomělé obránce i aktivní bu­dovatele. J. NIEBAUER

Next