Obrana Lidu, leden-červen 1974 (XXXIII/1-26)

1974-04-20 / No. 16

ÚSTREDNI ORGAN MINISTERSTVA NÁRODNÍ OBRANY Ročník XXXIII • 20. dubna 1974 • Cena 1 Kčs • Číslo Nedělní LENINOVA TVÁŘ Roku 1870, 22. dubna, se v Rusku, v městě, které se jmenovalo Simbirsk narodil Vladimír Iljič Uljanov. Svěi jej však zná pod jménem Lenin. Byl to největší revolucionář moderního světa. Vytvořit v několika větách je ho životopis se zdá takřka nemožné A přesto mnohem dokonalejší a preg nantnější zkratku Leninova života vytvořil umělec, když nově ztvárni) tvář Vladimíra Iljiěe do bronzu V Brně, v dílnách akademického so chaře, profesora Miloše Axmana vznikl ohromně lidský portrét Lení na vůdce, ale především Lenina fi losofa a myslitele. Reportáž z míst, kde vyrůstá Leninův pomník, přinášíme pod titulkem LENINOVA TVAR na 7. straně '★★★★★★★★★'A Maršál Sovětského svazu Alexandr VASILEVSKIJ Mezi Dněprem a Prutem Před třiceti lety, na jaře 1944, so­větská vojska osvobodila od němec kých fašistických okupantů pravo břežní Ukrajinu a dosáhla státních hranic SSSR. Byla to jedna z největ sich útofiných kampaní Rudé armády součást celkového ofenzivního plánu jehož cílem bylo vyhnání německých fašistických vetřelců ze sovětské ze mě. V lítém souboji Rudá armáda sama zlomila útočnou sílu hitlerovského wehrmachtu, který v létě 1941 věro lomně přepadl Sovětský svaz. Po ví tězství u Stalingradu sovětská vojska držela strategickou iniciativu pevně ve svých rukou. Hitlerovci byli nuce nl na celé sovětsko-německé frontě bránit se a ustupovat na západ. CTĚTE NA B. STRANĚ Jaro na Dukle ... Pár kroků od louky, kde ted žlutavé podběly vyrážejí kolem tanků, děl a kulometů, je nové, sotva posta vené sídliště. Na balkónech se suší ve svěžím povětří prádlo, ze všeho nejvíc je plen. Vydáte-li se o kus dál, uvidí­te další zbraně, rozestavěné jako pomníky po krajině, kolem nich lidé obdělávají pole, staví nové domy. NA VYCHÁZKU KRAJINOU POD DU KELSKÝM PRŮSMYKEM VÁS DNES V OBRANĚ LIDU ZVOU REDAKTOR! MIROSLAV SUCHÁNEK A jlR! HOR SKÝ. REPORTÁŽ OTISKUJEME NA 5. STRANĚ. SVIDNÍK Stratég míru a socialismu Dvaadvacátý duben je již trodičně zasvěcen vzpomínce na osobnost, která v našem století nejpronikavěji ovlivnila boj lidstva za sociálně spravedlivou společnost, za svět bez vykořisťováni člověka člověkem a národa národem - za socialismus. A i když si v tento památný den připomínáme již po celá de setiletí nesmrtelný odkaz Vladimíra lljiče Lenina, nacházíme v jeho díle vždy nové a nové podněty k aktuálnímu zamyšleni, ideje hovořící k dnešku, pouče nf pro současnost i léta budoucí. Ať zvolíme jakýkoli závažný problém společenského vývoje státu socialis­tické soustavy! historického zápasu dvou třídně protikladných systémů, ane bo problém jednoty všech protiimperiolistických sil v boji za demokracii, mír a socialismus, vždy můžeme v Leninově díle nalézt metodologický klíč pro správnou orientaci v bohaté spleti otázek, jež |sou s těmito dějinnými proce­sy spjaty. A to tím spíše, přistupujeme-li ke studiu Leninova díla v kontextu s aktuálními dokumenty morxisticko-leninských stran a zejména nejzkušeněj šího předvoje mezinárodního komunistického hnutí - Komunistické strany So větského svazu. DOKONČENI NA 2. STRANE Viete, kde je jediná škola v Československu, ktorá nesie názov 1. čs. armádne ho zboru? To sa dočítate v reportáži: KEĎ NA POLOME STONALI KAMENE, ktorú prinášame na 9. strane. . . ■ Uviv;:" čs. pionýři předávají j. Kádárovi kytice rudých květů. Foto CTK PŘÁTELE na obou březích Dunaje Zeměpisné sousedství a společné cíle socialistické výstavby měly v uplynulém čtvrtstoletí rozhodující vliv na rozvoj mnohostranných přá s telských vztahů obou našich núrodi Maďarskou lidovou republikou Dubnová návštěva oficiální stranické a vládní delegace našich maďarských sousedů v Československu přlpomně la bohatou kroniku čs.-maďarské spo lupráce datující se od podpisu prv ní vzájemné smlouvy o přátelství spolupráci a vzájemné pomoci ze 16 dubna 1949. Pobvtem nejvyššího před stavitele bratrské revoluční dělnické strany — prvního tajemníka OV MSDS j. Kádára —• byla rovněž uzavřena dosavadní etapa čs.-maďarských vzta­hů. Po více než deseti vzájemných setkáních československých a maďar­ských stranických a vládních před­stavitelů za poslední tři roky a loň­ské návštěvě maďarského premiéra |. Focka v Praze, lze nedávné čs.-ma­­ďarské jednání na nejvyšší úrovni posuzovat jako vyvrcholení obou­stranných kontaktů v celé poválečné historii. DOKONČENI NA 3. STRANE Před 30 lety obdržela 2. čs. paradesantní brigáda bojovou zástavu „Usilovný výcvik vrcholí. V těchto dnech se již konala taktická cvičení praporů, apli­kační a spojovací cvičeni štá­bů,“ čteme v kronice 1. čs. armádního sboru o závěreč něm výcviku nové brigády nesoucí od 17. dubna 1944 oficiální název 2. čs. samo­statná paradesantní brigáda v SSSR. „Počasí krajně ne­příznivé. Střídají se mrazy, lijáky, sněhové vánice, dosko čiště je neustále rozbahněné nebo zase zamrzlé, dodržová ní programu výcviku si vy žaduje krajního vypětí fyzic­kých sil vojáků a velitelů .. První prověrka připrave nosti brigády byla uskuteč něna právě před třiceti lét\ v Jefremově za účastí Kle menta Gottwalda, velvyslance v Moskvě Zdeňka Fierlingera zástupců sovětského generál niho štábu a dalších osobnos tí. Za dva dny naši vojáci předvedli relou škálu výsad kářských úkolů. Hned na za čátku obdržela druhá rota ze sílená dvěmi ženljními druž stvy a jedním protitankovýn kanónem úkol zničit letiště Po startu v Tule výsadkář seskakovali z devíti letounů při sile větru 9,5 m/vt. Byl to pěkný výkon. Vždyť také reportér časopisu „Plameň slobody“ s nadšením napsal: „ ... Parašutista s namaza nou tvárou po zápase s ku polom najde bystrým pohla dom svôjho velitela. Behom s pripravenou zbraňou v krát kom čase je paradesantná ro ta v skupinách, nečakajúc už aj postupuje proti stanové ným cieľom. Boj je krátky Pušky, automaty sa ozvaly Zapraskocú ručné granáty Ešte niekoľko okamihov a . sklad bômb“ zdvihne sa do vzduchu, „lietadlá“ pozostalé po bombardovaní, rozletia sa na kúsky a benzínové nádrže horia....“ Odpoledne byla na progra nu bojová střelba roty s po •úlovými prostředky. Pozem nich cílů zasáhli 95 %, pa letmých postavení těžkýcl zbraní 87 % a na tanky měl výsadkáři 100 % zásahů. Zda Pilým byl í postup čtyřčlen ných hlídek na přírodní pře kážkové dráze, při šplhu na laně, zdolávání strmého sva­hu, skoku do hloubky, při překonávání barikád, příko­pů, slézání domů, střech a nakonec vojáci prokázali svo­ji obratnost při boji zblízka atd. Druhého dne — 23. dubna 1944 brigáda po zásluze ob­držela při slavnostní přehlíd­ce prapor s nápisem „V jed­notě sila“. K vojákům pro­mluvil i Klement Gottwald: „Dnes jste přijali bojový prapor republiky a budete skládat slavnostní přísahu československého vojáka na důkaz, že jste plni vůle a odhodlání jít po nastoupené cestě boje až do konce a chrabře se bít až do úplného osvobození republiky a do úplné porážky nepřítele. Brzy vám bude dána příležitost, ibyste tento důkaz podali ' praxi.“ Za několik dnů se pak 2. :s. samostatná paradesantní brigáda přesunula do Prosku rbva. Výcvik pokračoval. Vo­jáci hořeli touhou utkat se s nacisty ve smyslu Gottwal­dových slov. hor »PM vůle a odhodlání...« Nástup příslušníků oadesantní brigády

Next