Obrana Lidu, červenec-prosinec 1975 (XXXIV/27-52)
1975-07-05 / No. 27
nm.. ----------- - Cesty integrace V současně světové ekonomice Jsou dvě skutečnosti, které zcela jednoznačně určují další, jak hospodářský, tak jistě i politický vývoj. Na jedné straně je to krizový stav kapitalistických hospodářství, zmítaných inflací, nezaměstnaností a energetickými kalamitami, na straně druhé pak plánovitý a dynamický rozvoj ekonomik socialistický oh zemi. Obě z těchto skutečností jsou snadno dolotitelné fakty. V uplynulých letech předstihly členské státy RVHP v tempu hospodářského růstu kapitalistické státy více než trojnásobně. Vezmeme-li za jeden z nejdůleiltějších ukazatelů, růst národních důchodů, pak v loňském roce zaznamenaly kapitalistické státy přírůstek jednoho procenta, zatímco země RVHP o průměru růst o 6,4 procenta. Průmyslová produkce vyspělých kapitalistických států zaznamenala v roce 1974 minimální vzrůst o 1.5 procenta, v členských státech pak průměrně o 8,5 procenta. Jedním z nejdůleiltějších faktorů, který má vliv na tento rozdílný vývoj, Je bezesporu socialistická ekonomická integrace. XXIX. zasedání Rady vzájemné hospodářské pomoci, které se konalo minulý týden v Budapešti, mělo proto za úkol posoudtt úroveň spolupráce za období od minulého zasedání a zároveň stanovit směry jeflho dalšího prohlubování. Bezesporu největší význam za minulé období má skutečnost, Že se v podstatě podařilo dokončit koordinaci národohospodářských plánů členských zemí RVHP na léta 1976—1980. Jsou jli stanoveny a hlavni směry rozvoje hospodářské vědeckotechnické spolupráce v různých oblastech národního hospodářství členských zemí, předběžně dohodnuty i vzájemné dodávky zboží, které budou tvořit základ pro následující přípravu obchodních dohod na léta 1976 až 1980. Zasedání rovněž schválilo plán mnohostranných integračních opatření na tato léta. Plán znamená další pokrok v prohlubování vzájemné spolupráce. Zahrnuje mimo jiné nejzávažnější mpohostranná integrační opatření, která jsou země připraveny realizovat v nadcházejícím pětiletém období při společné výstavbě objektů a vytváření dalších výrobních kapacit. Hodnota nákladů bude činit zhruba 9 miliard převoditelných rublů. Uvedení těchto kapacit, jakož t dálkového plynovodu Orenburg — západní hranice SSSR, do provozu bude mít významný vliv na další možnosti jednotlivých národních ekonomik. A to se zcela zákonitě kladně promítne do dalšího zvyšování životní úrovně jednotlivých členských zemi. her JA K nu n e P MtíŠĚ í TÍ1PEA z Příští týden je opět z velké části ve znanení dalších letních veder. Po částečné výměně vzduchových .i,- hmot, která se ještě ttíw/.wTS" kolem neděle nebo na začátku týdne může projevit zvětšenou oblačnosti Ialespoň občasj a místy i slabším deštěm nebo mrholením fojediněle I odpolední prudší bouřkou I, jsou pro další dny vyhlídky na slunné a až příliš horké počasí. S plným uplatněním oblasti vysokého tlaku budou poruchové fronty neúčinné a nanejvýš konec týdne s prohřáttm vzduchu na tropickou výši jpřes 30 st.) by mohl přinést obnoveni bouřkové činnosti. Vzhledem ke krátké délce noci — časem i přílivu teplého vzduchu z prohřátějších oblasti — zůstanou také noční minima značně vysoká /mezi 15 až 20 stupntj. 5. 7. — 6. 7. — 7.7. — B. 7. — 9. 7. — před 93 loty no narodil lan Kubelik, liousH lu |/.umřel i 12 1940) před 560 lety byl upálen Mistr jan Hus před 25 lety byla podepsána smlouva mezi NDR a Polskem n hranici Odra-Nisa před 115 lety se narodil Gustav Mahler, raknuský hudební skladatel a dirigent (zemřel 18. 5. 19111 před 100 lety zemřel Christian Ruben, německý malíř před 30 lety zemřela Jasnorzewská Pawlikovská, Maria polská malířka Státní svátek Mongolské lidové republiky (výroftf lidové revoluce r. 1921) vítězství před 15 lety Národní shromážděni schválilo Oslavu CSSR před 55 lety Rudá armáda osvobodila Minsk od bělogvardějcě m ✓ IIOL® wlL,ÍIIS NAŠI ZEMI DOKONČENI Z 1. STRANY „My chceme cvlčitl“ — znělo skandovaně na seřadišti zpod pláštěnek, pod nimiž se ukrývali pětt až sedmiletí špunti se svými bílými cihlami. Hravostí, zápalem, ale především odvahou čelit přívalům deště, nasadili vysokou laťku. Mladší žákyně proměnily zablácenou plochu v jarní louku plnou pampelišek. V rytmu veselé polky 1 valčíku předváděly tribunám gymnastické prvky 1 první písmenka z taneční abecedy. Vystřídali je starší žáci se svou „ódou na pohyb” — uprostřed Stadiónu si „mlčaři“ zkoušeli basketbalový drtbllng a fotbalové přihrávky, zatímco jejich kamarádi st dvoudílné kovové tyče vybrali jako laťku k přeskakováni, pomůcku ke ř ihu a nakonec je proměnili v hrazdu, na které předváděli výmykyl A déšt přidal na intenzitě, když uslyšel první tóny Smetanovy Mé vlasti. Snad si bláhové myslel, že ženy nedokáží samy vytvořit nbraz řeky... Jak se mýlil! Modré a zlaté praménky se stékají, tvoří říčku, řeku, mohutný tok. A na jeho břehu tančí za měsíčního svitu rusalky, aby pak v závěru bouřily svými těly a kuželi v peřejích Svatojánských proudů ... Dorostenci si s sebou vzali originální skládací bedny, aby na nich sérií akrobatických prvků dokumentovali fyzickou zdatnost, rozhodnost, orientací. Také svazarmovcl se představili s netradičním nářadím — 768 parastavebniceml. V náročné skladbě plné překvapivých prvků dokázali naplnit heslo: „Jsme odhodláni budovat a bránit naši socialistickou vlasti Okol splníme!” Po originálně řešeném nástupu vtančila na značky děvčata ve dvoubarevných trikotech a se slušivými culíčky, s mohutným „hurrá“ se za nimi vydali chlapci, aby pak společně pří senzační Maratově hudbě povýšili skladbu učňovské mládeže na jeden z vrcholných zážitků spartakiády. Finále patřilo vojákům. Značková sít dávno už ztratila čitelnost, po prvních cvicích zmizel barevný kontrast, jimž autoři chtěli na diváka působit — těla vojáků se zbarvila žlu-ti bláta ... Ale vojáci cvičí skvělel Nikdo nehloudf pu cizích značkách, úhlopříčky uchvacuji vyrovnaností, kolotoče jistotou, kruhy a letky výškou .. . K Flosmanově hudbě přibývají další zvuktivé efekty — to když 13 824 vojáků jako jeden muž padá do několikacentimetrové vrstvy bláta... Tribuny burácejí potleskem. Na nedělní odpoledne propůjčilo slunce Strahovu laskavě aspoň na krátký okamžik svoji zář, aby pomáhalo sestavit obraz, o němž mexický tělovýchovný pracovník generál brigády J. Miranda řekl: „Na Strahově jsme si uvědomili, že pro vyjádření našich pocitů platt staré mexické přísloví: ZDE UMlRAJt SLOVA...“ Po hudebně působivém prologu se znovu představily ženy. Perfektní v projevu, v pochopeni Smetanových myšlenekl A pak největší stadión světa viděl světovou premiéru cvičení rodičů s dětmi, gymnastickou skladbu pro tři generace mužů (věkový rozdíl byl půl století] a jakési první taneční dvanáctí až čtrnáctiletých děvčat s tyčkami a tamburínami. Premiéru si na Strahově rovněž odbývali vysokoškoláci — v historii spartakiád ,.iště nikdy samostatně nevystupovali! Děvčata >1 za ladnost projevu zaslouží aspoň III. výkonnostní třídu v moderní gymnastice, chlap-cl za kotouly, roznožky a salta na trampolínách maximální obdiv. A pak se nad plochou objevily létající talíře v rukou mladších žáků, po nich radost a svěžest, násobená hudobností a lyrlčnostl fialových gymnastek a bílých tanečnic ve skladbě dorostenek. Finále znovu obstarali vojáci. Bleskový nástup (tentokrát už s letadly!), do minuty cvičí celý stadión! Bouřlivý potlesk střídající se s němým úžasem provází jejich 24:50 min. trvající skladbu, určitě nejnáročnější, jakou kdy Strahov viděl. „Gymnastika vojáků“ končí, ale vojáci neodcházejí. Během 28 (I) vteřin vytvářejí mohutnou pěticípou hvězdu, uprostřed ní stavějí pyramidu, na plochu pochoduje 10 000 zástupců ostatních skladeb. Čs. spartakiáda 1975 končí... Vářme, že se se spartakiádou budeme potkávat stále. Na hřištích, v tělocvičnách, turistických stezkách. Neboť Strahovem spartakiáda nekon«... , mi Snímky: E. KARKAN a M. SUSTA Pohár ministra národní obrany armádního generála ing. Martina Dzúra za vítězství v soutěži o nejlepší provedení skladby při generálkách a hlavních dnech Cs. spartakiády 1975 získal čtvrtý spartakiádní útvar, jehož ústředním cvičitetem je podplukovník Miroslav Oštádal. Druhé místo a pohár náčelníka HPS ČSLA generálporučíka PhDr. V. Horáčka patří šestému útvaru, třetí v soutěži skončil třetí útvar a získal pohár velitele vojenské části CSS 75 a náměstka ministra národní obrany generálporučíka ing. Miloslava Ziky. „Oštádalovci“, kteří při závěrečném obraze vytvářeli pyramido, vyhráli už předtím pohár velitele ZVO za nejlepší výsledky v nácviku! (žek) %%%%%%% iíítaná záplava Pražané si již zvykli na každoroční letní invazi turistů. Vídávají jejich skupinky postávat s fotoaparáty před historickými památkami, procházet ulicemi města, jenže tento rok začalo léto, horké léto, úplně jinak. Ne invazí, ale doslova záplavou. A ne turistickou, ale spartakiádní. Takřka dvě slě zvláštních vlaků svými otevřenými dveřmi vpustilo do hlavního města mládl naši republiky, nejlepšl cvičenky a evidence, a zvětšilo tak počet jeho obyvatel o více než sto třicet tisíc. Ruštinu, němčinu či angličtinu u hloučků s fotoaparáty vystřídala slovenština, nebyl problém uslyšet čistou „olomóčtinu" či st po plzeňský „zazpívat“. Jak už jsme řekli, nepřijeli jako turisté. Snad právě proto se stejně často jako Staroměstské náměstí či Karlův most ozývala slova strahovský stadión. Samozřejmě, je-li Praha centrem naší republiky, pak se v minulých dnech její střed přestěhoval z Václavského náměstí na Strahov. Ale nebojte se. Volný čas zbýval i na ty památky i na dárek pro sebe čt pro své nejbližší. A nejenom na ně. Kdo z těch, kdo tu na poslední spartakiáde cvičil a dnes se znovu vrátil, by tohle město poznal. A kdo z těch, kdo se tak nerad loučil a již dnes se na tu další návštěvu těší, by se odvážil předpovídat. Takovým tempem se Praha-t celá naše republika změnila. A hlavni město? Připravilo se jako na přivítání milého hosta. Bezpočet kulturních a společenských akcí, dlouho do noci otevřené obchody a restaurace, Pražané, co chvíli se měnící v ochotné {přiznejme, že hrdě) průvodce. Snad právě proto mohly ty dvě dívku, podle přízvuku odněkud z Moravy, odpovědět v tramvaji zvědavému starému pánovi na otázku jak lie jim tu líhlo: „Jako domal“ her