Obrana Lidu, červenec-prosinec 1976 (XXXV/26-52)

1976-07-03 / No. 26

UVNITŘ LISTU: Pašeráci nejsou vítáni - str, 2 • Ve znamení Davidovy šesticípé hvězdy - 4 • V budově, kde podepsali protokol o bezpodmínečné kapitulaci - 6 • Svědomí našich dní - 7 • V laboratoři restaurátora - 8 • Frontové proměny - 9 • Sen proměněný ve skutečnost-II • Pátrejte s komisařem Haroldem-14 • Televize-16 Xeděln i První úroda ... ÚSTŘEDNÍ ORGÁN MINISTERSTVA NÁRODNÍ OBRANY JL Ročník XXXV • 3. července 1976 • Cena 1 Kčs • Číslo Hluboce lidský čin Dopisy bývají různé. Radostné, ale někdy 1 smutné. Od poručíka Jose­fa Zvala nás dopis opravdu po­těšil. Uváděl v něm, že členové kolek­tivu katedry dějin KSČ a ČSSR Vojen­ské politické akademie Klementa Gott­walda v Bratislavě darovali v minu­lých dnech na transfúzntm oddělení polikliniky akademika I. Dérera krev. Na první pohled by se zdálo, že šlo o akci, s níž se v životě vojenských kolektivů často setkáváme. V tomto případě jsou však zvláštní okolnosti, za nichž se soudruzi rozhodli krev darovat. Jejich spolupracovník kapi­tán Anger náhle onemocněl a na zá­chranu jeho života bylo nutné poskyt­nout větší množství krve. Soudruzi proto neváhali a potřebné množství darovali. — jv — ČLOVĚK jako každý jiný? Člověk, který nedovede číst a psát, vypadá Jako každý Jiný. Ve skuteč­nosti je vSak invalida. „Je to něco, za co jsem se vždycky styděl,“ řekl jeden ze dvou miliónů britských ne­gramotných občanů, zpravodaji anglic­kého listu Guardian. Pokud je mla­dý, pak se kvůli své neznalosti pří­­liš netrápí. Postupem doby však zjiš­ťuje, že ho tento nedostatek znevý­hodňuje proti ostatním občanům. Fakta o tímto způsobem diskrimi­novaných britských občanech, s nimiž se nedávno veřejnost na ostrovech seznámila, ji šokovala. Podle prů­zkumů „Národní nadace“ připadá to­tiž ve Velké Británii na každých 200 dospělých jeden negramotný. Britské sdruženi pro osídlení však hovoří o dvojnásobném počtu. Uvádí, že seum až deset procent absolventů škol má velmi omezenou schopnost čist. Přibližně šest procent dospělé­ho obyvatelstva buď neumí vůbec číst a psát, nebo jeho negramotnost ne­dosahuje úrovně, taká se očekává u devítiletého dítěte. Slepci mají slepecké písmo a v pří­padě potřeby se obracejí na své spo­luobčany s žádostí o pomoc. Nikoliv však lidé, kteří neumějí číst a psát. Stydí se za svoji domnělou hanbu. Britská televize sice nedávno zahá­jila kúrsy pro negramotné, odbornici však pochybují o jejich skutečném smyslu. Poukazují naopak na skuteč­nost, že negramotnost má ve Velké Británii vzrůstající tendenci. Neome­zuje se jako ve většině jiných zemí jen na starší ročníky, nýbrž k těm, kteří si nedokážou přečíst noviny ne­bo knihu náleží i mladí lidé. Důvod? Děti chudých a nezaměstnaných oby­vatel britského království musí stále více pomáhat švům rodinám vři zaiiš­­■ ťoyání nejnutnějších životních po­třeb. I* * ÚKOL z nejpřednějších „Kdo zapomena na nebezpečí, které nám stále hrozf a které nezmizí, dokud existuje Imperialismus - kdo na to zapomene, ten zapomene na naši republiku prá­ce.* Tato slova pronesl V. I. Lenin no Vlil. všeruském sjezdu sovětů v prosinci 1920. Pravdivost o předvídavost těchto slov prověřila celá historie existence sovětského státu dělníků a rolníků Zákeřné napadení Sovětského svazu hitle­rovským Německem, jehož 35. výročí jsme si v minulém týdnu připomněli, je jedním z řady důkazů. Leninova slova jsou však I nadále aktuálním a důrazným varováním všem, kteří si již zvykli žit v míru a kteří pod dojmem zmirňování mezinárodního napětí nevidí, jak těžko Sovětský svaz a ostatní země socialistického spole­čenství, jehož nedílnou součásti je i naše vlast, prosazují zásady mírového soužití států s různým společenským zřízením. POKRAČOVANÍ NA 2. STRANĚ TANKISTA,-:»Tohle bych od těch kanonýrů nečekal...!« Od větroměrné pušky k dělostřelbě '76 U jakési tyče klečí voják. „Snad tam není za trest?“ — s údb­­vem pronesl náš řidič, který se nedávno vrátil od tanklstů jako vzorný voják. „To mají u těch dělostřelců po čertech tvrdou vojnu,“ mínil a se zájmem přihlížel, jak po výstřelu padá na zem červený tkaloun. Po pěti ranách byla tato záhada vysvětlena. To svobodník Martenek s rekognoskační skupinou měřil přízemní vítr pomoci tzv. větroměrné pušky. Pět červenobílých vytyček stálo na mýtině. Vojáci pak vyhod­notili střední, dopad a počtáři poslali hlášení: „Směrník 20—75, dálka 32 metrů.“ DOKONČENÍ NA 5. STRANĚ Pozorovatelé měli po celé cvičení plné ruce práce... Foto: J. ŠLAPÁK Jaro definitívne skončilo. Nastal Sas výletů, dovolených a pro generaci Školou povinných prázdniny. Začínající léto se hlásí o svá práva. Sluníčko ul konečně také někdy po-řádně připaluje. Pro mnohé to budou poslední školní prázdniny, jiným ta škola začne na podzim znovu. Prázdniny, kouzelné slůvko mládí. Voní lesem, vodou a kouřem táborá­ků. Po celé generace stejně nádherně. Pro většinu mladých t větších ško­láků či studentů to "je zasloužený od­počinek a také změna. Někdy i trochu nový pohled do života. To když jim letní brigády dají zapomenout na školní problémy. Když vymění knihy za lopaty, když jim potůčky potu na polích zalijí tváře a pálí do očí. Ale i to už patří zcela zákonitě k prázdni­nám. V příštích dnech se rozezvučí pio­nýrské tábory, mládím ožijí hrady a zámky, kterých je v naší zemi bez­počet. Dva prázdninové měsíce čekají, jen jich dokonale využít, načerpat nové síly. A na podzim ve škole zase na shle­danou. -SVO­Foto: M. ZITA J^dysl dávno vzniklo pří­sloví: „Komu se nelení, tomu se zéilení.“ Zná ho kaž­dý dobrý hospodář, který chce, aby Jeho hospodářství vzkvétalo. Jenom znalost pří­sloví však nestačí; rozhodu­jící je především snaha a chuť dobře pracovat, dosa­hovat soustavně výtečných výsledků, které Jsou tím nej­základnějším předpokladem úspěchu. Když se někdo před dvě­ma lety dostal na návštěvu k technickému oddělení, kde pracuje důstojník Andrej Gonda, měl možnost se se­známit s opravdu neutěše­ným prostředím, které zdale­ka neodpovídalo tomu, co Je zapotřebí pro přesnou práci na letounech. Tehdy komu­nisté a svazáct přišli s ini­ciativním návrhem: vlastními silami a většinou i prostřed­ky, bez přerušení oprav a revizí letounů, radikálně změnit pracovní podmínky na úroveň, které by převy­šovala stanovené minimum. Bylo to nemalé sousto. Zna­menalo to hangár od zákla­du přebudovat, vyměnit pod­lahy, vytvořit bezprašné prostředí, zavést ústřední to­pení, odizolovat stropní pro­stor, pro každou technickou skupinu vybudovat samostat­né sociální zařízení apod. Přitom nesmělo dojít ani k minutě zpóždění při ode­vzdávání opravených nebo prohlédnutých letounů zpět do provozu letkám, a to v kvalitě, která by zabezpe­čovala absolutně bezpečný provoz. Od slov nebylo daleko k činu. Projekt byl vytvořen v rekordním čase. Mezitím už byl naplánován konkrét­ní postup jednotlivých pra­cí, technické skupiny pře­vzaly odpovědnost za kon­krétní realizaci, komunisté a svazáci připravovali půdu pro masovou účast všech členů kolektivu oddělení. Iniciativu orientovali na počest 30. výročí osvobození a na počest XV. sjezdu KSČ. Individuální 1 kolektivní zá­vazky se staly pružným od­razovým můstkem k úspěš­nému dosažení cíle. Práce se rozjely naplno před půldruhým rokem a hangár se doslova měnil před očima. Nevěřící'Tomáši, kte­ří se také vyskytli, brzy po­znali, že technici nevypusti­li svá slova jen tak do vět­ru. Při bilancování závazků na počest XV. sjezdu mohli dát jasnou odpověd. Všech­ny předsevzaté úkoly byly splněny, navíc byla přebudo­vána pracovně metodická učební základna pro daný typ letounu, vybudována mo­derní zkušebna... Při práci na hangáru stih­li vybudovat nový autópark, oplotit prostor technického oddělení a upravit celé oko­lí. Připočte-li se k tomu, že už od roku 1973 trvale ob­hajují titul vzorného oddě­lení, není divu, že se něko­lik dní před zahájením sjez­du mohli pochlubit se svým dílem, které skutečně za ukázku stoji. Technické oddělení Těšín­ského stíhacího bombardo­­vacího leteckého pluku tak dalo příklad, jak lze využit Iniciativy lidí ve prospěch vlastních potřeb i společ­nosti. Břetislav PLESKO V novém, bezprašném a vytápěném prostředí je práce na letounech o mnoho snadnější. Vojín Karol Kolárik (na snímkuj kontroluje nízkotlaké čističe Foto: autor PSI VÁLKY Anglický spisovatel Frederic For­syth seznamuje ve své nové knize PSI VÁLKY čtenáře s životem námezd­ních mezinárodních žoldnéřů podíle­jících se na státním převratu v Jedné z afrických zemí, připravovaném a fi­nancovaném vlivným představitelem anglických průmyslníků. Frederick Forsyth pracoval několik let Jako di­plomat ve službách britského minis­terstva zahraničních věcí, odkud byl pro „nesolidárnl postoj k britským otázkám“ propuštěn, a jako dopiso­vatel agentury Reuter v Africe po­znal metody vládnoucích kruhů při potlačování osvobozeneckého hnutí v zemích třetího světa, nebo pří obno­vení cizí nadvlády v zemích, kde mís­to běžných mechanismů politiky, diplo­macie a tajné služby nastupují žold­néři, ochotní vést za peněžitou odmě­nu jakoukoliv válku v čímkoli zájmu. Se zkrácenou podobnu knihy se se­známíte v seriálu PSI VÁLKY, který bodáme otiskovat od poloviny červen- Kresba: J. ČITÁ

Next