Obrana Lidu, leden-červen 1978 (XXXVII/1-25)

1978-01-07 / No. 1

ÚSTŘEDNÍ ORGÁN MINISTERSTVA NÁRODNÍ OBRANY Ročník XXXVII • 7. ledna 1978 • Cena 1 Kčs • Číslo SMĚLÝM KROKEM Vstoupili jsme do nového roku - roku tisícího devítistého sedmdesátého osmého. Všichni od něho očekáváme mír, štěstí, zdraví, pracovní úspěchy. Prostě chceme, aby to byl opět dobrý rok, aby nám přinesl uspokojení z naší práce, aby nás dále přiblížil vytčenému cíli - budování rozvinuté socialistické společnosti. V roce 1978 zahajujeme již třetí rok 6 pětiletky. To značnou měrou charakte­rizuje jeho význam. Každý dobrý hospodář se jistě pozastav! v polovině svého díla, aby přehlédl to, co vykonal o co mu ještě zbývá do jeho úplného dokon­čení Ostřední výbor Komunistické strany Československo no svém 9. zasedání zhodnotil výsledky prvních dvou let a projednal hlavní úkoly rozvoje národního hospodářství v roce 1978. , POKRAČOVANÍ NA 2. STRANĚ Čtenářská soutěž Obrany lidu NÁZEV: 30 vítězných let. SMYSL: Propagace Úspěchů, jichž n&š lid dosáhl pod vedením KSC při vý­stavbě socialismu. PODMÍNKY: Deset reportáží s fotografiemi (z deseti krajů ČSSR) bude zároveň deseti soutěžními otázkami. Úkolem čtenářů bude podle textu a fotografie Iť-Jtiiikovat deset významných podniků čs. hospodářství. Soutěžící musí uvést, o jaký závod jde, kde se nachází a jmenovat další dva v kraji. První soutěžní otázku zveřejňujeme v tomto čísle, poslední v 10. čísle. Správné odpovědi zašlete se soutěžními kupóny na adresu nejpozději DO 30, DUBNA 1978. Ke slosování správných odpovědí dojde v prvním týdnu květ­na, výherci budou oznámeni v 15. čísle Obrany lidu (dne 15. května 1978). ODMĚNY: 1. cena: zájezd do Sovětského svazu (okružní cesta), 2. cena: zá­jezd do Bulharska (Černé moře), 3. cena: zájezd do Maďarska (Balaton), 4. cena: zájezd do NDR (Warnemünde), 5. cena: 1000 Kčs, 6.—10. cena: 500Kčs, 11.—20. cena: 300 Kčs, 21.—30. cena: 200 Kčs. První soutěžní otázku ze Zá­padočeského kraje najdete na 11. STRANE. ÜKRÄDEM iiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiitiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiifiiiimiifTri GENERACE Jednomu vyházeli nábytek do sně­hu, protože nemohl zaplatit nájemné, další stojí celé hodiny ve frontě před zprostředkovatelnou práce kvůli ně­kolikadenní pracovní příležitosti, ně­kteří spí v parku na lavici, jiní sl sa­hají na život. Nejde o ojedinělé obrazy, současné­ho kapitalistického světa, přestože se je buržoázni propaganda snaží označit za „okrajové případy“. Ve skutečnosti tyto „případy" nabyly v posledních letech a v minulém roce zvlášť oblud­ných rozměrů. „Narůstají starosti... Nemůžeme mít budoucnost, když se neumíme vypořádat s přítomností," postěžoval sl nedávno západoněmecký časopis Frankfurter Rundschau. POKRAČOVANÍ NA 3. STRANĚ Drazí spoluobčané, soudružky a soudruzll Jsem upřímně rád, že vás mohu při vstupu do nového roku 1978 jmé­nem ústředního výboru Komunistické strany Československa, ústředního výboru Národní fronty, českosloven­ské vlády i jménem svým srdečně pozdravit. Přeji vám všem u nás doma 1 těm našim občanům, kteří jsou služebně za hranicemi, hodně zdraví, mnoho úspěchů v práci a spokojenosti v osobním životě. Přeji štěstí a ra­dost vašim rodinám a pohodu vaším domovům. Na přelomu roku se snad každý člověk zamýšlí nad ;íin, co přinesl uplynulý rok i nad tím, co očekává do roku nového. Tak je to v osobním životě 1 v životě společností a státu. Jestliže objektivně hodnotíme rok 1977, jeho pozitivní výsledky 1 pro­blémy, které jsme museli překonávat, můžeme zodpovědně říci, že pro naší společnost, pro náš stát, pro 15 mi­liónů našich občanů to byl rok dob­rý a úspěšný jak ve vnitřním životě naší země, tak 1 v upevnění jejího mezinárodního postavení. Naše socialistická společnost se v uplynulém roce úspěšně rozvíjela ve všech oblastech. Díky obětavé, tvořivé a Iniciativní práci našeho lidu 1 v loňském roce pokračoval dynamický rozvoj naše­ho hospodářství. Národohospodářský plán na rok 1977 byl náročný a usku­tečňoval se ve složitých mezinárod­ních ekonomických podmínkách. Tím radostnější je, že byl ve svém souhr­nu splněn a o něco 1 překročen, že jsme dosáhli řady nových úspěchů Tím se vytvářely podmínky k tomu, abychom mohli zabezpečovat a zlep­šovat vysokou životní úroveň a život­ni jistoty našeho lidu. Rostly reálné mzdy, sociální a jiné příjmy obyva­telstva, udrželi jsme hladinu maloob­chodních cen základních potřeb, jedním slovem život životních lidu se dál© zlepšil. Víme všichni dobře, že dosáhnout těchto cílů nebylo lehké ani jednoduché. Bylo třeba překoná­vat mnohé obtíže a překážky. Ale tak to ve složitém mechanismu vy­spělého státu bývá. I tento minulý rok nám potvrdil, že hlavním zdro-jem materiálního a kulturního růstu je obětavá a zodpovědná práce, do­vedné ruce a tvůrčí myšleni našich pracujících. V klidné, tvořivé atmosféře se roz­víjel a obohacoval celý náš' společen­ský život. Projevilo se to v každoden­ním životě, při velkých politických akcích 1 na průběhu sjezdů význam­ných společenských organizací. Mů­žeme říci, že se zdokonaluje práce celého našeho demokratického poli­tického systému Národní fronty, je­jích jednotlivých složek, prohlubuje se socialistická demokracie. Zlepšu­je se práce státních orgánů, národ­ních výborů 1 volených zastupitel­ských sborů. S radostí zaznamená­váme lepší výsledky na vědeckém a výzkumném úseku, ve školství, zdra­votnictví, v kultuře a uměni, na všech úsecích, které přispívají k obohaco­vání života našeho lidu. POKRAČOVANÍ NA 2. STRANE Novoroční projev generálního tajemníka ÖV KSČ a prezidenta ČSSR soudruha Gustáva Husáka S DŮVĚROU A PEVNÝL1 ODHODLÁNÍM Foto: ČTK — I. KARAS Kde služba nemá začátek, ani konec Zeptáte-li se kteréhokoliv těch nika, co považuje v současné době pro bojovou pohotovost za hlavní a nejdůiežilějši, většinou vám odpoví■■ Vedle lidí to je především stav elektroinstalace techniky a v ni na nejpřednějším místě srdce každého motoru a agregátoru — baterie. V zimním období význam péče o baterie ještě vzrůstá. Bez nich nevyjede tank ani obrněný transpor­tér, nákladní nebo osobní auto. Není proto žádnou náhodou, že na funkce zdrojařů jsou v jednot­kách a útvarech vybírání lidé svě­domití, přesní až puntičkáři, s vy­sokou dávkou odpovědností. Každá sebemenší chyba v jejich práci by totiž mohla způsobit nedozírné ško­dy. Vojín Juraj Deptá tyto vlastnosti, o kterých je řeč, má. V civilu elektromechanik, přinesl st do ar­mády nejen potřebnou zručnost, od­bornost, ale navíc charakterové vlastnosti, které ho k podobné prá­cí předurčovaly, jeho království zdrojaře představuje několik desí tek čtverečních metrů. Pohled do něj přesvědčuje, že zde vládne člo­věk, který si potrpí na čistotu, or ganizovanost práce a dokonalý pře hled o všem, co má a musí dělat. 'Ačkoliv slouží jen osm měsíců, svě řil mu technik útvaru zdrojovnu s plným vědomím toho, že by pro tuto náročnou práci lepšího nena­šel. Usměrňovače a rozvaděče mají mechanika, jenž svoje zaměsfnání přímo miluje. Je st dobře vědom, že kvalita jeho práce rozhoduje nejen o stálé bojové pohotovosti, ale o běž­né pojízdnostl desítek agregátů, aut a další techniky. „Víte, dostal jsem se k tomu, co jsem už poznal v civilu. Maminka mně připomínala, abych sloužil poctivě a já se jejími slovy chci skutečně řídit." Za osm městců služby získal druhou třídu a v ůtva ru nikdo nepochybuje, že z nováč ků bude patřit k prvním, kteří zís kají nejen první třídu, ale také od znak vzorného vojáka. Pochvaly. které zatím za svou práci dostal svědčí o tom, že svoji funkci vyko nává k plné spokojeností náčelníka. „Měl bych jedno přání, které mně nikdo nemůže splnit. A to, aby mů/ bratr přišel alespoň na měsíc do našeho kolektivu, poznal, co člóvě ku vojna dává a co může každý z nás dát vojně. Potřeboval by po znát vojenskou kázeň, soudružstvi a vůli každého z nás po nejlepším ■-plnění úkolů. Má totiž modrou kníž ku, a to je pro něho velká škoda.“ Zdrojovna útvaru je pracoviště, kde služba nemá začátek ani ko nec. Dobíječi agregáty jedou nepře tržitě a hlídat jejich přesný chod je úkolem jednoho člověka — svazá ka Juraje Depty. —ha— Foto: Eduard KARKAN Stálá kontrola baterií, sledování Všech správných hodnot patří k nej­­důležitějšlm úkolům zdrojaře vo­jína Juraje Depty MINUTY Stanislav Minarz jde od jámy k nej­­bližšímu telefonu. Světlo přilby před ním poskakuje v rytmu kroků. Sám pro sebe se uměje, kolik let už takto chodí mnoho set metrů pod zemí a nikdy se mu nepodaří ten kužel svět­la dostihnout. To jsou ale nápady, pomyslí sl. Co to hlásil vedoucí závo­du? Nějaká porucha čl co, ale to už dali snad do pořádku. Kroky odměřily asi dvě stovky met­rů. Technik z odpolední směny došel k cíli a volá na desáté patro. „Tak co synci, jak ide robota?“ Chraplavý hlas na druhé straně drá­tu se zasměje: „Jako každý den, nl. >obyčejné< statečnosti Všlstko v pořundku. Umime še pora­dit, sme havíři a nl staře roby — šéfe.“ Technik odloží sluchátko a po tvá­ři se mu mihne úsměv. Taková partija je snad jenom mezi havíři, už proto bych tuhle práci neměnil za nic na světě. Dívá se na hodinky — sekun­dová ručička se blíží ke dvanáctce, aby ukrojila další minutu. Je 19 ho­din 50 minut. Vtom léta prožitá v podzemí upozorní havíře, že není něcp v pořádku. Proč přestala hudba podzemí — zvuk proudícího vzduchu a vody — ptá se sám sebe. Za chvíli pochopí. ČTETE NA 11. STRANE Poezie zimy Foto: Miroslav ADÓDÉRA I »

Next