Pochodeň, leden-březen 1972 (LXI/1-77)

1972-01-15 / No. 12

magazín na sobotu a 15. a 16. ledna 1972 • 70 haléřů • ročník 61 • číslo 12 K dyž jsme před krátkým časem bilanco­vali na stránkách Pochodně výsledky roku 1971, nešlo nám o pouhou re­trospektivu, ale chtěli jsme upozornit na náročné úkoly, které čekají v letošním ro­ce. Rok 1972 musí být ve znamení ještě hou­ževnatějšího úsilí za plnění závěrů XIV. sjezdu KSČ, které jsou programem rozvoje celé naší společnosti, všech jejich oblasti. Čím dříve toto poznáni pronikne do vědo­mi všech občanů, tím úspěšněji a rychleji budeme moci naplnit cíle, které vytýčil XIV. sjezd. Nijak neskrýváme skutečnost, že i letos půjde o náročné tempo, nebude čas na nějaký oddych, nemůže být ani řeči o odpočíváni na vavřínech. Úkolů, které stojí před komunisty i bez­partijními, před všemi občany dobré vů­le, neni tedy málo. Kde však začít? Po­kusme se odpovědět leninskou metodo-, stanoveni hlavního článku problémů. ■ V roce 1972 chceme soustředit po­zornost strany, státních a hospodářských orgánů i společenských organizací přede vsím na problémy naši ekonomiky. V sou časné době se výchozím bodem stává při jeti o zabezpečeni požadavků státníhc plánu na letošní rok. Chceme obnovit je ho autoritu, plně rehabilitovat leninskor myšlenku, že národohospodářský plán je druhým programem strany. Otázkám ra cionalizace, socialistické integrace a ze mědělské kooperace budeme také v Po­chodni věnovat maximální pozornost. Chceme se však zabývat i socialistickým vztahem k práci, k člověku a jeho staros­tem, popularizovat vše nové a progresiv­ní, psát o socialistické morálce a etice. ■ Činnost strany je nejvlastnější záru­kou, že se nám podaří splnit tyto cíle a proto je nutné nejen udržet stupeň její aktivity, ale dále ji zvyšovat. V tomto JAK DÁL smyslu velkou úlohu sehrají výroční člen­ské schůze, které budou hodnotit nejen minulou činnost základních organizaci, ale předevšim se zabývat jejich perspektivami Nemalou pozornost je třeba i nadále věnovat sociálnímu složení, růstu a regu­laci členské základny KSČ spolu s výcho­vou všech členů, aby dovedli daleko aktiv něji prosazovat politiku strany. Také uplatňováni vedouci úlohy stran •sa základních stupních, zejména na zá vodech a v obcích, si vyžádá ještě mno ho úsilí a soustředěné pozornosti. Nadcházející období bude klást rovně: '.výšené nároky na práci Národní fronty a všech společenských organizací. Jé třeba si uvědomit, že jsou před námi sjezdy tak významných organizaci, které sdružuji vět­šinu našich pracujících, jako je ROH, SSM či sjezd JZD. Neni možné zapome­nout ani na činnost národních výborů, bude třeba se zabývat systémem jejich práce, zejména jak pečuji o nové poslan­ce, v neposlední řadě dbát na dopraco­vání volebních programů a kontrolovat je­jich postupnou realizaci. ■ Všech těchto úkolů neni samozřejmě možné dosáhnout bez zlepšování metod a stylu naši práce, bez rozvíjení především ideově politické činnosti. To znamená zvý­šit zejména účinnost řídicí a organizátor­ské práce, zvýšit nároky na kádry v klí­čových funkcích. Hodnotit a odměňovat kvalitu, bojovat s povrchnosti, lajdáctvím, anonymitou a společenskou neodpověd­­nosti. ■ Mezinárodní garanci, která nám umožní zabývat se těmito budovatelskými úkoly, bude dále se rozvíjející a prohlu­bující spolupráce se socialistickými země­mi ve sféře politiky, ekonomie i ideolo­gie. Jen tak může být zajištěna pokojná, tvůrčí práce našeho lidu. Ceká nás tedy náročný, ale i nesmírné íýznamný a odpovědný rok, který se musí stát rozhodujícím přelomem při naplňo­vání linie XIV. sjezdu KSČ. Bude to sou­časně rok, kdy chceme rozhodně vystou­pit proti všem nepořádkům, které po lé­ta zpomalovaly rozvoj naší společnosti, zabývat se i nepopulárními opatřeními. A to je v~ nejvlastnějším zájmu nás všech... R. ŠVEC Z obsahu dnešního čísla: Materiály na pomoc účastníkům Expedice za první­mi pionýry — 3. strana Hledal jsem tajemství moci — další část seriálu o putování Anglií — 4. strana A8C zajímavosti — 5. strana Stefan Zweig: Zaplombovaný vlak — 6. strana Poezie Vladimíra Brandejse — 7. strana O učilišti, kde řediteluje Štěpán, kterému říkají Va­šek - 8. strana Křížovka, šachy, filatelie — 9. strana Program rozhlasu a televize — !Q strana Kaleidoskop zajímavostí ze světa — 12. strana Zima u Jizerských horách. foto: A. Bulušek ÚVAHA NAD JEDNÍM DOPISEM Vztahy Telelőn. Nebýt objevu Grahama Bella a T. A. Edisona, jisté by přístroj „vynalezli a zkonstruovali jiní, ale je ťu jako náš technický služebník, jako prostředek ke komuni­kaci mezi lidmi. Jeho prostřednictvím si můžeme objed­návat iistky do divadla, zjišťovat odjezdy vlaků, nechat se budit, vést milostné hovory, adresně se hádat i ano­nymně vyhrožovat, vyřizovat si běžné služební i soukromé Záležitosti, dostávat podřadné, ale i důležité informace. Z Hradce Králové můžete volat do Kuklen, Počátek, do Aše i do Moskvy či Paříže, do všech „telefonizovaných“ míst v republice i za její hranice. Samozřejmě, že 1 na­opak, můžete být telefonicky voláni. Najednou potřebujete životně důležitou informaci a kde­si v neviditelném anonymním spojení dojde k trhlině. Selže technika, ale selže 1 člověk. Minuty a hodiny se proměňují v trýzeň a napěli. O to zoufalejší, když víte, že ho působí špatně naladěný, lhostejný, někdy nepoučený, ale někdy 1 nezodpovědný člověk. Když pak jiný, v pro- > tipólu k lhostejnosti, povýšenosti, k vám najde vztah, po­chopení a pomůže vám nést starost a napětí, pomůže se­jmout z vás břímě, v tu chvíli si uvědomíte pravý smysl vztahu člověka k člověku, lidí mezi sebou. Tak, jak nám napsai čtenář F. B. i Dobrušky. Tady je ve zkratce jeho dopis. „Přechodně bydlím v hezkém městečku v Klášterci nad Ohří. Pečuji o vnoučka po dobu, kdy je dcera v zaměst­náni. Manželka bydlí v Dobrušce a je delší dobu nemoc­ná. Stalo se to, čeho jsem se obával. Dostal jsem dopis, že je na klinice v Hradci Králové. Potřeboval jsem s ní nutně mluvit. Dopis v té chvíli jde příliš dlouho. Hekl jsem si, že zavolám. Počkám, až budou večer volnější lin­ky. Ale kámen úrazu. V městě dvě pošty zavřeny už od 17 hodin. Žádat soukromého účastníka? Koho, když mne ne­zná? Požádal jsem tedy soudruhy na Veřejné bezpečnosti, zda bych nemohl zavolat od nich. Ochotně mi vyhověli. Telefonní ústřednu v Kadani jsem poprosil, zda by mi ne­zavolali nemocnici v Hradci Králové. Dostal jsem však strohou odpověd. „Řekněte ml číslo telefonu.“ Řekl jsem, že ho neznám. Než jsem však stačil dopovědět, že zde ne­mají telefonní seznam Východočeského kraje, řekl ml hlas z Kadaně, „Opatřte si číslo!“ Volal jsem tedy znova a znova jsem byl tázán. „Znáte číslo?“ Než jsem stačil vysvětlit, byl jsem odkázán na in­formace. Ale tam po dlouhém zvonění nikdo sluchátko ne­zvedal. Volal jsem tedy potřetí meziměstskou a zase dotaz. „Tak znáte už číslo?“ Než jsem stačil vysvětlit, už jsem byl znova přerušen odpovědí „Volejte si.“ Měl jsem strach, že opět musím kamsi volat a tak jsem požádal o spojení s poštou v Hradci Králové. Zanedlouho se mi Hradec Králové ozval a soudružce jsem vysvětlil situaci. Do rozpaků mne však přivedla otáz­kou: „Je to ve staré nebo nové nemocnici?“ To jsem nevě­děl. Řekla: Tak to zkusíme a spojila mne s novou nemoc­nicí. Zde pc domluvě se zdravotní sestrou jsem zjistil, že manželka leží ve staré nemocnicí. V tom se ozvala ne­známá hradecká soudružka s dotazem, zda jsem se do­mluvil. Požádal jsem ji opět o přepojení. „Dobře, čekejte,“ řekla Za chvíli jsem se dozvěděl všechno o zdravotním stavu manželky. Kámen mi spadl ze srdce. A tak bych chtěl neznámé soudružce v hradecké telefonní ústředně poděkovat za dobrý vztah a pochopení. Poznal jsem totiž, že když dva dělají totéž, nemusí to být totéž.“ Tolik náš čtenář z Dobrušky. Ale dopis a úvahu nad ním nezveřejňujeme jenom proto, abychom pokritizovali práci v telefonní centrále v Kadani. Vždyť s podobnými vztahy se setkáváme i na jiných místech. Špatné bychom neměli trpět, dobré naopak rozvíjet. Ale položit si i pro sebe otáz­ku. Nejednáme-někdy, i my, také tak? (gej

Next