Pochodeň, říjen-prosinec 1972 (LXI/232-308)

1972-10-07 / No. 237

Už koníček pádí... Kolik už bylo na­­psáno básní, složeno písní, kolik už ^ knih vyšlo o koních, o dostihovém sportu. Všechno se časem mění, dříve byl kůň ne­ocenitelným pomocníkem člověka. Dnes toto poslání pomalu ztrácí a my se stále více obdivujeme jeho kráse, eleganci a mo­hutnosti. Přestáváme koně zapřahat za těžké vozy a dopřáváme mu- svobodnější, volnější pohyb, pohyb, který mu je příro­dou dán, který mu je vlastní, pohyb z ra­dosti. Příznivci dostihů prožívají zítra opět je­den ze svých svátečních dnů — JEDE SE TOTIŽ „VELKÁ". Ano, již 82. Velká par­dubická, závod s bohatou tradicí, s pes­trou historií. Závod, který má své hrdiny i své padlé, závod, který nemá obdobu ani u nás, ani na evropském kontinentě. Zá­vod, který má také své perspektivy. magazín na sobotu a neděli • 7. a 8. října 1972 • 70 haléřů • ročník 61 • číslo 237 KRIMIPOVÍDKA Přiznání nad hrobem Kaleidoskop VOJÁCI, to nejsou jen lidé za miřidly zbraní, jsou také na slovo vzatými odborníky moder­ní techniky. Na snímku vlevo nahoře svob. Hájek na vzorném pracovišti přistávacího systému lokátorů, na obrázku vpravo svo­­bodník Tomas a vojín Hejl u antény naváděcího lokátoru. Foto: J. Jareš str. 12 D řed osmadvaceti lety zahájila sovět­­r ská vojska, v jejichž středu byly i československé vojenské jednotky, boje 0 Dukelský průsmyk. Hrdinský a nad jiné obtížný boj napsal jednu z nejslavnějších tradic do dějin národů Čechů a Slováků, ztvrdil věrné přátelství sovětského a čes­koslovenského lidu. Československá armáda nastoupila slavnou cestu obrany socialismu, obrany společenského systému, bořicího starý, tisíciletý řád třídní společnosti, získala aktivní podíl na rozvoji světové revoluč­ní přeměny, zahájené Velkou říjnovou socialistickou revolucí. V duchu této slavné tradice plni čes­koslovenští vojáci své náročné poslání dodnes. Plní je s odhodláním nedovolit, aby kdokoliv poskvrnil slávu a utrpení bojovníků o Duklu, kteří umírali s pev­ným přesvědčením, že za jejich smrti sto­jí nová budoucnost našich národů. Všude tam, kde lidé dosud nenašli cestu k vymýcení kořenů fašismu, tkvících v třídní antagonistické společnosti, všu­de tam nabývá válka svých obludných forem. Dělá z lidi živé terče, zkouší na nich svůj napalm, zkázonosné bakterie 1 nové typy jedovatých plynů. V těchto dnech, kdy vzpomínáme spo­lečných bojů 1. československého ar­mádního sboru v SSSR a Sovětské armá­dy proti hitlerovskému fašismu, má za sebou naše země úspěšnou cestu budo­vání socialismu. Je potřeba si uvědo­mit, že tato cesta mohla být úspěšná především proto, že zájmy našeho lidu chrání Československá lidová armáda ve společném svazku armád zemí Varšav­ské smlouvy. Je potřeba si uvědomit, že bez této síly, bez této ochrany, by nebylo vymožeností, uspokojujících nejširši po­třeby a požadavky našich občanů. Socialistická společnost je trnem v oku kapitalistického světa, který by se ani na okamžik nerozpakoval rozbít jednotu so­cialistických států a i za cenu nejhrubš ho násilí zvrátit vývoj zpět. Dokazuje to všu­de tam, kde se mu nedaří udržet svou nadvládu, především v rozvojových ze­mích, hledajících vlastni cestu. Příslušníci Československé lidové ar­mády jsou si plně vědomi nebezpečí, které ze strany současného imperialismu hrozí. Plní zodpovědně své úkoly, zdo­konalují bojovou pohotovost a připrave­nost. Svoje kvality potvrdili i na posled­ním spojeneckém cvičeni ŠTÍT 72 při pl­něni náročných bojových úkolů. Vysoké­ho ocenění se jim dostalo od hlavních představitelů strany a státu i od spoje­ného velení armád zemi Varšavské smlouvy. Vojáci Československé lidové armády jsou hrdi na slavné bojové tradice i na výsledky současné práce. Stojí neochvěj­ně za zájmy socialistické společnosti při­praveni postavit se kdykoliv na odpor každému, kdo by chtěl znovu rozpoutat hrůzy válečné mašinérie. Den Československé lidové armády není svátkem pouze vojáků. Obrana so­cialismu je záležitosti všech. Je podmín­kou, umožňující dále rozvíjet a zvyšovat životní úroveň, vytvářet nové materiální i duchovní hodnoty, zbavovat se otroc­kých pout a spět k cílům, osvobozujícím člověka od třídní nerovnosti. LUDVÍK DVOŘÁK Cesta zpěvu Oáza ticha str. 5 str. 6 str. 7 PLENÁRNÍ ZASEDÁNI VÝCHODOČESKÉHO KV KSC Důsledně plnit závěry XIV. sjezdu KSC V pátek 6. října 1972 se konalo v Hradci Králové plenární zasedání výcho­dočeského krajského vý­boru KSČ. Projednalo vý­sledky a program uskuteč­ňování závěrů XIV. sjezdu strany v oblasti kultury Východočeského kraje. jednání zahájil a řídil vedoucí tajemník KV KSČ soudruh František Tesař. Přivítal zástupce vedoucí ho oddělení kultury 0V KSČ Vladimíra Soleckého, členy a kandidáty ústřed­ního výboru a ústřední kontrolní a revizní komise KSČ z Východočeského kraje, členy ideologické komise krajského výboru, vedoucí tajemníky OVKSČ a předsedu stranického výboru při provozním od­dílu ČSD v Hradci Králové, vedoucí oddělení, odborů a instruktory KV KSČ, místo­předsedu KNV jana Prav­du, vedoucího tajemníka KV rNF Josefa Koťana, zá­stupce odborového svazu kultury a umění KOR, za­sloužilého umělce, akade­mického malíře Jaroslava Šmídru a další hosty. Ovodní projev, jehož podstatnou část přinášíme v dnešním čísle, přednesl tajemník KV KSČ soudruh Jiří Kouřílek. Diskuse, ve které vystoupilo dvanáct soudruhů a soudružek, vy slovila plný souhlas s před­neseným referátem a oce nila výsledky, jichž bylo dosaženo v průběhu kon­solidačního procesu v té­to oblasti. Jednotlivé dis­kusní příspěvky také po tvrdily, že je potřeba i na­dále uplatňovat důsledný třídní přístup a jednotné ideologické působení ve všech oblastech kultury spolu s jednoznačnou an­gažovaností profesionál­ních i dobrovolných pra­covníků. V závěru bylo schvále­no stanovisko KV KSČ k výsledkům a programu uskutečňování závěrů XIV. sjezdu strany v řídící a kulturně politické činnosti národních výborů ve Vý­chodočeském kraji. (Zve­řejňujeme rovněž v dneš­ním čísle.) Plenární zasedání dále projednalo a schválilo ná­vrh kádrového pořádku, kádrové návrhy a zprávu o výsledcích stranického hospodaření za I. pololetí 1972 v krajské organizaci. V přijatém usnesení ulo­žilo okresním výborům KSČ a komunistům ve vedení Východočeského KNV projednat výsledky uskutečňování kulturní politiky strany a přijmout další opatření k důsledné realizaci linie XIV. sjezdu v této oblasti. Na hnědouhelných povr­chových dolech v NDR, zejména v oblasti Cho­těbuzi a Dráždan, byla zahájena dalekosáhlá mo­dernizace. Hnědé uhlí je hlavní energetickou suro­vinou NDR. Podle plánu nynější pětiletky má jeho těžba v roce 1975 dosáh­nout téměř 260 miliónů tun. Není to snadné,, pro­tože zdroje uhlí v někte­rých povrchových dolech byly vyčerpány a v ji­ných se v krátké době vy­čerpají. Na základě do­savadních praktických zkušeností a výzkumné činnosti byl vyvinut nový soubor důlních strojů. Hor­níci povrchového dolu Klettwitz v Chotěbuzském kraji dostali nový exkavá­tor DS — 1600, který vi­díte na snímku. Další za­jímavosti o NDR si přečtě­te na straně 5 dnešního čísla. ^

Next