Pochodeň, leden-březen 1973 (LXII/1-77)
1973-03-23 / No. 70
Projev S ustáva Husáka na společné schůzi v sněmoven FS CSSR. na Pražském hradě /Dokončení ze sír. 1) ho vyhlazovacího boje proti našim národům, i zde jméno soudruha Svobody vyniká vysoko a zůstane navždy zapsáno v dějinách našeho státu. Soudruh Ludvík Svoboda ze skromných začátků budoval postupně významnou jednotku čs. ozbrojených sil na území Sovětského svazu a jako její velitel prošel tisíce kilometrů sovětským i československým územím, jak je tato bojová cesta zobrazena v knize soudruha Svobody „Z Buzuluku do Prahy“. V 1. československém armádním sboru na území SSSR, který bojoval po boku slavné Sovětské armády, byli stateční synové českého a slovenského národa i národností, žijících na našem území, a tam se učili od svých zkušenějších, starších sovětských bratrů zápasit o obnovení národní a státní svobody i o lepší život našeho pracujícího lidu. . Soudruh LudVík Svoboda je symbolem tohoto zápasu o naši národní a státní svobodu a s jeho jménem i statisíců dalších českých a slovenských lidí v národně osvobozeneckém zápase jsou spojovány ušlechtilé vlastenectví, hrdinské činy i oběti, které pro naši národní a státní svobodu v těchto těžkých letech přinesli naši vojáci, partyzáni, komunisté i nekomunisté. Soudruh Ludvík Svoboda je příkladem statečného československého vlastenectví, takového vlastenectví, které v rozhodujících chvílích přináší i nejvyšší oběti pro velkou myšlenku vlastního státu, pro pokrokový rozvoj vlastního národa. Tento zápas je charakterizován i druhým závažným rysem pro naši další politiku, že byl veden po boku Sovětské armády, sovětského lidu, Sovětského svazu. Soudruh Svoboda pochopil v těchto letech — a nikdy toto poučeni nezapomněl — co pro svobodu českého a slovenského národa, pro nezávislost československého státu znamená přátelství a spojenectví se Sovětským svazem. Soudruh Ludvík Svoboda vždy zůstal věrný našemu přátelství a spojenectví se Sovětským svazem a je též skvělým příkladem spojení socialistického internacionalismu s československým vlastenectvím. Pochopil, kd8 jsou nejlépe zabezpečeny národní a státní svoboda Československa a kde je též zabezpečen progresivní socialistický vývoj našeho státu. Orientace na pevné, trvalé a věčné spojenectví se Sovětským svazem se stala po válce základem československé vnitřní i zahraniční politiky, stala se základem svobody i nezávislosti československého státu. Soudruh Svoboda je i v tomto pro nás příkladem, příkladem pro mladé pokolení, ukazujícím, kde a jak i v budoucnosti jedině mohou být zabezpečeny naše svoboda, nezávislost i náš socialistický rozvoj. Již v průběhu národně osvobozeneckého boje a zejména po něm se dostává vysoko do popředí otázka, jaký má být osvobozený československý stát, tj. otázka jeho vnitřního obsahu, vnitřního vývoje. A zde v třídním a politickém zápase dostávaly se síly dělnické třídy a pracujícího lidu do přirozeného konfliktu s reakčními buržoazními silami. Nedávno jsme vzpomněli 25. výročí Vítězného února 1948. Šlo o probojováni socialistické cesty v Československu, o odstranění vykořisťování člověka člověkem, o odstranění parazitních buržoazních vrstev. Šlo o to, aby pracujíc! lid byl pánem ve svém domě a podle svých zájmů řešil všechny otázky v našem československém státě. Soudruh Ludvík Svoboda jako věrný člen KSČ stál v těchto zápasech vždy na straně lidu, dělnické třídy, na straně pokroku a za idejemi marxismu-leninismu. To charakterizuje jeho postoje v našem vnitřním vývoji, a to je též charakteristické pro jeho práci za dlouhá léta výstavby socialismu v Československu. Tyto tři základní vlastnosti — československého vlastence, uvědomělého socialistického internacionalisty — přítele Sovětského svazu a věrného člena komunistické strany — jsou charakteristické pro Ludvíka Svobodu i v letech, kdy vykonával nejvyšší státní funkce, kdy jako president ČSSR stál v čele našehD státu. A to tím více, že jsme v těchto letech prošli těžkými krizovými zápasy v politické, ekonomické, mezinárodní sféře i na dalších úsecích. Je třeba říci, že soudruh Ludvík Svoboda v těchto těžkých letech jako člen předsednictva ÜV KSC a jako president našeho státu podporoval ty síly u nás, které zůstaly věrny marxismu-leninismu, našemu přátelství se Sovětským svazem a ostatními socialistickými státy, napomáhal k překonání oportunistického antisocialistického rozvratu u nás, podporoval tendence k vytvořeni klidné atmosféry pro svobodný život miliónů pracujících lidí v Československu, rozvoj naši ekonomiky, socialistického státu, celé naší socialistické společnosti. Soudruh Ludvík Svoboda za tato léta působení v nejvyšších stranických a státních funkcích má výrazné osobní zásluhy na tom, čeho se u nás dosáhlo. Milióny našich lidí dnes s radostí i s hrdostí vzpomínají úspěchů, kterých se nám podařilo v posledních letech dosáhnout, úspěchů v politickém rozvoji naší společnosti, v rozvoji socialistické demokracie a svobody pracujícího člověka, úspěchů v dynamickém rozvoji našeho národního hospodářství, v rozvoji životní úrovně, v řešení sociálních otázek i na jiných úsecích, v upevňování mezinárodního postavení československého socialistického státu. Není čas vyjmenovávat všechny věci dosažené prací miliónů poctivých lidí i pevným kursem Komunistické strany Československa a Národní fronty, jak byl vytyčen XIV. sjezdem naší strany. Byli bychom nespravedliví, kdybychom na všech těchto úspěších neviděli a nepřiznali výrazný podíl soudruha Ludvíka Svobody. Soudružky a soudruzi, i z těchto stručných slov je vidět — a my všichni známe daleko širší souvislosti — odkud pramení autorita soudruha Ludvika Svobody i úcta a láska, které milióny pracujících lidí Československa mají k osobnosti našeho presidenta soudruha Ludvika Svobody. Víme, že i za hranicemi našeho státu, v Sovětském svazu a dalších spojeneckých zemích má soudruh Ludvík Svoboda velkou autoritu a mnoho přátel, dobré jméno čestného československého vlastence a komunisty. Oba naše národy — český a slovenský — i národnosti žijici u nás i všechny sociální vrstvy vyjádřily jednoznačně prostřednictvím svých představitelů vůli, aby soudruh Ludvík Svoboda po úspěšných pěti letech svého působení ve funkci presidenta Československé socialistické republiky vykonával tuto funkci i nadále. Jsem pevně přesvědčen, že Federální shromážděni v souladu s míněním miliónů československých pracujících lidí, v souladu s nejvyššími politickými orgány našeho, státu odevzdá dnes hlas a vysloví svou důvěru LudvíkH Svobodovi podpoří tím naši úspěšnou cesa tu, 'cestu, na které chceme dosahovat dalších úspěchů pro blaho naší socialistické vlasti, pro blaho miliónů pracujících našeho státu. Děkuji. 2 • POCHODEŇ • Pátek 23. března 1973 Zástupci našich národy rozfiodBi IDokončení ze str. 1] Podle předložených zápisů o volbě presidenta - konstatoval soudruh Alois Indra - poslanci Sněmovny lidu obdrželi 194 hlasovacích lístků a odevzdali 194 platných hlasů. Pro navrženého kandidáta hlasovalo 194 poslanců. Ve Sněmovně národů bylo vydáno poslancům zvoleným v ČSR 72 hlasovacích lístků, odevzdáno bjlo 72 platných hlasů, pro navrženého kandidáta 72 hlasů. Poslanci Sněmovny národů zvoleni v SSR dostali 75 hlasovacích lístků a odevzdali 75 platných hlasů, pro navrženého kandidáta 75 hlasů. Předseda ÚV NF ČSSR a generálni tajemník ÜV KSČ čustáv Husák, předseda vlády ČSSR Lubomír Štrougal a předseda Federálního shromáždění CSSR Alois Indra se odebrali k nově zvolenému presidentu republiky. V 11.27 hodin vstoupil za zvuků slavnostních fanfár ze'Smetanovy opery Libuše nově zvolený president Československé socialistické republiky armádní generál Ludvík Svoboda do Vladislavského sálu. Shromáždění povstalo a pozdravilo presidenta dlouhotrvajícím srdečným potleskem. Poté president republiky ČSSR armádní generál Ludvik Svoboda složil na Ústavu ČSSR a ústavní zákon o československé federaci předepsaný slib. Text slibu přednesl první místopředseda řS poslanec inž. Ján Marko: „Slibuji na svou čest a svědomí věrnost Československé socialistické republice a věci socialismu. Své povinnosti budu konat podle vůle lidu a v zájmu lidu, budu dbát biaha Československé socialistické republiky a zachovávat ústavu a ostatní zákony socialistického státu." Armádní generál Ludvík Svoboda stvrdil svůj slib slovem „siibuji" a podpisem. Vladislavským sálem zazněla československá státní hymna. Sšova se poté ujai předseda Federálního shromážděni Alois Indra. „Blahopřeji vám - řekl - jménem všech přítomných k opětovnému zvolení do čela našeho státu. Podpořili jsme návrh ústředního výboru KSČ a ústředního výboru Národní fronty na vaše zvoleni v hlubokém přesvědčení, že tuto funkci svěřujeme člověku, který si ji celým svým životem po právu zasloužil. Vždyť boj za naši národní a státní svobodu i výstavba a obrana socialismu v naši zemi jsou nerozlučně spojeny s vaším jménem. Buďte nám, drahý soudruhu presidente, ještě dlouhá léta živ a zdráv. Těšte se s námi z výsledků práce našeho lidu, který pod vedením Komunistické strany Československa a jejího ústředního výboru v čele se soudruhem Gustávem Husákem usiluje o rozkvět své vlasii, o život v míru pro dnešní i budoucí generace, o nerozborné přátelství se Svazem sovětských socialistických republik." Předseda FS Alois Indra pak společnou slavnostní schůzi obou sněmoven Federálního shromážděni ČSSR ukončil. Krátce po skončení schůze sněmoven Federálního shromáždění president ČSSR armádní generál Ludvik Svoboda v reprezentačních místnostech Pražského hradu přijal blahopřání ke svému zvolení. Jako první blahopřáli presidentu republiky Ludviku Svobodovi členové a kandidáti předsednictva ÚV KSČ, členové sekretariátu a tajemníci ÚV KSČ, čienové předsednictva Federálního shromáždění a místopředsedové federální vlády, v čele s generálním tajemníkem ÚV KSČ Gustávem Husákem, předsedou Federálního shromáždění Aloisem Indrou a předsedou vlády ČSSR Lubomírem Štrougalem. Jménem stranických a státních orgánů a všeho československého lidu mu srdečně blahopřál do zvolení funkce presidenta republiky generální tajemník ÚV KSČ Gustav Husák, který mu popřál mnoho zdraví, sily a pracovních úspěchů. Soudruh Ludvik Svoboda poté poděkoval za znovuzvolení presidentem ČSSR a za projevenou důvěru. Blahopřáni pražského diplomatického sboru tlumočit soudruhu Ludvíku Svobodovi v přítomnosti ministra zahraničních věci ČSSR inž. Bohuslava Chňoupka doyen sboru, velvyslanec SSSR v ČSSR Štěpán Vasiljevič Červoněnko. President ČSSR armádní generál Ludvik Svoboda se poté odebral spolu s nejvyššími představiteli strany, Federálního shromážděni, federální vlády a Národní fronty ČSSR na třetí hradní nádvoří. U příležitosti volby presidenta ČSSR uspořádaly ústřední výbor Komunistické strany Československa, předsednictvo Federálního shromážděni a ústřední výbor Národní fronty ČSSR přátelské setkání v reprezentačních místnostech Pražského hradu. Setkání se zúčastnili generální tajemník ÚV KSČ a předseda ÚV NF ČSSR Gustav Husák, president ČSSR armádni generál Ludvík Svoboda, předseda vlády ČSSR Lubomír Štrougal, předseda Federálního shromáždění ČSSR Alois Indra a další členové a kandidáti předsednictva ÚV KSČ Vasil Biľak, Peter Colotka, Karel Hoffmann, Antonin Kapek, Josef Kempný, Josef Korčák, Jozef Lenárt, Miloslav Hruškovič a Václav Hůla, dále předseda Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ Miloš Jakeš, členové sekretariátu a tajemníci ÚV KSČ Jan Baryi, Jan Fojtík, Miroslav Moc, František Ondřich a Oldřich Švestka. Hosty byli rovněž parlamentní a vládni činitelé, zástupci Národní fronty, České národní rady a Slovenské národní rady, představitelé ČSLA, ústředních úřadů a institucí a další osobnosti čs. politického, veřejného, hospodářského, vědeckého a kulturního života. Setkáni se zúčastnily delegace ze všech krajů CSSR. Přítomen byl pražský diplomatický sbor. Přátelské setkáni na Pražském hradě, jehož účastníci nově zvolenému presidentu ČSSR armádnímu generálu Ludvíku Svobodovi srdečně blahopřáli, se vyznačovalo radostným soudružským ovzduším. V doprovodu ministra národní obrany armádního generála Martina Dzúra vykonal přehlídku čestné jednotky Československé lidové armády. ZDOKONALOVAT METODY PRÁCE STRANICKÝCH ORGÁNŮ k Um Ic realizaci spočívá v důslednosti Tajemník KV KSČ soudruh Jiří Kouřílek, vedoucí tajemník OV KSČ v Chrudimi . soudruh Miroslav Jungman a další straničtí funkcionáři se včera odpoledne zúčastnili celozávodní konference KSČ v základním závodě Transporta Chrudim. Přes sto delegátů vyslechlo obsáhlou zprávu o činnosti dvanácti stranických organizací v závodě, přednesenou soudruhem Bohuslavem Uhlířem, předsedou celozávodního výboru KSČ. Následující několikahodinová diskuse byla jednak průřezem práce jednotlivých zá- • kladních organizací, jednak sledovala další zkvalitnění práce komunistů na všech pracovištích závodu, který patří k nejvýznamnějším ve Východočeském kraji. Účastníci diskuse ve svých vystoupeních hodnotili nejen řadu velmi dobrých výsledků, ale zaměřili se zároveň na rozbor příčin, které vedly k nedostatečnému úsilí v překonání zbývajících nedostatků. Tajemník KV KSČ soudruh Jiří Kouřílek kladně ocenil vysokou náročnost zprávy i pracovní charakter diskuse, zejména u příspěvků, dotýkajících se oblasti práce stranických skupin. Na jejich činnost je třeba klást daleko větší důraz, neboť jsou sice nejmenšlm, ale základním a neustále pracujícím kolektivem komunistů. Stranické organizace v chrudimské Transportě kladou na své členy vysoké požadavky, to se ukázalo v celém průběhu včerejšího mnohahodinového jednání. Závěry, které celozávodní konference přijala pro řízení a zkvalitnění práce v dalším období, jsou konkrétní a jednoznačné. Komunisté ve své práci musejí prosadit intenzivnější využívání práva kontroly, neboť klíč k plné realizaci závěrů XIV. sjezdu KSČ spočívá především v důslednosti členů strany. (ma) Zatímco v horských oblastech se Ještě na polích bělají bílé čepečky sněhu, v nížinných oblastech kraje je už cítit jaro. To by měl být signál pro traktoristy, aby začali se setím. Kupodivu — mírná zima a včasný nástup jara — nezabránil v některých družstvech v přešlapování. Kdo však pozdě chodí... Jáhni zpožděni S jarními pracemi jsou zemědělci Východočeského kraje oproti loňsku pozadu. Osev jarní pšenice, Ječmene a ovsa začal prakticky v minulém týdnu. V zemi je na plánovaný úkol pouze 1,4 procenta jařin, zatímco ve stejném období roku 1972 to bylo Již dvacet procent. Nejrychlejl postupuji polní práce v okrese Pardubicko, kde zaseli třetinu Jarní pšenice, dále potom v okresech Hradec Králové a Jičín. V zemědělských podnicích na Pardubicku zaseli také jako první v kraji na patnácti hek tarech cukrovku a na deseti hektarech zasázeli rané brambory. Čím je zaviněno pomalé tempo? V mnoha zemědělských podnicích nevyužili dobré podmínky pro přípravu půdy a osev a nenasadili plně techniku. Tento týden by se měla všechna družstva a státní statky snažit zpoždění dohnat. Nesmí však zapomenout ani na ošetření luk a pastvin. (fo) j DNY PŘÁTELSTVÍ v Rychnově a Jičíně Za účasti zástupců okresních příležitost včera poprvé zhlédstranlckých a státních orgánů byly včera na okresních národ- nout výstavu bulharské grafiky, Představitelé města a okresu nich výborech v Jičíně a Rych- Rychnov nad Kněžnou se _zunově nad Kněžnou přijaty obě častnili vernisáže výstavy „Čerčásti delegace a soubory z nomořské pobreží“, Jež byla v Bulharska, které se ve Výcho- okresním, městě instalována v dočeském kraji účastní „Dnů rámci Dnů českoslovesko-bulčeskoslovensko-bulharského přá- harského přátelství. Na Rychtelství“. novsko zavítal soubor písní a V Jičíně vystoupil soubor Har- tanců z Burgasu, jenž vystoupil v n p Tkaicovskg stroje v Týmonia pro pracující n. p. Agro- nijti nac] Orlicí a v Rychnově stroj a na večeru družby v sá- se představil na večeru družby, le hotelu Astra. Jičínští dostali (aš) S novými nároky Na všeplenární schůzi komunistů železniční stanice ČSD Pardubice diskutoval o práci ZO KSČ čislo dvě její předseda soudruh Jech. Ocenil výsledky jednání s jednotlivými členy strany v druhém pololetí 1972, které přispěly ke zvýšení celkové aktivity členů. Cčast na schůzích je 92 procent, zvýšila se úroveň školení i úroveň práce odborové organizace. „S dosaženými výsledky se nemůže spokojit,“ prohlásil soudruh Jech, musíme hledat nové formy práce k zvyšování vlivu na všech úsecích, zvlášť ve výchově mládeže.“ Sebekriticky přiznal malou péči organizaci SSM a prohlásil že tyto nedostatky napraví a budou pověřovat mladé čle-' ny a kandidáty strany především práci v Socialistickém svazu mládeže. Zvýší také náročnost na jednotlivé členy a na jejich odpovědnost za práci celé stranické organizace. Uvedl, že napříště se nespokoj! jen s kritikou jednotlivců, ale budou schůzi informovat a seznamovat s prací výboru organizace a všech členů. Tím budou zvyšovat úlohu členských schůzi jako nejvyššího orgánu. Vystoupení soudruha Jecha je konkrétním přístupem k realizaci závěrů únorového pléna ÚV KSČ a březnového pléna krajského výboru strany a naplňuje myšlenku: „Co stačilo včera — nestačí dnes“. JOSEF BRTUHNAC