Pochodeň, leden-březen 1973 (LXII/1-77)

1973-03-23 / No. 70

Projev S ustáva Husáka na společné schůzi v sněmoven FS CSSR. na Pražském hradě /Dokončení ze sír. 1) ho vyhlazovacího boje proti na­šim národům, i zde jméno sou­druha Svobody vyniká vysoko a zůstane navždy zapsáno v dějinách našeho státu. Soudruh Ludvík Svoboda ze skromných začátků budoval po­stupně významnou jednotku čs. ozbrojených sil na území Sovět­ského svazu a jako její velitel prošel tisíce kilometrů sovět­ským i československým úze­mím, jak je tato bojová cesta zobrazena v knize soudruha Svobody „Z Buzuluku do Pra­hy“. V 1. československém ar­mádním sboru na území SSSR, který bojoval po boku slavné Sovětské armády, byli stateční synové českého a slovenského národa i národností, žijících na našem území, a tam se učili od svých zkušenějších, starších sovětských bratrů zápasit o ob­novení národní a státní svobo­dy i o lepší život našeho pra­cujícího lidu. . Soudruh LudVík Svoboda je symbolem tohoto zápasu o naši národní a státní svobodu a s jeho jménem i statisíců dal­ších českých a slovenských li­dí v národně osvobozeneckém zápase jsou spojovány ušlechti­lé vlastenectví, hrdinské činy i oběti, které pro naši národní a státní svobodu v těchto těžkých letech přinesli naši vojáci, par­tyzáni, komunisté i nekomunis­­té. Soudruh Ludvík Svoboda je příkladem statečného českoslo­venského vlastenectví, takového vlastenectví, které v rozhodují­cích chvílích přináší i nejvyš­­ší oběti pro velkou myšlenku vlastního státu, pro pokrokový rozvoj vlastního národa. Tento zápas je charakterizován i dru­hým závažným rysem pro naši další politiku, že byl veden po boku Sovětské armády, sovět­ského lidu, Sovětského svazu. Soudruh Svoboda pochopil v těchto letech — a nikdy toto poučeni nezapomněl — co pro svobodu českého a slovenského národa, pro nezávislost česko­slovenského státu znamená přá­telství a spojenectví se Sovět­ským svazem. Soudruh Ludvík Svoboda vždy zůstal věrný na­šemu přátelství a spojenectví se Sovětským svazem a je též skvělým příkladem spojení so­cialistického internacionalismu s československým vlastenec­tvím. Pochopil, kd8 jsou nejlé­pe zabezpečeny národní a stát­ní svoboda Československa a kde je též zabezpečen progre­sivní socialistický vývoj našeho státu. Orientace na pevné, trvalé a věčné spojenectví se Sovětským svazem se stala po válce zákla­dem československé vnitřní i zahraniční politiky, stala se zá­kladem svobody i nezávislosti československého státu. Sou­druh Svoboda je i v tomto pro nás příkladem, příkladem pro mladé pokolení, ukazujícím, kde a jak i v budoucnosti jedině mo­hou být zabezpečeny naše svo­boda, nezávislost i náš socialis­tický rozvoj. Již v průběhu národně osvo­bozeneckého boje a zejména po něm se dostává vysoko do po­předí otázka, jaký má být osvo­bozený československý stát, tj. otázka jeho vnitřního obsahu, vnitřního vývoje. A zde v tříd­ním a politickém zápase do­stávaly se síly dělnické třídy a pracujícího lidu do přirozeného konfliktu s reakčními buržo­­azními silami. Nedávno jsme vzpomněli 25. výročí Vítězného února 1948. Šlo o probojováni socialistické cesty v Československu, o od­stranění vykořisťování člověka člověkem, o odstranění para­zitních buržoazních vrstev. Šlo o to, aby pracujíc! lid byl pá­nem ve svém domě a podle svých zájmů řešil všechny o­­tázky v našem československém státě. Soudruh Ludvík Svoboda jako věrný člen KSČ stál v těchto zápasech vždy na straně lidu, dělnické třídy, na straně pokro­ku a za idejemi marxismu-le­­ninismu. To charakterizuje je­ho postoje v našem vnitřním vývoji, a to je též charakteris­tické pro jeho práci za dlouhá léta výstavby socialismu v Čes­koslovensku. Tyto tři základní vlastnosti — československého vlastence, uvědomělého socialistického in­­ternacionalisty — přítele So­větského svazu a věrného čle­na komunistické strany — jsou charakteristické pro Ludvíka Svobodu i v letech, kdy vyko­nával nejvyšší státní funkce, kdy jako president ČSSR stál v čele našehD státu. A to tím více, že jsme v těchto letech prošli těžkými krizovými zápa­sy v politické, ekonomické, me­zinárodní sféře i na dalších ú­­secích. Je třeba říci, že sou­druh Ludvík Svoboda v těchto těžkých letech jako člen před­sednictva ÜV KSC a jako presi­dent našeho státu podporoval ty síly u nás, které zůstaly věr­ny marxismu-leninismu, našemu přátelství se Sovětským svazem a ostatními socialistickými stá­ty, napomáhal k překonání o­­portunistického antisocialistic­­kého rozvratu u nás, podporo­val tendence k vytvořeni klidné atmosféry pro svobodný život miliónů pracujících lidí v Čes­koslovensku, rozvoj naši eko­nomiky, socialistického státu, celé naší socialistické společ­nosti. Soudruh Ludvík Svoboda za tato léta působení v nejvyš­­ších stranických a státních funkcích má výrazné osobní zá­sluhy na tom, čeho se u nás dosáhlo. Milióny našich lidí dnes s radostí i s hrdostí vzpo­mínají úspěchů, kterých se nám podařilo v posledních letech dosáhnout, úspěchů v politic­kém rozvoji naší společnosti, v rozvoji socialistické demokra­cie a svobody pracujícího člo­věka, úspěchů v dynamickém rozvoji našeho národního hos­podářství, v rozvoji životní ú­­rovně, v řešení sociálních otá­zek i na jiných úsecích, v u­­pevňování mezinárodního po­stavení československého socia­listického státu. Není čas vy­jmenovávat všechny věci dosa­žené prací miliónů poctivých lidí i pevným kursem Komunis­tické strany Československa a Národní fronty, jak byl vyty­čen XIV. sjezdem naší strany. Byli bychom nespravedliví, kdy­bychom na všech těchto úspě­ších neviděli a nepřiznali vý­razný podíl soudruha Ludvíka Svobody. Soudružky a soudruzi, i z těchto stručných slov je vidět — a my všichni známe daleko širší souvislosti — odkud pra­mení autorita soudruha Ludvi­ka Svobody i úcta a láska, kte­ré milióny pracujících lidí Čes­koslovenska mají k osobnosti našeho presidenta soudruha Ludvika Svobody. Víme, že i za hranicemi na­šeho státu, v Sovětském svazu a dalších spojeneckých zemích má soudruh Ludvík Svoboda velkou autoritu a mnoho přá­tel, dobré jméno čestného čes­koslovenského vlastence a ko­munisty. Oba naše národy — český a slovenský — i národnosti žijici u nás i všechny sociální vrstvy vyjádřily jednoznačně prostřed­nictvím svých představitelů vůli, aby soudruh Ludvík Svo­boda po úspěšných pěti letech svého působení ve funkci pre­sidenta Československé socia­listické republiky vykonával tu­to funkci i nadále. Jsem pevně přesvědčen, že Federální shromážděni v sou­ladu s míněním miliónů česko­slovenských pracujících lidí, v souladu s nejvyššími politický­mi orgány našeho, státu ode­vzdá dnes hlas a vysloví svou důvěru LudvíkH Svobodovi podpoří tím naši úspěšnou ces­a tu, 'cestu, na které chceme do­sahovat dalších úspěchů pro blaho naší socialistické vlasti, pro blaho miliónů pracujících našeho státu. Děkuji. 2 • POCHODEŇ • Pátek 23. března 1973 Zástupci našich národy rozfiodBi IDokončení ze str. 1] Podle předložených zápisů o volbě presidenta - konstatoval soudruh Alois Indra - poslanci Sněmovny lidu obdrželi 194 hlaso­vacích lístků a odevzdali 194 platných hlasů. Pro navrženého kan­didáta hlasovalo 194 poslanců. Ve Sněmovně národů bylo vydáno poslancům zvoleným v ČSR 72 hlasovacích lístků, odevzdáno bjlo 72 platných hlasů, pro na­vrženého kandidáta 72 hlasů. Poslanci Sněmovny národů zvoleni v SSR dostali 75 hlasovacích lístků a odevzdali 75 platných hlasů, pro navrženého kandidáta 75 hlasů. Předseda ÚV NF ČSSR a generálni tajemník ÜV KSČ čustáv Husák, předseda vlády ČSSR Lubomír Štrougal a předseda Fede­rálního shromáždění CSSR Alois Indra se odebrali k nově zvole­nému presidentu republiky. V 11.27 hodin vstoupil za zvuků slavnostních fanfár ze'Smetanovy opery Libuše nově zvolený president Československé socialistické republiky armádní generál Ludvík Svoboda do Vladislavského sálu. Shromáždění povstalo a pozdravilo presidenta dlouhotrvajícím srdeč­ným potleskem. Poté president republiky ČSSR armádní generál Ludvik Svoboda složil na Ústavu ČSSR a ústavní zákon o československé federaci předepsaný slib. Text slibu přednesl první místopředseda řS po­slanec inž. Ján Marko: „Slibuji na svou čest a svědomí věrnost Československé socialistické republice a věci socialismu. Své po­vinnosti budu konat podle vůle lidu a v zájmu lidu, budu dbát biaha Československé socialistické republiky a zachovávat ústavu a ostatní zákony socialistického státu." Armádní generál Ludvík Svoboda stvrdil svůj slib slovem „siibuji" a podpisem. Vladislavským sálem zazněla československá státní hymna. Sšova se poté ujai předseda Federálního shromážděni Alois Indra. „Blahopřeji vám - řekl - jménem všech přítomných k opětov­nému zvolení do čela našeho státu. Podpořili jsme návrh ústřed­ního výboru KSČ a ústředního výboru Národní fronty na vaše zvo­leni v hlubokém přesvědčení, že tuto funkci svěřujeme člověku, který si ji celým svým životem po právu zasloužil. Vždyť boj za naši národní a státní svobodu i výstavba a obrana socialismu v naši zemi jsou nerozlučně spojeny s vaším jménem. Buďte nám, drahý soudruhu presidente, ještě dlouhá léta živ a zdráv. Těšte se s námi z výsledků práce našeho lidu, který pod vedením Komunistické strany Československa a jejího ústředního výboru v čele se soudruhem Gustávem Husákem usiluje o rozkvět své vlasii, o život v míru pro dnešní i budoucí generace, o neroz­borné přátelství se Svazem sovětských socialistických republik." Předseda FS Alois Indra pak společnou slavnostní schůzi obou sněmoven Federálního shromážděni ČSSR ukončil. Krátce po skončení schůze sněmoven Federálního shromáždění president ČSSR armádní generál Ludvik Svoboda v reprezentač­ních místnostech Pražského hradu přijal blahopřání ke svému zvolení. Jako první blahopřáli presidentu republiky Ludviku Svobodovi členové a kandidáti předsednictva ÚV KSČ, členové sekretariátu a tajemníci ÚV KSČ, čienové předsednictva Federálního shromáž­dění a místopředsedové federální vlády, v čele s generálním ta­jemníkem ÚV KSČ Gustávem Husákem, předsedou Federálního shromáždění Aloisem Indrou a předsedou vlády ČSSR Lubomírem Štrougalem. Jménem stranických a státních orgánů a všeho československého lidu mu srdečně blahopřál do zvolení funkce presidenta republiky generální tajemník ÚV KSČ Gustav Husák, který mu popřál mnoho zdraví, sily a pracovních úspěchů. Soudruh Ludvik Svoboda poté poděkoval za znovuzvolení pre­sidentem ČSSR a za projevenou důvěru. Blahopřáni pražského diplomatického sboru tlumočit soudruhu Ludvíku Svobodovi v přítomnosti ministra zahraničních věci ČSSR inž. Bohuslava Chňoupka doyen sboru, velvyslanec SSSR v ČSSR Štěpán Vasiljevič Červoněnko. President ČSSR armádní generál Ludvik Svoboda se poté odebral spolu s nejvyššími představiteli strany, Federálního shromážděni, federální vlády a Národní fronty ČSSR na třetí hradní nádvoří. U příležitosti volby presidenta ČSSR uspořádaly ústřední výbor Komunistické strany Československa, předsednictvo Federálního shromážděni a ústřední výbor Národní fronty ČSSR přátelské set­kání v reprezentačních místnostech Pražského hradu. Setkání se zúčastnili generální tajemník ÚV KSČ a předseda ÚV NF ČSSR Gustav Husák, president ČSSR armádni generál Ludvík Svoboda, předseda vlády ČSSR Lubomír Štrougal, předseda Federálního shromáždění ČSSR Alois Indra a další členové a kan­didáti předsednictva ÚV KSČ Vasil Biľak, Peter Colotka, Karel Hoffmann, Antonin Kapek, Josef Kempný, Josef Korčák, Jozef Lenárt, Miloslav Hruškovič a Václav Hůla, dále předseda Ústřední kon­trolní a revizní komise KSČ Miloš Jakeš, členové sekretariátu a ta­jemníci ÚV KSČ Jan Baryi, Jan Fojtík, Miroslav Moc, František Ondřich a Oldřich Švestka. Hosty byli rovněž parlamentní a vládni činitelé, zástupci Národní fronty, České národní rady a Slovenské národní rady, představitelé ČSLA, ústředních úřadů a institucí a další osobnosti čs. politického, veřejného, hospodářského, vědeckého a kulturního života. Setkáni se zúčastnily delegace ze všech krajů CSSR. Přítomen byl pražský diplomatický sbor. Přátelské setkáni na Pražském hradě, jehož účastníci nově zvo­lenému presidentu ČSSR armádnímu generálu Ludvíku Svobodovi srdečně blahopřáli, se vyznačovalo radostným soudružským ovzdu­ším. V doprovodu ministra národní obrany armádního generála Martina Dzúra vykonal přehlídku čestné jednotky Československé lidové armády. ZDOKONALOVAT METODY PRÁCE STRANICKÝCH ORGÁNŮ k Um Ic realizaci spočívá v důslednosti Tajemník KV KSČ soudruh Jiří Kouřílek, vedoucí tajemník OV KSČ v Chrudimi . soudruh Miroslav Jungman a další stra­ničtí funkcionáři se včera od­poledne zúčastnili celozávodní konference KSČ v základním závodě Transporta Chrudim. Přes sto delegátů vyslechlo obsáhlou zprávu o činnosti dva­nácti stranických organizací v závodě, přednesenou soudru­hem Bohuslavem Uhlířem, před­sedou celozávodního výboru KSČ. Následující několikahodi­nová diskuse byla jednak prů­řezem práce jednotlivých zá- • kladních organizací, jednak sle­dovala další zkvalitnění práce komunistů na všech pracoviš­tích závodu, který patří k nej­významnějším ve Východočes­kém kraji. Účastníci diskuse ve svých vystoupeních hodnotili nejen řadu velmi dobrých vý­sledků, ale zaměřili se zároveň na rozbor příčin, které vedly k nedostatečnému úsilí v pře­konání zbývajících nedostatků. Tajemník KV KSČ soudruh Jiří Kouřílek kladně ocenil vy­sokou náročnost zprávy i pra­covní charakter diskuse, zejmé­na u příspěvků, dotýkajících se oblasti práce stranických sku­pin. Na jejich činnost je třeba klást daleko větší důraz, neboť jsou sice nejmenšlm, ale zá­kladním a neustále pracujícím kolektivem komunistů. Stranické organizace v chru­dimské Transportě kladou na své členy vysoké požadavky, to se ukázalo v celém průběhu včerejšího mnohahodinového jednání. Závěry, které celozá­vodní konference přijala pro řízení a zkvalitnění práce v dalším období, jsou konkrétní a jednoznačné. Komunisté ve své práci musejí prosadit in­tenzivnější využívání práva kon­troly, neboť klíč k plné reali­zaci závěrů XIV. sjezdu KSČ spočívá především v důsled­nosti členů strany. (ma) Zatímco v horských oblastech se Ještě na polích bělají bílé če­pečky sněhu, v nížinných oblastech kraje je už cítit jaro. To by měl být signál pro traktoristy, aby začali se setím. Kupodivu — mírná zima a včasný nástup jara — nezabránil v některých družstvech v přešlapování. Kdo však pozdě chodí... Jáhni zpožděni S jarními pracemi jsou zemědělci Východočeského kraje opro­ti loňsku pozadu. Osev jarní pšenice, Ječmene a ovsa začal prakticky v minulém týdnu. V zemi je na plánovaný úkol pouze 1,4 procenta jařin, zatímco ve stejném období roku 1972 to bylo Již dvacet procent. Nejrychlejl postupuji polní práce v o­­krese Pardubicko, kde zaseli třetinu Jarní pšenice, dále potom v okresech Hradec Králové a Jičín. V zemědělských podnicích na Pardubicku zaseli také jako první v kraji na patnácti hek tarech cukrovku a na deseti hektarech zasázeli rané brambory. Čím je zaviněno pomalé tempo? V mnoha zemědělských pod­nicích nevyužili dobré podmínky pro přípravu půdy a osev a nenasadili plně techniku. Tento týden by se měla všechna družstva a státní statky snažit zpoždění dohnat. Nesmí však zapomenout ani na ošetření luk a pastvin. (fo) j DNY PŘÁTELSTVÍ v Rychnově a Jičíně Za účasti zástupců okresních příležitost včera poprvé zhléd­­stranlckých a státních orgánů byly včera na okresních národ- nout výstavu bulharské grafiky, Představitelé města a okresu nich výborech v Jičíně a Rych- Rychnov nad Kněžnou se _zu­­nově nad Kněžnou přijaty obě častnili vernisáže výstavy „Čer­­části delegace a soubory z nomořské pobreží“, Jež byla v Bulharska, které se ve Výcho- okresním, městě instalována v dočeském kraji účastní „Dnů rámci Dnů českoslovesko-bul­­československo-bulharského přá- harského přátelství. Na Rych­­telství“. novsko zavítal soubor písní a V Jičíně vystoupil soubor Har- tanců z Burgasu, jenž vystoupil v n p Tkaicovskg stroje v Tý­­monia pro pracující n. p. Agro- nijti nac] Orlicí a v Rychnově stroj a na večeru družby v sá- se představil na večeru družby, le hotelu Astra. Jičínští dostali (aš) S novými nároky Na všeplenární schůzi komu­nistů železniční stanice ČSD Pardubice diskutoval o práci ZO KSČ čislo dvě její předseda soudruh Jech. Ocenil výsledky jednání s jednotlivými členy strany v druhém pololetí 1972, které přispěly ke zvýšení cel­kové aktivity členů. Cčast na schůzích je 92 procent, zvýšila se úroveň školení i úroveň prá­ce odborové organizace. „S dosaženými výsledky se nemůže spokojit,“ prohlásil sou­druh Jech, musíme hledat nové formy práce k zvyšování vlivu na všech úsecích, zvlášť ve vý­chově mládeže.“ Sebekriticky přiznal malou péči organizaci SSM a prohlá­sil že tyto nedostatky napraví a budou pověřovat mladé čle-' ny a kandidáty strany přede­vším práci v Socialistickém sva­zu mládeže. Zvýší také nároč­nost na jednotlivé členy a na jejich odpovědnost za práci ce­lé stranické organizace. Uvedl, že napříště se nespokoj! jen s kritikou jednotlivců, ale budou schůzi informovat a seznamo­vat s prací výboru organizace a všech členů. Tím budou zvy­šovat úlohu členských schůzi jako nejvyššího orgánu. Vystoupení soudruha Jecha je konkrétním přístupem k reali­zaci závěrů únorového pléna ÚV KSČ a březnového pléna krajského výboru strany a na­plňuje myšlenku: „Co stačilo včera — nestačí dnes“. JOSEF BRTUHNAC

Next