Práce, duben 1968 (XXIV/91-119)

1968-04-08 / No. 98

PRACE DENÍK REVOLUČNÍHO ODBOROVÉHO HNUTÍ Praha ■ Pondělí 8. dubna 1968 Číslo 98 ■ Ročník XXIV ■ Cena 40 hal. A. Harriman připraven k odletu do Švýcarska Ženeva nebo Phnompenh? WASHINGTON/SAIGON — USA navrhují, aby se první jednání o dalším postupu ve vietnamské otázce mezi zástup­ci USA a VDR konalo v Žene­ve. Jak oznámil v sobotu pozdě večer mluvčí Bílého domu George Christian, vláda USA tlumočila VDR tento návrh prostřednictvím svého velvysla­nectví v laoském Vientiane. A. Harriman, kterého presi­dent Johnson pověřil vedením rozhovorů, se podle Christiana Již připravuje k odletu do Švý­carska. Naproti tomu vláda VDR považuje podle zprávy agentury France Presse z Wa­shingtonu za nejvýhodnější místo k prvnímu kolu jednání kambodžský Phnompenh. HUE V PALBĚ VLASTENCŮ Tři mosty na strategické sil­nici číslo 1 vyhodily v noci na neděli do povětří vlastenecké síly Jižního Vietnamu. Vlasten­ci ostřelovali v noci na nedělí jlhovietnamské město Hue. Na letiště Citadely dopadlo 20 ml­­nometných nábojů, škody však podle americké zprávy nevznik­ly. V deltě Mekongu bylo na­padeno provinční město Kien­hoa a další vládní a americké pozice. Bombardéry B-52 úto­čily v sobotu odpoledne a v ne­děli ráno na údolí As-hau již­ně od Khe-sanhu. Americké letectvo pokračo­valo v sobotu v náletech na jižní část VDR. Nejsevernější nálet byl podle americké ver­ze na silniční a železniční most severozápadně od Vinhu, asi (Pokračování na 2. straně/ Čs. pionýr samostatný HRADEC KRÁLOVÉ — V me­zinárodním pionýrském táboře v Sečí u Chrudimí včera skon­čilo čtyřdenní zasedání ústřed­ní rady pionýrské organizace ČSM. Členové rady na něm roz­hodli o změně názvu organiza­ce na Československý pionýr. Organizace bude samostatná a je ochotna spolupracovat ostatními mládežnickými slož­s kami na půdě připravované federace. Závěrečné komuniké bude vydáno dodatečně. Výstava v kolébce Prazdroj až daleko za českou knihou. • Bestseler 15. století. • Od lluminátorů k prvním nakladatelům. S Také Všehrdova obrana české řeči plzeňského původu Přijďte se nadýchat národní hrdosti! Do Plzně, kam jinam. Na výstavu, která co do slávy posu­nuje Prazdroj až daleko za čes­kou knihu. Za tu první, za Kro­niku trojánskou. Prazdroji je osmina tisíciletí. Kronice celá po­lovina. Vlastně přesněji řečeno — českému knihtisku je 500 let. A jeho kolébkou je Plzeň. Proto výstava v kolébce! Nedlouho po Německu jsme se i my mohli pochlubit svou vlast­ní, českou kn iou — a to je náramná injekce kulturnímu se­bevědomí. Nezviklá ho ani fakt, že původní datum vzniku Kro­niky trojánské — totiž rok 1468 — bylo stanoveno spíš emocio­nálně než s vědeckým fundamen­tem. Prvenství v tisku českých knih patří prokazatelně Plzni — dík Mikuláši Bakaláři-Štěttnovi a o nějaký rok později fanu Man­­tuánovi-FencIovi. Převzali Gutten­­bergův „patent“ knihtisku s ná­ramnou vehemencí. Vydávali nejen díla nábožensky motivovaná, ale i knihy, které na svou dobu byly skutečnými bestselery. Dá se to říci o Kro­nice tr-^nské, z dílny jejich předchůdců i třeba o Mantuáno­­vých „Frantových právech“, jedné z prvních českých satiricky za­měřených knih. Mantuán dobře věděl, co tehdejší čtenáři žádají — byl svým způsobem prapra­­otcem nakladatelského podnikání. O tom všem výstava vypráví. S neobyčejným přehledem i vku­sem vás zavede do pravěku knihy vůbec. Oslní zlatém, vytepaným do nejjemnějších plátků a použi­tým k zdobení iluminací ve svaz­cích rozmnožovaných ptačím br­kem, vezme vám dech dokonalostí prvních tiskô z doby fana Gut­­tenberga a jeho žáků či vyučen­ců, donutí vás smeknout klobouk před honosností kožených nebo pergamenových vazeb. Prozradí, že po počáteční plzeňské knih­­tískařské éřé došlo od třicátých let 16. století k stagnaci trvající 250 let. £e odmlku vystřídala no vá éra — že Plzeň ani dnes nechce být příliš velkým dlužni kem tradici. Všechno to dokazo vání začalo včera v neděli 7. dubna. Včetně dokladu o tom, že i Všehrdova obrana České řeči, o niž vím ze svých školních let, je „plzeňská“ kniha a že tu spa­třila světlo světa roku 1501. Jen originál Kroniky trojánské na výstavě, žel, chybí. Je to kniha příliš vzácná (u nás máme jen dva exempláře), na to, abychom jí mohli dát výjezdní glejt z knihovny Národního muzea. Ale její faksimile, které je v Plzni vystaveno, je dokonalé! ROSTISLAV DOSTAL Poslední zvonění Na hory. Zřejmě na poslední tur­nus se vydali v neděli ráno z Opletalovy ulice studenti mate­maticko-fyzikální fakulty. Odjeli na týden na Luční boudu, kde prodělají lyžařský kurs — pokud ovšem bude sníh. Snímek Josef Hanuš Luna-14 k Měsíci MOSKVA — V neděli v 13 09 hod. moskevského času byla v Sovětském svazu vypuštěna k Měsíci kosmická raketa s au­tomatickou stanicí „Luna-14“, která má dále zkoumat prostře­dí kolem Měsíce. V 15 hod. byla stanice vzdálena 40 000 km od Země nad bodem zemského povrchu, který má souřadnice: 34 stupně 48 minut severní šíř­ky a 99 stupňů 38 minut vý­chodní délky. Přístroje na pa­lubě stanice pracuji normálně; s „Lunou-14“ je udržováno stá­lé spojení. HANDICAP JADRANU BYL JED­NOU Z JlZD KLUSÁNO VČERA ODPOLEDNE V CHUCHLI. VÍ­TĚZKU CITADELU JEL JEZDEC NAGY. Snímek B. Novotný I. liga kopané Slavia—Inter 1:0 Slovan—Sparta 2:0 Teplice—Trnava 1:1 Plzeň—Žilina 2:0 Lokomotiva Košice v. Bohemians 1:1 (Podrobnosti čtěte na 4. str.) Národní garda v akci V Chicagu z nepokojů vzpoura • Střelba, požáry • 155 tisíc za dopadení vraha WASHINGTON — V neděli, t den národního smutku za dr. Mar­tina Luthera Kinga, zavládl poprvé po třech dnech ve Washingto­nu relativní klid. V dusné a napjaté atmosféře trvající nejistoty udržuje 12 500 příslušníků vojska a policie za barikádami z ostna­tých drátů pořádek. Záchranné čety strhávají zdi vypálených domů, hrozící zřícením. Hmotné škody jsou odhadovány do desítek miliónů dolarů. Velmi vážná je situace v Chi­cagu, kam president Johnson vyslal na guvernérovu výzvu 5000 příslušníků armády, za­tímco Národní garda a policie bojují se „zákeřnými střelci“. Guvernérův náměstek odů­vodnil žádost o federální vo­jenskou pomoc slovy, že „čer­nošské nepokoje v Chicagu pře­rostly na některých místech ve vzpouru“. Federální jednotky posílily 11 500 policistů a 6900 příslušníků Národní gardy. Za­tím bylo zabito devět černochů a přes 1100 demonstrantů bylo zatčeno. Škody se odhadují na milióny dolarů. V New YOrku je nadále napja­tá atmosféra. Policie je v poho­tovosti, ale prozatím nebyl hlá­šen žádný větší Incident. Sta­rosta John Lindsay se již po druhé vydal na obchůzku do Harlemu a hovořil s lidmi. Jeho oblíbenost u harlemských oby­vatel, za nimiž starosta často dochází, vysvětluje do značné míry klid ve čtvrti, kde žije několik set tisíc barevných oby­vatel. Podle zprávy agentury Reuter zahynulo v prvních třech dnech nepokojů, jež vypukly po za­vraždění dr. Kinga, 26 lidí. Pátrání po vrahu dr. Kinga uvázlo, jak se zdá, na mrtvém bodě. Celková výše odměn, vy­psaných různými institucemi za dopadení zákeřného střelce, do­sáhla v neděli 155 000 dolarů. R. KENNEDY PŘIJEDE NA POHŘEB Desetitisíce černých Američa­nů v neděli přišlo vzdát poctu svému zavražděnému vůdci dr. (Pokračování na 2. straně] ^Telefota ze Spojených států amerických. Vlevo: domy v Chicagu v plamenech. — Dole: černí obyvatelé ve Washingtonu drancují obchody. To vše na protest proti zavraždění dr. M. L. Kinga. ^ PROCESY NEBYLY”) NAHODILOSTÍ Co říkají ti, kteří byli r. 1961 označeni za protistraně kou a revizionistickou skupinu Znepokojuje nás způsob, ja­kým byla na dubnovém plenu ÜV KSČ projednávána tak zá­sadní otázka, jako je rehabili­tace osob, nevinně odsouzených v politických procesech. Domníváme se, že- máme ne Jen morální právo, ale i povin­nost vyjádřit toto znepokojení, protože jsme byli spolu s dal šími soudruhy v roce 1961 ja ko domnělá „protistranická, revlzionistická a projugosláv­­ská skupina“ obviněni a po trestáni také s odůvodněním, že jsme po řadu let „usilovali o urychlení rehabilitace nevin­ně odsouzených v politických procesech.“ jsme jak proti drá­sání citů jistým senzacechti­­vým vynášením faktických zrůdností z minulosti, tak pro- I ti nemorálním rekrimlnacím I činnosti osob, jež se staly obě­tí zvůle a násilí. O takový pří­stup nám nikdy nešlo, byli jsme naopak vždy proti němu. Chceme-11 se dnes k této tra­gické záležitosti v poválečném vývoji naší země znovu vyjád­řit, činíme tak proto, že tak jako dříve považujeme 1 nyní problém rehabilitace nejen za kardinální otázku zúčtování s nezákonnostmi minulého ob­dobí, ale 1 za jediné možné východisko skutečně socialis­tické demokratické politiky. Jsme přesvědčeni, že právě to bylo a je stále kritériem po­stoje k celému obrodnému pro­cesu. Při rehabilitaci nejde přece jenom o odčinění napáchaných křivd a zjednání nápravy — pokud je to vůbec možné —, ale o důslednou vědeckou ana­­(Pokračování na 2. straně) Za poklady Krkonoš ODHALENÉ TAJEMSTVÍ ZIMY VRCHLABÍ [kn]' — I když se v Krkonoších drží letos stá­le největší sněhová vrstva v ČSSR, přece jen už jarní tání poodhalilo mnohá tajemství zimy. Jsou to nejen spousty zlámaných lyži a holí, rukavi­ce, šály, utrhané řemínky, ale 1 vzácné ptactvo uhynulé při přeletu hor ve sněhových vich­řicích. Členové Horské služby našil na Studnlčné ve výši 1500 metrů sluku lesní, kalou­se ušatého a jiné uhynulé ptáky. Proto vrchlabští ornito­­logové připravuji jarní prů­s zkum Krkonoš. Ve spolupráci přírodovědeckou fakultou v Praze budou v horách vysí­k lat z magnetofonu soví hlasy přivábeni většího počtu těchto nočních dravců. Přes Krkonoše začíná jarní tah ptactva. Proto sl včera znovu vyšil prom. biolog P. Milec s ornitologem A. Kolá řem do rákosiny v Prosečné kde odpočívají před dalším letem vzácní severní ptáci, vracející se z jižních zemí V nastražených sítích se už seznámili se strnadem rákos ním, který měl francouzský kroužek a modrákem tundro­vým, který se letos neobvykle brzy vrací ze severní Afriky. V opuštěných rudných štolách prozkoumali i zlmoviště neto­pýrů. Mezi šesti druhy zde ob­jevili čtyři vzácné netopýry severní. Ti žijí až na polárním kruhu a jejich přezimování u nás bylo letos objeveno po­prvé. Aby nínrflíjiný vydržely Skončili své spory v sobotu, včera si prohlédli Mariánské Lázně, protože po dobu celotý denního kongresu na to neměli čas, a dnes se rozjížděj! domů. Kdo? Kam? Architekt Richard Neutra, tvůrce biorealismu, do­mů do Los Angeles. Prof. E. Mestin také do USA. Akademik Boris Kedrov do Moskvy. Dr. Robert Jungk do Vídně. A tak dále. Naši, jako R. Richta, O. Šik, B. Levčík, O. Klein, L. Tondi, J. Cvekl, Z. Lakomý a desítky dalších většinou do Prahy. Všichni se shodli na tom, že iroblémy vědeckotechnické re voluce budou trápit vyspělé ze mě bez ohledu na jejich spole čenské zřízení a že jde o to, aby se nečekalo na budoucnost s rukama v klíně, nýbrž aby se spolupracovalo pro nějakou hu manistickou variantu technické civilizace. Lidé spojují své oba vy o budoucí osud lidstva hlav ně s válkou. Ale 1 za podmínek zcela mírových nám hrozí sebe­­zničení, jestliže nepodnikneme nic proti dehumanizacl a denatu­racl životního prostředí. Došil jsme do stadia, kdy naše zásoby dýchatelného vzduchu, využitel­ných souší, pitné vody atd. po­malu končí. Musíme se přestat opájet mocí nad přírodou a uvědomit si, že jsme sami její součástí. Vytržené věty ze souvislosti dvou set přednesených referátů mohou být ovšem jenom slabý odvar silné myšlenkové kávy, která se na kongresu vařila, nicméně mi nezbývá, než zjedno­dušovat a vytrhnout ještě jed­nu: že základním faktorem byl, je a bude člověk, bytost usta­vičně neklidná, která, kromě toho, že mluví, vyrábí, myslí a podobně, je také útočná a touží po moci. Člověka asi nelze pře­dělat jednoduše frázemi o vše­stranně rozvinuté osobnosti a prostě „škrtnout“ jeho primi­tivní a vrozené Impulsy. Bude (Pokračování na 2. straní/

Next