Práce, červen 1972 (XXVIII/127-152)

1972-06-24 / No. 147

Q ět o půl miliónu odborářů proje­vilo prostřednictvím svých zá­stupců no Vlil všeodborovém zmatky, sjezdu jednotně své míněni: už nikdy do kterých zavedli odbory v osmašedesátých létech pravicoví oportunisté už nikdy nedovolit rozbí­jeni jednoty odborů, zpochybňováni a útoky na vedoucí úlohu KSČ. Pro toto jednoznačné stanovisko mluví nejen historické zkušenosti: ale zejména to, co jsme zažili v nedávných létech. Nebýt důsledné pozornosti, kte­rou strana od dubnového pléno ÜV KSČ v roce 1969 věnovala odborům, těžko by se byly tak rychle dostaly z ná­sledků netřldnlho, reformistického, zú­ženého pojetí odborové práce, které napáchalo v osmašedesátém roce to­lik škod. Ne náhodou strana od začátku s plným -důrazem zejména v usnesení a XIV. sjezdu KSČ i na letošním úno­rovém plénu ÜV KSČ orientovala od­bory právě 'na prohloubení jejich úlohy ve výrobě a v životě pracujících na zá­kladě konkrétních úkolů každé základ­ní odborové organizace. Tak, jak to od­povídá leninskému pojetí odborové prá­ce a jak to konečně celá léta po ví­tězství dělnické třídy v roce 1948 také odbory dělaly. O tom, že se odborům vyplatilo pustit se cestami které strana naznačilo, při­nesly přípravy I samotný Vlil. všeod­­borový sjezd nezvratné důkazy. Pro­gram aktivizace ROH před Vlil. všeodborovým sjezdem, vyhlá šený no podpo­ru usnesení XIV. sjezdu KSČ a je­ho plnění, se mezí pracujícími setkaly s nepo chybným souhla sem a získaly jejich plnou podporu. Dokázaly to statisíce závazků a je­jich splnění ohlašované už dlouho před sjezdem a zejména potom v průběhu jeho jednání Svědčily o tom I přispěv ky delegátů kteří snesli spousty dokla dů, jakého rozmachu po stognaci v ro ce 1968 opět už dosáhlo socialistické soutěženi hnuti brigád socialistické prd ce co se už změnilo k lepšímu v nová torském a zlepšovatelském hnutí a po dobně Není pochyby, že příznivé výsledky v plněni plánu loňského, prvního roku pětiletky I letošních pěti prvních měsf ců mají základ právě tady — v Inicia­tivě neiširších vrstev pracujících, o kte rou mají odbory rozhodující zásluhu. Ne­jsou to úspěchy malé Průmyslová výro ba roste i letos rychleii než předpoklá dal plán Vytváří se stále zdravější vztah mezi růstem produktivity práce o mezd: Za první čtyři měsíce bylo ode­vzdáno dvakrát tolik bytů npž za totéž období v loňském roce Prognózy na další měsíce isou rovněž dobré, takže se dá předpokládat, že letošní, druhý rok pětiletky vytvoří optimální předpo­klady pro nástup do její druhé poloviny. Však se také odborářům na sjezdu dostalo všestranného ocenění, a to ne­jen z úst našich představitelů. Soudruh Husák ve svém projevu1 zdůraznil, že Vlil. všeodborový sjezd je nejvýznam­nější událostí letošního roku. Vedoucí sovětské delegace soudruh A. N. Sele­­pln se o práci našich odborů vyslovil s velkým uznáním To je uznání, ale současně závazek pokračovat se stejným úsilím a bez pře­stávky dál — no dobrém základě. Ještě nikdy se nepodařilo tak úspěšně, hned od začátku pětiletky, dostat do soula­du skutečnost s plány Kdo nemá klap­ky na očích, musí to potvrdit z vlastní zkušenosti. Přesto ovšem nelze usnout no vavří­nech. Známe už nazpaměť své nedo .statky, s nimiž se musíme v ekonomice potýkat. Kdybychom se všude doká zall vypořádat s vysokou výrobní spo třebou. špatným využíváním strojů a za řízení pracovní doby špatnou orqani žací práce, lajdáctvfm a dalšími nešva ry, mohli Isme na tom být dnes. ještě lépe. 2e to není nic nemožného, dokázaly na Vlil všeodborovém sjezdu diskusní příspěvky delegátů ze závodů, v nichž se už dovedli naplno odpoutat od kvan titatlvnlho hodnocení svých výsledků a mohli ukázat význačné úspěchy ve sna ze o efektivnější hospodařeni a vyšší kvalitu výroby Teď půjde o to, abychom dobré o nejlepší zkušenosti co nejrychleji rozši­řovali. Máme se přitom oč opřít. Uká­zala to I srdečná beseda vedoucích představitelů strany, vlády a odborů uspořádaná v průběhu sjezdu s hrdiny socialistické práce. Kolik je to cen ných zkušeností a kolik jmen, známých ještě dnes oběma našim národům, kte­rá s» /e své době vyskytovala skoro denně v novinách Kyzlink Hamr, Kud roňovó . . . Kolik dobrých zlepšovatelů. vynálezců, novátorů máme jistě mezi sebou I dnes. Jen jim věnovat pozor nost, kterou si zasluhují, o zároveň I pomáhat, tak jako jsme to dovedli před léty, k rozšiřování jejich zkuše nostf. Aby se o nich dověděli I ostat ní. Pomáhat prostě vytvářet podmínky aby se pokrokové metody mohly co nejrychleii uplatnit. Právě teď při rozpracovávání závě rů sjezdu, jeho usnesení, při hledání cest, jak nejlépe reagovat na výzvu k soutěži na počest 25 výročí Onora je k tomu nejlepší příležitost. Nebude to práce jednoduchá. Bude zapotřebí podívat se, kolik rezerv ještě (Pokračováni na 3. straně) Není čas odpočívat inž. Zdena Bendlová PRACE ČTENt NA SEDMÝ DEN • ČTENI NA SEDMÝ DEN B Srdce bojovníka Vzpomínka na ušlechtilého člověka — Evžena Rošického ■ Mladík a myš Povídka o podivuhodném příběhu, který napsal W. Saroyan Jak vznikl Tábor ' O E N f K REVOLUČNÍHO ODBOROVÉHO HNUTÍ 0 archeologických objevech, které odhalují pohled do minulých slavných staletí Praha ■ sobota 24. června 1972 „Ledňák" Franta I Sklo I Unikát sbírek - Hitlerův ■číslo 147 ■ Ročník XXVIII ■ cena i kčs knírek ■ Americká špionáž ■ Pucherna ■ Indiáni ■■■■■■■■■■ na válečné stezce ■ Křížovka ■ Šachy ■ Humor S OBOTNÍ ZE SRDEČNÉHO PŘIVÍTANÍ SOUDRUHA FIDELA CASTRA V BRATISLAVĚ Telefoto ČTK Oslavy 50. výročí vzniku Rudých odborů Navazujeme na revoluční hadice odborového hauli Více než 300 lektorů ROH na celostátním aktivu v Brně • Tajemník ŰRO Bedřich Kačírek o revoluč­ním odkazu Rudých odborů BRNO (st) — Před 50 lety, 25. června 1922, byl na celostátní konferenci revolučních odborářů v Brně ustaven agitační výbor Rudé odborové inter­nacionály, který se po několikaměsíčním marném úsilí o zachováni jednoty odborového hnutí přeměnil v přípravný výbor revoluční odborové organi­zace — Rudých odborů. U příležitosti tohoto významného výročí začal včera v Brně za účasti více než 300 lektorů ROH dvoudenní seminář. Po zahájení předsedou jiho­moravské KOR soudruhem K. Cechem se ujal slova tajemník ORO soudruh B. Kačírek, který1 zdůraznil význam revolučního odkazu Rudých odborů a pro realizaci závěrů XIV. sjezdu KSC VIII. všeodborového sjezdu na všech úsecích činnosti ROH. Právem dnes mflžeme prohlásit — řekl soudruh Kačírek — že Revoluční odbo­­rnvé hnutí, které se pod vedením KSC vypořádala s pravicovými oportunlsty a novodobými likvidátory ve svých řadách, je odhodlána být dôstojným dědicem a pokračovatelem Rudých odborů. VIII. všeodborový sjezd je důkazem tnhn, že chceme a budeme důsledně postupovat v neutuchá jícím ústit započatém Rudý­mi odbory v boji za revoluční přeměnu společnosti a stále lepší život pracují­cích, cílevědomě rozvíjet všechno pozi­tivní, co podnítila úspěchy jednotného revolučního adbarovéha hnuti v pová­lečných letech 1945—48 a později při budování základů socialistického zřfzenf. Soudruh Kačírek mluvil pak o sna­hách pravicových oportunistů v nejrůz­nějších obdobích zbavovat odborové hnu­ti sepětí s bojem revoluční strany děl­nické třídy — Komunistické strany Čes­koslovenska. Tak tomu bylo v době vnit­rostranické krize před V. sjezdem KSC v roce 1929, kdy oportunisté, zahnízdění v Rudých odborech, prosazovali jakési autonomní, „nezávislé“ vedení odborů, aby je zbavili vlivu KSC. Podobni situa­ce byla t po roce 1945, kdy sl reakce uvědomovala slin sjednocených odborů a snažila života. se je vyřadit z politického Existuje však v naši paměti ještě jed­na — zdůraznil soudruh Kačírek — zce­la nedivná zkušenost z krizového obdo­bí let 1988—89. Nejnovějši variantou sta­rého hesla o neutralitě odborů se stale v plánech pravicových a protisocialis­tických sil heslo „odbory bez komunis­tů“, což byl přímý útok na vedouc! úlo­ha KSC v odborech. Nepřátelé usiluji cl (Pokračování na 3. straně) Solidarita s bojem pracujicich Francie rů PRAHA (r) — Ústřední rada odbo­zaslala francouzské Všeobecná konfederaci práce (CGT) solidární te­legram tohoto znění: „jménem československých odborá­řů vyjadřujeme plnou solidaritu s Va­šim bojem za zájmy francouzských pracujících a přejeme Vám úspěšný průběh celonárodní stávky vyhlášené na 23. červen 1972.“ Bratislava srdečně uvítala Fidela Cash a Hrdinu kubánské revoluce nadšeně pozdravovali obyvatelé hlavního města SSR • Přijetí nej vyšší mi představiteli na Bratislavském hradě • Hold úcty padlým sovětským hrdinům na Slavíně • Návštěva Vysoké školy zemědělské v Nitře PRAHA — První tajemník ÜV Komunistické strany Kuby a předseda revo­luční vlády Kubánské republiky dr. Fidel Castro Ruz a dalši kubánští hosté přiletěli včera zvláštním letadlem z Prahy do slovenské metropole Bra­tislavy. Kubánské hosty provázej! člen předsednictva a tajemník DV KSČ V. Biřak, místopředseda vlády ČSSR inž. J. Zahradník a ministr zahraničních věci ČSSR inž. B. Chňoupek. Na slavnostně vyzdobené bratislav­ské letiště přišil představitele prvního socialistického státu na západní po­lokouli pozdravit první tajemník ÚV KSS J. Lenárt, předseda SNR O. Klo­koč, předseda vlády SSR P. Colotka, další členové předsednictva ŰV KSS, předseda ÚKRK KSS V. Salgovič, mís­topředsedové SNR, členové vlády SSR, členové předsednictva ÜV NF SSR a další osobnosti. Přítomni by­li 1 vedoucí konzulárních zastupitel­ství v Bratislavě. Letištní plochu lemovaly tisíce pra­cujících z podniků a závodů, studenti • a mládež. Legendárního vůdce ku­bánské revoluce přišil s kyticemi kvě­­tů a transparenty přivítat 1 poslucha­či bratislavských vysokých škol z Ku­by a dalších zemí Latinské Ameriky a Vietnamu Fidel Castro se bratrským objetím uvítal s prvním tajemníkem ÚV KSS f. Lenártem, předsedou SNR O. Klo­kočem a předsedou vlády SSR P. Co­­lotkou, kteří spolu s velitelem vý­chodního vojenského okruhu generál­­poručíkem S. Kodajem a konzulem Kuby v Bratislavě Severinem Mansu­­rem Jorgem mu vyšil vstříc až k le­tadlu. Po hymně Kuby a státní hymně ČSSR, do nichž zaznívaly dělové sal-Projev soudruha dr. Fidela Castra při udělení hodnosti doktora právních věd honoris caosa 22. června 1972 v pražském Karolinu otiskujeme na 4. straně. vy, přijal Fidel Castro hlášení velite­le vojenské čestné jednotky a vyko­nal. její přehlídku. Po přivítání na letišti projela ko­lona aut s hosty přes moderní sídliš­tě do historického centra města k hotelu Děvín na nábřeží Dunaje. Obyvatelé hlavního města SSR po celé trase vyjadřovali pocity hlubokých sympatií 1 solidarity s vítězným revo­lučním bojem na Kubě. V Bratislavském hradě, nad nímž včera poprvé zavlála vlajka s třemi modrými pruhy a bílou hvězdou v červeném klínu, potom legendár­ního hrdinu kubánské revoluce při­jal první tajemník ÚV KSS Jozef Le­nért, předseda SNR Ondrej Klokoč a předseda vlády SSR Peter Colotka. Soudruh J. Lenárl, který vzácného hosta přivítal jménem ÜV KSS, SNR a vlády SSR, v projevu připomněl, že děl­nici, rolnici a pracujte! Inteligence na Slovensku s velkými sympatiemi sledo­vali revoluční boj kubánského lidu a jeho komunistické strany. Život potvrzu­je, že také v Americe je revoluce záko­nitá a socialismus je jedinou alternativou pro budoucnost. V poslední době o tom svědčí i chilský příklad. Soudruh Lenárt poděkoval za stanovis­ko Kubánské republiky k situaci v ČSSR v roce 1968 a za sympatie s našimi vlas­teneckými silami. Bylo velkou pomocí tehdy — přehlásit — a je jf i dnes. V osudech Slovenska — připomněl dále — je velmi mnoho podobného s osudy kubán­ského lidu. Na Slovensku, kdysi zaostalé zemědělské zemi s nevyřešenou otázkou průmyslu, rozvoje zemědělství, vědy, kul­tury a uměni, s nevyřešenou národnostní otázkou, se jedině po osvobození Sovět­skou srmídou a po vftězstvi dělnické třídy v únoru 1948 vytvořily příznivé podmínky pro rozmach tvůrčích stl lidu. Vítězství na Slovensku se dosáhlo na základě moudré politiky komunistické strany, na základě přátelství a spoluprá­ce se SSSR a spolupráce s bratrskou českou dělnickou třídou,, na základě jed­noty lidu celé naši vlasti. Prvnf tajemník OV KSS popřál soudru­hu Castrovt a kubánským hostům, aby se u nás cítili jako doma, mezi svými. Při­­ Bohatý program delegace bulharských odborů na Slovensku • Mohutná mani­festace ve VSŽ • Slovensko okouzlilo naše hosty • Závěrečné komuniké v Praze PRAHA (bš) — Rozvojem a prohlu­bováním bratrské spolupráce demon­strují socialistické země celému svě­tu nesporné přednosti mezinárodních vztahů nového typu, spočívajících na skutečné soudružské spoluprácí, rov­noprávnosti a bratrství. Praxe naší doby nezvratně dokazuje, že politická a ekonomické koordinace a společný postup znásobují síly socialistických zemí. Tuto skutečnost v plné míře potvr­dila právě v uplynulých dnech ná­vštěva oficiální delegace bulharských odborů, vedená kandidátenl politic­kého byra ÚV BKS a předsedou Ústřední rady bulharských odborů K. Gjaurovem, jejímiž členy jsou sou­druzi V. Cvetanov, M. Iljev, V. Ivanov a Z. Dojkin. Po prvním přátelském setkání s nejvyššíml představiteli na­šich odborů v Praze odjela bulharská delegace na Slovensko. Ne náhodou bylo vybráno za cíl návštěvy Sloven­sko, které se svým mohutným pová­lečným rozvojem průmyslu velice po­dobá socialistickému Bulharsku, kde .rovněž teprve po nástupu dělnické třídy k moci, vedené BKS, došlo k zásadním přeměnám bulharského národního hospodářství. Nemalou mě­rou k těmto přeměnám přispěly 1 bul­harské odbory, v nichž našla pevnou oporu narůstající a mohutnící bulhar­ské dělnická třída a všichni bulharští pracující. Program návštěvy na Slovensku vedl z hlavního města SSR Bratislavy do nejvýchodnějšl části republiky, kde se dnes tyčí majestátní kolos Výcho- Spoluprací znásobovat síly doslovenských železáren. Setkání bul­harské delegace s pracujícími tohoto gigantu bylo vpravdě bratrskou ma­nifestací československo-bulharského přátelství, na kterém pronesli vý­znamné projevy soudruzi Gjaurov a tajemník ÚRO V. Kožík. S. Gjaurov vyslovil uspokojeni nad tfm, že k tomuto manlfestačnímu setkáni dochází právě v období oslav 90. výročí J. Dimitrova, jednoho z nejpřednějších bojovníků proletářského internacionalis­mu, politika, jenž leninskou strategii a taktikou třídního boje dokázal nejen od­halit pravou masku nastupujícího nacis­mu a fašismu, ale který se stal v duchu leninských tradic učitelem a rádcem všech pokrokových sil ve světě. K. Gjaurov dála aaznámil shromáždění a hlavními úkoly bulharských odborů pří budování rozvinuté socialistické spo­lečnosti, jak je vytyCil X. sjezd Bulhar­ské komunistické strany, je to především zvýšená úloha odborů v soustavě řízeni xpolečnostl. Odbory se však také museji stát ještě aktivnějším mluvěyn a ochrán­cem kolektivních a osobních práv pracu­jících, ať už se jedná o ochranu práce, odměňováni za práci a služby pro pra­cující, o státní sociální zabezpečení Ci rekreaci a oddech pracujicich. Dalšfm důležitým úkolem odborů je jejich zá­važná úloha v komunistické výchově pracujících, stejně tak i dalši jejich úkol, zvyšováni úrovně organizační čin nnsti odborů, jakož 1 dalšf zdokonalo váni stranického vedeni odborů. V ne poslední řadě potom 1 zlepšeni mezlná rodní činnosti bulharských odborů. Pré vě proto má tekavý význam nynější ná­vštěva v Československu, neboť bratrská spolupráce se zkušenými českosloven­skými odboráři zaujímá v mezinárodních (Pokračování na Z. stráni) (Pokračováni na 3. straně)K • TROPICKÍ HURIKÁN „AGNES“, který v USA znovu nabyl na síle, způsobil smrt přinejmenším 40 Američanů. Nbjví­­ce bylo postiženo východní pobřeží USA, kde rychlost větru dosahovala až 80 ki­lometrů v hodině. Hurikán byl provázen průtržemi mračen, která způsobily velké záplavy. Tisíce Itdf mnsuly být evakuo­­vány ze svých domovů. • ŘÍMSKA POLICIE ve čtvrtek oznámila, že zatkla dva Argentlnce, tři Španěly a osm Italů, kteří jsou obviněni z padělá­ní mincí, cestovních šeků, akreditivů a jiných cenných papírů a v hodnotě několika miliard lir.dokumentů • PRES ŠEDESÁT VESNIC bylo zatope­no v důsledku silných lijáků, jež se snesly v posledních dnech na! západní část Turecka. Ve velkém průmyslovém středisku Izmira se ocitla pod vodou dvě stě domů. Záplavy způsobily i oběti na životech. TELEFONEM TELEGRAFEM

Next