Pravda, listopad 1971 (LII/258-283)
1971-11-26 / No. 280
H voliče V poslední dobí tsem рйéobil jako vysokoškolský profesor v Kdhiře. Delší pobyt o zahraničí poskytuje vždy příležitost k hlubšímu a objektivnějšímu porovnání životních podmínek ve vlasti a v cizině. Často pak zjíštujeme, že to, co se nám tdá doma naprostou samozřejmostí, nad čím mnohý t nás mává přezíravě rukou, nabývá v pohledu t jiněho prostředí podstatně jiných, kvalitativně vyšších hodnot, a že z tohoto pohledu dokážeme mnohem lépe ocenit význam úspěchů, kterých jsme dosáhli při výstavbě naší soctaltsttcké společnosti. Mám na myslt nejen sociální vymožeností (lékařskou péči, důchodové zabezpečení ), přístup nejštrších vrstev obyvatelstva к nejpyíšfm stupňům vzdělání, cle t často podceňovanou technickou vybavenost naších závodů čí úroveň naší výzkumné základny. Je více net potěšující, slySÍŠ-lt na africkém kontinentu chválu naSlch zařízení, která musí překonávat nejen nezvyklé klimatické podmínky, ale l důsledky západoevropské a americké výchovy ve vědomí řady předních egyptských odborníků. Je zvláště potěšující, že za těchto podmínek Jsou žádáni právě naši odborníci. Ve složitých podmínkách budování „arabského soclallsmu" nejsou tyto skutečnosti jen výrazem citů, sympatii, ale především důsledkem skutečných, tvrdé konkurence schopných hodnot, které vytváří a je schopna naše společnost vytvořit jak v oblasti materiální, tak i duchovni. Egyptská veřejnost pozorně sleduje politický vývoj v naší zemí. Pokroková část byla velmi zneklidněna událostmi v naší republice v krizovém období let 1968 a 1969 a uvítala normalizaci našeho vnitřního vývoje od dubna 1969 s větší radestí, než by se na prvý pohled zdálo. Volby do našich zastupitelských orgánů nelze proto chápat jen jako ětstě vnitřní záležitost. Jejích jednotný manifestační průběh nejen spravedlivě vyjádří naše uznání obrovských úspěchů, jichž naše socialistická společnost dosáhla v poválečném období, ale posílí i boj za sociálně spravedlivou společnost na africkém l asijském kontinentu: o tom je t jejich veliký Internacionálni význam. Prof. lng. J. KOUTSKÝ, DrSc., laureát státní ceny Klementa Gottwalda u Pružinců vládla v neděli hezká pohoda. Sotva se otec Jaroslav posadil, hned měl kolem sebe tří dcerky. Chvilku sl prohlížely neznámou tvář a potom se vydaly za svou zábavou. Soudruh Pružinec si potom trochu zavzpomíná. Zrovna před sedmi léty prožíval obdobnou volební kampaň. .Tehdy jsme zrovna stavěli ten dlouhý osmidům dole v Doubravce. Polovina rozsáhlého sídliště již stála, V té době jsem kandidoval za Bory do Národního shromáždění .. Doubravku postavili, přešli na borské pláně a poté do Skvrňan. Kolik bytů tento spíš drobnější zedník mozolnatýma rukama postavil? V kolika bytech mu tekly po tvářích krůpěje potu, aby stavbu předali včas, aby se do nových bytů mohli nastěhovat mladí manželé? Snad to nelze ani spočítat. Tehdy mu. lidé dali rádi své hlasy. Dávali je dělníkovi, který stavěl sídliště. „Ve Skvrňanech jsem byl v partě, která budovala inženýrské sítě", říká kandidát. „To zkrátka přijdeš na staveniště, kde nic není. Zhola nic. Jen odhrnutá zemina na haldě. Pro šťastný život dětí A tam na pláni začínáš. Teď mě soudruzi z městského výboru strany povolali na sekretariát, abych jim nějaký čas pomohl. Večer co večer je nějaká schůze .. Stavbař Jaroslav Pružinec je šťastným otcem tři děvčátek. Komunista, na kterého nepřátelé v krizovém období útočili, skryti v anonymech vyhrožovali. Člověk, který staví byty pro rodiny, má jediný zájem: aby jich bylo co nejvíc a v té nej. lepši kvalitě, aby mladí lidé měli kde zakládat rodiny. Spokojené rodiny s dětmi. A pro šfust.-.ý život v míru bude Jaroslav Pružinec pracovat nadále — jako dělník, jako komunista a bude-li zvolen, I jako poslanec KNV v obvodu č. 72. Na veřejných schůzích, které ve svém obvodu navštívil, mu lidé vyslovovali důvěru o podporu v další jeho práci. Jistě mu dají rádi své hlasy zrovna tak, jako před sedmi léty. Kandidáta na poslance KNV Jaroslava Pružince vám představujeme „„.lěkud nezvykle — $ klubíčkem děvčátek na klíně. Jeho přání je, aby všechny děti žily v hezké pohodě a v míru, a vyrůstaly z nich správní vlastenci, internacionalisté. A proto také dává všechny síly na stavbách i ve veřejném životě. (jký) Mládež je hodna důvěry 0 Miloslava Lapkovi, oceláři ŽBC Hrádek, řekl Clen podnikového výborn ROH soudruh Novák, že je zodpovědný a pracovitý. Na dotvrzeni svých slnv nám pověděl o založeni brigády mladých, na němž má prévě Miloslav lvi podlí. Snad to byl jeden z důvodů, jenž vedl Socialistický svaz mládeže, aby svého třiadvacetiletého Clena navrhl jako kandidáta na poslanecké křeslo v CNR. na Přiznávám se, že jsem byl něho zvědavý. Nejprye nebyl к dostiženi, ale nakonec jsem se přece jen dočkal. Dveře místnosti pro návštěvy v ŽBC se najednou otevřely a mě úvahy o tom, jak asi bude vypadat příští poslanec — o pouhý rok starší než já — přerušil pozdrav energického mladého muže, dbalého svého zevnějšku. Po krátkém přivítáni se rozhovořil o všem kolem svého kandldátstvl. „Byl jsem velmi překvapen, když jsem se dozvěděl, že mě navrhli jako kandidáta na poslance a jeitě vlče překvapen, že hned, nehledě к mému věku, do CNR. Bude to asi dřina. Kdybych býval odmítl, zklamal bych nejen důvěru těch, kteří mě navrhli, ala zradil bych sám sebe. Vždy jsem si totiž přál, aby se mládež více podílela na řízení společnosti. Co mě zajímá ve volebním programu? Je toho dost. Zejména oblast sociálních opatřeni. Znamenají nesmírný krok vpřed. Jsme jednoa z mála zemí, která si může dovolit vyjit tak velkoryse vstříc matkám, důchodcům a starým lidem vůbec. Pak mám na srdci ještě jednu věc. Zajímám se o sport a veda jako dobrovolný cvičitel žáky ZDŠ v naši obci. Mým přáním by bylo, aby z prostředků, vynaložených na školství, se více věnovalo na sport a sportovní zařízení. Děti rády cvičí a Je škoda toho nevynžft. Ve své přfltl práci bych chtěl dosáhnout tak dobrých výsledků, aby se ukázalo, že mládež je hodna důvěry, ktaroa v ni společnost vkládá. A jaká mám problémy? Snad jen s pracovni dohnu. Ačkoliv mi podnik 1 moji kolegové vycházejí vstříc, misím někdy zanedbat své povinnosti, neboť se na předvolebních schůzích chci představit voličům osobně. Jinak bych chtěl při této příležitosti poděkovat všem, kteří mi nyní před volbami pomáhají — vedeni závoda i spolapracovníkům. Zejména chci poděkovat soudruhu Josefa Linhartovi, který má zkaěenosti z poslanecké práce a obětavě mě zasvěcaje do mých příštích povinnosti.“ Zaznamenal: JIŘÍ MAURITZ Nezůstat stát Sedíme spolu v kanceláři. Přede mnou se odvíjí život funkcionáře, jednoho ze tři synů tesaře z malé vesničky Stříbrníce v Podkrkonoší. Život lng. Františka Poláka, ředitele Závodu mechanizace a automatizace, n. p. Základny uranového průmyslu v Ostrově nad Ohří — kandidáta do Sněmovny lidu za volební obvod 44. Cesta к Jeho dnešní funkci vedla z pětltřídnl školy do měšťanky, přes tříletou učební dobu radtomechanikem až do první dělnické přípravky a po maturitě a čtyřletém studiu na Vysoké škole elektrotechnické až do roku 1953, kdy nastupuje ve svých 28 letech do tehdejších Jáchymovských dolů. Deset let je vedoucím geofyzikálních laboratoři, později je v čele závodu a po sloučeni v roce 1985 nastupuje do své nynější funkce. Po celé této obdob! pracuje v různých komisích, stranických a dalších funkcích jako například v pracovní skupině pro mírové využiti jaderné energie stálé komise RVHP. Začínám otázkou, Jak sl představuje svoji příští práci? „Jsem zvyklý mit neustálý styk s lidmi. Nezůstávat před problémy stát, chci vždy přijít věcem na kloub. Řešit Je s lidmi. Seznámil jsem se na předvolebních schůzích sa svým obvodem, který se rozprostírá od Jeleni, přes Potůčky, Boži Dar, Novou a Starou Roll až к Verušlčkám. Poznal jsem tady několik problémů, počínaje čistotou ovzduší ve městech až po život a rozvoj zemědělství v obcích. Chtěl bych je pomáhat ve spolupráci se svými voliči řešit.“ JAN TRUHLÄR Z HISTORIE VOLEB V PLZNI Přešly hrůzy války a naše země osvobozená Radou armádou opět svobodně vydechla. A znovu, jako v roce 1918, se začala vtírat otázka. Jaké bade ta nová republika? Podař! se opět oklamat lid, zradit jeho ideály, nebo nastoupí skutečná vláda lidu? Byla tu historická zkušenost s buržoazii a zrádnými „socialistickými“ stranami a poučený lid tentokrát už nebyl ochoten nechat se připravit znovu o své vymoženosti. Vysoká autorita KSC, založená na jejich bojích před válkoa a v jejím průběhu, napovídala, že tu stojí v čele lidu jiná sila, než kterou byla v roce 1918 sociální demokracie se svými pravicovými vůdci. Republice vice práce — to je naše agitace. 3. část Přiblížily se květnové volby roku 1946. Pod heslem — „V neděli 26. května 1948 všichni s komunisty za šťastnou a silnou Československou republiku“ — as mobilizujícím — „Republice vlče práce, to je naše agitace“, zahájila strana intenzivní předvolební kampaň. V prohlášeních nejen vyúčtovala před lidem svou činnost v třídních bojích před válkou, boj za jednotnou frontu a proti fašismu, účast komunistů v bojích proti hitlerovské okupaci, ale postavila také před voliče i svůj cílevědomé připravený program znovuvýstavby osvobozené republiky. Už nikdy se nesmí opakovat Mnichovi A aby se tak nestalo, musíme pevně střežit naše spojenectví s našim osvoboditelem — Sovětským svazem, zdrcujíc! většině pracujícího lidu to bylo srozumitelné a 1 citem přijímané. Američany zbytečně rozbitá škodovka díky obětavé organizátorské činnosti komunistů mohla již po roce hrdě bilancovat obnoveni výroby. Na venkov vyjížděly brigády dělníků, aby pomohly zemědělcům opravit stroje a nářadí. Komunisté v čele ostatních obětavě pracovali všude, kde toho bylo zapotřebí. Nic jim nevadilo, že národně socialistický „Svobodný směr“, sociálně demokratický „Nový den“ 1 některé další noviny jejich úsili Ironizovaly a pomlouvaly. KSČ rozvíjela širokou agitačnl činnost mezi pracujícími. V plzeňské Besedě se např. konal s velkým úspěchem mítink „Komunisté mluví к mladým voličům“, na náměstí v Klatovech promluvil ke 4000 účastníků soudruh Václav Nosek a Pravda zveřejňovala výzvy nejúspěšnějšlch dělníků, rolníků pracujících z řad inteligence, 1 čestně a s otevřeným hledím šli komunisté do voleb. Na rozdíl od nich byly tu sily, které měly Jiné cíle. Národně socialistická strana sl svoje programové prohlášeni nadepsala „Za ústavu národní, socialistickou a demokratickou! Pro republiku Masarykovu a Benešovu!“ Abychom sl dobře představili, co skrývala tato hesla, musíme čist v Jejich programovém prohlášeni dál a pak se dočteme, že „... přes všechny nedostatky a vady, jimiž byl zatížen, jako každé lidské dílo, byl to stát demokratický, spořádaný, spravedlivý, mírumilovný a sociálně pokrokový“. To byl jejich pohled na první republiku, ale skutečně jenom jejich. Tak daleko šla jejich nenávist proti lidu a proti KSČ, že sahali až к těmto nehorázným lžím a podvodům. Také vedeni sociální demokracie usilovalo o starou známou politiku. Antonín Remeš na velkém projevu v „Pekle“ těsně před volbami řekl: „Do nadcházejících voleb do Národního shromážděni sociální demokracie v západních Čechách jde ve jménu Gusty Habrmana a s jeho ideály. Už to však nebyl ten suverénní tón z první republiky, často se v Jeho projevu vyskytovalo postesknuti nad odchodem „nevěrných“. Myslel tlm tisíce dělníků, bývalých členů soc. demokracie nebo jejich voličů, kteří otevřeně podporovali komunistickou stranu. Výsledky voleb potvrdily optimismus strany. Velké vítězství KSČ nejen v Plzni, ale v celé republice dalo všem reakcionářům jasně najevo, že kormidlo naší státní lodi se obrátilo Jiným směrem než v roce 1918. Pravda nadepsala zprávy o výsledcích voleb v kraji velkým titulkem „Historické vítězství komunistů“. Nebylo to Jistě hodnoceni přehnané. Vítězství KSČ bylo vítězstvím všeho pracujícího lidu, který sl jej tak ubránil. Ještě jednou se pokusily reakční sily zvrátit vývoj. Prohrály. Onor 1948 definitivně rozhodl. 9. května, v den vítězství nad hitlerovským Německem a osvobozeni naši vlasti, je vyhlášena nová ústava — Ostává 9. května. Ne nadarmo byla nazvána ústavou cesty к socialismu. O nové ústavě rozhodl lid v únoru 1948 a soudruh Gottwald mohl před celým světem hrdě prohlásit: „Ukázali jsme světu, že dovedeme programy nejen psát, nýbrž 1 plnit. Máme plnou důvěru v náš lid a neobáváme se jeho vůle.“ Velké a slavné vítězství KSČ a obrozené Národní fronty ve volbách 30. května 1948 dovršilo vítězný boj pracujícího lidu o charakter republiky. Historie ]e pro nás poučná 1 dnes. TI, kteří sl v roce 1968 mysleli, že obrátí kolo dějin zpět, dostali lekci jakou zasloužili. TI, kteří snad ještě dnes žijí v Iluzích o „demokracii“ první' republiky a „demokracii“ na západě, nechť se v klidu poctivě zamyslí. Náš licí v blížících se volbách znovu potvrdí svou pevnou víru v socialistické hodnoty, které sl v průběhu uplynulých desetiletí tak těžce vybojoval. |p| frsměv na teho tváří je obvyklý a jak U už má v povaze, snaží se vždycky nalézat to, co lidi spojuje a co pH tom prospívá celku. Na některých předvolebních schůzích, jako v Hromští г č nebo Bečově, mSl Rudolf Chlad, předseda západočeská organizace Cs. strany socialistické a kandidát na poslance Sněmovny národů, přUetltost vysvětlit voličům, ov považuje pro další vývoj socialistické společnosti za post orné. Ve funkcí vedoucího odbore organizace a techniky karlovarských Pozemních staveb je Rudolf Chlad staoařem, ekonomem I organizátorem. V podniku ho «naft I jako úspěšného zlepšovatele. JU o uplynulém volebním období byl členem ratty XKNV a poslancem CNR. Zaznamenali Isme si několik citátů z jeho vystoupeni na veřejných shromážděních z minulých dnů: „Měli bychom v příštím volebním období všichni společně vytvářet > našem životě přirozené politické klima, klima jistoty, vzájemné důvěry, jasné perspektivy, jel otevře dveře i získáni veškeré naši mláděte pro společnou věc.' „Žádné z ostatních opatření, jet mají pomoci zvýšit populaci, nemůte mít podle mého názoru takový význam, jako řešeni by-tového problému. Proto pětiletka staví úkol vytvořit podmínky pro výstavbu 350 tisíc bytů r CSR. Ale patří к tomu nezbytni vytváření I takového prostředí v sídlištích, v némt se ělovék po zaměstnáni pohybuje opravdu spokojeně, tedy může se spolehnout na dobré zásobováni, služby, vzájemně občanské vztahy. Pro tyto potřeby mohou národní výbory v místech udělat mnoho.” jako Karlovarák fandi Rudolf Chlad samozřejmě výstavbě svého okresu, rozvoji lázeňství, využiti přírodního bohatství a krás. Na předním místě Je ovšem politická práce a ve stranických orgánech prosazuje vždy jednání účelné, věcně, vedoucí к pozitivním závěrům. JAROMÍR JIZBA Vytvářet příznivé klima PRAVDA # 26. listopad- 1971 # 3