Pravda, listopad 1971 (LII/258-283)

1971-11-26 / No. 280

H voliče V poslední dobí tsem рй­­éobil jako vysokoškolský profesor v Kdhiře. Delší po­byt o zahraničí poskytuje vždy příležitost k hlubšímu a objektivnějšímu porovná­ní životních podmínek ve vlasti a v cizině. Často pak zjíštujeme, že to, co se nám tdá doma naprostou samo­zřejmostí, nad čím mnohý t nás mává přezíravě ru­kou, nabývá v pohledu t jiněho prostředí podstat­ně jiných, kvalitativně vyš­ších hodnot, a že z tohoto pohledu dokážeme mnohem lépe ocenit význam úspě­chů, kterých jsme dosáhli při výstavbě naší soctalts­­ttcké společnosti. Mám na myslt nejen so­ciální vymožeností (lékař­skou péči, důchodové zabez­pečení ), přístup nejštrších vrstev obyvatelstva к nej­­pyíšfm stupňům vzdělání, cle t často podceňovanou technickou vybavenost na­ších závodů čí úroveň naší výzkumné základny. Je více net potěšující, slySÍŠ-lt na africkém kontinentu chválu naSlch zařízení, která musí překonávat nejen nezvyklé klimatické podmínky, ale l důsledky západoevropské a americké výchovy ve vědomí řady předních egyptských odborníků. Je zvláště potě­šující, že za těchto podmí­nek Jsou žádáni právě naši odborníci. Ve složitých podmínkách budování „arabského socla­­llsmu" nejsou tyto skuteč­nosti jen výrazem citů, sym­patii, ale především důsled­kem skutečných, tvrdé kon­kurence schopných hodnot, které vytváří a je schopna naše společnost vytvořit jak v oblasti materiální, tak i duchovni. Egyptská veřejnost pozor­ně sleduje politický vývoj v naší zemí. Pokroková část byla velmi zneklidněna udá­lostmi v naší republice v krizovém období let 1968 a 1969 a uvítala normaliza­ci našeho vnitřního vývoje od dubna 1969 s větší ra­­destí, než by se na prvý po­hled zdálo. Volby do našich zastupi­telských orgánů nelze pro­to chápat jen jako ětstě vnitřní záležitost. Jejích jed­notný manifestační průběh nejen spravedlivě vyjádří naše uznání obrovských úspěchů, jichž naše socia­listická společnost dosáhla v poválečném období, ale posílí i boj za sociálně spravedlivou společnost na africkém l asijském konti­nentu: o tom je t jejich ve­liký Internacionálni vý­znam. Prof. lng. J. KOUTSKÝ, DrSc., laureát státní ce­ny Klementa Gottwalda u Pružinců vládla v neděli hezká pohoda. Sotva se otec Jaroslav posadil, hned měl kolem sebe tří dcerky. Chvilku sl prohlížely neznámou tvář a potom se vydaly za svou zábavou. Soudruh Pružinec si potom trochu zavzpomíná. Zrovna před sedmi léty prožíval obdobnou volební kampaň. .Tehdy jsme zrovna stavěli ten dlouhý osmi­­dům dole v Doubravce. Polovi­na rozsáhlého sídliště již stála, V té době jsem kandidoval za Bory do Národního shromáž­dění .. Doubravku postavili, přešli na borské pláně a poté do Skvrňan. Kolik bytů tento spíš drobnější zedník mozolnatýma rukama postavil? V kolika by­tech mu tekly po tvářích krů­pěje potu, aby stavbu předali včas, aby se do nových bytů mohli nastěhovat mladí man­želé? Snad to nelze ani spočí­tat. Tehdy mu. lidé dali rádi své hlasy. Dávali je dělníkovi, který stavěl sídliště. „Ve Skvrňanech jsem byl v partě, která budovala inže­nýrské sítě", říká kandidát. „To zkrátka přijdeš na staveniště, kde nic není. Zhola nic. Jen odhrnutá zemina na haldě. Pro šťastný život dětí A tam na pláni začínáš. Teď mě soudruzi z městského výbo­ru strany povolali na sekreta­riát, abych jim nějaký čas po­mohl. Večer co večer je ně­jaká schůze .. Stavbař Jaroslav Pružinec je šťastným otcem tři děvčátek. Komunista, na kterého nepřá­telé v krizovém období útočili, skryti v anonymech vyhrožovali. Člověk, který staví byty pro rodiny, má jediný zájem: aby jich bylo co nejvíc a v té nej. lepši kvalitě, aby mladí lidé měli kde zakládat rodiny. Spo­kojené rodiny s dětmi. A pro šfust.-.ý život v míru bude Ja­roslav Pružinec pracovat na­dále — jako dělník, jako ko­munista a bude-li zvolen, I ja­ko poslanec KNV v obvodu č. 72. Na veřejných schůzích, které ve svém obvodu navštívil, mu lidé vyslovovali důvěru o podporu v další jeho práci. Jistě mu dají rádi své hlasy zrovna tak, jako před sedmi léty. Kandidáta na poslance KNV Jaroslava Pružince vám před­stavujeme „„.lěkud nezvykle — $ klubíčkem děvčátek na klíně. Jeho přání je, aby všechny děti žily v hezké pohodě a v míru, a vyrůstaly z nich správní vlas­tenci, internacionalisté. A pro­to také dává všechny síly na stavbách i ve veřejném životě. (jký) Mládež je hodna důvěry 0 Miloslava Lapkovi, oceláři ŽBC Hrádek, řekl Clen podnikového výborn ROH soudruh Novák, že je zodpověd­ný a pracovitý. Na dotvrzeni svých slnv nám pověděl o založeni brigády mladých, na němž má prévě Miloslav lvi podlí. Snad to byl jeden z důvodů, jenž vedl Socia­listický svaz mládeže, aby svého třiadvacetiletého Clena navrhl jako kandidáta na poslanecké křeslo v CNR. na Přiznávám se, že jsem byl něho zvědavý. Nejprye nebyl к dostiženi, ale nako­nec jsem se přece jen dočkal. Dveře místnosti pro návštěvy v ŽBC se najednou otevřely a mě úvahy o tom, jak asi bude vypadat příští poslanec — o pouhý rok starší než já — přerušil pozdrav energického mladého muže, dbalého svého zevnějš­ku. Po krátkém přivítáni se rozhovořil o všem kolem své­ho kandldátstvl. „Byl jsem velmi překvapen, když jsem se dozvěděl, že mě navrhli jako kandidáta na poslance a jeitě vlče pře­kvapen, že hned, nehledě к mému věku, do CNR. Bude to asi dřina. Kdybych býval od­mítl, zklamal bych nejen dů­věru těch, kteří mě navrhli, ala zradil bych sám sebe. Vždy jsem si totiž přál, aby se mládež více podílela na ří­zení společnosti. Co mě za­jímá ve volebním programu? Je toho dost. Zejména oblast sociálních opatřeni. Znamena­jí nesmírný krok vpřed. Jsme jednoa z mála zemí, která si může dovolit vyjit tak velko­ryse vstříc matkám, důchod­cům a starým lidem vůbec. Pak mám na srdci ještě jed­nu věc. Zajímám se o sport a veda jako dobrovolný cvi­­čitel žáky ZDŠ v naši obci. Mým přáním by bylo, aby z prostředků, vynaložených na školství, se více věnovalo na sport a sportovní zařízení. Děti rády cvičí a Je škoda toho nevynžft. Ve své přfltl práci bych chtěl dosáhnout tak dobrých výsledků, aby se ukázalo, že mládež je hodna důvěry, kta­­roa v ni společnost vkládá. A jaká mám problémy? Snad jen s pracovni dohnu. Ačkoliv mi podnik 1 moji ko­legové vycházejí vstříc, mi­sím někdy zanedbat své po­vinnosti, neboť se na před­volebních schůzích chci před­stavit voličům osobně. Jinak bych chtěl při této příležitos­ti poděkovat všem, kteří mi nyní před volbami pomáhají — vedeni závoda i spolapra­­covníkům. Zejména chci po­děkovat soudruhu Josefa Lin­hartovi, který má zkaěenosti z poslanecké práce a oběta­vě mě zasvěcaje do mých příštích povinnosti.“ Zaznamenal: JIŘÍ MAURITZ Nezůstat stát Sedíme spolu v kanceláři. Přede mnou se odvíjí život funkcionáře, jednoho ze tři synů tesaře z malé vesničky Stříbrníce v Podkrkonoší. Ži­vot lng. Františka Poláka, ře­ditele Závodu mechanizace a automatizace, n. p. Základny uranového průmyslu v Ostro­vě nad Ohří — kandidáta do Sněmovny lidu za volební ob­vod 44. Cesta к Jeho dnešní funkci vedla z pětltřídnl školy do měšťanky, přes tříletou učeb­ní dobu radtomechanikem až do první dělnické přípravky a po maturitě a čtyřletém studiu na Vysoké škole elek­trotechnické až do roku 1953, kdy nastupuje ve svých 28 le­tech do tehdejších Jáchymov­ských dolů. Deset let je vedoucím geo­fyzikálních laboratoři, pozdě­ji je v čele závodu a po slou­čeni v roce 1985 nastupuje do své nynější funkce. Po ce­lé této obdob! pracuje v růz­ných komisích, stranických a dalších funkcích jako napří­klad v pracovní skupině pro mírové využiti jaderné ener­gie stálé komise RVHP. Začínám otázkou, Jak sl představuje svoji příští práci? „Jsem zvyklý mit neustálý styk s lidmi. Nezůstávat před problémy stát, chci vždy při­jít věcem na kloub. Řešit Je s lidmi. Seznámil jsem se na předvolebních schůzích sa svým obvodem, který se roz­prostírá od Jeleni, přes Po­tůčky, Boži Dar, Novou a Starou Roll až к Verušlčkám. Poznal jsem tady několik problémů, počínaje čistotou ovzduší ve městech až po ži­vot a rozvoj zemědělství v ob­cích. Chtěl bych je pomáhat ve spolupráci se svými voliči řešit.“ JAN TRUHLÄR Z HISTORIE VOLEB V PLZNI Přešly hrůzy války a naše země osvobozená Radou ar­mádou opět svobodně vydechla. A znovu, jako v roce 1918, se začala vtírat otázka. Jaké bade ta nová republika? Podař! se opět oklamat lid, zradit jeho ideály, nebo na­stoupí skutečná vláda lidu? Byla tu historická zkušenost s buržoazii a zrádnými „socialistickými“ stranami a po­učený lid tentokrát už nebyl ochoten nechat se připravit znovu o své vymoženosti. Vysoká autorita KSC, založená na jejich bojích před válkoa a v jejím průběhu, napoví­dala, že tu stojí v čele lidu jiná sila, než kterou byla v roce 1918 sociální demokracie se svými pravicovými vůdci. Republice vice práce — to je naše agitace. 3. část Přiblížily se květnové vol­by roku 1946. Pod heslem — „V neděli 26. května 1948 vši­chni s komunisty za šťastnou a silnou Československou re­publiku“ — as mobilizují­cím — „Republice vlče práce, to je naše agitace“, zahájila strana intenzivní předvolební kampaň. V prohlášeních ne­jen vyúčtovala před lidem svou činnost v třídních bo­jích před válkou, boj za jed­notnou frontu a proti fašis­mu, účast komunistů v bojích proti hitlerovské okupaci, ale postavila také před voliče i svůj cílevědomé připravený program znovuvýstavby osvo­bozené republiky. Už nikdy se nesmí opakovat Mnichovi A aby se tak nestalo, musíme pevně střežit naše spojenectví s našim osvoboditelem — So­větským svazem, zdrcujíc! většině pracujícího lidu to bylo srozumitelné a 1 citem přijímané. Američany zbytečně rozbitá škodovka díky obětavé orga­nizátorské činnosti komunis­tů mohla již po roce hrdě bi­lancovat obnoveni výroby. Na venkov vyjížděly brigády děl­níků, aby pomohly zeměděl­cům opravit stroje a nářadí. Komunisté v čele ostatních obětavě pracovali všude, kde toho bylo zapotřebí. Nic jim nevadilo, že národně socia­listický „Svobodný směr“, so­ciálně demokratický „Nový den“ 1 některé další noviny jejich úsili Ironizovaly a po­mlouvaly. KSČ rozvíjela širo­kou agitačnl činnost mezi pracujícími. V plzeňské Bese­dě se např. konal s velkým úspěchem mítink „Komunisté mluví к mladým voličům“, na náměstí v Klatovech promlu­vil ke 4000 účastníků sou­druh Václav Nosek a Pravda zveřejňovala výzvy nejúspěš­­nějšlch dělníků, rolníků pracujících z řad inteligence, 1 čestně a s otevřeným hledím šli komunisté do voleb. Na rozdíl od nich byly tu sily, které měly Jiné cíle. Ná­rodně socialistická strana sl svoje programové prohlášeni nadepsala „Za ústavu národ­ní, socialistickou a demokra­tickou! Pro republiku Masa­rykovu a Benešovu!“ Aby­chom sl dobře představili, co skrývala tato hesla, musíme čist v Jejich programovém prohlášeni dál a pak se do­čteme, že „... přes všechny nedostatky a vady, jimiž byl zatížen, jako každé lidské dí­lo, byl to stát demokratický, spořádaný, spravedlivý, míru­milovný a sociálně pokroko­vý“. To byl jejich pohled na první republiku, ale skutečně jenom jejich. Tak daleko šla jejich nená­vist proti lidu a proti KSČ, že sahali až к těmto neho­rázným lžím a podvodům. Také vedeni sociální demo­kracie usilovalo o starou zná­mou politiku. Antonín Remeš na velkém projevu v „Pekle“ těsně před volbami řekl: „Do nadcházejících voleb do Ná­rodního shromážděni sociální demokracie v západních Če­chách jde ve jménu Gusty Habrmana a s jeho ideály. Už to však nebyl ten suve­rénní tón z první republiky, často se v Jeho projevu vy­skytovalo postesknuti nad od­chodem „nevěrných“. Myslel tlm tisíce dělníků, bývalých členů soc. demokracie nebo jejich voličů, kteří otevřeně podporovali komunistickou stranu. Výsledky voleb potvrdily optimismus strany. Velké ví­tězství KSČ nejen v Plzni, ale v celé republice dalo všem reakcionářům jasně najevo, že kormidlo naší státní lodi se obrátilo Jiným směrem než v roce 1918. Pravda nadepsa­la zprávy o výsledcích voleb v kraji velkým titulkem „His­torické vítězství komunistů“. Nebylo to Jistě hodnoceni přehnané. Vítězství KSČ bylo vítězstvím všeho pracujícího lidu, který sl jej tak ubránil. Ještě jednou se pokusily reakční sily zvrátit vývoj. Prohrály. Onor 1948 definitiv­ně rozhodl. 9. května, v den vítězství nad hitlerovským Ně­meckem a osvobozeni naši vlasti, je vyhlášena nová ústava — Ostává 9. května. Ne nadarmo byla nazvána ústavou cesty к socialismu. O nové ústavě rozhodl lid v únoru 1948 a soudruh Gott­wald mohl před celým svě­tem hrdě prohlásit: „Ukázali jsme světu, že dovedeme pro­gramy nejen psát, nýbrž 1 pl­nit. Máme plnou důvěru v náš lid a neobáváme se jeho vůle.“ Velké a slavné vítězství KSČ a obrozené Národní fronty ve volbách 30. května 1948 dovršilo vítězný boj pra­cujícího lidu o charakter re­publiky. Historie ]e pro nás poučná 1 dnes. TI, kteří sl v roce 1968 mysleli, že obrátí kolo dějin zpět, dostali lekci jakou zasloužili. TI, kteří snad ještě dnes žijí v Iluzích o „demokracii“ první' repub­liky a „demokracii“ na zápa­dě, nechť se v klidu poctivě zamyslí. Náš licí v blížících se vol­bách znovu potvrdí svou pev­nou víru v socialistické hod­noty, které sl v průběhu uplynulých desetiletí tak těž­ce vybojoval. |p| frsměv na teho tváří je obvyklý a jak U už má v povaze, snaží se vždycky nalézat to, co lidi spojuje a co pH tom prospívá celku. Na některých předvo­lebních schůzích, jako v Hromští г č nebo Bečově, mSl Rudolf Chlad, předseda zápa­dočeská organizace Cs. strany socialistické a kandidát na poslance Sněmovny národů, přUetltost vysvětlit voličům, ov považuje pro další vývoj socialistické společnosti za post orné. Ve funkcí vedoucího odbore organizace a techniky karlovarských Pozemních staveb je Rudolf Chlad staoařem, ekonomem I or­ganizátorem. V podniku ho «naft I jako úspěšného zlepšovatele. JU o uplynulém volebním období byl členem ratty XKNV a poslancem CNR. Zaznamenali Isme si několik citátů z je­ho vystoupeni na veřejných shromážděních z minulých dnů: „Měli bychom v příštím volebním období všichni společně vytvářet > našem životě přirozené politické klima, klima jistoty, vzájemné důvěry, jasné perspektivy, jel otevře dveře i získáni veškeré naši mládě­te pro společnou věc.' „Žádné z ostatních opatření, jet mají po­moci zvýšit populaci, nemůte mít podle mé­ho názoru takový význam, jako řešeni by-tového problému. Proto pětiletka staví úkol vytvořit podmínky pro výstavbu 350 tisíc bytů r CSR. Ale patří к tomu nezbyt­ni vytváření I takového prostředí v sídliš­tích, v némt se ělovék po zaměstnáni po­hybuje opravdu spokojeně, tedy může se spolehnout na dobré zásobováni, služby, vzájemně občanské vztahy. Pro tyto po­třeby mohou národní výbory v místech udělat mnoho.” jako Karlovarák fandi Rudolf Chlad sa­mozřejmě výstavbě svého okresu, rozvoji lázeňství, využiti přírodního bohatství a krás. Na předním místě Je ovšem politická práce a ve stranických orgánech prosazuje vždy jednání účelné, věcně, vedoucí к po­zitivním závěrům. JAROMÍR JIZBA Vytvářet příznivé klima PRAVDA # 26. listopad- 1971 # 3

Next