Průboj, říjen-prosinec 1968 (XX/268-345)

1968-10-09 / No. 276

0R6ÍN SEVEROČESKÉHO KRAJSKÉHO VÝBORU KSČ Středa 9. října 1968 • roč. 20. č. 276 PNS 58 • cena 40 hal.­* * DOBRÁ RADA ■ NAD ZLATO V denním tiskn inzeroval 9 starý švédský námořník, že sdělí zájemcům, kteří po- TM šlou jednu korunu, způsob. _ jak se ochránit mořské ne­moci. Vzhledem k nepatrné 9 ceně byl v nejbližších dnech zaplaven dopisy. Na ■ všechny odpovídal kartič­­kou s jedinou větou: „Zů­® staň na pevnině!“ NEJEN U NÁS _ Poštovnímu ředitelství v m Utrechtu došla stížnost na g zdlouhavé doručován! dopi­sů, ukončená tímto konsta­■ továním: ,,Je skutečně zají­mavé. že v době. kdy rakety ■ do vesmíru létají stále _ rychleji je pošta doručová­na stále pomaleji.“ VDAVEKCHTIVÁ " STAŘENA Pětaosmdesátiletá Marga­• réta Garbuttová v Indiáne — (USA] nesmí si odvést • svého devětadvacetiletého g snoubence lima Thortona k oltáři, poněvadž ztratila V křestní list a bez tohoto do­kladu nemůže — podle ná- “ zořu místních úřadů — vě* _ *obodně dokázat, že dosáh­osmnácti let, které jsou fe» i.t nimáimra věkem nutným _ pro uzavření sňatku. ■ VÝMLUVA? Před soud se dostal v Bar­■ celoně ve Španělsku pan g Francesco Parllla. Ukradl tři kanystry benzinu. U sou­■ du tvrdil, že benzin ukradl £ z hladu. A vzápětí tento _ fakt vysvětlil: „Jsem totiž • polykač ohně!“ Výroba tradičních umělých hnojív roste. V září se zde podařilo vyrobit o 500 tun granulovaného více, než určoval superfosfátu plán. Po­dobná Je situace ve výrobě ledku amonného a superfos­fátu práškového. Zato na nové výrobně kom­binovaných hnojiv „NPK“ již rok od zahájeni výroby se ne­ustále objevují poruchy v za­řízení, takže plánovaná výro­ba na měsíc září byla splně­na Jen na 38 procent. Obvykle v tuto roční dobu závod zápolí s nedostatkem vagónů; letos se k řepné a bramborové kampani přidru­žily i přesuny vojsk po želez­nicí, takže závodu chybí do­dat asi 311 vagónů hnojiv. Surovinu dostává pravidelně od zemí severní Afriky přes polský Štětin a přístav Ham­burk. V prvém případě se z Polska dostává do Lovosic va­góny, v druhém případě lod­­ml. Nijak efektivní není pře­pravovat po lodích hnojiva dále proti proudu Labe. Hno­jiva vyrobená v závodě se musejí nakládat na vagóny, přepravit do nedalekého pří­stavu, překládat na lod a v místě určení znovu překládat a rozvážet. Kromě toho Jedna lod uveze Jen asi 15 vagónů hnojiv. Po dohodě s ČSD hle­dal a našel závod jiné, lepší řešení. Vypravují se z Lovo­sic celé vlaky, jejichž vagó­ny se plní substráty neznečiš­ťujícími vagóny, jako Je pyt­lovaný ledek a granulovaný superfosfát. Takto se vagóny okamžitě mohou použít k dal­ším přepravním účelům. Kromě toho uzavřel závod smlouvu i s ČSAD Smíchov, který bude své vozy vytěžo­vat na zpáteční cestě hnojivý pro Berounsko a Benešovsko. Vypomohou i vojáci svými vo­zidly, takže vše je na nejlepší cestě, aby dluh Sechezy na­šim zemědělským závodům byl po této stránce vyrovnán. Potěšitelné je zvyšování vý­roby tradičních výrobků Se­veročeských chemických zá­vodů, aby zemědělci měli do­statek umělých hnojiv, i sna­ha, aby různými cestami byla hnojiva na místě ke spoko­jenosti zemědělských výrob­ců, ale zcela neuspokojivá je situace ve výrobě kombinova­ných hnojiv, na něž zeměděl­ci tak nerpělivě čekají. Úspěšná výroba v Secheze ■ V září o 500 tun superfosfátu víc ■ Nejsou vagóny ■ LOVOSICE |lin) — Superlosfát do Polska a ledek do Jugoslá­vie se v těchto dnech ve zvýšené míře expedují ze Severočes­kých chemických závodů v Lovosicích. Závod se snaží splnit své exportní zakázky v předstihu a tím si mimo jiné snížit své poměrně značné predzásobení. Cs. sportovkyně í. 1 a populární osobnost mezi účastníky her t o mexické veřejnosti, Věra Čáslavská, dělí svůj čas před OH mezi trénink a rozptýlení. — Na snímku Věra s Odloitlem na farmě nedaleko hlavního města, kam byli oba pozváni na představení zná­mé mexické skupiny jezdců na koni ,£harros“. TELEFOTO ČTK-UPl Z PLENÁRNÍ SCHŮZE MěstNV V LIBERCI Zmírnit bolesti stáří LIBEREC (Od dop.) — Vládním prohlášením o nor­malizaci našeho života a pro­blematikou péče o důchodce se včera odpoledne zabývalo v Liberci plénum MěstNV. Ze zprávy předsedy Jiřího Moulise vyplynulo, že konso­lidace života v Liberci pokra­čuje vcelku úspěšně. Největ­ší problémy vznikají v inves­tiční výstavbě, kde dluh. da­tující se zčásti už z prvního pololetí, dosáhne koncem ro­ku výše 22 miliónů korun. O životních podmínkách sta­rých občanů zajímavě vypo­vídají výsledky sociologické­ho průzkumu: v Liberci žije kolem 5000 občanů starších 65 let, z toho téměř 2000 zce­la osamělých lidi. 400 dů­chodců trpí nemocemi, téměř tolik jich nevhodně bydlí. Pe­čovatelskou službu by kromě dosavadních 49 starých obča­nů potřebovala ještě téměř stovka dalších, třicet až čty­řicet starých lidí čeká na za­řazení do domovů důchodců. Městský národní výbor chce i nadále působit k odstraňo­vání těchto bolestí stáří a mimo Jiné působit i k tomu, aby se zvyšovaly prostředky na sociální zabezpečení. Le­tos bylo zvýšeno dalších 232 důchodů o celkovou roční částku ve výši jedné třetiny miliónů korun. Napřesrok se ve smyslu akčního programu počítá s dalším růstem dů­chodu v průměru o 8 pro­cent. Novinky z Me vy pro turisty ROUDNICE n. L. (tl) — I když čas dovolených je větši­nou za námi, myslí už v roud­nické Mevě na příští léto. Na rýsovacích prknech techniků tadv vznikají nové konstrukce propanbutanových vařičů (sví­tidel a teplometů). Desetitisíce kusů výrobků odtud ročně do­dávají do celé republiky. Více volného času ovlivnilo i po­ptávku po turistických potře­bách. O roudnické propanbu­­tanové vařiče projevili velký zájem i obchodníci ze západ­ních zemí. První exportní do­dávky odešlou počátkem příš­tího roku. Přispěl k tomu i brněnský veletrh, kde byl o nové výrobky roudnické Mevy velký zájem. Aktiv funkcionářů ROH a NV o federalizaci OSTÍ n. L. (jdk) — Včerej­ší aktiv funkcionářů a pra­covníků národních výborů a Revolučního odborového hnu­tí — konal se v Ostí nad La­bem v budově SKNV — měl na programu projednávání ne­dávno zveřejněného Stanovis­ka k federalizaci ČSSR. Úvodní slovo pronesl člen předsednictva České národní rady a místopředseda SKNV dr. M. Matyáš. Vycházel při tom z posledních jednání předsednictva a pléna České národní rady o této otázce. V diskusi vystoupilo s při­pomínkami ke Stanovisku a k návrhu ústavního zákona o federalizaci devět účastníků aktivu, desítky dalších sdělili své názory .písemně. Nikdo se nevyslovil proti federalizaci, někteří však vyřkli obavy z uspěchanosti příprav a toho, zdali se podaří zabránit z růstu státního aparátu. Všechny připomínky poslou­ží příslušné komisi SKNV a radě SKNV k vypracování vlastního stanoviska k návr­hu ústavního zákona o fede­ralizaci ČSSR. Obnovený proces s generálem Pikou PRAHA (ČTK) — V zaseda­cí síni obvodového vojenské­ho soudu v Praze-Pankráci, začalo včera hlavní líčení V obnoveném procesu v přípa­du generála Heliodora Piky. Na základě obžaloby z 27. 12. 1948 byl odsouzen za zloči­ny vojenské zrady k trestu smrtí ,a v roce 1949 popraven. Senát vyššího vojenského soudu z Příbrami, jemuž před­sedá podpl. dr. František He­­lešic má v hlavním líčení roz­hodnout do jaké míry jsou pravdivé skutky obžaloby staré téměř 20 let. Posoudí, jakou skutečnou trestnou čin­nost spáchal generál Helio­dor Pika a zhodnotí jeho po­litický postoj a názory. Za srdce sklářské kultury Ka­­menicko-šenovska bylo označeno sklářské muzeum, které 7. 5. 1968 slavnostně otevřeli v Ka­menickém Šenově. Jeho expozici tvoří přes 4000 většinou unikát­ních exponátů, zobrazujících ce­lý vývoj rytého skla. Jsou tu i ukázky výroby německé, holand­ské a anglické, takle je možnost porovnat umění našich i zahra­ničních sklářských mistrů. Nové muzeum v Kamenickém Šenově doplňují sklářská muzea v No­vém Boru a Jablonci n. N. na tvz. křišťálové cestě mezi La­bem a Harrachovským průsmy­kem; kterou české sklo odchá­zelo do celého světa. Na snímku nahoře: V muzeu jsou i ukázky prací manželů Roubíčkových, kteří vystavovali v posledních letech v Miláně, Bruselu a Montrealu. Na sním­ku vpravo muzejní sklářský klub má unikátní krb, znázorňující kopulovou sklářskou pec. Foto CTK — O. HOLAN Jakostní vzorky chmele určeny LOUNY (hz) — Státní inspek­ce zemědělských výrobků spolu s poradním sborem složeným ze zainteresovaných složek, stano­vila nákupní typy pro šest ja­kostních tříd sklizně chmele z letošní úrody. Do první jakostní exportní třídy bude zařazován chmel, který bude odpovídat chmelu z JZD Kněževes vypěstovaným na farmě Přílepy. Typový exportní vzorek pro II. třídu pak získal chmel z JZD Středohor v Do­­broměřicích. III. jakostní třída byla vzorově vypěstována v JZD Zbrašín. Podle těchto typových export­ních vzorků a dalších tříd typů bude oceňována letošní úroda chmele. Raritní služba Terezínských TEREZIN (tl) — Z celé re­publiky přicházejí nejrůznější fotografické aparáty, expozi­­metry, filmové přístroje i pro­mítačky, které potřebují o­­pravit do výrobního družstva, Mechanika v Terezíně. Tady soustavně zlepšují služby zá­kazníkům. Letos už prošlo ru­kama mechaniků na pět tisíc aparátů a fotografického zaří­zení. Specialitou terezínské pro­vozovny je, že jako jediná v republice dělá záruční opra­vy pro všechny dovážené so­větské fotografické aparáty, expozimetry a filmové kame­ry. Ke zkoušení aparátů tu ma­jí nejmodernější kontrolní pří­stroje, které objeví i sebemen­ší chybičku. Jablka na mošty ZATEC (hz) — V závodě Se­veročeských konzerváren v Zat­­cl už od druhé poloviny srpna zpracovávají jablka z letošní u­­rody na výrobu sirupů a moš­tů. Jen v září jich zpracovali 1400 tun, z nichž získali 1000 tun jablečné šťávy na výrobu sirupů. Klid na E15 „O třetinu je menší ruch na naší mezinárodní silnici E 15 z Cínovce na Prahu,“ řekl mi |. Minařík, vedoucí motorestu na račiněveské křižovatce, kde se také říká u Grobiána. Usuzuje z toho, že v září měl „udělat“ 230.000 Kčs a skutečnost byla 144.000 Kčs. O 100 polévek se dělá méně, méně obědů denně apod. Vůbec nejezdí Němci z NDR jako turisté — tuto dobu už si u nás nakupovali na vánoce. Ve zdejším bistru si brávali sekt, cinzano, olejovky, párky v kon­zervě, čokoládu, banány atd. V té době vedoucímu nestačily tři metráky banánů na dva dny. nyní by se prodávály déle než týden. Z ostatních turistů jezdí men­ší množství západních Němců, Rakušanů. Naši turisté jezdí skutečně jen výjimečně do NDR. Na německé celnici je odbavování našich li dí značně zdlouhavé. Čekají i hodinu. Vypisují žluté karty, na nichž musejí uvádět přesný cíl — adresu — a musí se do 24 hodin policejně hlásit. Kromě toho se nesmí zastavovat cestou od hranic až do Drážďan a i při drobných dopravních přestup­cích se hrozí vyhoštěním ze ze­mě. A tak skutečně jezdí naši lidé jen v nejnutnějších přípa­dech. Po mezinárodní silnici jezdí také méně našich tranzitních vozů. Nejvíce jezdí Maďarů, Bulharů a také Rumuni, tu a tam nějaký Dán a Švéd. Zají­mavé je, že těchto „tiráků“ jezdí nyní v sobotu a v neděli dopoledne více než osobních vozů. Jakmile se setmí, pak provoz na této silnici téměř ustává, nocí hřmějí jen zásobovací vo zy cizích armád. (lin) U GROBIÁNA Foto: L. ČERWfi

Next