Průboj, duben-červen 1971 (XXIII/77-153)
1971-05-05 / No. 105
Liberecká Textilana plní plán i závorek Pracujícím liberecké Texti lany se podařilo s úspěchem splnit nejenom plán výroby za I. čtvrtletí 1971, ale i žéva zek na počest 50. výročí založení KSČ a XIV. sjezdu strany. Plán hrubé výroby zboží byl za uvedené období splněn na 101,26 procenta a místo původně plánované výrobv v hodnotě 160 mil. Kčs činí skutečnost 162 104 000 Kčs. Česaných přízí vyrobily přádelny Textilany 946 tisíc kg místo plánovaných 956 tisíc listického tábora byly díky závazku úspěšně plněny. Z celoročního závazku překročit stanovený plán na r. 1971 0 Kčs 1 400 000 bylo již v průběhu prvého čtvrtletí vyvezeno do ZST zboží za Kčs 1 385 000 navíc. U hotových tkanin zněl závazek vyrobit nad plán o 20 000 metrů víc a skutečnost ukazuje, že díky závazku bylo vyrobeno navíc 37 804 m. Rovněž u česaných přízí, kde zněl závazek přádelen na 50 000 kg, bylo ve skutečnosti upředeno jíž 46 tisíc 334 kg přízí a u mykaných přízí, kde závazek stav novil navíc 20 000 kg, bylo již prvém čtvrtletí vyrobeno 31040 kg. Široká iniciativa pracujících všech závodů Textilany umožnila tedy nejenom splnění plánu, ale i závazku na počest slavného výročí a sjezdu strany. Při opravě velkostroje. Foto: J. RAD1MĚŘSKÝ DALI SLIBPLNÍ kg. Výroba mykaných přízí byla překročena o 3,1 proceň ta a skutečnost jejich výroby uvádí 352 000 kg. Hotových tkanin bylo vyrobeno 3 mil. 918 tisíc metrů. Nejvíce byl překročen plán výroby šátků a šál, jichž bylo za prvé tři měsíce vyrobeno 608 tisíc kusů a plán byl překročen o 8.4 procenta. Opletú bylo vyrobeno celkem 316 000 m. Plán za I. čtvrtletí 1971 mohl být úspěšně splněn a překročen díky celopodnikovému závazkn k 50. výročí založení KSČ a XIV. sjezdu strany. Celopodnikový závazek počítal s překročením zboží pro tržní fondy v roce 1971 o 5 mil. Kčs. Za I. čtvnletí byla tato částka splněna ve výši Kčs 2 846 000. Rovněž exportní úkoly do zemí socia- Delegát sjezdu o směrnicích Každý má odpovědnost Sa veřejné schůzi Okres-níha národního výbor« v Děčíně hovořil k ««vrh* Směrnic pité pě tiletky předseda ONV a čl«s předsednictva okresníhe výbor» strany, delegát XIV. sjaada soadrah Jan Rózának. tekl. že směrnice jsoa pra svoa aro*a mitelnost a konkrétnost všem blízké a určitě liskají podpora všech poctivých lidi v Baši zemi. jo v našich silách aabenpečit tvýšenf životního standarde. Předpokládá ta viak vytvářet podmínky pro aplatěováaí efektivních metod práea a raeioaa lizace. Směrnice sice orieotnji všechny články hoapodářskéha říceni na účinnější vyaživáaí výrobni základny i vysoké kvalifikace pracujících, ala soačasně zdůrazňují aatnost Týnživáaf pracovat doby i všech xáktadnich fondů, surovin a materiále. Tyto notné požadavky sc da života neprosadí samy, k torna musíme přispět všichni, masimc vytvářet pocit osobní odpovědnosti n každého jedaotlivee. Zamýšlíme-li aa nad návrhem Směrnic, xnavc si uvědom a jeme, že vše ja v našich silách, schopnostech, v našich rukách a hlavách. IjVv) ČlflM keramiků V závodě Karlovarského porcélánu Dubí u Teplic pracují převážně ženy. Světovou popularitu si získá) především svým výrobkem tzv. cibulového vsoru, určeným převážně pro export. V minulých dnech na celozávodní konferenci odborářů mohli pracující procelánky s uspokojením konstatovat, že se s úkoly na první čtvrtletí čestně vyrovnali. Nejlepší pracovnicí byla vyhlášená soudružka Krlsmannová a to především pro dosažení mimořádně dobrých vý sledků. splnění požadované kvality a rovnoměrné plněni výrobních úkolů. (od dop.) 3 P R O B O J 5. května 1971 Rozhovor s delegátem XIV. sjezdu KSČ Začínáme znovu dám Dobrý don. Prosím vás hlosoudružko Krištofovou“. ,,Najdete ji u pásu." Soudružka Marie Krištofová je vodoeeí brigády socialistické práea v litoměřických Drůbežářských závodech, její kolektiv při svém založení v roce 1960 měl 38 lidí a dnes již na šedesát. Našel jsem ji skutečně u pásu. Ddělal jsem si určitou představu, jak asi bude vypadat delegátka na sjezd. Představa neodpovídala skutečnosti. Setkal jsem se s drobnou a skromnou ženou a přesto právě ona se svými spolupracovnicemi dokázala udržet i v krizových letech naší společnosti brigádu pohromadě. Kolektiv se rozmnožil, ale i přes útoky zůstal pohromadě. ,,Já pocházím z východního Polska,K začala vyprávět soudružka Krištofová, ,,od malička jsem byla na vychování u cizích lidí. Stejně tak jako moji čtyři sourozenci. Dvě sestry mi zahynuly v koncentračních táborech. Po válce mé osud zavál až do Konojed. odkud jsem se v padesátém vdala do Litoměřic. Rozhovor se volně rozbíhal. Vychovala tři děti, přitom pomáhala v práci svému muži, který byl stranickým funkcionářem. V padesátém šestém roce nastoupila do drůbežářských závodů, kde pracuje dodnes. O svém vstupu do strany řekla, že poznala kam chce strana dovést republiku, že vše dělá pro spravedlivý stát, pro dohro dělníků a všech ostatních. ,,Cítila jsem, že ve straně je i moje místo, že patřím do dělnického ..pytle“ a chtěla jsem taky přiložit ruku k té náročné práci.“ Co očekává od sjezdu a s jakou nadějí ua něj pojede? ,,Po zvolení na krajské konferenci mezi delegáty na XIV. sjezd naší strany jsem byla velmi šťastná. Je to veliká důvěra, vždyť jsem ve straně teprve dvanáct let. Sjezd ukončí období konsolidace naší společnosti po krizovém období. Začneme znovu a pořádněji. Musíme pozměnit systém politické výchovy mládeže i dospělých lidí. Právě na její nedokonalost jsme v ,,tamtěch“ letech doplatili. Ve školách není vše v úplném pořádku. Jinak by se mě nemohlo zeptat děvče ze sedmé třídy co to vlastně byla „ta Říjnová revoluce.“ Nebo sedmileté děvče se mě, když jsme je agitovaly do prvomájového průvodu, zeptalo jaký to má vlastně význam. Řekla mi, že když si to vymysleli komunisté v Rusku, tak ať si na to chodí sami. Kde na to přišla? Ve vysvětlování a napravování špatné ideologické výchovy z minulých let je široké pole působnosti pro každého komunistu i pro každého poctivě smýšlejícího občana. I učitelé si musí uvědomit, že žijí a pracují v socialistickém státě a že také budou podle toho učit. Maloměšťácké manýry si do škol zanášet nenecháme. Nebo další věc, kterou musíme velmi rychle vyřešit. Je to nedostatek pracovních sil, ale co je administrativy. Například náš závod. Administrativa se stále snižuje, ale lidí v ní přibývá. Je pravda, že se závod rozrůstá, ale je to neúměrné. Jsou ještě další problémy, které před námi stojí. Věřím, že čtrnáctý sjezd naší strany dá jasnou odpověď na tyto a další palčivé otázky, že ukáže cestu jak dál“. Zaznamenal K. Hrouzek KOMENTÁR Tato slova bylo řečena no okresní konferenci Komunistické Strarrf Československa v Děčíně. Maji mimořádnou aktuálnost a také vážnost a stále naléhavěji si žádá tato otázko odpovědi. Stale méně plotí ono zaklinadlo „potřebuji čas, abych se mohl rozhodnout". Už je tomu téměř dvo roky, co si lidé mohou ověřiti kam směřuje politika strany, oč usiluje nové vedeni. Velmi vyhraněný boj probihá ve světě mezi dvěma silami, socialismem a kapitalismem, a neni třebo třetí alternativy. Tzv. dočasná „třetí sila" nemůže v tomto zápase hrát žádnou podstatnou úlohu. Občan ve světě, o tedy toké u nás, má v podstatě také jen dvě cesty. Nic třetího neni mezi levici o pravici, a tedy ani v naší zemi neni nic mezi stoupenci socialismu a kapitalismu. Ta první cesta je aktivní účast při plněni programu strany a našeho společenského zřízeni. Neni to cesta bez omylů a kdo by snad myslel, a to i v tom nejlepšim úmyslu, že se tomu riziku roději vyhne, ten by se schovával před životem. Je třeba vidět, co je určující a co muže tyto velké činy provázet. Dočasní neutrálové se budou muset jednou stejně rozhodnout. A zatím může být loď už příliš daleko, neboť čas nečeká a kdo přiliš dlouho stoji, zůstane osamocen i se všemi z toho plynoucími důsledky. Prošli jsme rokem 1968 a byli jsme svědky, jak snadno se dali mnozí lidé svést, jak málo si dali práce s tím, aby našli správné místo. Tato doba má ještě dnes své důsledky a u mnohých snad právě proto ještě váhání. Lze říci, že cesta do oportunismu byla pro mnohé snadná, ale cesta z něho už méně snadná. Tenkrát to byla líbivá a lákavá hesla, tehdejší představitelé mohli nastolovat populární otázky a nemuseli skládat ze své práce účty. Dnes je ovšem populárních programů poskrovnu, zato na každém kroku vážná práce ve složitých podmínkách. Takové nám ale zbylo dědictví. Tehdy se sbíralo např. na tzv. „zlatý poklad republiky", dnes stavíme pevnost a mezinárodni důvěru v republice na výsledcích práce. A pokud tedy ten čas na rozhodnutí ještě někomu chybí, ať zalistuje v historii, která je přesvědčivým argumentem, kam se svět vyvíjí. Ještě nikdy v dějinách nešel vývoj zpět, nikdy ještě nebyl poražen nový řád, ale vždycky ten starý, přežilý. Boj mezi dvěma rozhodujícími silami ve světě se každým dnem přibližuje k svému rozhodnuti. Jsme si jisti, že vítězem bude socialismus. A jakkoliv je to nové provázeno i omyly, nejsou to omyly v zásadách a cílech, ale vždy jen snad v tom, jakou cestu volit, nebo i v tom, jací lidé někdy ten program realizují. Každý z nás má však nějaký svůi cil. A cesta k němu neni nikdy zcela taková, jak jsme si ji stanovili. Je často velmi složitá a vyskytnou se na ní i nepředvídané překážky, které donutí někdy i k dočasnému zastaveni. A přec# se pro tyto nesnáze svého čile nevzdáváme. Za ideály, jež po leta lidstvo naplňuje, padli před sto lety pařížští komunardi, hladověli a umírali průkopníci komunismu ve všech světadílech. Mnoho zemi má tu své Fučíky, Belojannise, Thalmanny. První země socialismu v boji za tyto ideály odolala a zvítězila v nejstrašnější válce. Padesát let ukazuje cestu i naše strana. Vždy kupředu k vítězství a nikdy bez překážek a nesnází. Proto je její historie tak slavná a její příslušníci hrdí na tyto výsledky. Zároveň citliví ke všemu, co by její cestu znevažovalo nebo jí škodilo. Naším údělem už neni obětovat život, ale jasnou myšlenkou a umědomělými činy pomáhat tomu velkému zápasu k vítězství. A to by mělo přesvědčivě působit při rozhodováni, kde je mé místo a čemu stranit. To ovšem žádá svést boj sám se sebou. Postoupit tu náročnou cestu konfrontace faktů a důkazů, tedy studovat, vědět, chtít a pak rozhodnout. Možná, že leckdo i váhá, co tomu řeknou přátelé, kteří vědí o chybách, ve kterých byl v krizových dobách. Vždy je však čestnější vyznat se z chyb, než v nich pokračovat. Přešlapováni nebo vyčkáváni nemá místo u čestného a přemýšlivého člověka. Žijeme složitou, ale velkou dobu, a ta žádá velké činy. A. GRUND Rozhodnout sami v sobě PROBLEMATIKA PRACOVNÍCH SIL V SEVEROČESKÉM KRAJI Z HLEDISKA SMĚRNIC XIV. SJEZDU KSČ Směrnice, které byly zveřejněny, jsou závažným politickým dokumentem. Jsou dokladem úsilí strany o dovršení ekonomické konzolidace a dokladem cílevědomějšího řízeni dalšího rozvoje našeho hospodářství. Představují reálný, ale velmi náročný j>rogram hospodářské politiky. Prožili jsme rozval v národním hospodářství v letech 1968 a 1969. Působily i další nedostatky z dřívějších íet. V důsledku rozložení centrálního řízení se prosazovaly skupinové zájmy, vytvářely se rady pracujících, rodilo se soukromé podnikání pod pláštěm výrobních družstev a sportovních organizací. Pra covní kázeň a morálka upadaly a s „pracovní silou“ se obchodovalo. V tomto období odešlo z našich podniků za „lepším“ na 5 000 pracovníků. Nejvíce byla postižena východní část našeho Severočeského kraje. Aby se postupně napravily vzniklé deformace v oblasti pracovních sil, vydala vláda usneseni k systému jednotné regulace pracovních sil v letošním roce. Na okresních aktivech v průběhu února bylo na 5 0C0 hospodářských pracovníků, stranických a odborových funkcionářů podrobně se systémem seznámeno. Krajským národním výborům se dostává vládním usnesením značná pravomoc, ale i odpovědnost — stanovit na základě krajské bilance pracovních sil jednotlivým odborům v kraji nepřekročitelné limity počtu pracovníků ke konci letošního roku. Charakteristickým znakem našeho kraje je prioritní postavení průmyslu, je na předním místě v pořadí krajů v celostátní výrobě řady důležitých průmyslových výrobků a surovin, jako jsou hnědé uhlí, elektřina, chemické výrobky, sklo, keramika a další. Tento stav ovlivnil vysokou intenzitu zaměstnanosti obyvatelstva. Počet pracujících dosahuje 572 tisíce a to je více, než 84 procenta obyvatelstva v produktivním věku. Vysoká zaměstnanost žen, která dosahuje 82,5 procenta žen v produktivním věku, způsobuje řadu problémů a do značné míry ovlivňuje i další populační vývoj. Zhruba polovina pracovníků je zaměstnána v průmyslu. To přesahuje celostátní průměr a současně to v minulém vývoji ovlivnilo rozvoj ostatních odvětví, jako stavebnictví a celé nevýrobní sféry. Ve stavebnictví je zaměstnáno v našem kraji jen 7,9 proč. pracujících a průměr QSSJ? činí 9,5 procenta. V nevýrobní sféře, která ovlivňuje podmínky života pracujících kraje, je zaměstnáno 32,9 procenta, zat. tím co v republice 37,4 proč., j. o 4,5 procenta větší podíl. Na základě těchto zjištěných faktů se ukazuje nutnost provádět regulaci pracovních sil tak, jaká bude potřeba pro rozhodující odvětví národního hospodářství a zajišťování nevýrobní sféry. Závěry krajské bilance ukázaly, že maximálně reálný vlastní zdroj zaměstnanosti na letošní rok v našem kraji činí +4 100 osob. Za celou pětiletku to bude+5 400 osob, z toho přírůstek 8 900 mužů a úbytek 3 500 žen. Z těchto několika čísel je vidět, že se situace ve vývoji obyvatelstva a pracovních zdrojů zhoršuje. Zcela do rozporů s těmito možnostmi se dostávají dosa vadní požadavky resortů na růst zaměstnanosti v této pětiletce. Podle předložených návrhů plánu požaduji přírůstek 20 000 pracovníků, t. j. čtyřnásobek možných zdrojů. je proto bezpodmínečně nutně, aby resorty, ale i podniky podřídily své záměry reálným zdrojům. Ze zdrojů, které máme k dispozici, počítáme s uspokojením požadavků především stavebnictví, abychom rychle vytvářeli vlastní kapacity v kraji a odvětví terciárního sektoru k vyrovnání zaostávání nevýrobní sféry. Počítáme něco málo pro dopravu a energetiku. To vše zcela vyčerpá krajské zdroje. Všechna ostatní odvětvi na území našeho kraje musí stále hledat vnitřní zdroje a rezervy. Jít cestou komplexní socialistické racionalizace. Zajišťovat výrobní úkoly sousfavným zvyšováním produktivity práce, při stagnujících a v některých případech i postupně snižovaných stavech pracovníků. Počítáme se snížením stavu pracovních sil ve výrobních družstvech i výrobnách při sportovních org. i některých dalších odvětvích. Pro odvětví celostátního významu, jako paliva, energetika, uran a stavebnictví, počítáme s náborem v pmčtu kolem 8 000 osob. S potřebou pracovních sil bude souviset zajištění bytové výstavby. Hlavně soustředit byty tam, kde je jejich potřeba největší. Tak kupř. pro zvýšení kapacit stavebnictví počítáme s přídělem 3 100 bytů, stavbaři chtějí v kraji mimo plán postavit 1 300 bytů a ubytovny na 5 000 lůžek. Zhruba 48 000 bytů, které mají být v této pětiletce v kraji postaveny, do určité míry pomohou ke stabilizaci pracovníků v kraji. I po roce 1975 se počítá s jejím dalším výrazným růstem. Směrnice k dalšímu rozvoji národního hospodářství v páté pětiletce mají hlavní cíl — zabezpečovat další růst životní úrovně. Naším úkolem je svou prací maximálně pomáhat k jejich realizaci. V letošním roce splnit a překročit hlavní úkoly plánu. Hospodařit s pracovními silami je příkaz současného období. Využít co nejefektivněji činnosti každého pracovníka, bojovat proti fluktuaci, pracovat podle zásady, že úkoly jsou minimální a prostředky maximální. Bojovat proti dalším požadavkům jak na stavební Investice, tak i na pracovní síly. Jediná cesta je hledat řešení ve vlastních rezérvách v těchto obou oblastech. Josef Dvořák, první místopředseda Ostí nad LabemSKNV hovoríme o pětiletce