Průboj, leden-březen 1972 (XXIV/1-77)

1972-01-14 / No. 11

Aktiv mladých zemědělců PRAHA (CTK) — Mladí «enié* delei, kteří jsou v Praze na VIII. relustatním setkání zemědělské mládeže, sešli se včera ve Slo­vanském domě na aktivu, na němž hodnotili svůj podíl na po litickém, hospodářském i špule čenském životě od minulého aktivu před necelým rokem, i svůj přínos na pracovištích tak důležitého úseku národíího hov podářství, jimž je zabezpečení výživy naroda. Mj. vyslechli projev čleua de­legace (JV KSC, která byla na aktivu přítomna, tajemníka UV KSC Václava Svobody. V závěru přijali účastníci se­tkáni provoláni ke všem mladým ze zemědělských závodů, vesnic, zemědělských škol a učilišť v CSSR. PROLETÁR! VŠECH ZEMI, SPOJTE SE! ORGÁN SEVEROČESKÉHO KRAJSKÉHO VÝBORU KSC Patek |4. ledna 1972, ročník 24 (52) číslo || cena 11 50hal Loni dvakrát více návrhů než v roce 1970 Cílevědomé řízení zlepšovatelů Více než 3 milióny úspor v provozním oddílu ČSD ÜST1 N. L. (vod) — Zlepšovatelské hnutí představuje pro naše národní hospodářství jednu z rychle ninbilizovatel­­ných a přitom téměř nevyčerpatelných rezerv. Kde věnují jeho rozvoji plnou podporu a vytvářejí podmínky pro zapojení co nejširšího okruhu lidí na řešeni technického rozvoje, výsled­ky předčí často všechna očekáváni. Dokazuje to i příklad ús­teckého provozního oddílu ČSD. Severočeští železničáři vě­novali rozvoji zlepšovatelské­­ho hnutí soustavnou pozor­nost po celý loňský rok. V srp­nu např. uskutečnili konfe­renci zlepšovatelů, která dala mnoho podnětů pro rozvoj to­hoto hnutí v celém provoz­ním oddíle. Osvědčila se 1 pří­má hmotná zainteresovanost vedoucích hospodářských pra­covníků na rozvoj zlepšova­­telského hnutí, která byla po­prvé loni při určování pré-mií uplatněna. Významnou ú­­lohu sehrála i aktivizace od­borů při podpoře zlepšovate­­lú a Iniciativní činnost pobo­ček Vědeckotechnické společ­nosti. V rámci ústeckého provoz­ního oddílu podali loni želez­ničáři 202 zlepšovacích návr­hů, přijato jich bylo 145 a re­alizováno 126. Dalších 17 po­stoupili k řešení vyšším orgá­nům. Ostatní byly zamítnuty. Počet podaných zlepšovacích návrhů je dvakrát vyšší než roku 1970. Celková dosažená úspora ze 126 zavedených zlepšovacích návrhů předsta­vuje za loňský rok částk» vyšší než 3 milióny korun. Ing. Vincent Maduzkyi, Jo­sef Finístr a Alois Chejnov­­ský z ústeckého lokomotivní­­ho depa podali např. zlepšo­vací návrh na novou techno­logii oprav trakčních motorů, které se až dosud dávaly do šrotu. Nově opravené motory představuji jen za loňský rok úsporu 300 000 Kčs a stejný předpoklad je i v letošním roce. František Bodlák, rov­něž z depa Ústí n. L., ušetřil nejméně 200 000 svým zlepšo­vacím návrhem na nový způ­sob úpravy pantografu elek­trických lokomotiv, který pod­statně snižuje opotřebení tro­leje. Ing. Pavel Zavřel z loko­­motivního depa v Děčíně ná­vrhem na lepší využití diese­lových lokomotiv, jimž se u­­šetřil provoz parních strojů, získal závodu 129 000 Kčs na úspoře paliv. Obě lokomotivní depa — Ústí n. L. a Děčín — patří v rozvoji ziepšovatelského hnutí k nejlepším. Přispívá k tomu soustavná péče vedení depa, závodního výboru ROH a podpora Vědeckotechnické společnosti. K podněcování iniciativy, vedle cílevědomosti v řízení hnutí, přispívá i so­cialistická soutěž jak v rámci Severozápadní dráhy tak in­terní uvnitř závodu. 70 kg Perunilu v akci JABLONEC N. NISOU (is) — V rámci rekonstrukce středu městě ustupují v Jablonci nad Nisou staré1 objekty nové vý­stavbě. Sedmičlenná skupina destrukčního střediska Vojen­ských staveb z Prahy pod ve­dením Františka Slezáka v rámci této akce včera v 10 hodin dopoledne uskutečnila odstřel dvou stěžejních sta­rých budov na Lázeňské třídě. Odstřel sí vyžádal 1100 vý­­vrtů, do kterých bylo uloženo 70 kilogramů Perunitu 20, Ko­lektiv Františka Slezáka měl akci ztíženou blízkostí obyt­ných budov a nepříznivými te­rénními podmínkami. I za té­to nepříznivé situace se jim dílo podařilo. Jedna z budov se složila po odstřelu úplně a pouze z druhého objektu zů­stala stát nepatrná část Stavbaři splnili itviá OSTI N. LABEM (Od dop.) — V minulých dnech hodnoti­li v národním podniku Pozem ní stavby Ostí nad Labem so­cialistický závazek, který vy­hlásili pro minulý rok na po­čest 50. výročí založení Komu­nistické strany Českosloven­ska. I když stavbaři měli mnoho problémů, starostí a nedostatků, přece jenom se zhostili svého závazku čestně. Místo 3 300 bytů, k jejichž dokončení se zavázali, jich ve skutečnosti odevzdali do uží­váni 3 354. Nad plánovaný ú­­ko! dostali obyvatelé v Seve­ročeském kraji pěkný novo­roční dárek v podobě 64 bytů. U paliv a energií dosáhli na stavbách a dalších praco­vištích úspory ve výši 5 a půl procenta. Díky plnění někte­rých racionalizačních opatře­ní se zlepšilo využívání zá­kladních prostředků proti ro­ku 1970 o deset procent. Na režijních nákladech dosáhli stavbaři úsporu jednoho mili­ónu korun. ZE VČEREJŠÍ POŠTY Správné opatřeni Dne 11. ledna ne večerních zprávách jsem zbystřil po­zornost, kdyt hlasatelka oznámila, že ministerstvo vni­tra zmocnilo ČTK seznámit veřejnost s opatřením, které muselo ministerstvo udělat proti všem, jež se snažili a ještě snaží znevažovat dosažených pracovních i politic­kých úspěchů. Myslím si, že poctiví lidé se tomuto opa­třeni ani nediví. Muselo zákonitě přijít. Neni totiž možné, aby si každý dělal co chce. Nerů to možné nikde na světě, ani ve „svobodném světě“ na Zá­padě. Není to možné ani u nás, kde budujeme socialis­tickou společnost, je proto nanejvýš potřebné zakročit proti každému, kdo nechce uznávat a ctít naše zákony a kdo se snaží zavádět do našich řad rozklad a nená­vist. Různí anonymové se snaží poplivat vše, co nás na­plňuje hrdosti. Nic jim není svaté. Velmi štědře využí­vají výhod a vymoženosti, které naše společnost každé­mu řádnému členu dává. Sám jsem za minulý rok do­stal několik dopisů, které, ač bez příčiny, sršely nená­vistí proti současnému režimu a hemžily se urážkami vedoucích představitelů našeho politického a hospodář­ského života. Správné je proto opatření ministerstva vnitra a mělo by zahýbat svědomím každému, kdo ještě neprohlédl a každému, kdo by chtěl ostouzet poctivou práci. JOSEF LOKAJ, Tfc a Blatna Zemědělská mládež u soudruha Husáka jali PRAHA (ČTK) — Včera při­generálni tajemník ÜV KSC Gustáv Husák a presi­dent republiky Ludvik Svobo­da v nové galerii Pražského bradu účastníky 8. celostátní­ho setkáni zemědělské mláde­že v Praze. Přijeti se zúčastnili tajem­ník OV KSČ Václav Svoboda, tajemník ÚV KSS Ján Janík, ministr zemědělství a výživy ČSSR Bohuslav Večeřa, mi­nistr zemědělství a výživy Jo­sef Nágr a představitelé ná­­rodníoh svazů družstevních rolníků a odborových svazů pracovníků v zemědělství. Soudruzi Gustáv Husák 4 Ludvík Svoboda poděkovali účastníkům setkáni a jejich prostřednictvím i všem ostat­ním mladým lidem v zeměděl­ství za obětavou snahu při­spět k trvalému vzestupu na­šeho socialistického zeměděl­stvu Zdravotníci novátorsky — ÚSTÍ N. LABEM (Od dop.J Na úrazovém oddělení krajské nemocnice byl i mí nulý rok ve znamení uplatňo vání nejnovějšícb metod spo jování kostí pomocí kovu, s jejichž zavedením začali y ro­ce 1969. Jak nás informoval primář dr. C Dolejší, jde o operační metody, přinášející značné klady v léčení. Převážná vět- Vody je dost CHOMUTOV (hz) — Na vod­ních tocích povodí Ohře je klid. Včera nám tuto informaci s urči­tým ulehčením sdělili na dispe­činku Správy povodí Ohře, pro­tože od září do prosince loňské­ho roku měl Chomutov nedosta­tek vody. Křímovská přehrada byla prázdná. V současných dnech se už vše obrátilo v dob­ré. Přehrada je, díky oblevě na horách, zcela naplněna. Přlcha zejíc! mrazíky sice zmírňují pří­tok vody do přehrady, ale nemo­hou už výrazně ovlivnit zásobo­vání Chomutova. šina pacientů nemusí mít na příklad na zraněných končeti­nách sádrový obvaz, což u­­možňuje bezprostředně po operaci jejich rozcvičování a nedochází ke ztuhnutí kloubů a zchudnutí svalstva. U pacientů se také zmenšu­je doba pracovní neschopnosti a podstatně se zmirňují pří­padné invaliditní následky po zlomeninách Tyto metody roz­šířili zdravotníci v minulém roce 1 na další zlomeniny. K tomu jim slouží nejtno­­dernější přístroje a zařízení. Například velkým pomocní­kem je operační rentgen s te­levizní obrazovkou, umožňují­cí lékaři bezprostřední vlastní kontrolu prováděného operač­ního zásahu. Při tom jde o rentgenový aparát, nepoško­zující zářením zdraví pacienta 1 operujících. V letošním roce chtějí zdra­votnici z úrazového oddělení dále rozšířit nové operační metody i na nejtěžšl zlomeni­ny. Občas i zachumelí Foto: KAREL SOUČEK Bobotši trh 65 000 HOTOVÝCH JÍDEL, KOMPOTU A SIRUPO ÚSTÍ N. LABEM (zek) — Severočeské droždárny a kon­zervárny vyrábějí pro spotřebi­telský trh na šest set různých výrobků. 2a loňský rok dodali na trh 65 tisíc hotových jídel, sirupů, kompotů a dalšího zboží. Letošní rok zvýší výrobú asi o 4 procenta. Zahájily hned dvěma novými výrobky. Hovězího matignonu, který získal zlatý pohár na Ex Pl­zeň. stejně jako další novin­ky — milánské špagety — do­dají v půlkilogramovém bale­ní do konce ledna na 20 tun, V nejbližší době uvedou do výroby další dva druhy vý­robků jako je konzervovaná růžičková kapusta nebo ci­bulky nakládané spolu s čer­venou paprikou. Během toho­to roku také obohatí náš trh 30 tisíc lahvi džusu v pěti druzích. Ve 125 letém závodě v Krás­ném Březně zahájí v najbliž­ších dnech instalací nové stá- Čecí linky na nealkoholické nápoje, jejíž pomocí se zved­ne produkce o 25 procent. Ta­to linka by měla být v provo­zu od května letošního roku. Moderní celnice HARRACHOV (CTK) — Moder­­nl budovy celnice se do dvou let dočká 1 rušný pohraniční pře­chod s Polskou lidovou republi­kou v Harrachově,-který leží na mezinárodní silnici E 14. Používají Jej ročně tisíce na­šich 1 zahraničních turistů ne­­jeu pro cesty do polských zapad. nfch Krkonoš, ale 1 do přímoř­ských oblastí kolem Štětina. Dosavadní provizorní celnic« nahradí kompié* budov se za­střešenými odbavovacími plocha­mi. Projektanty 1 dodavateli no­vého objektu jsou polští stav­baři. Základní kamen k nové celnici byl položen lont, celý objekt pak ma být v plném provozu již na jaře v roce 1974. Lidé se zlatýma rukama Obnovené kouzlo černého šperku Na nejedné půdě rodinných domků na Jablonecku byste se Ještě dnes setkali s krabi­cemi různých korálků a sklář­ských polotovarů z let nejroz­­šířenější domácké výroby — navlékání korálů, sestavování šperků a jiných bižuterních výrobků. Před šesti laty. zavítali »a půdu - bývalé . továrny bratří Feixů v Albrechticích pracov­níci jabloneckého Muzea skla a bižutérie. Co tam tehdy spa­třili, bylo i pro ně mimořád­ným překvapením — deseti­tisíce tvarů, vzorů a velikostí černých kamenů, které bratry Feixovy a jejich černý šperk proslavily ve všech kontinen­tech. Co však ted, po sto letech, s tímto materiálem, který de­sítky let odpočíval na půdě pusté továrny? Může vzbudit tajemné kouzlo černých ka­menů opět zájem? Pozůstatků dávné slávy se ujal ateliér jabloneckého mu­zea. Materiálu — černých skleněných kamenů, si odvez­lo muzeum do svého česko­­šumburského depozitáře n Tanvaldu sedm nákladních automobilů. Nic by však nebylo plátno ani sebevětší množství, kdyby se černé třpytivé krásy ne­ujali lidé se šikovnýma ruka­ma, pod kterýma se drobné 1 větší kameny mění v malé štěstí těch, kteří si šperk kou­pí. Jak jednoduché se to zdá, když pozorujete výtvárníka a jeho práci — do plastelinové hmoty, podle své fantazie vřískaje jednotlivé kameny. Když vzorek sestaví, zaleje Jej sádrou a do získané matrice opět vsazuje vybrané kameny se zatavenou měděnou kalut­­kou, ke kterým připojuje tombakovou kostřičku a spájí je cínem. Pozoruji se zájmem šikovné prsty výtvarníka Ja­roslava Kcdejše, obdivuji a nedutám. „Nechcete si to zko­sit?“, říká s úsměvem. Ustu­puji o krok a s rozpaky se vzdávám této nevšední příle­žitosti. Stovky vzorů už vyšly z ru­kou Jaroslava Kodejše. Nejen černou bižutérii, ztvárňuje též stříbrný a sk'enéný šperk Ve výběru, v odborné šperkař­­ské publikaci zastupuje mezi 25 nejlepšími evropskými vý­tvarníky spolu s dalšíma dvě­­ma, československou repre­zentaci. Na výtvarníkově stole leží hotový šperk — třpytí se v něm černé kameny, které de­sítky let odpočívaly zapome­nuty na půdě albrechtické to­várny. Sádrové odlitky ted • dostanou domácí dělníci, kte­ří podle originálu zhotoví sé­rii, nejvýše však třiceti kusů. Černá bižutérie si našla ces­tu k lidem. Pro muzeum ie zdrojem výtečných přílmů. Díky jím mohli dobudovat ka­­menickošenovskou pobočku jabloneckého Muzea skla a bi­žutérie. mohou vydávat od­borné publikace, které isou hrazeny ze zisku z prodaného černého šperku. Byly to šfastné kroky, kte­ré před pracovníky šesti lety přivedly muzea do staré továrny v Albrechticích. Text a foto: IVAN SOUKUP Výtvarník Jaroslav Kodejš Jeden z mnoha vzorků čer­né bižíttérie

Next