Rovnost, říjen-prosinec 1968 (LXXXIII/256-331)

1968-10-14 / No. 267

ROZHOVOR PRED PLENEM KV KSČ Co je polednová politika? Na dnešek je svoláno plenární zasedání krajského výboru KSČ, které se bude zabývat současnou politikou strany a dal­šími úkoly krajské organizace. Přípravou pléna i přednesením hlavního referátu byl pověřen tajemník KV KSČ soudruh Alfréd Černý, kterého jsme se zeptali na cíl a obsah zasedání. • jaký je cíl říjnového pléna KV KSČ? Klademe úkol, abychom v celé krajské organizaci pře­šli od vysvětlo­vání situace aktivní činnos strany, upevnit všech komunis tů v kraji, že při respektová­ní moskevských dohod budeme provádět polednovou politiku. • Co je možno pod pojmem polednová politika si před­stavovat? Vycházíme z toho, že tuto politiku budeme realizovat v nových podmínkách. V první řadě se budeme zabývat postu­pem strany v ekonomické ob­lasti. Chceme, aby komunisté byli iniciátory dalšího uplatňo­vání nové soustavy řízení, hlav­ně ve vnitropodnikové sféře, která není na vnějších podmín­kách tak závislá. Budeme pod­porovat demokratizaci řízení ustavováním Rad pracujících a rozšiřování ekonomické samo­statnosti podniků při respekto­vání státního plánu, ale také potřeb trhu. Aktivita pracují­cích by se měla soustředit na všechno, co zvýší schopnost konkurence našich výrobků na světových trzích. • jaké jsou záměry v poli­tické oblasti? Budeme pokračovat v demo­kratizaci politického systému. V Národní frontě, odborech a dalších organizacích chceme vytvářet takové podmínky, aby se lidé mohli opravdu nefor­málně účastnit tvorby politiky. Zároveň s tím však budeme překonávat všechny tendence politické opozice. Při rozvíjení vedoucí úlohy strany v nových podmínkách se nebudeme vra­cet ke starému vládnutí nad společností. Chceme vést silou myšlenek, reálností programů, vysokou úrovní organizace a s pomocí funkcionářů, kteří mají důvěru lidí a znají marxismus­­leninismus uplatňovat v praxi. • Co očekáváš od diskuse? Účastníci by měli na zase­dání otevřeně tlumočit názory lidí ze svých organizací a okre­sů. Konfrontace zkušeností čle­nů strany s našimi představa­mi by měla určit postup strany v kraji. • jaké bude přijato une­sení? Bude schválen plán práce na nejbližší období, stanovisko k federalizaci a zpráva o hospo­daření krajské organizace. (št) Jižní Čechy, II. října: Vrah dopaden! PRAHA (CTK) — Kriminální služba městské správy VB v Pra­ze za spolupráce s krajskou sprá­vou VB v Českých Budějovicích vypátrala a dopadla vraha mladé­ho muže, jebož části těla v minu­lých dnech vylovili z Vltavy. V historii československé krimina­listiky je to jeden z největších a nejslnžltějšfch případů tohoto dru­hu. Pachatelem vraždy je J. D., středního věku. několikrát soudně trestaný, v poslední době za pří­­živnlctvi. Pracoval jako dělnfk na zemědělské brigádě v jižních Ce­chách. Při vyšetřováni vypovědět, že mladého muže pozval do avého pražského bytu přespat. Ráno osudného dne se nepohodil a |. D. jej třikrát udeřil kladivem do hlavy. Mrtvolu pak rozřezal pil­kou na železo a kuchyňským no­žem. Dva dny ji odnášel ve spor­tovním vaku k železničnímu mosta JPokračování na sir. 2.) Sazka:!,1,1,x,1,1,1,1,2,1,1,2 h Sportka:!0,15,19,27,40,44, prémie 34 Proletáři všech zemi, spojte sei ROVNOST DENÍK JIHOMORAVSKÉHO KRAJSKÉHO VÝBORU KSC PNS 30 • 40 HAL. • PONDĚLÍ 14. ŘljNA 1968 • Č. 287 • R. 83 •k ★ Jugoslávští hosté V BRNĚ BRNO (ČTK) — Delegaci Záhře­bu v čele ■ předsedou městské skupštiny Joslpem Kolárem přijal v sobotu na Nové radnici v Brně předseda městakébo národního výboru poslanec Národního shro­mážděni Oldřich Vaverka. Přijeti byli přítomni člen předsednictva jihomoravského KV KSC a vadnu, v ci tajemník městského výboru KSC Brně Vladimír bene, členové rady městského národního výboru, předseda městského výboru Národ­ní fronty František Plšek a první rada jugoslávského velvyslanectví v Praze Franko Vinter, jugoslávští hosté přijeli na »Záhřebské dny«, které jsou v Brně od 12. do 27. Mexický president odstartoval XIX. olympijské hry DVA HORKÉ TÝDNY ■ Překrásné slavnostní zahájení XIX. olympiády + Škoda, že nemáme barevnou televizi + Nadšené uvítání čes­koslovenské delegace + Olympijský oheň zažehla poprvé v historii žena BRNO (dok) — V soboto v 18 hodin našeho času se rozzářily mlliúny televizorů na celém se štafetou z řecké Olympie, světě, aby jejich majitelé mohli alespoň na obrazovkách sledovat slavnostní zahájeni XIX. let- Enriqueta Basilio, vynikající nich olympijských her. To už byl v čestné 16 ži olympijského stadiúnu v México City mezi mexická atlétka, byla prvnf že­­takřka 85.000 diváky president Mexika Gustav Diaz Ordáz a všichni hosté i funkcionáři, kteří nou v historii OH, které byl patří ke slavnostnímu ceremoniálu, opakujícímu se vždy jednou za 4 roky. svěřen úkol zapálit olympijský Byla to krásná, ušlechtilá ně. Objektivně musíme přiznat, lubů, předkolumbovská hudba bhúň.^ ZhosHla^se^ho^beze^zbyt­­slavnost. Škoda, že jsme jí v že vstup naší československé s mušlemi, prostě nádherně or- Československu nemohli vidět delegace byl opravdovým ganlzovaná a dokonale připra­­barevně. Fialová tartanová drá- triumfem. Diváci se zvedli ze vená slavnost. ha, zelený trávník, uprostřed sedadel, voláni »Checos, Che­­barevné olympijské kruhy z cos!« a samozřejmě »Vera — plastiku, naplněné héliem, kte- Vera« (Čáslavská — pochopi-* ré se po olympijské znělce tělně) nebralo konce., Najed­­vznesly k mexickému nebi — nou sl byly Československo a a k tomu pestrobarevné defilé Mexiko velmi, velmi blízké, sportovců 110 států — byl to prostě největší sportovní svá­tek na světě. »Checos — Checos ...!« Přeplněný stadión přijal Delegace nastoupily — a pak už to šlo ráz na ráz. Pro-* jevy, vztyčení olympijské vlaj« ky, symbolické odevzdáni hisi všechny delegace velmi srdeč-* tor'ck^ vlajky Tokio México, pak 140 000 balónků, tisíce ho. Ráz na ráz První koncert O půl jedenácté se do zasedací měnou tohoto projevu. Delegáti síně dostavil předseda ŰNR dr. z Jihomoravského kraje požádali Čestmír Císař. Ve svém projevu Čestmíra Císaře, aby byl nové mj. řekl: »Nepochybuji, že také organizaci, která se na kongresu BRNO (eš) — Orchestrálním vy se v ,ut0 chvíli cítíte být po- rodi, kmotrem. »Co ji přejeta do koncertem dnes v 39.30 hodin na volánl opravovat svět, do kterého vlnku?«, zeptal 1sem se ho o pře- Stadlónu zahajuje Janáčkova aka- >s‘e se o*TM«1111 « v astete, stávce - .Přeji ]1 úspěchy, samé demle múzických umění svůj pon- ch^Pu- ž* s® vám leccos nelibí, úspěchy.« dělní abonentní cyklus koncertů. a ža ,!e s nedostatky tohoto světa Očastnldl zasedáni vysadili v oko- Na programu je symfonická bá- nesmiřujete, že se proti nim bou- H Internátu 16 stromů republiky, sert Blaník z cyklu Má vlast B. že chcete fv6t “ !ak flk?' + Smetany, I. violoncellový koncert ľaLMa.rx,ne)«n poznávat ale v České Třebová včera «končil B. Martinů a VII. symfonie A !fké. samozřejmě k lepšímu, po třech dnách jednáni první ná­dur L. van Beethovena. Sůllstou h»°„< JZ10 rodnl kon8re* středoškolské a večera je violoncellista B. Páč, dŠ I « uíňovské mládeže Cech, Moravy a Moravskou filharmonii, nositele hndM* mS* SlMska- *eho dele8á‘l »• rozhodli vyznamenání Za vynikající práci, .hvrwľk ^ pr° Ty,vořen< nové ,amn,,a",é řídl J. Zbavltel ly ~abyak fekl — přitlumit organizace, nazvané Unie středo­a také nadšení bude ubývat a sta- školáků a nčůů. Schválili také Výstava Zagreb — město mlá- rostl přibývat. Ale, «Co ses v mlá- stanovy a program Unie a zvolili naue”’ v stářt jako bys našel.« za předsedu Unie Aleše Vaůka. dí, zahájená v Domě umění, ľ'ľ‘n»?,S,Ít^L°M - vám zůstanou «■„Tmu_r«.«? x v x ' a do životních bitev se vám budou seznamuje brněnské oběany se náramně hodit.« životem přátel. Foto: Jan Skála Dlouhotrvající potlesk byl od-O Víme, že většina z vás měla mož­nost tyto snímky sledovat v sobotu na ob­razovkách svých televizo­rů — přesto se k nim 'ješ­tě jednou vracíme. Na prv­ním Enriqueta Basilio za­paluje olympijský oheň, na druhém oficiální sym­bol olympiády obklopen ti­síci diváky ve chvílích za­hájení olympijských her. ku. A olympijský plamen, za­pálený její snědou rukou, bu­de nyní 14 dnů hořet nad dě­jištěm největší sportovní sou« Poprvé Žena těže světa. V den 476. výročí Krátce po 20. hodině vběhla objeveni Ameriky byly zaháje­na stadión poslední běžkyně ny XIX. olympijské hry. Čestmír císař mezi středoškoláky a učni ČESKA TŘEBOVÁ (cour) — V sobota pokračovat v České Třebo­vá 1. národnf kongres středoškoláků a učňů. Ráno byla na pořadu diskuse ke stanovám a programu organizace. m poskétíchuti Výstava jugoslávské filatelie byla včera slavnostně otevřena v Domě pánů z Kunštátu v Brně. Vernisáže se zúčastnili zástupci filatelistických svazů ČSSR a Chor­s vátská. delegace Záhřebu v čele předsedou městské skupštlny Joslpem Kolárem a představitelé Brna. Právě za dva týdny budou několikaměsíční přípravy ko­runovány oslavami padesáté­ho výročí vzniku naší repub­liky. Pravda, nebudou tako­vé, jak feme si (esté v polo­vině roku představovali —, nicméně budou po mnoha le­tech opět oslavy samostatného vzniku státu českého a slovenského lidu, bez íarizejského přešlapová­ni kolem tohoto nevyvratitel­ného faktu a hledání, čím jej nahradit. Připadá-Ii vstup do těchto posledních dvou týdnů právě na 14. říjen — na výročí ge­nerální stávky českého děl­nictva jako protestu proti drancováni země a jako spontánního souhlasu se i státní samostatnosti — je to i tím spise důvod k zamyšleni, i Zvláště proto, že také toto datum mělo v historii své osudy, jednou bylo přecháze­no, jindy zase neúměrně zve­ličováno, dokonce tak, že mělo překrýt význam samot­ného 28. října. N a Okraj Týdne Rez ohledu na obě kraj­nosti v hodnocení zůstává faktem, že 14. říjnem přesta­v la být existence nového státu srdci Evropy záležitosti proklamací domácich a za­hraničních reprezentativních a orgánů a vtělila se do vůle akce statisícových mas pracujících. A byla-li shodnu okolností také v tento den přeměněna Československá národní rada v Paříži na pro­zatímní československou vlá­du, která vzápětí po vyhláše­ní svého programu byla uznána Anglií, Francií, Itálií, USA a Srbskem — je nespor­né, že i toto datum bude mit v našich dějinách své místo, jeho význam je podtržen i tím, že veřejné přihlášeni dělnictva k samostatnému státu bylo doprovázeno dů­razným požadavkem jeho so­cialistického charakteru, když praktické představy o i socialismu byly v té době ješ­tě značně mlhavé. Žádalo-li české dělnictvo již před padesáti lety samo­statnost a socialismus, pak uplynulé půlstoletí na této touze nic nezměnilo. Snad jen to, že požadavek socia­lismu se stal ne již pouze přáním dělnictva, ale drtivé většiny československého li­du, a že představy o jeho po­době se upřesnily a vyhrani­ly-Víru v socialismus nedoká­zalo zničit ani dvacetileté panství buržoazie, ani defor­mace padesátých let, ba ani srpnová prověrka. Ta naopak nad slunce jasněji dokázala, že naši lidé nechtějí jiný stát než socialistický. Chtějí však mít také možnost samostat­ně rozhodovat o uspořádání našich vnitřních poměrů v v souladu s našimi podmín­kami a naším přáním. Od ledna jsme se začali přesvěd­čovat, že takové společenství je možné, poznali jsme, kolik iniciativy a aktivity dokázalo ve straně vyvolat, jaká vznik­la důvěra mezi vedením stá­tu a lidem — a nemíníme se proto této zkušenosti zříci. JlRt Š1GUT

Next