Rovnost, říjen-prosinec 1971 (LXXXVI/233-309)

1971-11-25 / No. 279

Z projevu generálního tajemníka ŰV KSČ GUSTÁVA HUSÁKA na shromáždění pražského lidu ve Sportovní hale PKOJF dne 24. listopadu 1971 Stejně jako se dnes zde scházej! Pražané, tak t v celém našem státě na desetitisících schůzí a besed setkávají se lidé ze všech vrstev, zamýšlejí se nad naší minulosti, dneškem 1 budoucností, aby hleda­li cesty k dalšímu zlepšení po­měrů. Volby v Československu nejsou příležitostí k licltačním slibům, které pak nikdo nekontroluje. Mů­žeme se přihlásit ke slovům sou­druha Klementa Gottwalda z roku 1948, která zde citoval soudruh Kapek v zahajovacím průjevu. U nás jsou volby hlubokým zamyšle­ním miliónů lidí nad základními společenskými problémy, nad jejich vztahem ke své zemi, k socialistic­kému zřízeni i ke světu. O důvěru našich lidí se ve vol­bách do zastupitelských sborů všech stupňů uchází více než 200.000 kandidátů Národní fronty. Svým voličům se na předvoleb­ních schůzích a besedách osobně představili. V předvolební kam­pani vystupovali dělníci, rolníci, příslušníci inteligence 1 všecb ostatních společenských vrstev, komunisté, příslušníci ostatních politických stran í bezpartijní, mladí t staří, vědci, umělci, pra­covníci kultury 1 představitelé církví. Jedna západní vysílačka se rozčilovala, že v pražském roz­hlase hovoří v těchto dnech tolik kanovníků a kněží, až to připo­míná vatikánský rozhlas. Myslím, že když se na Západě rozčilují, že jsou u nás kněží, kteří cítí s pracujícím lidem a jsou ochotni podporovat program Národní fron­ty, je to pro nás dobré. Máme se k čemu hlásit Milióny našich Udí oceňují v otevřené demokratické diskusi na předvolebních schůzích vše pozi­tivní, čeho se u nás dosáhlo. Není toho málo. Lidé sl uvědomuji, jak žil pracující člověk — dělník, malý rolník, bezzemek — za kapi­talistického řádu. Uvědomují sl, co jim přinesl socialistický spo­lečenský řád a lidová moc a v jaké podstatně Jiné politické a životní situací se dnes nacházejí. Máme se k čemu hlásit. Je co ocenit z celého období výstavby socia­lismu 1 z posledních let. Naši lidé to také vidi a oceňují. Vy­jadřují se 1 k nedůstatkům. Ani těch u nás není málo. Otevřeně o nich hovoříme a otevřeně se o nich mluvilo 1 n. mnoha schů­zích. Jsou nedostatky dvojího druhu: ty, které, i když nás citelně po­stihují, nemůžeme vyřešit hned. Přichází zima o objevují se opět problémy se > zásobováním elek­trickou energií a plynem. Lidé poclfují nedostatek bytů. Takové těžkosti však nemůžeme'překonat za měsíc ani za rok. Není to otáz­ka dobré vůle jednoho člověka nebo orgánu. Jde o nedostatky, které přežívají z minulostí. Pres ohromné úsilí, které vynakládáme na jejich řešení v této pětiletce, budou ještě určitý čas trvat. Elek­trárnu ani plynovod nepostaví nikdo za chvíli. V bytové výstavbě napínáme maximální síly — v této pětiletce je v plánu více než 500 tisíc bytů. Stavíme cementárny a panelárny, abychom měli materiál­ní bázi pro rychlejší postup by­tové výstavby. Přesto zatím ne­stačíme krýt požadavky. Koncen­trujeme však úsilí na to, áby se co nejvíce zkrátilo období, pro které společnost tyto nedostatky pociťuje. je však 1 mnoho nedostatků, bolestí a nepořádků, které by ne­musely být, protože je v našich silách je odstranit. Naše orgány c l nejvyáších až po nejnlžší sl na ně budou mu.et vykasat rukávy. O těchto věcech se hovoří i na předvolebních schůzích. Je důle­žité, aby nebyly na pořadu jen před volbami, aby se nezapomnělo na mínění, požadavky, nároky a kritiku -dí, aby z nich po vol­bách všechny orgány vyvozovaly závěry pro svou práci. V tom je smysl voleb v socialistickém spo­lečenském řádu. Je to velká kon­frontace programu strany a Ná­rodní fronty s míněním a názory lidí, se zkušeností miliónů pracu­jících, s jejich požadavky a po­třebami. Můžeme říci, že situaci v Čes­koslovensku v tomto období cha­rakterizuje mimořádná politická a pracovní aktivita, vysoký stupeň politické jednoty všech vrstev, vzrůstající angažovanost Udí, růst důvěry a podpory politice a cílůtn KSC a Národní fronty. V našich městech a vesnicích je dobrá, op­timistická atmosféra, která vyplý­vá z výsledků naší práce. Spekulace reakci nevyjdou Jsou ovšem skupinky »uraže­ných a ponížených«, kteří pro­hráli a nedovedou se smířit s vý­vojem, dělají sl marně ambice, že se ještě někdy někde otevře sku­lina pro jejich antísocialistické plány. Jsou takoví lidé, víme o tom. Ať sl čekají, ale af nepřeká­žejí a nestavějí se do cesty mohut­nému proudu lidového nástupu, protože by na to šatní doplatili. Když jsme před dvěma měsíci vyhlásili všeobecné volby, ozvaly se ze Západu hlasy, jaká je to od­vaha po všem, čím Českosloven­sko prošlo. Po léta sl vymýšleli o Československu klevety, až jim sami uvěřili. Odtržení od poznání reálného vývoje oddávali se a od­dávají různým spekulacím, jak u nás mohou dopadnout volby. Je­den muž, který u nás v nedáv­ných letech cosi v politice zname­nal, dal se prostřednictvími bur­­žoazních propagačních kanálů sly­šet, že prý u nás — jak říkají, za komunistickým režimem — siojí jenom 10 procent lidí. Takových proroctví »slepého mládence« by­lo už hodně. Lidé odtržení od zá­vodů, od miliónů pracujících, kte­ří se vaří ve vlastní žluči a ne­ukojené ctižádostí, sí přirozeně vymýšlejí situaci, kterou by sl přáli. Obrovský společenský po­hyb v ,naší zemi, v závodech, ve městech 1 na vesnících ukazuje, jak jsou jejích výmysly nereálné. Žádné spekulace o volbách, ani vnitřní, ani zahraniční reakci ne­vyjdou, protože obrovská většina našich dělníků, rolníků a inteli­gence, všech vrstev pracujícího lidu jde dnes sjednocena za pro­ramem Komunistické strany eskosiovenska a Národní fronty. Výsledek správné politiky Současná příznivá situace je především výsledkem správné po­litiky ústředního výboru naší strany, ústředního výboru Národ­ní fronty. Neděláme se neomylný­mi ani vševědoucími. Kdo by vy­stupoval tak, jakoby z něho na všechny strany sršela moudrost jako chlupy z naježeného kocou­ra, by byl směšný. Politika naše­ho ústředního výboru však vyplý­vá z poznání situace, ze zobecně­ní požadavků a potřeb naších ob­čanů a také z toho, že se při všech závažných otázkách s nimi radíme. Proto můžeme mluvit o reálné a v praxi prověřené poli­tice, o jejíž správnosti se za poslední léta lidé sami přesvěd­čili. Kdo staví na podvodu, je dří­ve nebo později odhalen. Naše strana poctivě přistupovala ke všem základním zájmům našeho pracujícího lidu a státu. Proto se její politika setkala se souhlasem a podporou miliónů. Dobré výsledky, které máme, nemůže nám upřít nikdo ani doma ani ve světě. Každý, kdo se snaží jen trochu objektivně věci posu­zovat, vidí je a cítí. Předstupuje­me v předvečer voleb před milió­ny pracujících s čistým svědomím, že jsme splnili závazek vyvést tu­to zemi a náš lid ,z krizových, anarchistických, rozvrácených po­měrů a vytvořit podmínky pro klidný život našich rodin, pro tvořivou práci poctivých Udí. Předstupujeme před naše pracu­jící s nadějným programem další­ho rozvoje naší společnosti, jak ho přijal XIV. sjezd strany, jak se k němu přihlásily všechny or­ganizace Národní fronty a který nyní milióny občanů upřesňují pro své podmínky. Je to program velkého politického, sociálního i ekonomického rozvoje, růstu 21. votní i kulturní úrovně lidu. Pravda, v naších úvahách se ne­můžeme vyhnout pohledu zpět. Po­slední volby u nás byly před sed­mi lety. Ohlédneme-U se zpět, vi­díme, jak složitými zápasy a kri­zemi prošel náš lid, strana, stát. Není zde čas ani místo se k ním vracet. Vyvodili jsme poučení z jejich příčin, určili cesty k jejich překonání, záruky stability rozvo­je socialistické společnosti. Bu­deme se k tomuto poučení vracet, abychom neopakovali minulé omy­ly a chyby, jak už řekl Vladimír Iljič Lenin, po vítězství pracují­cího lidu, který převzal moc ve státě do svých rukou, mohou ho porazit jedině jeho vlastní chyby. Z minulosti sl budeme vybírat, vyjádřeno slovy vůdce francouz­ského revolučního dělnického hnutí, plamen a nikoliv popel. Bu. deme sl vybírat to, co pomáhalo progresivnímu revolučnímn vývoji společnosti, co jl neslo dále a kupředu a nikoliv to, co ji vedlo ke krizím a stagnaci. Rozvrat, který u nás v letech 1968—1969 způsobily pravicové, antísocialistické síly, hluboce za­chvátil všechny oblasti vnitřního života 1 vnějších vztahů státu. Ko­likrát jsme se zamýšleli nad tím, kde jsme už mohli být, kdyby­chom po lednu 1968 nepřipustili rozvratné tendence, kdybychom byli využili nadějí Udí z tohoto období k odstranění nedostatků, k upevňování a prohlubování na­šeho socialistického zřízení. Prostě — kdyby strana měla v té době zodpovědné vedení. Žádné úvahy nám ovšem tato léta nemp­­hou nahradit, slouží však našemu poučení. Dnes, po politické i ekonomické konsolidaci země, můžeme postup­ně uskutečňovat naděje v rýchlej, ší pokrok naší společnosti, v ře­šení jejich problémů, které vkláda­li lidé do ledna 1968. Aby bylo možno rozpracovat a řešit úkoly dalšího společenského, hospodář­ského a sociálního rozvoje, muse­li jsme proto nejdříve vytvořit ne­zbytné podmínky. Říkají, že jsme se odvrátili od ledna 1968. Ztotož­­ňuje-li někdo leden 1968 a měsíce po něm s kontrarevolučním zvra­tem, s rozbitím socialistického řá­du nebo s vytržením Českosloven­ska ze socialistického táboya, pak ano — s takovými představami jsme se skutečně a definitivně ro­zešli. Avšak problémy překonání stagnace v politickém i ekonomic­kém životě, které zde byly před lednem 1968, před námi stojí a bu­dou stát. Na jejich moudřejší a lepší řešení proto po volbách sou. středíme síly. Jistota a klid Z krizové situace našel ústřed­ní výbor KSC východisko na svém dubnovém zasedáni po roce 1969. Abychom vyvedli stát z krize, mu­seli Jsme svést obrovský politic­ký zápas s pravicovými a antlso­­ctalisttckýml silami rozvratu, se vším, co v buržoazním světě za nimi stálo a podporovaLo Je a současně jsme museli řešit na­hromaděné problémy. V těchto dnech jsme vzpomí­nali soudruha Gottwalda. V roce 1968 pro některé chyby a nedo­statky, kterým se nikdo na světě nevyhne, očerňovali I celou jeho velkou revoluční práci, tak jako práci strany 1 dělnického hnutí. Museli Jsme vrátit na pravé mís­to socialistické a revoluční Hod-noty naší společnosti, udělat sl pořádek ve straně, očistit jí od lidí, kteří se dostali do protiv­ného tábora, od lidí kolísavých a spekulujících, sjednotit jl, aby byla schopna plnit svou dějinnou úlohu v socialistické společnosti jako vedoucí politická síla děl­nické třídy a pracujícího lidu. Museli jsme zpevnit politický sy­stém Národní fronty, jednotlivé Její součásti. Museli jsme upev­nit státní moc, věnovat mimořád­nou pozornost hospodářství, kte­ré bylo na pokraji bankrotu, zno­vu upravit mezinárodní vztahy. Tyto úkoly jsme řešili v těžké situaci. Celý arsenál vysílaček a tiskových antikomunlstlckých cen­trál Západu byl zaměřen na to, aby u nás vyvolával neklid, roz­vrat a nejistotu. Vedly a ještě dnes vedou koncentrovanou kam­paň proti našemu zřízení a spo­jencům. Podcenily však zdravý rozum a úsudek našeho pracují­cího lidu. Přes všechny propa­gační manévry spěl u nás vývoj ke sjednocování lidu za progra­mem naší strany, za programem Národní fronty. Zásluhou těžké, zodpovědné práce statisíců, funk­cionářů naší strany, ostatních stran a společenských organiza­cí, můžeme dnes říci, že Česko­slovensko je politicky i ekono­micky konsolidovaný stát, že v něm platí právní řád, že je v něm zaručena jistota a klid a že se tedy můžeme zabývat na­šimi prespektivaml. Naše komunistická strana je dnes po dvou a půl letech znovu Ideově a organizačně jednotnou, pevnou, bojovou organizací, je pevnější, silnější, bojovnější než v minu­lých létech. Také i nohamlliónové odborové hnutí nabírá sílu, aby plnilo svou složitou, důležitou funkci jak ve společenském, tak 1 v ekonomickém životě jako dů­ležitá součást systému socialistic­ké demokracie a představitel pra­cujících. Co nás naplňuje optimismem Kolikrát se lomilo rukama nad naší mládeží, kolikrát se odepi­sovala nebo, lépe řečeno připiso­vala k reakčním, antikomunistlc­­kým silám. Proces, který pozoru­jeme v posledním období, nám říká jednoznačně, že nejen roste bojová organizace mla’dých lidí, ale roste takt tábor mladých lidí, kteří vidí v «oclalismu svou bu­doucnost a stále více ser pro něj angažují konkrétní prací. Proces, který se odehrává v myš­lení lidí, v jednotlivých společen­ských vrstvách, nedozraje ze dne na den a nedá se také postihnout ve zkratce. Je ale nesporný a na­plňuje nás optimismem. Naší nepřátelé vyhlašovali do světa, že celá Inteligence je proti našemu zřízení. Obrovská většina naší inteligence však vyšla z dělnických a rolnických rodin, je srostlá s- lidem. I když se její část v létech 1968 a 1969 »zamo­tala«, každý, kdo má oči k vidění, vidí, že dnes její obrovská vět­šina, inteligence technická, uči­telská, zdravotnická i ostat­ní, poctivě pracuje pro naše socialistické zřízení a' pocti­vě Jde s. dělníky, rolníky, za našimi společnými cílí. Jsme hlu­boce přesvědčení, že i vše, co je v naší kulturní obcí vskutku kul­turní, buď už dnes jde pevně a otevřeně s námi, nebo s námi půjde zítra čí pozítří. To, co z naší kultury nejde s obrovským prou­dem pracujícího lidu, to uschne a odumře. Líbilo £e mně, kolik umělců 1 vědců vyjádřilo svůj vztah k vol­bám. Říkají: žijí s touto zemí, jdu s tímto lidem, a ßroto také půjdu s programem tohoto lidu. Je to řečeno prostě, ale svědčí to o hlubokých kořenech vztahu ob­rovské většiny kulturní, umělec­ké a vědecké inteligence k těmto národům, k této zemi. A bez těch malých skupinek, které si myslí, že se jim lépe žije za západoně­­mecké marky, se klidně obejdeme a nebudeme jich litovat. Pracující pochopili a podpořili Podobně složité nebo snad ještě složitější úkoly nás čekaly v eko­nomické oblasti. Víte, do jaké dezorganizace naše hospodářství různí reformátoři dostali. Nadělali tolik škod, že se jich lze jen těžko dopočítat. A v podstatě vše­chny je chtějí svalit na bedra pra­cujícího lidu. Inflační vlna, kterou vyvolali, hluboce postihla naše hospodářství a silně se projevila v životě prostých lidí. Tento ne­gativní vývoj bylo třeba zastavit. Obrátili jsme se po dubnu r. 1969 na dělníky, rolníky, na pracující lidí o pomoc a našli jsme u nich podporu. Proto se podařilo rozvrat zastavit a už v průběhu dvou let dostává naše hospodářství dyna­mický rózlet, který je v průměru vyšší než. tempo za poslední dese­tiletí. Také za deset měsíců letošního roku se plní úkoly v růstu prů­myslové výroby celkem úspěšně, stejně tak se plní úkoly ve zvyšová­ní produktlvi.y práce, ve stavebnic­tví a v dodávkách pro vnitřní trh. Kdo Je trochu spravedlivý, musí přes všechny nedostatky uznat, že zásobování naších lidí potra­vinářským a průmyslovým zbožím je lepší, než kdykoliv v posledních 10—15 letech. Neříkáme, že stav ideální. Jsme také při jednáníje 0 těchto věcech velmi kritičtí, ukládáme vládám, ministrům atd.. úkoly k nápravě. Ale rovněž se za to, jak naši lidé žijí, kolik spo­třebovávají a nakupují, nemusíme stydět. Nezlehčujeme problémy, které v ekonomice zůstávají. Mnohé mají dlouhodobé kořeny, narůstají i no­vé úkoly sedmdesátých let, pro­blémy modernizace a struktury výroby, úkoly — jak říkáme — vědeckotechnické revoluce, inte­gračních vazeb mezí socialistický­mi státy. Okolů je mnoho, avšak hlavní je, že se věci zatím daří a jsou předpoklady, aby se dařily 1 v příštích létech. Naše strana a vláda položily dů­raz na to, aby se opatření, ke kterým jsme museli v ekonomice sáhnout, nedotkla životní úrovně. Třebaže za léta, 1968 a 1969, ži­velně vzrostly příjmy obyvatel­stva o více než 40 miliard korun, které přirozeně nebvly kryty růs­tem produktivity práce, prováděli jsme konsolidační opatření tak, aby nedopadla na pracujícího člo­věka. Proto byly zmrazený ceny a další růst mezd a plotů stanoven tak, aby mu odpovídal růst zdro­jů, aby si za poctivou prací vy­dělané peníze lidé mohli koupit výrobky, které potřebují. Jakmile se naše hospodářství vzpamatovalo, začaly naše orgány okamžitěuvažo­­vat, jak a kde zvyšovat životní úro­veň, odstraňova* bolavá místa. Tato opatření znáte, nemusím se k ním vracet. Stačí připomenout, že opatření v sociální oblasti, ať snížení cen, zvý-ení platů, či úprava sociálních dávek, předsta­vují v celoročním úhrnu přes 5 miliard korun. V politice zvyšo­vání životní úrovně, pomoci rodi­nám s více dětmi atd., budeme soustavně pokračovat, jak nám to výsledky v ekonomice dovolí. To je zapsáno i v pětiletém plánu a považujeme to 1 za svou po­vinnost. Naši lidé se mohou také zde dívat s klidem do příštích let. Přátelství se Sovětským svazem je pevné Upevnili jsme znovu meziná­rodní postavení našeho státu-i ko­munistické strany. Jedním z nej­větších zločinů pravicových opor­­tunlstů na našich národech a na­šem státě byl pokus odtrhnout Československo od socialistické soustavy, od Sovětského svazu. Víme, čím prošly naše národy v minulosti, co v roce 1938 pohřbilo tuto republiku: závislost na bur­­žoazních státech, odmítání poctivé spolupráce se Sovětským svazem. -Z celého šestiletého, utrpení války a z odboje jsme vyvodili závěr, že budoucnost naších národů, bezpeč­nost a nezávislost našeho státu zaručíme na věky spojenectvím se Sovětským svazem a socialistic­kými státy. Mezinárodní postavení Československa je dnes pevné, na­še přátelské svazky k Sovětskému svazu a dalším bratrským socialis­tickým státům jsou lepší než v minulosti, naše všestranná politic­ká, hospodářská, kulturní a vě­decká spolupráce s nimi má.vý­razně vzestupný vývojový trend. Ničeho se v tomto neklidném svě­tě i v této ne zcela klidné Evropě nemusíme proto obávat. Mít tako­vé pevné spojence znamená mít jistotu, že se můžeme věnovat v klidu svým vnitřním problémům. Po překonání těžkého krizového období stojí zde dnes Českoslo­vensko jako vyspělý socialistický stát, kde vládne svobodný pracu­jící lid, úspěšně se rozvíjí hospo­dářství, roste životní úroveň každý občan má jistotu a perspek­a tivu pro sebe, pro svoji rodinu, pro své děti. j» Vědomí vlastní sily Výsledkem několikaletého zápa­su, o kterém jsem se stručně zmí­nil, je vítězství naší dělnické tří­dy, pracujícího lidu, je nové ví­tězství socialistického zřízení, dů­kaz o jeho správnosti, humánnosti i široké lidové podpoře. Z toho vyvěrá také národní- a třídní hrdost našeho lidu na vlastní úspěchy, vědomí vlastní síly. Vše­licos jsme jíž dokázali a dnes víme, že při dobré organizaci a při poctivé práci můžeme dokázat mnohem víc, můžeme odstranit z cesty všechny překážky a nedo­statky. Dostáváme se do nové eta­py, kdy jsou uzavřeny krizové problémy a kdy se máme a chce­me soustředit především na řešení perspektivních otázek naší společ­nosti. O tom obšírně hovoří pro­gram XIV. sjezdu naší strany a jeho rozpracování v jednotlivých otázkách, at již. jde o boj proti nepořádkům, lajdáctví a nedostat­kům, ať se vyskytují kdekoliv, o zdokonalování systému socialis­tické demokracie, o rozvoj naší ejtonomiky a životní úrdvně i celé duchovní, kulturní sféry, bez kte­ré také nemůže vyspělá společnost být. Ke splnění těchto záměrů sjed­nocujeme náš pracující lid, aby­chom se spojeným úsilím dostá­ván od jedné etapy k etapě vyšší. Také volby, v nichž máme určit své představitele do všech stupňů národních výborů a zákonodár­ných sborů, jsou důležitým kro­kem ke zlepšení naší práce. Buržoázni propaganda se nás veliče snaží poučovat o svobodě a demokracií. Velice se však vy­hýbá třídnímu pohledu. V naších volbách je navrhována absolutní většina Udí, jak říkáme, z ma­teriální oblasti — dělníků ,a rol­níků, dále velký podíl má tech­nická a ostatní Inteligence. Pod­statně vzrůstá i zastoupení mla­dých lidí, žen a bezpartijních. Ve které buržoázni demokracii je v parlamentě nebo na některém státním orgánu většina dělníků a rolníků, většina pracujících Udí? V které proslavené buržoázni ze­mi mají mocenské orgány v ru­kou dělníci a příslušníci ostatních pracujících vrstev? To je možné jen v naší socialistické demo­kracií. Buržoázni demokracie tkvi v hlásání krásných slov a držení veškeré moci a ekonomiky v ru­kou úzké buržoázni vykořisfova­­telské třídy. U nás jsou výrobní prostředky v rukou pracujícího lidu, stejně jako politická moc. V tom je rozdíl mezi námi a mezi nimi. Hlas kandidátům Národní fronty Volby a jejich politická přípra­va je důležitým článkem sjedno­cování všech vrstev našeho pracu­jícího lidu. Očekáváme od nových národních výborů a ostatních or­gánů, které máme zvolit, že budou pracovat lépe než dříve. Je jiná doba, mnohp těžkostí jsme se již zbavili. Neříkáme, že dosavadní orgány pracovaly špatně, někde národní výbory pracovaly dokon­ce velmi dobře, ale bylo' také mnoho nedostatků. Na nové orgá­ny budeme však mít vyšší poža­davky, ale budeme jim též po­máhat, aby co nejrychlejl odstra­ňovaly i drobné bolesti, s nimiž se na venkově 1 ve městech se­tkáváme. V minulostí, kdy pracující lidé byli vykořisťováni feudály a bur­žoazií, hledali sl ve svých pohád­kách východisko, nějaký kouzel­ný proutek či heslo, aby se stole­ček prostřel. Feudál, boháč to ovšem nepotřeboval. Dnes socia­listické zřízení, moudré řízení společnosti a poctivá práce každé­ho občana je 'oním kouzelným proutkem, klíčem k pokladu, ces­tou k blahobytu .a štěstí všeho obyvatelstva. Soudružky a soudruzi, cesta, kterou jsme přes všechny těžkosti a trampoty prošil, je .ví­těznou cestou socialistického zří­zení nejspravedllvějšího a nejhu­­mánnějšího společenského zřízeni lidských dějin. I poslední etapa našeho vývoje je důležitým mez­níkem na této vítězné cestě. Jsme hluboce přesvědčeni, že obrovská většina našeho lidu to dnes chá­pe, chápe naše úsilí o mírové ře­šení problémů ve světě, o zabez­pečení našeho státu, o rozkvět našich národů, o vnitřní politický 1 ekonomický rozvoj republiky a o blahobyt jejích obyvatel. K to­muto programu, k těpito cílům, ke spolupráci, k spoluúčasti, spo­luodpovědnosti i k spolurozhodo­vání voláme všechny čestné a poctivé lidí. Jsme hluboce přesvědčení, že ve volební dny takto odpovědně vůči své zemi, svému národu a státu, vůči své rodině se budou rozho­dovat všichni naší občané -a po zvážení těchto důvodů odevzdají svůj hlas kandidátům Národní fronty. Za tisíce kandidátů Národní fronty mohu jistě říci, že dosta­­neme-Ii důvěru, budeme ve svěře­ných funkcích pracovat s veške­rou odpovědností za osud a roz­voj našeho státu, usilovat o to, aby život 'u nás byl klidnější, bo­­hatější a kulturnější, spokojenější a šťastnější. O to nám v nastáva­jících volbách jde. Soudružky a soudruzi, dovolte ml poděkovat všem, kteří se zasloužilí v předvolební kam­pani o vyjasňování cílů a progra­mu Komunistické strany Česko­slovenska 1 Národní fronty, za velmi obětavou politickou práci, poděkovat i za nesmírné pracovní úsilí v závodech a na všech pra­covištích. S důvěrou v naši budoucnost, s důvěrou ve výsledky voleb, s dů­věrou. v socialismus půjdeme v pá­­tek a v sobotu k volebním schrán­kám. Ať žije naše drahá vlast — Čes­koslovenská socialistická repub­­llkal Ať žije československý pracující lidi Ať žije vítězství' kandidátů Ná­rodní fronty v nastávajících vol­bách! Ať žije Organizátorka úspěchů našeho pracujícího lidu — Komu­nistická strana Československa! Meziiitulky RT Mám foto pana (Dokončení ze str. 1.) věk, byla úctyhodná. »]á nejsem 101 roků stará, to jsem byla již lont, příští měsíc, šestého, budu met už 102 roky, zapamatujte st dobře — 102!« , %/zpomněla sl nejen na své mlá- V dí (v roce 1891 se provdala jako 22letá za studeneckého ko­váře Jana Havránka, kterému při­vedla na svět pět dětí), na rok kdy ztratila iiootní oporu jod ro­ku 1915, kdy zemřel její 48letý manžel, se probíjela životem sa­ma) i na poslední, podle jejího názoru, slavná léta života. Otáz­ky se staly zbytečnými ve chvíli, kdy vzala paní Havránková do rukou fotografie z oslav stých na­rozenin, nikdo na nich nezůstal nepoznán. Ukázala prstem na še­divého muže na jednom ze sním ků, úsměv jl rozšířil tvář. «Vite, to je syn Jaroslav, zrovna mi šeptá, abych nezapomněla podě­kovat předsedovi MNV, že tak hezky mluvil. Říkat to ale nemu­sel, věděla jsem to sama, tehdy jsem byla čupr ženská. Syn na mně zbytečně křičel, určttě to vštchnt okolo nás slyšeli Ala stole se objevila leště dal­li » ší fotografie, jiná než ostat­ní. »Tady mám fotku pana presi­denta Svobody, vystřihla jsem st ji, když si i na mně vzpomněl při zvyšování důchodů. Víte, kolik jsem dostala, 800 měslčněl« Celý život tvrdě pracovala. At už na poli u sedláků, nebo v manželově kovárně, pět děti sta­čila při tom největším schonu vychovat. Po válce se musela spo­kojit s 90 Kčs důchodu, teprve v posledních letech pobírala 400 ivo-l je pohyb« říkají vesnič­tí lidé a paní Havránková je toho důkazem. Vždyt t v po­sledních letech, sl nějakou práci našla t když to nebylo bezpod­mínečně nutné. Bez ohledu na úctyhodný věk je stále svojí do­mácí paní, která si poradí s va­řením, úklidem, sama si zatopí, prostě hospodyňka každým cou­lem. Recept na dlouhověkost ne­zná, sama st nikdy neodříkala ani v jídle, ani pltí. Ještě dnes nepohrdne stopečkou bylinného likéru. Radost má ze svých dětí z nichž najstarší, Anastázie Musi­lová, oslavila již 78. narozeniny, l z vnučky a její rodiny. Když se přišli pani Havránkové zeptat, jestli půjde ještě i letos k volbám, přisvědčila, nesouhlasí la však, aby s volební urnou při jeli za ni domů. Půjde' dát hlas kandidátům Národní fronty, tak jako ostatní, do volební míst nostl. Nohy ji sice dobře slouží, zvyklé často na někollkahodlno vou námahu, přesto 'přijala na bidku soudruha Ošmery, tajemni ka MNV. Pojede k volební míst­nosti autem. Nebude to pro ni ostatně žádná novinka, na cesto­vání autem sl zvykla již před le ty. Bude alespoň dříve doma, be ze strachu, že spadne na kluzké cestě. Zbude ji také více času na domácí úklid. Vždyt co by řekli sousedé, kdyby v její světničce viděli nepořádek? PAVEL VANTUCH Kčs. Z 2 • ROVNOST • 25. listopadu 1971

Next