Rovnost, leden-březen 1973 (LXXXVIII/1-77)

1973-03-23 / No. 70

Návrhy k jihovietnamskému usmíření PARÍŽ (čtk) — Na zámku Celle-Salnt-Cloud u Paříže pokračovaly Vtera dopoledne rozhovory zahájené v pondělí 19. března mezi zá­stupci prozatímní revoluční vlády jlhovietnamské republiky a saigon­ského režimu o politické budoucnosti jižního Vietnamu. |ejich úko­lem je vytvoření třístranné národní rady usmířeni a svornosti a zor­ganizováni všeobecných demokratických voleb v jižním Vietnamu Vedoucí delegace prozatímní re­voluční vlády Nguyen-van-Hleu upřesnil ve svém projevu' návrh, který předložila jeho delegace — záruka demokratických svobod, vy­tvořeni třístranné národní rady usmíření a svornosti a uspořádání všeobecných svobodných a demo­kratických voleb v Jižním Vietna­mu. Pokud jde o záruky, zdůraznil Hleu, že není zapotřebí diskutovat o demokratických svobodách, pro­tože Jsou stanoveny v mírové do­hodě, ale Jde prostě o prostředky, Jež by měly umožnit jejích reall- Aťplatí bohatí! SANTIAGO DE CHILE (čtk) — Na výzvu chilské Jednotné ústřed­ny pracujících se konají po celé zemí masová shromáždění dělní­ků a úředníků. Pracující požadu­jí, aby chilský parlament schválil vládní návrh zákona o zvýšení mezd, jež by vyrovnalo růst ži­votních nákladů. Finanční pro­středky k tomu mají poskytnout hospodářsky silné vrstvy. »Af platí bohatil* Je bojové hes­lo, které se rozšířilo po celém Chile. Finanční výbor poslanecké sněmovny už totiž prosadil do vládního návrhu řadu změn, kte­ré ho prakticky zbavují účinnosti. Obštrukční politika reakčnlch po­slanců v parlamentě vzbudila me­zi pracujícími rozhořčení. •Odmítnutí pravicových sil fi­nancovat vládní návrh zákona o mzdách prakticky znamená, že od­mítají, aby se pracujícím zvýšily mzdy,« poukázal senátor " Jorge Montes. Dodal, že íinancovánl to­hoto zákona musí Jít na účet ma­jetných tříd. žací. Nynější situace v Jižním Viet­namu ukazuje, že tento problém vyžaduje naléhavé řešení a že ne­ní potřeba vyčkávat až na vytvo­ření národní rady. U druhého bodu, týkajícího se třístranné národní rady, poukazo­val zvláště na význam, který při­kládá prozatímní revoluční vláda třetí složce. Tu by měli tvořit lidé, o nichž není možno tvrdit, že Jsou buď na straně prozatímní revoluč­ní vlády, nebo na straně saigon­ského režimu. Tato složka má po­dle Jeho názoru sehrát roli v po­litickém životě Jižního Vietnamu, má být postavena na stejnou úro­veň Jako ostatní dvě složky a má mít právo svobodně vyjadřovat své názory. Nové informace a dokumenty, které dostáváme z jižního Vietna­mu, svědčí o hrozbě, visící nad ži­voty desítek tisíc vlastenců a po­litických vězňů ve vězeních sal- Monografie zkušeností MOSKVA (čtk) — Zkušenosti So­větského svazu a ostatních socia­listických států zobecňuje mono­grafie »Národnostní vztahy a stát v současném období*. Byla vydána v Moskvě a připravil jl kolektiv sovětských autorů. Autoři monografie na příkladech dokazují, že jakýkoli odklon od osvědčených marxlsticko-lenin­­ských zásad v národnostní otázce nezbytně vážně poškozuje přátel­ství národů socialistických států, jak o tom svědčí i velmocenská a šovinistická politika peklngského vedení. Zvláštní část monografie se zabývá úlohou a taktikou imperia­lismu a soudobého buržoaznlho stá­tu při řešení národnostní otázky. gonského režimu. Oznámil to na tiskové konferenci v Paříži mluvčí •vietnamského společenství* Nguy­­en-dfn-Thl. Předložil údaje z prvního doku­mentu, který se podařilo dopravit ze Salgonu po podpisu dohody o ukončení války a obnovení míru ve Vietnamu. Tento dokument pode­­psail 20. února vězňové z Jlhoviet­namské věznice Poulo-Condore. Ve věznici je 9850 Udí, z toho 1118 žen. MOSKVA — Celkovým nákladem 422 mil. výtisků vyšla dosud díla Vladimíra Iljlče Lenina v Sovět­ském svazu. Jeho jednotlivé práce byly vydány podle posledních úda­jů celkem 11 455krát ve 102 jazy­cích. TOKIO — Do japonského přísta­vu Jokosuky včera vplula americ­ká atomová ponorka Queenflsh. Od roku 1968 je to už 92. americká po­norka na atomový pohon, která kotví u japonských břehů. Z toho jich 66 bylo právě v Jokosuce, kde je jedna z největších základen vá­lečného námořnictva USA na Dál­ném východě. WELLINGTON — Jugoslávský mi­nisterský předseda Džemal Bijedtč včera přiletěl na oficiální návště­vu na Novém Zélandě. Vzápětí po příjezdu do Wellíngtonu Jednal čtyřicet minut s novozélandským premiérem Normanem Klrkem. KÁHIRA — Z návštěv Jugoslávie, Bulharska, Rumunska, ČSSR a NDR se vrátil zpět do Egypta první ta­jemník Ov Arabského socialistic­kého svazu Sald Marií. RÍM — Západoněmecký presi­dent Gustav Helnemann Jednal ve středu s Italským presidentem Gtovannlm Leonem o bilaterálních stycích a o evropských otázkách včetně ožehavých měnových pro­blémů. VÍDEŇ — Laviny v Rakousku sl letos vyžádaly už 37 lidských ži­votů. Za upivnulých 13 let zahy­nulo v Rakousku pod lavinami 136 lyžařů. Ve Švýcarsku přišlo v uplynulých 30 letech tímto způso­bem o život 750 lidí. BUENOS AIRES — Přes tři tisí­ce argentinských policistů, kteří ve středu ve městě La Plata 60 ki­lometrů jižně od Buenos Aires ob­sadili policejní ředitelství na pro­test proti svým nízkým mzdám, se včera ráno vzdaly vojenským Jednotkám. KÁHIRA — K jednání o nebez­pečné situaci, jež vznikla v dů­sledku nových dodávek americ­kých zbraní Izraeli, přijell do Ká­hiry ministři zahraničních věcí Saúdské Arábie a Somálska. DILLI — Indie poskytuje Bangla­déši velkou pomoc při budování zá­kladů její ekonomiky. Jen za po­slední tři měsíce dodala Bangladé­ši 18 000 tun uhlí a 2700 tun dal­ších potřebných surovin. Oznámil to v Indickém parlamentě ministr dopravy Radž Bahádur. V součas­né době dopravuje Indie po řekách do Bangladéše pravidelně uhlí, ju­tu, dřevo a další materiál. DJAKARTA — Dosavadní índo­­néský president generál Suharto byl včera jednomyslně zvolen na další pětileté období do této funk­ce. Novým lndonéským vicepresi­dentem se stal nynější státní mi­nistr financí Hamengkubuwono. Stalo se ve světě Americké veto panamské rezoluci PANAMA (čtk) — »Spojené státy uplatnily veto proti rezoluci, podporující pamanskon věc, alo celý svět vyslovil veto Spojeným státům,< prohlásil panamský ministr |uan Tack v závěrečném pro­jevu na zasedáni Rady bezpečnosti OSN. .Poděkoval všem členům Rady bezpečnosti, kteří hlasovali pro panamskou rezoluci — SSSR, Gui­nea, Peru, Keňa, Súdán, Indie, Ra­kousko, Francie, Jugoslávie, Indo­nésie, ČLR a Austrálie. Jediná Bri­tánie se zdržela hlasování. Na stranu Panamy se postavili ve všeobecné rozpravě všichni zá­stupci latinskoamerických států. Rezoluce, Jejíž přijetí USA svým vetem znemožnily, vyzývá Pana­mu a Spojené státy bezodkladně •uzavřít novou spravedlivou do­hodu o Panamském průplavu, která by zavedla skutečnou svr­chovanost Panamy nad celým je­jím územím*. VOJENSKÉ SOUDY V AKCI NEW YORK (čtk) — Za svůj od­por proti americké válce ve Viet­namu stane začátkem dubna před vojenským soudem ve Fatrbornu (stát Ohio) vojenský lékař, poru­čík letectva B. Ashley, který žádal o propuštění z vojenské služby. Když byla jeho Žádost zamítnuta, odmítl plnit své povinnosti. Vojenské úřady hodlají vést také disciplinární řízeni proti americ­kým zajatcům, kteří v zajateckých táborech ve VDR vytvořili mírový výbor, Jenž se v červnu 1972 obrá­til na americký Kongres s poža­davkem ukončit válku. Soudy v řadě amerických měst kromě toho vedou procesy proti mladým Američanům, kteří odmít­li nastoupit do vojenské služby, aby nemuseli bojovat ve Vietnamu. Jak oznamuje list St. Louis Post- Dlspatch, bylo už k různým tres­­tům odsouzeno 1842 Američanů, kteří odmítli se podílet na agresi T Indočíně. V roce 1903 vnutily USA Pana­­mě dohodu o »věčných právech* na pásmo průplavu. Americký de­legát se v projevu na zasedání Rady bezpečnosti netajil tím, že USA sl chtějí ponechat kontrolu nad průplavem — zejména Jeho »provoz a obranu* stůj co stůj. V pásmu Panamského průplavu o rozloze azi 1800 km* jsou ame­rické vojenské základny, výcviko­vá střediska a hlavní štáb ame­rických ozbrojených sil pro Ka­ribskou oblast. Pásmo dělí Pana­mu na dvě části. Předseda pa­namské vlády generál Omar Tor­­rijos je označil za »koloniální en­klávu USA na panamském území«. S abstenceml USA, Británie a Francie přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci, Jež vyzývá státy zamezit činnost mezinárodních monopolů, které se »úmyslně po­koušejí vykonávat nátlak na latin­skoamerické státy* a vměšovat se do jejich vnitřních záležitostí. Kategorické NE! BEJRÜT (čtk) — Palestinský od­boj odmítl kategoricky jakoukoli účast na Incidentu v jihovýchod­ním Libanonu v oblasti západní Bakat, při němž skupina ozbroje­ných mužů napadla hlídku liba­nonské armády. Na místě přepadu byl zanechán samopal s nápisem, že Je majetkem odbojové organiza­ce »všeobecné velení*. Kapitán Ah­mad Džlbrll, který je vůdcem této malé palestinské odbojové skupi­ny, kategoricky popřel, že by měla něco společného s tímto činem. Podle kapitána Džlbrlla jde o pro­vokaci, jejímž cílem je vyvolat bratrovražedné boje mezí libanon­skou armádou a palestinskými par­tyzány. reportáž D euitlletka ve Zbraslavi není velká: len 250 láků v deseti třídách celkem IŠestka Je stínů ročník, má paralelku) a čtrnáctl­­členný učitelský sbor t s vycho­vatelkou drultny. Vedoucí úlohu strany představuje Je/Í jediný člen a druhý nejstarší učitel, ře­ditel Josef Cernohlávek. Ředitelu­je tu ul šest roků, kantor, vůbec ne «zdeůřednU a mentorský, na­opak plný Itvota a chuti do prá­ce. Jistá proto má t Škola dobré výsledky. Průměry známek jsou sluSné a al na skutečné výjimky končí školu všichni láci v deváté třídě, přestále občas někdo pro­padne. Ze čtrnácti přihlášených na výběrové školy byli lont při­jati všichni láci. »Kdybych se podruhé narodil, Sel bych bez zaváháni učitelovat zas,« prozrazuje soudruh ředitel. »Učitelovat, ne ředitelovat,« po­dotýká, »mám práci s dětmi rád, a ředitelování, to ul není ono. Ve třídě je to docela jiný pocit: vi­díte, Jak na vás reagují, utváříte jejích «duši«, cítěni, jistě, podle toho, kolik jím člověk dává sám ze sebe. Děcka poznají hodně-ll umíte, máte-lt rád svůf předmět i je. Jsou důkladnější kontrolou nel Inspekce. »Učitel vlastně pro ně před­stavuje livot a všechny dobré vlastnosti: pravdu, čestnost, přes­nost, spolehlivost,« zamyslí se, »a kdyl lácí vtdí, že učitel bere věci válně, i tu docházku a kon­trolu, získá st je. Pak má auto­ritu. Ale musí své svěřence také dobře znát a sám se učtt — z kníh l ze llvota — to jim impo­nuje. Já bych sl třeba nedovolil, přestole stejnou látku vykládám ul pokolikáté, přijít do třídy ne­připraven. Vidy jsou nové věci- a kaldý kolektiv jinak reaguje.« tosef Cernohlávek učí ul 28 J let. Kolik děti mu prošlo za tu dobu pod rukama? Tak třt a půl al čtyři tisíce. V kaldém za­nechal kus sebe, svého postoje k livotu, přesvědčeni. Dodnes se k němu hlásí jako dospělí — a říkají: »Vzpomínáte, soudruhu ře­diteli, tehdy.. .?• Začínal jako docela mladý kan­tor po osvobození v Deblíně, a kdyl bylo třeba pomoct v pohra­ničí, hlásil se na Moravskokrum­lovsko. »Doslova jsem o Krumlo­vě tehdy skákal přes ruiny,« ří­ká. A pak vzpomíná, lak ho po­slali do Bačtc; je to z Krumlova takových třicet kilometrů. »Auto­busy jezdily jen spoře, a tak jsem to vzal pěšky, sebou jen ne/nutnějšl a v kapse krajíc chle­ba se sádlem — no co, byl jsem mladý. Dodnes na to vzpomínám. Snad bych si i vybavil všechny vesnice, kudy jsem prošel.« Následovaly další školy: v Hro­tovicích chytl od děti záškrt — očkování ještě nebylo, a potom Rouchovany, Kadov, Polanka, šel všude, kde ho bylo třeba. V Kr­­hově neměl ani elektřinu a kdyi kat pro věc,« odpovídá soudruh Cernohlávek. »Za tu dobu, co učím, se ml nejlépe osvědčila ná­zornost.« Kdyl pomůcky nestačí, udělá sl je sám. Ke kaldému článku učebnice sestavuje dopl­ňující materiál, shání a lepí, stříhá a kreslí, a pak: překuape ní v hodině. Děti jsou zvědavé, ptají se a zkušený učitel je má, kde chtěl. Nenápadně «ťukne« na gramatiku, tam na slovíčka, při­dá tvar v minulém čase, v pří­štím, al se látka procvičí tak, že děti jsou schopny původní ruský text přeloltt z češtiny i vlastní­mi slovy do originálu. To je smysl hry, vyučováni, do něhot se zapojí celá třída, a děti se neunaví. Nic prý to není, len na to přijít. «Učitel by měl hodně studovat a znát, myslet na svou práci a vymýšlet způsoby, které by děti zaujaly,« říká. »A stále vědět, tak se mu připravují. To je kontrola, zda učí zajímavě. Pravda, piánu je zapotřebí, jenle to není všech­no. Zvykl jsem sl s dětmi na pě­ti—osmiminutovou rozcvičku na začátku kaidé hodiny. Tím je »přeladím« z předcházejícího předmětu a současně vidím, jak je kdo připraven, leden dostane otázku, jiný zodpoví nepravidel­ný tvar. Někdy zkouší celá třída dua—tří láky u tabule — kaldý byly závěje, třeba týden nepřišla pošta. Jindy bydlel ve světničce, kde mu do rána zamrzlo péro s inkoustem v kalamáři. Ale vzpo­míná rád na ta »učednlcká« léta, Z TISKU Ito TISKU------------------------­ Uveřejněné dokumenty o »volání světového kongresu mírumilov­ných sil za mezinárodní bezpečnost a odzbrojení, za národní nezávis­lost, spolupráci a mír na říjen letošního roku do Moskvy upoutávají zájem nejširšlch kruhů mezinárodní veřejnosti. Sovětští lidé aktivně podporuji výzvu k uspořádání tohoto kongresu formulovanou na me­zinárodní poradní schůzce, kleré se zúčastnili představitelé 40 me­zinárodních a 81 národních organizací. Tato podpora vychází z pochope­ní významné úlohy veřejnosti při řešení mezinárodních problémů současnosti. Komunistická strana Sovětského svazu, která se řídí Le­ninovým odkazem, vždycky vychá­zela z toho, že nejen vlády, ale 1 národy se mohou a musí aktivně podílet na řešení těchto problémů, tím spíše, Jde-11 o válku a mír. V bojí za mír už bylo dosaženo významných úspěchů. Byla zasta­vena válka ve Vietnamu, kde se agrese Imperialistů setkala s drti­vým odporem. Nemálo bylo vykoná­no pro uvolnění mezinárodního napětí v Evropě — tady se setká­vá se stále větším porozuměním zásada nedotknutelností hranic vy­týčených po druhé světové válce, americké vztahy byly do značné míry normalizovány. Mezi SSSR a USA byla uzavřena dohoda o ome­zení strategického Jaderného vy­­zbrojování. Valné shromážděni OSN Stále ještě trvá nebezpečí jaderné­ho konfliktu. Stále ještě trvají ohniska války, především na Střed­ním východě, kde izraelští agre­soři nadále okupuji obsazená arab­ská územi. Stále ještě trvá válka v Kambodži a ve Vietnamu saigon­ské loutky povzbuzované americ­kými chlebodárci narušuji paříž­ské dohody. Pokračuje se v horeč­ném vyzbrojovánl rozpoutaném Im­perialisty. V Africe stála ještě řá­dí portugalští kolonizátori a jiho­afričtí rasisté. Proto Je tím důležitější znásobo­vat úsilí národů v boji za mír a všestranně rozšiřovat jeho frontu. Právě tento cíl sledují účastnící mezinárodní poradní schůzky, kte­ří vyhlásili, že světový kongres mírumilovných sil bude nejenom projevem mohutného hnutí, které už dnes mobilizuje a sjednocuje národy, ale také výchozím bodem nového, ještě většího rozvoje mí­rového hnutí. S Iniciativou uspořádání tohnto kongresu přišla Světová rada mí­ru. Cílem kongresu |e další rozvoj společných akci všech veřejných sil, které v podmínkách uvolňová­ni mezinárodního napětí |sou ochotny přispět svým přínosem k zajištění mfru, bezpečnosti a nezá­vislosti národů. (Podle sovětské Pravdy sks) přijalo rezoluci o nepoužívání síly v mezinárodních vztazích a o zá­kazu použití jaderných zbraní na věčné časy. Přijalo také rezoluci o svolání světové konference o od­zbrojení a vytvořilo výbor pro pří­pravu této konference. vyhlašuje se nepoužívání síly a Jak zdůrazňují ve *vé výzvě hrozby silou ve vztazích mezi stá- účastníci mezinárodní ty, šíří se hnutí za celoevropskou schůzky, dosažené úspěchy poradní však bezpečnost a spoluprácí. Sovětsko- nestačí k zajištění trvalého míru. Boj za mír je věcí všech a každého 2 • ROVNOST • 23. března 1973 Vzpomínáte si, soudruhu řediteli? kdy měnil místo jen s kolem a kufříkem v ruce, na dětí i lidi z pohraničního Krumlovská, ješ­tě teď st tam občas vyjede — jen tak, pro vzpomínku. Ten pohyb z ledně školy k druhé, noví lidé, nové poměry mu přinesly mnoho zkušeností; tělí z nich dodnes. Teď učí ruštinu a němčinu na Zbraslavi a má velmi pěkné vý­sledky. jeho Škola se čestně umísťuje na olympiádách ruské­ho jazyka, lejíl letos jtl třetí ročník tradičně vyhlašuje komise ruského jazyka při OV SCSP pro láky osmých tříd, aby tt nejlep­­ši soutěliU v ukázkách, jak do­vedou rusky mluvit, čist, překlá­dat i jaké mají znalosti o SSSR. Pušktnův památník s perfektním vystoupením ruské recitace před sovětskými hosty je ul ná­a ročnější, ale jeho láci st troufa­jí i na to. »feni snadné získat spontánní *■ zájem, tím méně úsilí dětí. V tom věku samy nevědí, čí jsou a lotroviny jsou jim milejší nel nějaké výsledky. Jak to dělá? «Zálell na způsobu, jak dětí zls­můle pololtt jakoukoliv otázku z probrané látky. Příště se vy­střídají. Je to spravedlivé, celá třída aktivně pracuje a já mám kontrolu. Také občas píšeme pro­věrky: mini — namátkově, midi — jednou za 14 dní a maxi — před pololetím.« Zbraslavský ředitel, učitel ko­munista, člen okresní školské ko­mise Brno-venkov a komise ruš­tiny při OV SČSP, okresní meto­dik ruského jazyka, pomáhal za­kládat kdysi kroulky lidových kursů ruštiny a teď vede jil 18 let kabinet při okresní pedago­gické radě. Školí učltele-nestra­­nlky na «své« škole a ítvot vě­nuje práci pro socialismus. Soudruh ředitel Cernohlávek. «Dělám jen docela samozřejmé věci,« povídá, «všude je přílelt­­tost ukázat, jak co stojí. I v se­­beodbornějším předmětu. Stačí stručné dvě—tři věty ve vhodný okamttk. Jen sl všímat a promys­let. Tím se ovlivni děcka někdy víc. net referátem — a učí je do­mýšlet ...« Chcete vědět, jak vypadá vzor­ný učitel? (zn) útok na c-130 Výr očí CKD Blonsko WASHINGTON (čtk) — Dva li­byjské bojové letouny typu Mira­ge zaútočily ve středu večer na americké vojenské letadlo C-130, které mělo na palubě elektronic­ká zařízení ke špionážním úko­lům. Americké letadlo nebylo zasa­ženo, protože se mu podařilo skrýt se za mraky. Letadla s tímto za­řízením létají poblíž území cizích států a zachycují citlivými pří­stroji Jejich radarové signály a rádiové vysílání. Spojené státy vyslovily Libyi ostrý protest. Oznámil to mluvčí amerického mi­nisterstva zahraničí. Po nedávném sestřelení libyj­ského dopravního letounu nad St­­najskou pouští nyní libyjská le­tadla hlídkují pravidelně nad Středozemním mořem a pátrají po Izraelských stíhačkách. /Dokončeni ze str. l.J zaznamenaly velký úspěch bla­nenské typy kulových uzávěrů zemního plynu. Podnik je dodá­vá pro plynovody na území SSSR, nemalou měrou se však jimi podílí 1 na výstavbě tran­zitního plynovodu. Jedním z po­sledních nových druhů výrobků blanenských konstruktérů strojařů jsou stroje na opraco­a vání kamene a třídičky a balič­ky vajec, které vyrábí pobočný závod CKD v Letovlcích. V besedě se novináři Infor­movali o nejvýznamnějších úko­lech, před nimiž podnik stojí ve zbývajících letech pětiletky. Patří k nim např. dodávka uni­kátních reverzních turbín pro vodní dílo Dalešice a pro vodní elektrárny Cierný Váh, Liptov­ská Mara a Dlouhé Stráně, i vý­znamné dodávky turbín do za­hraničí. Podobně náročná výro­ba očekává podnik 1 na úseku výroby karuselů, kulových uzá­věrů, cirkulačních čerpadel pro primární okruhy jaderných elektráren s řízeným průsakem atd. Prozradil tajemství WASHINGTON (čtk) — Amerifcký koncern International Telephone and Telegraph (ITT) nabídl Nixonovő vládě milión dolarfi na finan* covóní »Jakéhokoli plánu«, Jímž by se zabránilo v roce 1970 volbé Salvadora Allenda chilským presidentem. Vypověděl to bývalý ředi­tel americké ústřední zpravodajské služby CIA John McCone před pod­výborem Senátu USA pro záležitosti mnohonárodních společností. McCone, který odešel v roce 1965 z CIA a stal se členem správní ra­dy ITT, řekl, že informoval o nabídce firmy tehdejšího ředitele CIA Richarda Heimse, který mu přislíbil »urCité úsilí« americké tajné slažby k ovlivnění voleb v Chile. BUDE I LUXUSNÍ TREBtC fuj) — Někteří spo­třebitelé již několikrát vyslovili přání moci sl koupit také lu­xusní obuv. Od přání k reali­zaci není daleko. V Závodech Gustava Klimenta v Třebíči již připravují zřízení samostatné dílny, kde budou luxusní obuv vyrábět. Dílna má zahájit výro­bu v průběhu druhého čtvrtletí. Stoprocentní manželství... To tvrdily o soužití Lojzy š Ire­ny všechny sousedky. Ze šest let, co v domě bydleli, nebyl u nich běžný křik ani přestavování nábyt­ku v nočních hodinách, lnu, sto­procentní manželství. Když Lojza myl v bytě okna, občas se některá ze sousedek zastavila a pronesla: •Vy Jste, pane Alois, zlatej člověk, kdepak ten můj, ten by na takovou práci ani ne mákl.« Lojza se Jen usmál a odpověděl: »Ale jděte, mu sím přece Irence trochu po­moci, vždyf má s dětmi tolik prá­ce.« Leč v posledních letech sou­sedky provázely svoje poznámky na Lojzovu pracovní horlivost po­divným úsměvem, který sl nedo­vedl Lojza dobře vysvětlit. Nepře­mýšlel však o tom a pomáhal své milované v domácnosti dál. Až ne­dávno se mu v hlavě rozjasnilo. Ale nepředbíhejme. Z ničeho nlo Lojzovi utekla žena. Vzala děti, posbírala svršky a okamžitě poda­la návrh na rozvod manželství, v němž se vylíčila jako chuděra, Úpi­ci pod tíhou domácích prací a trpící manželovou nevšímavostí ve všech oblastech života. Předsedky­ně senátu sl po přečteni návrhu Ireny umlňovala, že jejímu manže­lovi domluví, aby doma trochu po­mohl a vyhověl manželce 1 v ostat­ních přáních. Takové manželské rozpory se přece dají urovnat. Pro­to se po zahájení jednání Lojzy ze­ptala, proč doma trochu nepomů­že při domácích pracích. Lojza kajícně odpověděl: »Já vím, že toho má Irenka moc, jen­že když přijdu utahaný z práce, stačím Jen vyprat, uklidit a umýt nádobí.« Soudkyně sl v prvé chvíli myslela, že Lojza nevhodně vtipku­je a proto byl pochopitelný Její dotaz, co je na těchto slovech prav­dy. Lojzova žena s nepříliš skrý­vaným hněvem odvětila: »Jo, to on dělá, ale nepomáhá při vaření.« Lojza, který chtěl, aby se manžel­ka k němu vrátila, sliboval I to, že začne vařit, jen žádal, aby z počátku byla vůči němu shovívavá, nebot on sám nemá ještě potřebné zkušenosti v kuchařském umění. Ale Irena zůstala neoblomná a trvala na rozvodu. Senát tedy za­čal prošetřovat jejich manželské soužití a Lojza se nestačil divit. Teprve tehdy pochopil co zname­naly podivné úsměvy sousedek. Pro ně tútlž nebylo žádným tajem­stvím, že už delší dobu — zatím co Lojza byl v práci — navštěvoval v bytě pani Irenu jeden kamarád. To také vysvětlovalo, proč drahé man­želce nezbýval čas na vaření. Lojza však ani po těchto zvěs­tech nesouhlasil s rozvodem. Lpěl na dětech, a proto se chtěl za kaž­dou cenu s manželkou usmířit. Před soudem se mu to nepodařilo, ale přesto mu ještě zůstala nadě­je. Návrh na rozvod byl totiž sou­dem zamítnut, nebof manželčiny stížnosti nebyly pro rozvod dosta­tečným důvodem , (kt) §

Next