Rudé Právo, květen 1954 (XXXIV/119-149)

1954-05-26 / No. 144

Mimořádné zasedání Světové rady míru BERLÍN 25. května (Od zvláštních zpra­vodajů ČTK — V úterý 25. května pokra­čovalo ve slavnostně vyzdobené kongresové hale ministerstva financi Německé demo­kratické republiky druhý den mimořádné zasedání Světové rady míru. Deleg'áti disku­tovali, k prvnimú bodu jednacího pořadu: zákaz atomových a vodíkových zbrani. Prof. * * chirurgie na athénské universitě P. Kokkalis ujistil přítomné, že lid jeho ze­mě podporuje usnesení Světové rady míru, která žádají zákaz atomových zbraní, mí­rové sjednocení Německa a mír v Koreji a Indočíně. •Bulharský akademik Li Stojanov mluvil o přirozené touze národů po svobodě, vlast­ní svrchovanosti a nezávislosti. »Američtí Imperialisté nazývají tuto touhu komunistic­kou propagandou, ačkoli je známo, že ná­rody odedávna bojovaly za svobodu, zejmé­na pak v 19. století, kdy se naprosto nedalo hovořit o komunistické propagandě,« řekl profesor Stojanov. President Německé akademie věd a před­seda Německé rady míru prof. W. Friedrich ve svém projevu navrhl jménem německých obránců míru, aby první týden v září tohoto roku, ve kterém uplyne 40 let od vy­puknutí první světové války a 15 let od vy­puknutí druhé světové války, byl prohlášen Světovou radou míru za Týden míru, v němž budou pořádány přednášky a kulturní pod­niky k široké populárisáéi humanitních myšlenek. Náměstek generálního tajemníka Japon­ského výboru obránců míru Kenjuro Jana­­gida hovořil o následcích amerických poku­sů s vodíkovou pumou v Tichomoří. Ještě dnes se nad Japonskem objevují mraky ra­dioaktivního prachu. Japonští rybáři musí dodnes vyhazovat do móře své úlovky, pro­tože ryby jsou zasaženy radioaktivním zá­řením. Americké pokusy přímo ohrožují vý­živu japonského lidu, který je do značné míry. odkázán na rybí maso. Další řečnici, libanonský lékař Geórges Hanna a M. Amine (Sýrie), odhalili machi­nace amerických, anglických a francouz­ských imperialistů, kteří chtěj! využít arab­ských zemí jako základen proti Sovětskému svazu a demokratickým zemím. Finský profesor matematiky Felix Iver­­sen promluvil o tom, jaké katastrofální ná­sledky by mělo použiti vodíkových a jiných nukleárních zbrani ve válce. Navrhl pak, aby Světová rada míru organisovala na ce­lém světé kampaň pod heslem:/ zabránit, aby soudobá válečná technika vedla ke zniče­ní lidstva. Americké experimenty s vodíkovými zbra­němi v Tichomoří podrobil kritickému roz­boru s hlediska mezinárodního práva pro­fesor -Hemriah Brandweiner (Rakousko). Dospěl k závěru, že tyto pokusy jsou v pří­mém rozpora se všemi ustanoveními mezi­národního práva. Generální tajemník Mezinárodního svazu studentstva Jiří Pelikán uvedl, že mladou inteligenci v kapitalistických zemích nezne­pokojuje jen nedostatek hmotných prostřed­ků ke .studiu, ale i hrozba, že výsledky tvůr­ci práce vědců a techniků mohou být zni­čeny nukleámírfii zbraněmi. Ujistil členy Světové rady míru, že studenti a student­ské organisace budou dále rozvíjet akce za zákaz atomových a vodíkových zbraní. Dále byl přečten dopis Wilhelma Elfese, předsedy Západoněmeckého výboru obránců míru, který je na návštěvě v Sovětském svazu. Wilhelm Elfes píše, že' se přesvědčil o míramilovnosti sovětských lidí, a vyzývá delegáty, aby tento poznatek rozšířili ve všech zemích. Předsedající Eugenie Cottonová promlu­vila na závěr dopoledního zasedání o boji žen proti zbraním hromadného ničeni. Před odpolední schůzí plena se sešli dele­gáti v jednotlivých komisích. Českosloven­ský lid zastupují v politické komisi mimo­řádného zásedáni Světové rady míru Anež­ka Hodinová-Spurná a profesor J. L. Hro­mádka, v organisační komisi dr. A. Horák a V. Bouček, v kulturní komisi akademik J. Mukařovský. Na odpoledním zasedání plena nejprve po­zdravil mimořádné zasedání SRM předseda Mezinárodního svazu zaměstnanců v chemic­kém průmyslu F. Bozsoki. Zdůraznil, že děl­níci chemického průmyslu stojí dnes pevněji n.ež dříve v praních řadách mírového hnutí a plně podporuji Světovou radu miru. Redaktor časopisu dánských rolníků T. Christensen hovořil o hnutí dánských obrán­ců míru a o jejich úspěšném úsilí zburcovat lid této země proti remilitarisaci západního Německa a proti hrozbám nukleárními zbra­němi. Rumunský delegát profesor L. Rada­­ceanu ve svém příspěvku vysvětlil, proč ru­munský lid má životni zájem na uskutečně­ní sovětského návrhu o kolektivní bezpeč­nosti v Evropě. Pak byla uvítána delegace sudánských bo­jovníků za mír, jež právě přijela do Berlina a jejíž vedoucí Ahmed Taher Zarouk zaujal místo v předsednictvu Světové rady míra. Potom promluvil profesor neurologie An­gel Camarotta (Argentínai o mírovém hnu­tí argentinského lidu a lidu zemí Latinské Ameriky. Všichni členové Světové rady míra a hos­té s velkou pozorností naslouchali projevu sovětského spisovatele N. Tichonova. Ticho­­nov hovořil o nesmírných možnostech míro­vého využití atomové energie, která však zatím ještě ohrožuje lidstvo. Dnes se proti nukleárním zbraním staví nejen Džavahar­­la! Nehru, profesor Einstein, ale i Winston Churchill, generální tajemník OSN Ham­marskjöld a papež Pius XII. Američané při­znávají, že vývoj nukleárních zbraní dospěl do takového stadia, že nepřináší již politic­ké výsledky. Když pak uvedl, že Sovětský svaz vynaloží všechny síly, aby dosáhl zá­kazu atomové zbraně, že sovětští vědci se přičiní o nejširší mírové využití atomové energie, byl nejednou přerušen bouřlivým potleskem. Emilio Šeřeni, bývalý italský ministr, se zabýval mírovým hnutím v Itálii a uvedl, že tentokrát se ani papež Pius XII. neod­vážil odmítnout návrh P. Togliattiho na po­řádání společných akcí komunistů, socialis­tů a katolíků za zákaz vodíkových pum. Posledním řečníkem druhého dne zasedání byl spisovatel Jean Paul Sartre. Ve svém projevu zdůraznil, v čem tkví nepřemožitel­ná síla osvobozeneckého boje národů — ve spravedlivé věci osvobozeneckého hnutí. Dá­le poukázal na cynickou a zhoubnou menta­litu těch Američanů, kteří sami říkají: »My raději svrhneme atomovou bombu, než by­chom mobilisovali svá pozemní vojska.« Atomová energie ohrožuje lidstvo i tehdy, neni-li použito těchto zbraní —■ pravil fran­couzský spisovatel. Musíme proto vytvořit širokou jednotnou frontu proti atomové zbrani. Projev předsedy Britského výboru obránců míru D. N. Pritta Předseda Britského výboru obránců miru D. N. Pritt ve svém projevu nastinii otázky, před nimiž stojí bojovnici za mír a podrobně se zabýval čtyřmi otázkami: Problémem od­zbrojení, otázkou Německa a bezpečnosti Evropy, problémem Dálného Východu a bez­pečnosti Asie'a významem rozšíření kulturní a obchodní výměny pro mezinárodní vztahy. Bouřlivý růst válečných výdajů — řekl D. N. Pritt — nás žene stále bliže k válce tak, jako nás úsilí světového hnuti 'za mír a jeho obránců ve všech zemích stále více přibli­žuje k míru. Je to velmi nebezpečná bilance, která má tragický charakter. My všichni se musíme spojit, aby miska vah, na niž jsou zájmy lidstva, míru a života, převažovala. I když je to strašné — řekl Pritt — horeč­né zbrojení bude pokračovat do té doby, do­kud veřejné minění nedonutí vlády, aby od něho upustily. Nejlepším způsobem, skonco­vání s horečným zbrojením by nepochybně bylo dohodnuté mnohostranné a současně kontrolované odzbrojení. Myslím, že nikdo nepochybuje o tom, že takovéto opatřeni je technicky zcela možné. Nikdo nepochybuje o tom, že bude-li síly veliké vůle stamilionů lidí bojujících, za mír použito bez výjimky vůči všem vládám, které provádějí horečné zbrojení, vytrvale a s náležitou energií, kte­rá může donutit tyto vlády, aby se jí podro­bily, bude jednání nejen zahájeno (a bylo již zahájeno),. nýbrž bude prováděno s upřím­ným přáním dosáhnout úspěchu i v tomto. př pádě. A toto jednání skutečně skonči s úspěchem. Nesmíme klesat na mysli, když vidíme, jak některé mocnosti a určité vlivné kruhy zabraňují přijetí řady návrhů a po­žadavků směřujících k odzbrojení. Aby bylo dosaženo úspěchů, je zapotřebí nátlaku ve­řejného mínění, hnuti obrovských mas oby­vatelstva. Toto hnutí nyní narůstá. Naše hnutí za mír pomáhá v jeho růstu a rozvoji. Budeme-li tedy postupovat rozumně — me­tody a způsoby naší činnosti vytyčíme v nej­­bližších několika dnech na zasedáni — doká­žeme dosáhnout nejen toho, aby bylo zahá­jeno rozsáhlé, vážné a upřímné jednáni, nýbrž také toho, aby toto jednání skončilo úspěšně. • Pritt se dále zabýval otázkou atomové a vodíkové zbraně. Použiti této zbraně jé po­rušením mezinárodního práva, válečným zlo­činem a zločinem proti lidskostí. Jak ato­mová, tak i vodíková puma jsou zbraněmi hro­madné zkázy, které ničí všechno bez výjim­ky a působi přitom na obrovských rozlo­hách. Očinek radioaktivních paprsků při výbuchu těchto pum může mL jak bezpro­střední vliv na lidský organismus, tak i váž­né následky v budoucnosti. V jakém postavení s hlediska mezinárod­ního práva jsou ti, kdo se uchylují k použí­vání této zbraně? « ’ Mezinárodni právo je velmi důležitým či­nitelem. Po staletí pomáhalo řešit otázky ve­dení válek s výjimkou barbarských metod jejich vedení. Neztratilo význam ani dnes, kdy snaha některých vládnoucích kruhů o použiti krutých barbarských metod vede­ní války stále vzrůstá. Zejména vzrostl význam mezinárodního práva a jeho autorita po norimberském pro­cesu, kdy mezinárodni právo bylo doplněno t. zv. Norimberskou chartou. Je v ní ob­sažena jedna z nejdůležitějších zásad mezi­národního práva. Cílem válečných operací je rozdrceni sil nepřítele a -nikoli poškozeni občanů válčících zemí. Zničení života a ma­jetku, kromě toho, co je nezbytné k dosa­žení tohoto cíle, je nezákonné. Zejména ne­zákonné je způsobeni škody nebo utrpěni těm, kdo se válečných operaci neúčastní. Z mho zcela jasně vyplývá, že atomová a vodíková puma jsou zbraněmi, jejichž po­užiti je nezákonné. Je nutno uznat, že kdyby spojenecké moc­nosti nedosáhly v druhé světové válce ví­tězství a ti, kdož jsou odpovědni za použiti dvou atomových pum v Hirošimě a Naga­saki by byli obviněni z válečného zločinu a ' zločinu proti lidskosti a postaveni před Me­zinárodni tribunál, jak tomu bylo v Norim­berku, nemohli by se vyhnout nejpřísnější­mu rozsudku. Proces s nimi by byl ještě přísnější proto, že v době, kdy byly svrženy pumy, již bylo známo, že japonský císař souhlasil s kapitulací. Charta norimberského vojenského tribu­nálu se netýká základních zásad mezinárod­ního práva. Poskytuje pouze obsáhlé dodat­ky a, vysvětlivky k tomuto právu. První z nich, týkajíci se, definice válečných zlo­činů, hovoří o »vražděni civilního obyvatel­stva ... o zločinném vyhlazování měst, ves­nic, osad a o jiném ničení, které není odů­vodněno válečnou nutnosti«. Druhý se týká válečných zločinů proti lidskosti, »hromad­ného vyhlazováni civilního obyvatelstva«. To hlavní, čeho je nyní zapotřebí s prak­tického hlediska, je nalézt nejúspěšnéjší způsob k tomu, jak by se již procitlé masy obrátily na odpovědné vlády a žádaly sku­tečný zákaz zbraně hromadného ničení. Práce na vytvořeni takového veřejného míněni byla úspěšně zahájena uveřejněním Stockholmské výzvy v r. 1950, kterou po­­depsalo 500 milionů osob. Tato výzva po­žadovala absolutní zákaz atomové pumy jakožto zbraně teroru a hromadného vyhla­zování lidí. Pranýřovala také jako válečné­ho zločince vládu, která praní použila ato­mové zbraně. Toto hnuti vyvolané Stock­holmskou výzvou může být směle nazváno činitelem, který odvrátil použití atomových pum v Koreji. Jsme však ještě velmi daleko od úplné bezpečnosti v tomto směru. Na potvrzení těchto slov Pritt citoval zprávu bratři AIsopových v listu »New York Herald Tribune« z 12. května 1954, v níž se uvádělo, že před měsicepi navrhovaly americké štáby vojenského letectva a vojen­ského námořnictva svůj pián na »záchra­nu« pevnosti Dien Bien Fu tím, že by byly svrženy »taktické atomové pumy« na voj­ska obléhající tuto pevnost. Potom přešel k problému Německa. Při­pomněly že po skončeni druhé světové vál­ky byla mezi spojenci uzavřena dohoda o budoucnosti Německa a konstatoval, že tato dohoda byla přijata proto, aby byl za­jištěn mírový rozvoj všech evropských ná­rodů. Politika, kterou se nyní pokoušejí pro­vádět západní mocnosti, je politikou směřu­jící k remilitarisaci západního Německa a k zapojení této části Německa do slepova­ného agresivního »evropského obranného společenství«. Tato politika znemožňuje sjednoceni Ně­mecka, které si v té či oné formě přeje každý Němec. Vede. k prohloubení rozkolu Německa, zvyšuje neklid a válečné nebezpečí a od­poruje základním zásadám Charty OSN. Hlavní záminka, pod niž se tato politika provádí, spočívala původně v tom, že prý existuje nebezpečí uchvácení západní Evropy ozbrojenými silami SSSR a že prý je proto nut­no remilitarisovat Německo, jakož i jiné zápa­doevropské státy, aby bylo možno čelit této »agresi«. Jistou dobu se podařilo tím mnohé zastra­šit, i když k tomu nebylo důvodu — dnes však tomu nikdo nevěří, neboť není ani nej men­ších nážnaků, že by Sovětský svaz měl agre­sivní záměry. Je možno uvést výňatky z pro­jevů řady význačných protisovětsky naladě­ných politiků a vojenských činitelů Spojených států amerických, které tuto skutečnost při­znávají. Přiznávají to stejní lidé, kteří byli iniciátory politiky rémilitarisace západního Německa. Jediným cílem, k jehož dosaženi směřuje politika remilitarisace západního Ně­mecka, je ve skutečnosti příprava k válce proti Sovětskému svazu a lidově demokratic­kým zemím. Tato agresivní revanšistieká po­litika má podporu západních mocností. Právě v zájmu podpory této politiky zapadni spo­jenci ve skutečnosti sabotovali od samého za­čátku berlínskou konferenci ministrů zahra­ničních věcí. A skutečně, jak je možno vážně projednat otázku sjednocení Německa, když jedna strana trvá na pokračování v remili­tarisaci západního Německa, aby bylo možno rozpoutat válku v Evropě proti východním sousedům Německa? S touto politikou remilitarisace západního Německa musí být skoncováno. Pritt se dále zabýval problémy Dálného Východu a otázkami bezpečnosti Asie a zdů­raznil, že v Koreji a Indočině se obzvláště ná­zorně projevilo, k čemu vedla politika kolo­nialismu, prováděná po desetiletí. Těžko si lze představit, jak byly národy těchto zemí zotročeny, jak mnoho vytrpěly a kolik při­nesly oběti. Tyto národy však zároveň doká­zaly, že máji' obrovské možnosti k dosažení rozkvětu. Naším úkolem je pomocí jim v tom­to směru. Pritt se dále zabýval nutností bojovat fa uskutečněni požadavku, aby vláda Čínské lidové republiky byla uznána a aby zaujala své misto v Organisaci spojených národů. O úkolech, před nimiž stojí hnutí obránců míru, Pritt zdůraznil, že je nutné: dosáhnout zákazu zbraně hromadného ničení a značné­ho snížení ostatních druhů zbraní; bojovat za vyřešeni především nejdůležitějších problé­mů — otázek Koreje, Indočiny, problémů sjednoceni Německa; odstranit přehrady a obnovit styky a spolupráci mezi zeměmi na poli obchodu, vědy, umění, literatury, sportu atd. V našem boji je s námi převážná většina národů všech zemí — řekl v závěru Pritt. — Proto šťastná budoucnost, o kterou bojujeme, bude patřit nám. Provolání raněných válečných zajatců z Dien Bien Fu ŠANHAJ 25. května (TASS) - Vietnam­ská tisková kancelář uveřejnila provolání 11 raněných válečných zajatců z tábora č. 48 v Dien Bien Fu adresované francouzské de­legaci na ženevské konferenci: Vzhledem k vážným -následkům, které způ­sobilo zdrženi v jednáních o evakuaci raněných; vzhledem ke chvályhodnému úsilí lékařského personálu vietnamské lidové armády o zá­chranu našich životů za mimořádné těžkých podmínek: u vědomí velkomyslné politiky presidenta Ho Či Mina; 1. vyzýváme francouzský lid a všechny lidí dobré vůle, aby věnovali zvláštní pozornost otázce raněných v Dien Bien Fu; 2. požadujeme, abychom byli okamžitě eva­­kuováni. Prohlášení podepsali Marcel Lubeau, desát­ník z druhého praporu prvního koloniálního pluku paradesantních vojsk, Kristián Paris, vojín prvního praporu druhého pěšího pluku cizinecké legie, a j. Rovněž ranění zajatci z tábora č. 47 a z tá­bora ě. 29 v Dien Bien Fu poslali dopis francouzskému vrchnímu velitelství, v němž žádají, aby se francouzské vrchní velitelství ihned postaralo o evakuaci raněných. * ŠANHAJ 25. května (TASS) — Vietnam­ská informační kancelář oznámila, že vrchní velitelství vietnamské lidové armády povolilo dne 23. května letadlu francouzské meteoro­logické služby let nad Dien Bien Fu pro výzkum meteorologických podmínek. Téhož dne povolilo velitelství vietnamské lidové ar­mády francouzským lehkým letadlům pře právu 130 raněných válečných zajatců, pří slušníků francouzského expedičního sboru, z Dien Bien Fu. Zástupce vrchního velitelství vietnamské lidové armády plukovník Kao Van Khan odevzdal dne 23. května profesoru Huardovi odpověď vrchního velitelství vietnamské li­dové armády na protinávrhy velitelství fran couzského expedičního sboru ze 17. května. A 03409 300. výročí sjednocení Ukrajiny s Ruskem KYJEV 25. května (TASS) — Dne 24. května se v Kyjevě konala recepce uspořá- > daná vládou Ukrajinské SSR pa počest ná­rodního svátku — 300. výročí opětného sjed­nocení Ukrajiny s Ruskem. Na recepci byli přítomni členové a kandi­dáti předsednictva ÜV Komunistické strany Ukrajiny, členové vlády Ukrajinské SSR a delegace svazových républik. Mezi hosty by­­ly též delegace Sejmu Polské lidové repu­bliky a delegace Svazu kanadských Ukra­jinců. KYJEV 25. května (TASS) — Na počest 300. výročí opětného sjednoceni Ukrajiny s Ruskem se konala 24. května v malebném kyjevském okrese v Golosejevu slavnost po­loženi základního kamene k nové budově ky­­jevské státní university T. Ševčenka. Na shromážděni promluvil při položení zá­kladního kamene rektor této university Ale­xander Golik, president ukrajinské Akade­mie věd Alexander Palladtn, ministr kultury Ukrajinské republiky Konstantin Litvin, mi­nistr vysokých škol SSSR Vjačeslav Jelju­­tin. * Dne 24. května se v Kyjevě konala slav­nost položeni základního kamene k Vibrov­­skérou vítěznému oblouku na počest 300. vý­ročí' opětného sjednoceni Ukrajiny a Ruska. Na náměstí, kde konči silnice z Moskvy do Kyjeva, se shromáždily tisíce litu, ke kterým promluvil předseda Rady ministrů Ukrajin­ské SSR Niki-for Kalčen-ko. * Dne 24. května se v Perejaslavu-Chmelnic­­kém konalo velké shromáždění u příležitosti položení základního kamene k pomníku a odhaleni pamětní desky na počest 300. výročí opětného sjednoceni Ukrajiny a Ruska. Shromáždění se zúčastnily tisice pracujících. * Eden o stanovisku anglické delegace LONDÝN 25. května (TASS) — Anglická vláda vyslechla 24. května zprávu ministra zahraničních věcí Edena o, stanovisku, jež hodlá zastávat anglická delegace ná dalších schůzích ženevské konference o Dálném Vý­chodě. Jak oznamuje agentura Reuter, prohlašu­je se v diplomatických kruzích, že se Eden »domáhal od vlády souhlasu k pokračováni v pokusech dosáhnout na konferenci v Ze­névé uzavřeni miru v Indočině oez předběž­ných vojenských nebo diplomatických zá­vazků pro Anglii. Ačkoli se Anglie stala předmětem ostré kritiky se strany USA a Francie, odmítala Anglie až dosud přijímat jakékoli nové závazky v jihovýchodní Asii, než budou známy výsledky ženevské konference,« Vláda projednala vojenské otázky, který­mi se bude zabývat porada štábů pěti moc­ností — USA. Francie, Anglie, Australis a Nového Zélandu — jež mají být zahájeny vs Washingtonu 1. června. Zasedání Rady Ligy společností Červeného kříže OSLO 25. května (TASS) — Dne 22. květ­na se konala schůze výkonného výboru Li­gy společností Červeného kříže, na niž pyl m, j. projednán návrh resoluce předložený delegací americké společnosti Červeného kříže. V návrhu se žádalo, aby byla delega­ce Čínské lidové republiky na zasedáni Ra­dy Ligy důrazně varována, aby neopakovala zneužiti řádu Ligy, jehož prý se dopustila v loňském roce na schůzi Výkonného výboru v Ženevě, kde učinila politické projevy (když v říjnu 1953 navrhla, aby bylo odsouzeno po­užívání bakteriologické zbraně v Koreji Američany — pozn. red.). Anglická delegace předložila pozměňovací návrh, aby byla vyškrtnuta zmínka o Čín­ské lidové republice a aby se tak upozorně­ni vztahovalo na všechny delegace. Pro tu­to opravu hlasovalo 11 delegátů, 4 delegáti hlasovali proti a dva delegáti se hlasování zdrželi (SSSR a Čínská lidová republika). Resoluce delegace USA sklidila tedy ne­úspěch. " ♦ OSLO, 25. května (TASS) — Dne 24. května se po ■ slavnostním zahájeni konala první pracovní schůze 23. zasedání Rady Ligy společností Červeného kříže. Na schůzi byl schválen jednací pořad, do něhož bylo mimo jiné zařazeno projednávání japonského návrhu resoluce o zákazu atomové zbra-ně a švédského návrhu resoluce, která vyzývá k odzbrojeni a zajištění míru. Indická dele­gace přednesla návrhy dvou resoluci. V jed­né z nich se navrhuje vyzvat ženevskou kon­ferenci, aby okamžití zastavila válečné akce v Indočině. V druhé 'resoluci se navrhuje vyzvat všechny země, aby zakázaly použí­vání plynů a bakteriologické zbraně ve válce. Mluvčí čínské delegace o zavlečení polské lodi 2ENEVA 25. května (CTK) — Mluvčí čín­ské delegace na ženevské konferenci Huang Hua hovořil 22. května na tiskové konferenci v Ženevě i o posledním americkými letadly podporovaném pirátském činu čankajškovců v tajvanských vodách, jehož obětí se stala další polská loď. Huang Hua se postavil za stížnost polské vlády proti zavlečeni- polské nákladní lodi »Gottwald« a proti uvěznění její posádky. Poukázal také na to, že před půl ro­kem napadli a zadrželi čankajškovci jinou polskou loď »Praca«, která jo dosud i se svou posádkou a nákladem zadržována na Tajva­­nu. »Od roku 1950 se staly oběťmi tohoto pirátství lodě patřící Velké Britannii, Dán­sku, Norsku, Panamě, západnímu Německu a další,« řekl Huang Hua. Prvního prosince roku 1952 byla napadena dělovými čluny Čankajškovy kliky britská loď. Kapitán této lodi Robert Adams by] během palby zabit. K poslednímu pirátskému činu proti polské lodi došlo. 13. května, v době ženevské kon­ference. Nebyla to ovšem náhoda. Cílem to­hoto kroku podníceného americkými úřady je vytvořit napětí na Dálném Východě a zmařit snahy o snížení mezinárodního napětí, o/něž se usiluje na ženevské konferenci Tento incident je projevem toho. že americké úřady se pokoušejí zmařit normáin! rozvoj mezinárodního obchodu a pokračovat ve své agresivní politice na Dálném Východě. TĚLOVÝCHOVA A SPORT Ze zkušeností spartakiad pracovních záloh Po dobrovolné sportovní organisaci Slayia zahájili spartakiady žáci státních pracovních záioh. Minulou sobotu a neděli probíhaly okrskové spartakiady ve většině oblastí. Praž­ský oblastní výbor dobrovolné sportovní organisace pracovních záloh uspořádal okrskové spartakiady na třech místech — v Praze, Kladně a Nymburku. V průběhu spartakiad ve všech třech mís­tech se ukázala řada kladů. Pořadatelský se zhostilo svého úkolu nejlépe železniční uči­liště č. 1 v Nymburce, kde všichni pracovníci byli plně zapojeni do příprav a zajištěni prů­běhu spartakiady. Nejlépe provedli cvičeni žáci z učilišť: Neratóvice, Kolizi, odborné učiliště Stalingrad 22, Praga a Beroun. Nej­ukázněněji vystupovali chlapci z hornického Učiliště v Libušině. Za příkladnou obětavost v pořadatelské práci zaslouží pochvaly a uzná­ní mládežnici z odborného učiliště 16 Dukla Karlín, kteří vypomáhali i pořadatelské četě z odborného učiliště 22, která svůj úkol ne­splnila, stejně tak jako pořadatelská četa od­borného učiliště 32 v Kladně. Vedle všech těchto kladů ukázaly sparta­kiady v Praze, Kladně a Nymburku, že bude nutné ještě hodně přidat po všech stránkách, aby celostátní spartakiada měla zdařilý, plný úspěch. Spartakiady pracovních záloh byly prověr­kou celoroční práce tělovýchovných instruk­torů, učitelů a práce výborů tělovýchovných jednot. Spartakiady byly však také ukázkou celé morálně výchovné práce v učilištích- Ukázalo se, že myšlenka spartakiady ještě v mnohých učilištích plně nepronikla do všech složek a mnohde ještě Sami výchovní pracov­­rtíei nepochopili význam spartakiady v celé její šíři. Taková situace je na př. v odborném učilišti 17 Tatra Smíchov. Jinde opěUmnózi žáci neprojevovali o nácvik na spartakiadu větší* zájem a iniciativu. To se pochopitelné odrazilo i v průběhu spartakiad. Tak na př. v Praze na hřišti Loděnice Praha 8 byly sla­binou hromadné, příliš dlouho trvající ná­stupy. Ve vystoupeni samém se ukázalo mnoho nejednotnosti, což pramení především z krátké a nedůsledné přípravy. Jedno\i z dalších zkušeností spartakiad pra­covních záloh je skutečnost, že žáci z ven­kovských učilišť byli mnohem ukázněnější a provedli cvičení lépe než žáci z pražských učilišť. Velmi dobře si vedli žáci sportovní školy dorostu oddělení gymnastiky a zápasu, na nichž byla vidět celoroční příprava. Slabá propagační práce v Praze i Kladně se projevila v návštěvě spartakiad. Zkuše­nosti už ukázaly, že je třeba zajistit spar­takiadu i po propagační stránce, a to nej­různějšími způsoby, rozhlasem, osobni agi­tací a pod.-'Dále je třeba, aby Státní vý­bor pro tělesno-u výchovu a sport lépe koordinoval činnost, aby se v jiné obměně neopakoval případ z minulé, neděle, kdy byla jednak spartakiada, ale i pro diváky velmi přitažlivá plochá dráha. Zkušenosti spartakiad pracovních záloh se stanou podnětem k odstraněni nedostatků a ke stále lepšímu provádění a zajišťováni dalších dílčích spartakiad. A. JANECKÍ Mistrovství světa v zápase ve volném slohu Soutěž o mistrovství světa v zápase ve vol­ném slohu v Tokiu nepřinesla v prvých dvou dnech zvláštních překvapeni. Nejúspěšněji si vedou representanti Sovětského svazu a Tu­recka, z nichž ani jediný nebyl dosud' vyřa­zen. Sovětští zápasníci zaznamenali zatím 14 a turečtí 16 trestných bodů. Za nimi jsou Maďaři 17, Japonci 18 a representanti Iránu s 24 trestnými body. Ze sovětských represen­tantů dosáhl Mekokišvili v těžké váze bodo­vého vítězství nad Svédem Antonssonem, dále zvítězili ve svých vahách Gigiadze, Mužašvili, Gabarajev, Baiavadze, Kartozija, zatím co v muší váze podlehl Calkalamanidze Japonci Itano. K utkáním třetího kola mistrovství světa ve volném slohu v Tokiu nastoupilo z pů­vodních více než 90 pouze 60 borců, neboť třetina z nich byla již vyřazena. V muší váze zvítězil Calkalamanidze (SSSR) nad Írán­cem Molagashim na body, v bantaínu pora­zil Cigiadze (SSSR) Íránce Jakubiho rov­něž na body a také v pérové, lehké a welte­­rové váze postoupili sovětští representanti do závěrečných kol. Mužašvili položil Áu­­stralce Gerarda a Gabarajev Američana Cop­­pela na lopatky." zatím co Baiavadze porazil Francouze Chemau na body. Ve střední vá­ze zvítězil Atli (Turecko) nad Kartozijou na body, v polotěžké váze postoupil Englas (SSSR) bez boje a v těžké váze vyhrál Me­kokišvili (SSSR) nad Vafadarem (Irán) na body. Krátce z tělovýchovy a sportu ■ Tradiční cyklistický závod družstev o pu tovni cenu listu »Moskevská Pravda« se ko nal na trati 15.570 na, vedoucí hlavními uli cemi Moskvy. V družstvu armádního kolektl vu CDSA jeli účastníci nedávného VII. Zá vodu míru Varšava—Berlín—Praha E. Ně mytov, R. Cižikov, E. Klevcov, V. Veršinin a závodník V. Meškov. V družstvu Jiskry byl světový rekordman na dráze R. Vargaškin. Prvým v cíli bylo III. družstvo CDSA v čase 21:17 min., který je novým traťovým rekor­dem (dosud 21:37,1 min.). ■ Ve čtvrtek 27; května bude v Praze na hřišti Spartaku Praha Stalingrad ve Vršo­vicích zahájen fotbalový turnaj, v němž hraji oddíly přeboru republiky Dynamo Pra­ha—Spartak Praha Stalingrad a Baník Kladno a oddíl celostátní soutěže Tatran Teplice. Ve čtvrtek od 17,15 hod. se utkají Spartak Praha Stalingrad a Tatran Tep­lice. ■ V osmém kole fotbalového mistrovství Rumunské lidové republiky byly zazname­­náňy tyto výsledky: CCA—Dynamo město Stalin 2:1, Locomotiva Timisoara—Loco­­motiva Grivita Rosie 5:0, Mineral Petrosani —Dynamo Bukurešť 2:1, Stiinta Kluž—Pro­­gresul Oradea 3:1, Métáiul Cimpia Turzii— Flacara Ploesti 0:0, Locomotiva Targu Mures—Metalu! Hunedoara 2:1. Vedoucí Fiamura Rosie Arad má v 7 utkáních 14 bo­dů, po 10 bodech dosáhly Locomotiva Timi­soara v 8 a CCA Bukurešť v 7 zápasech. ■ Na lehkoatletických závodech v Krakově vytvořila 171etá dorostenka Kusionová nový polský rekord dorostenek ve skoku dalekém výkonem 5.92 m. ■ Vybraná družstva Bulharska v odbíjené zakončila svůj polský zájezd dvěma utkání­mi ve Varšavě. Zeny Sofie porazily Varšavu 3:0, družstvo mužů Sofie zvítězilo nad Gwardií 3:1. Bulharští odbíjenkáfi muž; i že­ny vystoupili úspěšně v Lublině, . dvakrát ve Varšavě, Gdaňsku a ve Vratislav:. ■ Tyršův stadion v Opavě je jedním z nej­lepších v Ostravském kraji. Při velkém roz­voji lehké atletiky a stále stoupajícím zájmu opavských pracujících o tento sport však již stadion nestačí. Proto DSÖ Slavoj Opava při­kročil v těchto dnech k jeho přestavbě. Bul­dozer přemisťuje zeminu z jižního svahu o 17 metrů dále. Tím se získá místo k prodlouženi i atletické dráhy z 362 m ná 400 m. Kromě toho do konce letošního rojcu budou vybudo­vány v Opavě další tři běžecké dráhy. ,V.nové hospodářské budově stadionu .bude v roce 1955 také noclehárna, koupelny, šatny», společen­ské místnosti, kabina pro rozhlasové přístroje atd. Na západní straně stadionu se připravuje široká přístupová silnice. V příštích letech má být v Opavě postaven ještě další stadion s hřištěm pro kopanou, s klusáckou drahou a plochou drahou pro motocyklové závody. ř ■ V úterý odpoledne odjela do Německé demokratické republiky,, výprava, lefckých atletů Rudé hvězdy pod vedením důgtojhika Vostrého. Atleti Rudé hvězdy se zúčastní mezinárodních závodů v Berlíně. ■ Ve dnech 26. až 30. května se uskuteční v Miláně mezinárodni turnaj v košíkově mu­žů, jehož se zúčastní nejlépší basketbalová mužstva Evropy. Čs. košíkáři přijeli do Mi­­láha v něděli. Nová sportovní hala, kde se bude mezinárodní turnaj konat, byla v těch­to dnech teprve dohotovená. V úterý tam trénovala již družstva Sovětského svazu, Ma­ďarska, Francie, Itálie a Československa. Representačni mužstvo Belgie bylo. očeká­váno v Miláně v"úterý večer. Poradna a studovna marxisrau-leninismu v Pra­ze pořádá dnes ve středu v 18 hodin přednášku na thema: ,,() úloze mas a osobností v dějinách“. Přednáší soudruh M. Galan, lektor KV KSC. Na počest mezinárodní konference o díle Antonína Dvořáka budou v neděli dne 3Ö. květ­na 1954 o 16. hodině ve Valdštejnské zahradě provedeny Slovanské tance za řízení profesora V. Talicha a A. Klímy. Týraje Symfonický orchestr pražského rozhlasu. Pražské jaro 1954 — středa 26. května: Dům umělců 20 hod.: Moravská filharmonie, dirigent zasloužilý umělec Fr. Stupka, sólista D. Safran. SSSR (Dvořák: V přírodě. Koncert pro violon­cello a orchestr h-moll. Symfonie F-důr). Ledeburská zahrada 20 hod.: České serenády (Vranický, Ítídký, Dvořák). Pražský komorní orchestr, dirigent V. Jiráček. Předpověď počasí na středu podle hlášení Hyd­­ro-meteorologickéhď ústavu: Po nočním vyjasnění se bude tvořit nevelká kupovitá oblačnost pěkné­ho počasí. Nejvyššf odpolední teploty 20 až 23 st. slabý vítr různých směrů. DIVADLA Národní divadlo: 19.00 Pvomeo a Julie — Tylo­vo divadlo: 19.00 Zkrocení zlé ženy — Smetanovo divadlo: 19.00 v novém nastudování Rigoletto — Divadlo čs. armády: 19,00 Puškin — Armádní umělecké divadlo: 19.00 Sloky lásky — Realistic­ké divadlo Zd. Nejedlého: 19.00 Chirurg Platon Krečet — Komorní divadlo: 19.30 Evženie Gran­­detová — Divadlo komedie: 20.00 Talisman —? Divadlo St. K. Neumánna: 19.00 Fuente OvejunaN — Divadlo hl. m. Prahy v Karlině: 19.30 Tisíc a jedna noc — Divadlo Na Fidlovačce: 19.30 Loutka — Divadlo hudby: 17.30 Symfonie, L. van Beethovena. 20.00 Operní dílo Antonína Dvořáka — Divadlo «Jiřího Wolkra: 15.00 Sůl nad zlato — Ústřední loutkové divadlo: 14.00 Bací línek — Divadlo Dětského domu: nehraje — Pražská estráda: 19.30 Kdyby na sůl nebylo. V malém sále Městské lidové knihovny se koná dnes ve středu v 19.30 hod. přednáška Ing. M. Schätze .,0 šatech z umělých vláken“. ROZHLAS PRAHA I: Praha 470,2 m Brno a Plzeň 314,7 metru — PRAHA II: Dlouhá vlna 1102.9 m. Praha 233.3 m (do 18 30 hod >. Praha 19Ý.S: m (od 18.00 hod.) Ces. Budějovice o Karlnvv Varv 197.3 m, Středa 26 V PRAHA I: 7.45 Pro národní výbory — 8.20 Hrajeme k práci - 9.00 Populární koncert — 9.40 Slovácké lidové nísně — 10,00 Rozhlas pro ákoly - 10.35 Zvesela — 11.00 Půlhodinka pro ženy — 11.80 Sborv U Janáčka — 12.00 Na po­moc zemědělské praxi — 12.10 Valčíkové melodie — 12.50 Populární koncert — 121? Slovenská zá­bavná hudba — 16.00 B. Smeiana a jeho opera Hubička 17.00 Zrcadlo kultura — 17.10 Polské Písně — 17.30 Lidový kurs ruštiny II. — 17.45 Hudební hádanky z desek — 18.30 Dechová hud­ba — 19.40 Našim rekreantům (pestré Pásmo hudby a slova) — 21.00 Rozhlasová universita —1 21.35 Operetní hudba — 22.20 Taneční a estrádní melodie — 22.50 Pražské jaro 195 (z koncertu sovětských umělců) — PRAHA II: 10.00 K osvě­žení 10.30 Mladí umělci .pře»- mikrofonem -— U.OO Slovenské lidové pitně - 11.20 J Skalka: Příběhy dneáka (povídka) — 11.50 Zahrsieme a zazpíváme — 12.50 Dech hudba — 1" 15 Krásy starých mistrů — 14.00 Hra pro děti — 14.40 Půlhodinka dětské tvořivosti — 15.00 V melodii a rytmu — 15.30 A. Dvořák: Smyčcová serenáda (výklad) — 16.20 Populární instrumentální sóla — 16 40 Písně sovětských skladatelů — 17.00. Pionýrská jitřenka — 17.30 Jde nový živoi naši zemí (ID _ 17,45 Slovenské-lidové písně — 18.30 Z Webercvv opera Carootřelec — 19 40 Taneční melodie - 20.20 Slovo dhe — 20.30 Vám patří naše blahopřáni (hudba a wD-óvěnl ° volen­­ských jednotkách a vojácích, nositelích řádů. a laureátech státních cen) - 2130 A. S. Puškin: Kapitánova dcerka (ilrvvek z románu) - 22.05 Česká komorní hudba — 22.40 Rumunská mírová poesie — 22.50 Taneční a estrádní melodie RUDÍ! TRÁVO vydává Ústřední výbor KSČ. Řídi redakční rada. Hlavni redaktor Vojtěch Dolejší. - Redakce Praha 3. Na Florenci, 13, — Administrace Praha 3. Na ooftčl 30. - Telefon 24-98-51 a 24-75-51 Tiskne tiskárna ROD® TRÁVO, vydavatelství Ústředního výboru KSČ Praha. • — Rozšiřuje poštovní novinová služba. Obtednávkv přijímá každý poštovní úřad i doručovatel. Předplatné poštovní novinovou službou Kčs 8.— měsíčně.

Next