Rudé Právo, duben 1960 (XL/91-119)
1960-04-01 / No. 91
St Proletáři všech zemí i spojte se! RUBE PRÁVO ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA V PÁTEK DNE 1. DUBNA 1960 ČÍSLO 91 — ROČNÍK 40 (Právo lidu roč. 63)CENA 30 HAL. JEDNOTA HMOTNÝCH A MORÁLNÍCH PODNĚTŮ Stávalo se, že někteří soudruzi si mysleli, že když vyženeme kapitalisty, zmizí také jako kouzlem všechno, čím zasáhli do života lidí. Představy o tom, co bude, nevycházely vždy přísně z teorie. Dostali jsme se dnes již do období dovršování „ výstavby socialismu. Z vlastních zkušeností už víme, jak obtížné je někdy řešit složité problémy socialistické výstavby a současně překonávat kapitalistické pozůstatky. Nevyřešili bychom úspěšně např. výrobní úkoly, kdybychom nedodržovali zásady socialistického odměňování. Dokud nebudeme tak daleko, aby si mohl každý vzít ze společného bohatství tolik, kolik potřebuje, neobejdeme se bez stanovení míry práce a odměny za práci. ■ Hmotné zájmy na výsledcích výroby mají pro nás velký význam a jsou proto neustále zdokonalovány. Svědčí o tom péče věnovaná stranou, odbory a vládou mzdové přestavbě. Nejde ale jen o mzdy. Zájem pracujících na výrobě je vyvoláván celou soustavou hmotných podnětů. Přijetím a překračováním plánů odpovídajících potřebám národního hospodářství získává podnik na základě různých normativů výhody, z nichž má prospěch celý pracovní kolektiv. V našem socialistickém zřízení je tomu ovšem jinak než v kapitalistickém. Dělnická třída jako vládnoucí síla má bezprostřední zájem o to, aby hospodářské výsledky byly co nejlepší. Protože čím jsou lepší hospodářské výsledky, tím bližšími a skutečnějšími se stávají perspektivy komunismu, za které dělnická třída už celé století svádí neutuchající boj. A perspektivy komunismu nejsou tak daleké. Na základě našeho hospodářského rozvoje budeme už v šedesátých letech — jak zdůraznil soudruh A.'Novotný na IV. všeodborovém sjezdu — vytvářet materiálně technické základy komunistické společnosti. Proto v jednotě s hmotným zájmem na hospodářských výsledcích hrají velkou úlohu morální podněty vyvolané právě nedalekými perspektivami komunistické společnosti. Postupem socialistické výstavby se v práci i v životě našeho lidu objevuje stále více rysů, jež jsou vlastní pro život a práci socialistického a komunistického člověka. Jednota hmotných zájmů a morálních podnětů je nejlépe vyjadřována v socialistickém soutěžení. Jednotlivci i kolektivy vzájemně soutěží, kdo nejvíce přispěje národnímu hospodářství. A to ne vždý za předpokladu, že to všechno bude zaplaceno. Samozřejmě, že na rozvoj soutěžení značně působí hmotný zájem, odměňování nejlepších. Ale pracující se zapojují do soutěženi především s vědomím, že tím pomáhají republice. Nejdále na této cestě pokročily brigády socialistické práce. Samozřejmě, že i tyto kolektivy jsou materiálně zainteresovány na hospodářských výsledcích, Je-li parta jaksepatří pohromadě a všechno v práci klape, pak jsou pochopitelně i vyhlídky na výdělek lepší. Ovšem v těchto brigádách už převažuje často mnoho nového, co nejde vysvětlit jen hmotným zájmem dělníků. Tam už působí komunistické zásady, které vedou členy kolektivu к tomu, aby z jejich práce měla prospěch celá společnost. Členům těchto kolektivů už nestačí, že zaběhanou cestou, navyklými, běžnými způsoby překračují plány. Nespokojují se jen s běžnými zlepšeními, ale mění přímo technologii výroby, daleko překonávají po desetiletí platné předpisy a zvyklosti. Členové kolektivů si ukládají zvýšit odbornou kvalifikaci. Mohlo by se zdát, že to dělají proto, aby si polepšili své postavení, protože s vyšší kvalifikací přejdou do vyšší tarifní třídy, dostanou důležitější práci, více vydělají. To je ovšem jedna stránka věci a sami členové brigád ji nijak nepopírají. Ale druhou stránkou je, že ta vyšší kvalifikace přinese Xelé společnosti prospěch. Zvládnou novou techniku a naučí se s ní zacházet tak, že znásobují produktivitu práce. Důležité pak je, že členové brigád socialistické práce i kolektivy, které se teprve snaží tento titul získat, si osvojují daleko více odborných znalostí, než kolik potřebují к tomu, aby zcela ovládali jim svěřenou práci. Učí se i o tom, co bezprostředně s jejich prací nesouvisí. Navštěvují průmyslové školy a různé kursy, učí se tolik, aby sami mohli učit jiné a v životě 1 v práci byli ostatním příkladem. Ve svém domově klidně neodpočívají, ale dál pokračují v práci, a to v bezplatné práci pro společnost — výkonem funkcí v organizacích, v orgánech veřejné správy, brigádnickou prací na zvelebení města či vesnice. Jako samozřejmá součást vyplývá tedy ze socialistického přístupu к práci i socialistický způsob života. Socialisticky pracovat a žít — to znamená být v práci a životě co nej-prospěšnější celé společnosti. A ten způsob života nejde od sěcialistické práce nijak oddělit, protože vzájemně spolu co nejtěsněji souvisejí. Není tedy zajisté správné, když někteří soudruzi pokládají za »socialistický způsob práce« plnění pracovních závazků a za »socialistický život« společnou návštěvu divadel apod. Kdybychom to takhle zjednodušili, mohli bychom dojít к závěrům, že v socialistickém životě jsou nejdál ti, kdo chodí nejčastěji do divadel a na výstavy, i když je to nesporně dobrý jev. Znovu připomínáme, že to socialistické, ale v podstatě již i komunistické, je právě v tom, že pracující mění od základů navyklé pracovní a technologické postupy, že se učí, aby mohli dát společnosti co nejvíce, že učí jiné, že vykonávají práci i mimo závod pro společnost, a to bez ohledu na to, kolik dostávají zaplaceno. Není proto správné ohraničovat činnost brigád socialistické práce na dvě oddělené části, na »socialistickou práci« a »socialistický život«. Úlohu morálních podnětů bychom mohli dále osvětlovat na příkladu zlepšovatelů. Zlepšovatel, vynálezce dostane za svůj vynález či zlepšovák samozřejmě odměnu. Nezapře, že je mu vítána. Mnohdy prodělá i křížovou cestu, aby odměnu získal. Hlavní však je, co celkově zlepšovatelské a vynálezecké hnutí přináší společnosti. A je stále více zlepšovatelů, kteří mají větší radost z toho, »že se to bude lépe točit«. Známe dokonce zlepšovatele a vynálezce, kteří nejen na vynálezech a zlepšovacích návrzích nezbohatli, ale vložili do nich i své úspory. Morální podněty především vedou také členy různých sehraných a dobře vydělávajících kolektivů к tomu, aby přešli do jiného, zaostávajícího a pomohli i jim к lepším hospodářským výsledkům. Takové činy lze odůvodnit jedině vysokou morálkou a politickou vyspělostí pracujících. Vždyť v prvním období práce v novém kolektivu mívají zpravidla ti, kteří přešli z lepšího pracoviště, menší výdělky. Ovšem to, aby se mohly morální podněty plně uplatnit, závisí na mnoha okolnostech. Například, aby sl jejich význam plně uvědomili pracující i vedoucí. Dělníci jsou někdy v zajetí toho starého, zaměstnaneckého poměru, jaK jej znají z dřívějška. Podnik, to bylo dřív místo, kde dělník denně chtěj nechtěj prodával svoji pracovní sílu, aby uživil rodinu. Víc ho osud podniku nezajímal. Dnes sice dále v podniku získává prostředky к obživě, ale na rozvoji podniku závisí, jak se bude mít zítra, za rok, jaký vůbec bude náš společný život. Proto také dnes nestačí, aby dělníka v podniku zajímalo bezprostředně jen to, co souvisí s tím, aby si mohl odpracovát svých osm hodin. Dělníci mají vědět, co jejich závod potřebuje, jak je na tom, jak oni mohou přispět řešit celozávodní problémy. Stejně tak to ale platí o vedoucích hospodářských pracovnících. Nestačí jen, aby viděli v dělnících »pracovní síly«, které jsou povinny vykonat takovou a takovou práci, za niž dostanou mzdu. Dělníci nejsou žádné »pracovní síly«, ale vládci země a společní vlastníci podniků. Hospodářští pracovníci se s nimi mají soustavně radit a nerozhodovat sami o otázkách, к nimž je třeba jejich souhlasu. Všechny tyto i další otázky jsou proto stále více předmětem výchovné činnosti naší strany. Morální podněty, které tvoří nedílnou jednotu s hmotnou zainteresóvaností pracujících na výsledcích výroby, jsou naší velikou předností. V kapitalistické společnosti zajímá dělníky práce opravdu jen potud, pokud přináší prostředky к obživě. Ať se kapitalisté snaží jakkoli, nevyvolají nadšení svých dělníků pro vítězství kapitalismu nad socialismem. Spíše naopak. Dělníci v kapitalistických zemích mají zájem na tom, aby panství kapitalistů zkrátili. Nám naopak zájem pracujících o rychlou výstavbu socialistické a komunistické společnosti v těsném spojení s osobní hmotnou zainteresovaností na rozvoji výroby vytváří přfžnivé podmínky pro konečné vítězství nad kapitalismem na celém světě. Plzeissfeá Pravda deníkem Dnešním dnem přibývá nově vytvořené krajské organizaci KSČ Západočeského kraje v Plzni významný pomocník. Tiskový orgán krajského Výboru KSČ »Pravda« začíná vycházet jako deník a dostává se v šedesátitisícovém vydání čtenářům Karlovarska a Plzeňska. Dnešní den je tedy důležitým mezníkem ve vývoji tohoto listu, který začal v Plzni vycházet před 41 lety jako orgán levice sociálaí demokracie. CvtJ N. S. CHRUŠČOV SKONČIL SVOU CESTU KOLEM FRANCIE Z Roněnu zpět do Paříže Prohlídha v automobilce Renault • Přijetí delegací odborových svazů • Recepce v Paříži Rues pokračování rozhovorů N. S. ChruŠčova s presidentem de Gaullem PAŘÍŽ 31. března (Od našeho zpravodaje) — Ve čtvrtek 31. března zakončil soudruh Chruščov svou pětiapůldenní cestu kolem Francie a krátce po poledni se vrátil do Paříže. Cesta z Rouenu do Paříže s hodinovou zastávkou v automobilových továrnách Renault ve Flins se konala auty. Rouen se v ranních hodinách rozloučil se soudruhem Chruščovem a s jeho doprovodem stejně srdečně, jak jej ve středu přivítal. К rozloučení se znovu dostavily tisíce obyvatel města. Závody »Regie Renault« byly po válce zestátněny a jsou dodnes ve správě státu. Hlavní a největší provoz Renaultky je v pařížské čtvrti Billancourt. Továrny ve Flins, 35 km na západ od Paříže, byly postaveny na počátku padesátých let a tvoří je pět souběžně vedle sebe ležících půlkilometrových hal, ve kterých se nyní vyrábí zejména typ čtyřsedadlového malého osobního vozu »Dauphine«, jakož i řada dalších vozů. Při různých, často malých odchylkách Při příjezdu do Paříže uspořádaly soudruhu Chruščovovi tisíce Pařížanů radostné ovace, zvláště před jeho sídlem v paláci Quai d’Orsay. Krátce po poledni přijal soudruh Chruščov představitele odborových svazu a pak poobědval v kruhu své rodiny. Odpoledne vykonal návštěvu v sídle sovětské obchodní mise v Paříži a v půl šesté uspořádal v budově sovětského velvyslanectví slavnostní recepci, na kterou bylo pozváno na 500 významných francouzských osobností. od základního typu vyrábí se ve Flins celkem více než 100 různých druhů vozidel. Závod zaměstnává 8000 dělníků a vyznačuje se značným stupněm automatizace a dobré organizace výroby. Patří к nejmodernějším automobilkám v Evropě. Část prohlídky továrny vykonal soudruh Chruščov pěšky a potom nasedl do otevřeného minibusu a z něho si prohlédl další haly. Taková doprava je zde nezbytná, protože trasa pásové výroby měří skoro 13 km. Výroba v továrně se v průběhu návštěvy nezastavila, ale dělníci využili každé příležitosti к tomu, aby svému hostu vyjádřili co nejupřímnější sympatie. Desítkám z nich soudruh Chruščov musel stisknout ruku, několikrát se musel zastavit »na slovíčko«. Jeden z dělníků mu při té příležitosti poděkoval zá to, že jej Sovětská armáda v roce 1945 vysvobodila z nacistického koncentračního tábora. V poslední hale. kde se mon- I Pokračovaní na str. 3.j Návštěva N. S. ChruŠčova v bavlnářském závodě Marcela Boussaca v Marcqen-Baroeal. N. S Chruščov a M. Boussac blahopřejí malé dívence, která předvedla ukázky francouzské módy, vyrobené z látek závodu. (Radiofoto ČTK - AFP) ZPRÄVA ze zasedaní vlády Nové elektrárenské kapacity včas do provozu Vláda se ve své schůzi, konané dne 30. března 1960, zabývala zabezpečením výstavby elektráren, které mají být uvedeny do provozu v roce 1960. S uspokojením konstatovala, že pracující na výstavbě elektráren v Opatovicích, Madunicích a Lipovci přijali závazky ke zkrácení stanovených termínů. Vláda vyslovila přesvědčení, že 1 budovatelé ostatních elektráren učiní vše, aby plánované kapacity byly uvedeny do provozu ještě před zimním obdobím, tak aby plynulé zásobování našeho hospodářství 1 domácnosti elektrickou energií bylo zajištěno. Dále vládá schválila plán nejdůležitějších požadavků na pomoc cestou vědeckotechnické spolupráce od spřátelených států v roce 1960 iako podklad pro jednáni československých části dvoustranných komisí pro vědeckotechnickou spolupráci. V dalším průběhu své schůze schválila vláda etapový zadávací projekt odvodnění Mezibodroží, projednala zprávu o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících výkonnými orgány národních výborů, ministerstvy a ostatními úřady v roce 1959, Jakož i zprávu o úrovni spojových služeb a o využíváni spojových zařízení. Vláda také projednala některé otázky souvisící s novým územním členěním státu a řadu návrhů z oblasti zahraničního obchodu a mezinárodních vztahů. Slavnostní večer na počest maáarského národního svátku Včera se konal v sále Ústředního kulturního domu dopravy a spojů na Vinohradech na počest oslav 15. výročí Maďarské lidové republiky slav nostní večer. Zúčastnili se ho představitelé strany a vlády Zd, Fierlinger а V. Kopecký, předsedové stran Národní fronty ministři dr. J. Plojhar a dr. J. Kyselý, ministři O. Beran, V. David, armádní generál B. Lomský a J. Uher, vedoucí tajemník městského výboru KSČ _A. Krček, vedotící tajemník KV KSČ J. Němec, vedoucí Kanceláře presidenta republiky L. Novák, primátor A. Svoboda'a mnoho předních osobností veřejného života. Přítomni byli též někteří členové pražského diplomatického < sboru. Ministr školství a kultury dr. Fr. Kahuda ve svém projevu ukázal na úsilí maďarského lidu při výstavbě dnes již stále vzkvétající své země. Vždyť po válce dělnická třída Maďarska začala budovat svůj stát ze zcela rozvráceného a vydrancovaného hospodářství. Za poměrně krátkou dobu byly v MLR vybudovány takové hmotné i kulturní statky, které postavily tuto zemi mezi nejvyspělejší státy Evropy. Účastníky slavnostního večera srdečně pozdravil velvyslanec MLR J. Marjai, který zdůraznil, že maďarský lid nezapomene na bratrskou pomoc Československa v dobách nej těžších. Dále řekl: »Maďarští pracující ve své výstavbě nejsou osamoceni. Patříme к velké rodině bratrských států a spolu tvoříme neporazitelný obrovský socialistický tábor.« V kulturní části večera vystoupili přední maďarští a českoslovenští umělci. -nep- SÍDLIŠTĚ NA STOLE je možno vidět v krajském projektovém ústavu pro výstavbu měst a vesnic v Ostí nad Labem. Je to podrobný model sídliště na Skřlvánčím poli v Ostí n. L., které bude postaveno do roku 1965. Bude zde 1166 bytů, průmyslová škola chemická, Internát a další potřebné stal by. — Na snímku: Projektanti pod vedením, inž. Emíngera dokončují poslední úpravy na modelu. V příštím roce bude započato s výstavbou. (Foto L. Černý) 4 Raná setba cukrovky — jeden ze základních předpokladů vysoké sklizně Setí cukrovky do plného íe Půda už má dost tepla pro úspěšnou setbu • Na všechny stroje dv ě směny Jsme v čase jarního nástupu к uskutečňování směrnic strany o dosažení zásadního obratu v naší zemědělské výrobě. Právě nyní v jarních dnech* se z velké části rozhoduje o výši hektarových výnosů, o přednostním vzestupu rostlinné výroby, o silné krmivové základně v každém zemědělském závodě. Ve světle tohoto velkého úkolu nelze jinak než všem odpovědným pracovníkům v zemědělství připomenout: práci lidí a veškeré techniky nutno organizovat co nejúčelněji, aby týdenní zpoždění v jarním osevu bylo v nejkratší možné době vyrovnáno. Setí jařin zatím Jen zvolna nabírá na tempu — teprve na třetině ploch Je zrno v zemi. A už se s neobyčejnou naléhavostí hlásí o slovo cukrovka. Teplota půdy v hloubce osevu se už pohybuje kolem 5—7 stupňů Celsia, což i podle nejpřísnějších požadavků agrotechniky je příznivá podmínka pro setí cukrovky, vydatného to zdroje cukru, deviz i jakostního krmivá. Poslední zprávy z krajů však nejsou povzbudivé; v českých krajích je cukrovkou oseto něco přes 300 hektarů, ve slovenských krajích přes 3000 hektarů, zatímco loni ve stejné do'/'ä -slovenské- kraje hlásily téměř 25 J00 a české kraje 13 000 osetých hektarů. Raná setba se vyplácí Mnohaleté zkušenosti řepařů ukazují, že raná setba na části osevní plochy určené pro cukrovku nejenže vhodně prodlužuje vegetační dobu a tím zvyšuje hektarové výnosy, ale umožňuje »srazit špičky« v jarních pracích, dovoluje rovnoměrněji rozdělit práce spojené s kultivací a jednocením. I konkrétní čísla hovoří pro ranou setbu cukrovky: Výzkumný ústav řepařský v Semčicích na základě vědeckých pokusů zjistil, že cukrovka zasetá 22. března dala výnos 403 q kořene a 81 q cukru z hektaru, zatímco cukrovka zasetá 23. dubna měla výnos jen 309 q kořene a 62 q cukru. Stroje jsou, jen je plně využít Současný stav jarních polních prací vyžaduje od všech odpovědných pracovníků družstev, statků i národních výborů, aby nepřipustili vyčkávání s osevem cukrovky až po zaseti jařin, ale daleko operativněji a cílevědoměji organizovali soutěž traktoristů a celých kolektivů o zasetí jařin v 7—10 pracovních dnech i plný nástup к setí cukrovky. Všude nutpověřit jednoho odpovědného funkcionáře, nejlépe zkušeného mechanizátora, aby řídil nasazení a dokonalé využití všech strojů podle harmonogramu při dodržení zásady na každý stroj dvě směny, v noci připravovat půdu a ve dne sít. Za včasné zasetí se všem družstev-: ním hospodářům i pracovníkům státních statků cukrovka odvděčí v průměru až o 15 % vyšším hektarovým, výnosem. A to už stojí za námahu. Čs. vládní delegace v Sofii Ve čtvrtek přijela do Sofie čs. vládní delegace, vedená náměstkyní předsedy vlády inž. L. Jankovcovou. Delegace se zúčastní zasedání čs.bulharského výboru, který bude jednat o dalším prohloubení hospodářské spolupráce mezi oběma zeměmi do r^ku 1965. Odpoledne přijal vedoucí čs. delegace už. L. Jankovcovou první náměstek předsedy rady ministrů BLR R. Damjanov. (CTK) Z pobytu delegace NDR v Československu V těchto dnech dlí u nás tříčlenná delegace z NDR, vedená členem ÚV SED a poslancem Lidové sněmovny NDR, předsedou »Domoviny« — Svazu Lužických Srbů v Budyšíně — K. Kreuzern. Delegace kromě projednávání některých otázek kulturní spolupráce se zajímala o socializaci zemědělství a navštívila některá JZD a státní statky. Při této příležitosti byla též uzavřena družba mezi JZD Rymice na Gottwaldovsku a výrobním zemědělským družstvem Chroščice. Ve čtvrtek přijal delegaci ministr zemědělství L. Štrougal. (ČTK) SSSR poskytne technickou pomoc při výstavbě Východoslovenských železáren Podpis dohody v Moskvě mezi vládami CSR a SSSR MOSKVA 31. března [Od zpravodaje ČTK) — Ve čtvrtek 31. března byla na československém velvyslanectví v Moskvě podepsána dohoda mezi vládami Československa a SSSR o poskytnutí technické pomoci Československu při výstavbě Východoslovenských železáren. Podepsali ji za vládu Československé republiky velvyslanec v SSSR R. Dvořák a za vládu SSSR předseda Státního výboru rady ministrů SSSR pro zahraničně obchodní styky S. A. Skačkov. Při podpisu byli přítomni náměstek předsedy Státního plánovacího výboru rady ministrů. SSSR V. B. Chlebnikov, odpovědní představitelé Státního výboru rady ministrů SSSR pro zahraničně obchodní styky a ministerstva zahraničních věcí SSSR, z československé strany vedoucí pracovníci zastupitelského úřadu a experti ministerstva hutního průmyslu a rudných dolů. V komuniké, které obě strany daly při podpisu dohody к dispozici tisku, se praví, že podle dohody odevzdá Sovětský svaz Československu technickou dokumentaci, které využijí československé organizace při vypracování projektů pro výstavbu kombinátu. Dále budou do Československa vysláni ke konzultaci při projekci, výstavbě a uvedení kombinátu do provozu а к výrobně technické instruktáži sovětští odborníci a za stejným účelem budou v SSSR přijati odborníci českoslovenští. Kromě toho dodají sovětské organizace podle dříve uzavřených dohod pro kombinát válcovací zařízení. DOSUD NE/VĚTSl GENERÁTOROVOU HŘÍDEL opracovali v těchto dnech ve velké obrobně Závodů. V. I. Lenina v Plzní. Je určena pro hydrocentrálu na Orlíku a váží 65 tun. Výkovek hřídele dodaly Vítkovické železárny se šestiměsíčním zpožděním, ale plzeňským dělníkům se podařilo zpoždění o jeden měsíc zkrátit. а®®0®®®®®®®®®®®®®®®®®®®®®®Е®®И®®®®®Э®®®®®®®®®®0®®®®®®®®®®®®®В®®®®®®В®®®а®®®аава0й0Н0ан[дд[5]на0[д@[дд[1][д[дддд[дд|д|д[ддд[1 Natkání se, čtykhU fajdůuj Podle některých zpráv na začátku března australský vojenský člun našel na opuštěném ostrůvku Baterst v Indickém oceáně trosečníka, který se strašně bál lidí. Stalo se to prý právě v den, kdy na palubu americké letadlové lodi vystoupili čtyři zachránění sovětští vojáci — Ziganšin, Poplavskij, Krjučkovskij a Fedotov. A zatímco se svět dovídal o neobyčejném hrdinství a nezlomném duchu čtyř sovětských komsomolců, australští námořníci odvíjeli klubko záhad kolem trosečníka z ostrůvku Baterst. Byl to jeden z členů posádky ryboloveckě lodí Segement Baru. Loď se po poškození, stala hříčkou vln. Na její palubě bylo 22 mužů, ale ve 35 dnech 12 z nich postupně zemřelo. Potom byla loď i s 10 zbývajícími námořníky vyhozena na pustý ostrůvek. Když dva z nich onemocněli, ostatní je ponechali osudu a pokusili se o záchranu sami. jednoho z opuštěných nalezl australský člun. Už byl šílený. A bál se lidí I Druhý' nalezen nebyl. Nechci dělat srovnání mezi oběma událostmi — mezi tragédií Segement Baru a hrdinským zápasem čtyř sovětských komsomolců. Pozoruhodně však je, že pro západní tisk nebyla tragédie Segement Baru ničím neobvyklým, že ji přiřadil к těm tragédiím, které se čas od času stávají a jež mají podobný průběh: někteří zahynou, někteří jsou opuštěni, někteří se zachrání. Moře je kruté... Pro západní svět byl neobvyklý hrdinský zápas čtyř mladých sovětských komsomolců s rozpoutaným mořským živlem. Ale americké novináře udivovalo nejen to, že dvacetiletí chlapci vydrželi zápas fyzicky. Pře-Od našeho moskevského zpravodaje devším nemohli pochopit, že by po tak kruté zkoušce, po sedminedělríím bojí o život, zachovali lidskou důstojnost, své přátelství, pocit odpovědnosti za svěřenou loď, že se nikdy nepohádali o doušek vody, že dokonce na člunu T-36 ve chvíli zachránění zůstal ještě krápět pitně vodý, kterou si šetřili na »nejhorší chvíle«. Ovšem to všechno je výjimečné jen pro jistou část světa. Sami mladí hrdinové tvrdí, že stejně jako oni postupoval by kterýkoliv příslušník jejich pluku. A mají pravdu. Sovětský lid Je zahrnuje pozorností a péčí ne proto, že by bylí výjimečnými hrdiny, ale právě proto, že v nesmírně těžké zkoušce ukázali, jaký je sovětský člověk. Když se čtyř dvacetiletých chlapců američtí žurnalisté ptali, jak to, že se nikdy nepohádali o doušek vody a že zůstali stále přáteli, pokrčili rameny: »jsme tak podle všeho vychováni.« Je to přesná odpověď. Setkali jsme se s »četvjorkou«, jak Moskvané laskavě nazývají malý kolektiv hrdinů, v redakci Pravdy, kam přišli na kratičkou besedu. Přišli už silní, zdraví a jako vždy trochu rozpačití nad pozorností, kterou jim lidé věnují. Jejich velitel mladší seržant Aschat Ziganšin, 20letý tatarský chlapec, byl mezi všemi nejmenší, nejslabší a zřejmě i nejrozpačitější. Ale jaká vůle, jaká pevnost a statečnost je v tomto nenápadném chlapci. Ostatní mluví o něm téměř v každé větě. jejich úcta к Zíganštnovt je úctou nejbližších přátel, kamarádů, a to znamená úctou nej opravdovější. Washingtonský zpravodaj Pravdy Boris Strelnikov, který s nimi mluvil radiotelefonem po jejich zachránění a doprovázel je potom po celé cestě domů až do Moskvy, vyprávěl na besedě v redakci historku, která'plně charakterizuje Ziganšlna. Když nebylo co jíst, Ziganšin rozřezal boty, uvařil kousek kůže a řekl ostatním: »Nejdříve to sním sám. Nebude-li mi do 24 hodin špatně, můžete to jíst také.« Strelnikov líčil svůj první radiotelefonický rozhovor se Ziganšlnem brzy po jejich záchraně. Ziganšin i ostatní měli největší starost o osud člunu T-36; mladší seržant žádal zpravodaje, aby oznámil do Moskvy, že posádka člunu požádala velitelství americké letadlové lodi, aby člun T-36 zachránili, bohužel, že americká loď nemá potřebné zařízení. A druhá velká starost: Jak vyjdou na americký břeh? Jsou přece sovětští vojáci, ale jejich uniformy jsou v cárech — a Američané jim mohli poskytnout jen montérky. Jak vyjít na břeh bez uniformy? Strelnikov také vyprávěl, Jak začal první rozhovor. »Představte si: naše chlapce před chvílí zachránili. V Jejich paměti jsou ještě všechny hrůzy, jsou ještě slabí, a najednou v telefonním sluchátku slyšíte klidný hlas vojáka: „Mladší • seržant Aschat Ziganšin, staršina člunu T-36, naslouchá..." Věřte mi, že jsem byl vzrušen pevností ducha našich chlapců.« Tři z »četvjorky« se na svého starštnu usměvavě podívali. »Ziganšin byl ocelový sloup kolektivu,« pokračoval Strelnikov, »a přitom skromný až da krajnostl.« Ziganšin měl v té chvílí hlavu skloněnou a byl rudý rozpaky. Nemůže si zřejmě zvyknout na »slávu«. A zcela určitě si nezvykne. Ostatní chlapci jsou naprosto stejní. Strašlivě neradi mluví. Pro novináře jsou to podle Strelnikova »těžké případy«, zejména američtí žurnalisté si prý od »četvjorky« vytrpěli. Kterýpak hrdina se nechlubí svými útrapami? A tak američtí novináři chtěli i od sovětských vojáků senzační líčení. Ale chlapci odpovídali jednoslabičné. Každý sovětský voják by postupoval stejně, co je tedy na jejich činu zvláštního. Ovšem stejně stručně hovořili všichni čtyři i na besedě v redakcí Pravdy. Krjučkovskij například líčil, jak chytali žraloka. »Ziganšin jej chtěl utlouci, ale žralok uplaval. Neměli jsme pořádně nástroje.« A ani slovo o pocitech vyhladovění zesláblých lidí, kterým potrava uniká před očima. Poplavskij jen v jedné, jaksi mimoděk vyřčeně větě odhalil nesmírnou vůli celého kolektivu: »Bylo v posledních dnech špatnej zeslábli jsme, ale řekli jsme si, že vydržíme do konce března, abychom stihli začátek navigace«. Fedotova se při besedě zeptali, co bude dělat po vykonání vojenské služby. Pokrčil rameny: »Zatím myslíme na to, abychom bylí zase и pluku.« Beseda nebyla dlouhá. Chlapci museli jít odpočívat. A opravdu nelze tvrdit, že by o sobě mnoho řekli. Seděli и stolu tiší, s mírným rozpačitým úsměvem, v jejich očích blýskala radost, že jsou zase mezí svými. Na pohled v nich nebylo nic hrdinského. Když přijdou na ulici, budou stejní jako všichni. Hrdinství je nenápadné — a oni nejsou výjimeční lidé. Jsou jací jsou. Jak to řekl Ziganšin americkému novináři: , •Obyčejní. Sovětští.« Ale už to Je známka vysoké kvality člověka. Moskva, březén 6T. OBORSKŽ