Rudé Právo, únor 1966 (XLVI/31-58)
1966-02-01 / No. 31
orgán ústředního výboru komunistické strany československá V ÚTERÝ 1. ÚNORA 1966 ČÍSLO 31 ROCNlK 46 (Právo lidu roč. 69) CENA 30 HAL. Pirátské bombaráováni VDR obnoveno Všeobecné odsouzení Washingtonu za tento věrolomný krok (RP—CTK) — V pondělí po sedmatřicetidenní přestávce, opět startovaly bombardéry z letadlových lodí 7. americká flotily, kotvících v jihovietnamských pobřežních vodách. Válečná mašinérie USA obnovila svou ničivou pirátskou činnost v nevyhlášené válce proti Vietnamské demokratické republice. Tím byla plně potvrzena oprávněnost všech pochybností světové veřejnosti o upřímnosti jolinsonovy »mírové ofenzívy«, s humbukem servírované jako důkaz americké »ochoty« к mírovému urovnání konfliktu. Podle zpráv tiskových agentur v první den obnovených pirátských akcí šlo o tři vlny náletů několika stovek bombardérů. První směřovala do oblasti města Dong-hoi, asi 61 km severně od demilitarizovaného pásma dělícího Vietnam na dvě části; druhá vlna šla proti městu Thanh-hoa v samé blízkosti dvacáté rovnoběžky a třetí měla namířeno do okolí města Vính mezi 18. a 19. rovnoběžkou. Podle přiznání saigonského mluvčího Američané narazili (zejména druhá vlna) na silnou protivzdušnou obranu a připouštějí, že nejméně jedno letadlo se nevrátilo, zatímco se podle hanojského rozhlasu sestřelila protivzdušná obrana pět amerických letadel, deset dalších bylo poškozeno. Tím se, říká zpráva, počet letadel sestřelených nad VDR zvýšil na 857. Rozložení cílů v první den obnovených náletů nasvědčuje tomu, že se bombardování zřejmě bude postupně šířit od demilitarizovaného pásma na sever, čímž má být stupňován vojenský tlak na vládu VDR, aby přijala americké podmínky jednání. Ze však opět jde 0 předem pochybný plán, to Jasně vyplývá z dopisů presidenta Ho Cl Mina, zaslaného v těchto dnech státníkům 60 zemí. Jak známo, právě skončené přerušení náletů na VDR bylo v pořadí druhé. Poprvé byly nálety zastaveny na pět dní loni v květnu. Byly obnoveny jako nástroj politiky z pozice síly, když vláda VDR odmítla ulttmativní nabídku presidenta Johnsona na tzv. »mírové jednání bez jakýchkoli podmínek«, z něhož však Johnson předem vyloučil Národní frontu osvobození jižního Vietnamu. Jak se ukázalo, 1 tentokrát šlo o pouhý manévr. Američané opět vraždí ve Vietnamu, dále napadají Laos a Kambodžu. Podle oficiálního amerického sdělení podnikly loni americké a saigonské letouny téměř 2000 akcí proti VDR. jPokračování na str. 5.) Odlet M. Glezose PRAHA 31. ledna (CTK) >- Hrdina řeckého lidu Manolis Glezos, který byl hostem Svazu protifašistických bojovníků, zakončil v pondělí svůj pobyt v CSSR. Na ruzyňském letišti se s ním rozloučili představitelé SPB v čele s předsedou J. Huškem. -----Co vás bude zajímat VÝROBA, PŘÍJMY A SPOTŘEBA Víjsledky rozvoje národního hospodářství v uplynulém roce se v komentáři zabývá F. Kouřil strana 2 ZEMĚDĚLSTVÍ A NÁRODNÍ DŮCHOD a další diskusní příspěvky před XIII. sjezdem KSC přinášíme na straně 3 VĚDA A PŘÍRODA Stálá rubrika přináší řadu zajímavých vědeckých poznatků strana 4 0 ZÁVĚRU SJEZDU IKS otiskujeme zprávu na straně 5 Sovětská vyznamenání našim občanům PRAHA 31. ledna (jis) — Na velvyslanectví SSSR v Praze došlo v pondělí к významné slavnostní události. Velvyslanec S. V. Červoněnko předal vysoká sovětská vyznamenání skupině našich pracovníků za aktivní účast při výrobě, dodávkách a montáži zařízení pro chemický a hutní průmysl Sovětského svazu. Z rozhodnutí presidia Nejvyššího sovětu SSSR byli Řádem rudého praporu práce vyznamenáni A. Kapek, generální ředitel oborového podniku CKD Praha, J. Kočka, vedoucí technické služby Závodů chemického a potravinářského strojírenství, ]. Kujal, kotlář ZVO Hradec Králové, a B. Rous, zámečník Královopolských strojíren Brno. Rády a medaile byly předány dalším 32 pracovníkům. Slavnostnímu aktu byl přítomen místopředseda vlády CSSR I. Kreičí a vedoucí Kanceláře presidenta republiky L. Novák, jménem vyznamenaných poděkoval za vysokou poctu vládě a presidiu Nejvyššího sovětu SSSR M. Mudra, generální ředitel Závodů chemického a potravinářského strojírenství. TELEGRAMY IE SVÍTÁ TOKIO — Delegace moskevského městského sovětu přiletěla na návštěvu do Tokia. Oplácí návštěvu delegace tokijské městské správy, která v Moskvě před 4 lety podepsala dohodu o spolupráci obou hlavních měst. STOCKHOLM - Náměstek čs. ministra zahraničních věcí O. Klička přijel na několikadenní návštěvu do Stockholmu. Během pobytu tu bude jednat mj. se švédským ministrem zahraničních věcí T. Nilssonem. CANBERRA — Britský ministr obrany D. Heale’’ přiletěl v pondělí do Canberry na jednání s australskou a novozélandskou vládou. MINERALNYJE VODY — Na severním Kavkazu v lázeňském městě Mineralnyje Vody byl v pondělí zahájen proces se skupinou přisluhovačů hitlerovských zločinců, kteří v době okupace zavraždili 60 000 obyvatel Stavropolského kraje. ALŽfR — Předseda alžírské vlády H. Bumedien přijal skupinu 52 amerických novinářů, kteří byli v Aižírsku na třídenní návštěvě. V rozhovoru Bumedien zejména zdůraznil, že alžírská vláda se zaměřuje přednostně na obnovu země. PAŘÍŽ — Otázkami spolupráce mezi Francií a Izraelem se zabýval izraelský ministr zahraničních věcí A. Eban na schůzce s francouzským ministrem zahraničí Couve de Murvillem v Paříži Eban vyslovil myšlenku obdoby »taškentské« schůzky к vyřešení problému Izrael—arabské země. (Zprávy CTK) Stanice »Luna 9« letí к Měsíci MOSKVA 31. ledna (CTK) — V pondělí v Sovětském svazu vypustili směrem к Měsíci automatickou stanici »Luna 9«. Stanice se pohybuje к Měsíci po dráze, která se blíží vypočtené dráze Aparatura na palubě stanice funguje normálně. V pondělí v 16.00 hodin se »Luna 9« vzdálila od Země na 34 130 km. Let trvá asi tři a půl dne, stanice by měla dosáhnout cíle v noci ze čtvrtka na pátek. I když zpráva TASS výslovně neJ uvádí, že jde o nový pokus o měkké přistání, lze to předpokládat. Sovětští odborníci pro kosmonautiku při posledním pokusu s Lunou 8 uvedli, že další pokusy na sebe nedají dlouho čekat. V SSSR celkem vypustili v roce 1965 4 sondy. Tři z nich dopadly v určeném místě na měsíční povrch, avšak »tvrdě«, jedna se odchýlila při korekci dráhy. Předchozí stanice měly tuto váhu: Luna 5 — 1476 kg, Luna 6 — 1442 kg, Luna 7 — 1506 kg, Luna 8 — 1552 kg. I. Lenina Muzeum V к 50. výročí Října Reinstalace sbírek zdůrazní význam leninismu Příští rok uplyne Již půl století od Velké říjnové socialistické revoluce. К této příležitosti chystá pražské Muzeum V. I. Lenina značnou reínstalacl a vybudování nových expozic. Celé muzeum v památném Lidovém domě chce daleko více než dosud dokumentovat spjatost nejnovějších světových dějin s vývojem leninismu, názorně ukázat historii celého mezinárodního dělnického hnutí, úlohu Sovětského svazu ve světě. Na tomto podkladě vynikne daleko více světový význam Lenina a jeho díla než na převážně životopisných údajích — jak je tomu u nynější expozice. Nová expozice umožňuje návštěvníkovi orientovat se ve vývoji celé lidské společnosti a jejích zákonitostech, seznámí ho se základní problematikou mezinárodního dělnického hnutí od vzniku marxismu do současnosti a s nejdůležitějšíml otázkami dějin leninismu a zvláště pak se zkušenostmi komunistických a dělnických stran při aplikaci leninismu na politiku v jejich podmínkách. Prvá část zobrazí období do smrti V. I. Lenina, ukáže ho jako vůdce strany v revoluci. Ke každé jeho publicistické práci budou napří klad připojeny 1 práce autorů, s nimiž polemizoval nebo z jejichž myšlenek při svých teoretických závěrech vycházel. Druhá část zobrazí světový vývoj od roku 1924 do dneška, mimo jiné přiblíží I úlohu SSSR za druhé světové války, národně osvobozenecké hnutí apod. Československá problematika bude v muzeu vyjádřena Jen v základních rysech, činnost naší strany bude zahrnuta jen v mezinárodních kontextech jako jednoho z oddílů světového komunistického hnutí. Podle Informace ředitele muzea soudruha M. Jandy bude muzejní expozice řešena nejmodernějšíml výstavním! prostředky. V současné době byly již zahájeny projekční práce, vznikají - prvé architektonické studie a technický scénář. -vr- Do rukou spotřebiteli jen zboží dobré kvality Povinné zkoušení a hodnocení některých výrobků PRAHA 31. ledna (Ih) — Pracovníci spotřebního průmyslu budou nadál zvyšovat péči o jakost výrobků. Snahou je co nejvíce předcházet všem nedt statkům a závadám. Lépe než dosud se mají závody starat o všechno, co ovin ňuje výrobu, zvýšit požadavky na výzkum a vývoj, více dbát na připomínk spotřebitelů atd. Péče o kvalitu výrobků je trvalou povinností všech výrobci Způsoby komplexního řízení jakosti ověřovalo pět podniků, Svit v Gottwaldově, Seba v Tanvaldě, Jitex v Písku, Jitona v Soběslavi a Obalové a lisované sklo v Dubí u Teplic. Metody, které se osvědčily, zavádějí další závody a podniky, v konfekci například Pragoděv a v brzké době i Kras a Průmysl prádla, rozšíří se v nábytkářském průmyslu a jinde. Za tři čtvrtletí roku 1965 poklesly zmetky — proti stejnému období roku 1964 — téměř o 16 procent. I tak je však ještě mnoho závad a potíží. Některé způsobují 1 nedostatečná kvalita a výběr Určitých surovin a materiálů, které dostává spotřební průmysl na zpracování. Například i úroveň zámků a kování snižuje prodejnost nábytku do zahraničí. Letos prodělají některé druhy zboží všestranné prověrky jakosti. Do tohoto povinného zkoušení a hodnocení — řídí je Ořad pro normalizaci a měření — se dostanou výrobky, kde záleží na bezpečnosti a spolehlivosti provozu, jako jsou požární hadice, bezpečnostní sklo a Jiné. Hodnotit — 1 porovnávat se zahraničními výrobky — se budou letní pestře tkané košllovlny ze syntetických vláken a směsí, tkaniny z česané příze ve směsi vlna — polyester, vlněné vesty a pulovry, vybrané druhy kabelek, obuvi, keramických výrobků i některé výrobky dřevařského průmyslu. Výsledky rozsáhlých a přísných zkoušek napovědí výrobě, kde a jakým způsobem zvyšovat technickou i výtvarnou úroveň výrobků, i poslouží pro zavádění nových, dokonalejších druhů. Trettner žádá »pětiletku« pro bundeswehr HAMBURK 31. ledna (CTK) — Schválení pětiletého plánu к urychlení západoněmeckého vyzbrojování, jenž by byl zcela nezávislý na státním rozpočtu, žádal v Interview s hamburským listem Die Welt generální inspektor bundeswehru Trettner. Oznámil, že »počínaje rozpočtem 1967 se finanční potřeby pro bundeswehr podstatně zvýší«, což je podmíněno »modernizací a další přestavbou«. Patří к tomu přezbrojení dělostřelectva na atomové rakety typu »Pershing« a stavba třinácti raketových válečných lodí. Podle Trettnera stanoví tento už do podrobností vypracovaný plán na léta 1967—1971 i »vojenské priority a к tomu nezbytné finanční prostředky«. S poukazem na připravované zákony o výjimečném stavu oznámil Trettner těsnou spolupráci bundeswehru s organizacemi podřízenými ministerstvu vnitra. Jízdenka na Měsíc - 40 miliard dalarů »jízdenka na Měsíc« — možno-li tak nazvat cenu amerického projektovaného letu, přistání a průzkumu Měsíce, к němuž má dojít do rojcu 1970, má stát celkem 40 miliard dolarů. Na »měsíčním« projektu se podílí celkem 3000 amerických podniků a společností, mezí nimi i největší, jako je Boeing, General Motors aj. Projekt a rozpočet zahrnuje spoustu zakázek nejrůznějších přístrojů, motorů, zařízení, mj. t na nepatrné tryskové motorky na záda, jež mají umožnit »skoky« astronautů, »měsíční« džípy, ale i stroje a přístroje pro geology. Podle prohlášení představitelů společností, bude mít práce na tomto projektu veliký význam 1 pro rozvoj vědy a techniky pro pozemské užití. (eš) Nejsevernější sovětský plynovod Mezi sovětskými městy Igrinem a Sěrovem byl dokončen 500 km dlouhý plynovod. Spojuje berezovskou oblast zemního plynu v západní Sibiři s velkým uralským průmyslovým střediskem Sěrovem. Později bude ještě prodloužen do Sverdlovska a jiných měst. již letos dostane uralský průmysl tímto plynovodem asi dvě miliardy mi plynu. Na plynovodu se pracovalo celkem 750 dní a práce se nezastavila ani při dešti nebo sněhové vánici. Celá trasa leží v tajze, z toho 90 km v močálech a 90 km ve skalnatých kopcích. Na snímcích: jedinou ženou, která se zúčastnila kladení potrubí v tak obtížných podmínkách, byla svářečka Galina Samodurovová. Byla pověřena čestným úkolem provést poslední svar na plynovodu. — Velká byla radost, když v severní Punze, odkud nyní plynovod vychází, se poprvé rozzářil jasný plamen zemního plynu. Znamenal, že nové zařízení je připraveno к provozu. Foto CTK »-i TASS Dohody mezi CSSR a Iránem TEHERAN 31. ledna (CTK) V neděli zakončil ministr zahraničního obchodu Fr. Hamouz návštěvu v Iránu a odletěl z Teheránu do Ankary. Během návštěvy podepsal v Teheránu obchodní a platební dohody na léta. 1966 až 1969 a dohodu mezi vládou Iránu a CSSR o ekonomické a technické spolupráci. Obchodní a platební dohody stanoví, že ČSSR bude vyvážet do Iránu převážně stroje a průmyslové zařízení a nakupovat hlavně bavlnu, pokrutiny, sušené plody, různé minerálie, dřevo o Jiné suroviny. Podle dohody o hospodářské a technické spolupráci dodá CSSR do Íránu slévárnu, závod na výrobu obráběcích strojů, elektromotorů, čerpadel, kompresorů a jiných zařízeni. □ ANKARA — Ministr Hamouz navštívil v pondělí ministra průmyslu M. Türgüta, ministra obchodu M. Zerena a ministra energetiky a přírodního bohatství I. Derinera. USA připraveny porušil moskevskou smlouvu Nové A«zkoušky v Tichomoří? WASHINGTON 31. ledna (CTK) — USA dokončily přípravy pro zahájeni atmosférických nukleárních zkoušek v Tichém oceánu pro případ, »že toho bude zapotřebí«. Komise pro atomovou energii USA ve výroční zprávě Kongresu uvádí, že výstavba základny pro nukleární zkoušky v ovzduší na johnsonově atolu byla dokončena к 1. lednu, takže zkoušky je možno zahájit »v minimálně krátké době«. V celé havajské oblasti bylo vybudováno vědecké a pomocné zařízení a jsou připravena letadla к provádění zkoušek. Zpráva rovněž uvádí, že během minulého roku byla zlepšena spolehlivost, bezpečnost a účinnost amerických nukleárních zbraní, nezmiňuje se však o žádných podrobnostech. Z jednání Státní komise pro řízení a organizaci Novo orientace zemědělského nákupu PRAHA 31. ledna (mšt) — Na své druhé letošní schůzi projednávala v pondělí Státní komise pro řízení a organizaci zejména návrh Ostřední správy nákupu zemědělských výrobků na aplikaci nové soustavy řízení v oblasti nákupu zemědělských výrobků a zemědělského zásobování. Po obšírné diskusi došla komise к závěru, že předložený návrh představuje novou, pokrokovou orientaci Ústřední správy na orgán služeb s podnikovými prvky. Jde např. o posklizňovou úpravu zrna, o smluvní prodej hnojiv místo dosavadního přidělování, o zásobování hospodářskými potřebami, o rozvoj krmivářského a sušárenského průmyslu a další služby, které patří к modernímu zemědělství. Komise proto doporučila vládě schválit toto základní zaměření činnosti. Přes tento progresivní prvek však komise ještě nepovažuje návrh za důslednou aplikaci nové soustavy a doporučuje dále propracovat zejména otázky rozpisu nákupních úkolů, spojování státních a podnikových funkcí, systému hmotné zainteresovaností v závislosti na sku-tečných výsledcích a také plně sladit s uplatňovanými nebo přijatými zásadami nové soustavy v zemědělství a potravinářském průmyslu. V dalším programu pak Státní komise souhlasně posoudila návrh na vymezení rozsahu působnosti převáděné z bývalé Ostřední správy pro rozvoj místního hospodářství na národní výbory a ministerstvo vnitra. V závěru svého jednání se komise shodla na znění návrhu zásad pro organizaci a činnost správního výboru jako kolektivního poradního orgánu generálního ředitele. Návrh předkládá vládě ke schválení. BELGICKÁ POLICIE STŘÍLÍ DO HAVÍŘŮ Při demonstraci za chleba jeden horník zabit, 25 zraněno • Vítězství japonských námořníků V neděli použila policie proti demonstraci horníků v belgickém Zwartbergu slzotvorných granátů, kterými zranila i dvě děti. V nastalé bitce mezi demonstrant; a policií bylo několik policistů zraněno a byly zapáleny dva policejní vozy. 61 zatčených demonstrantů bylo později opět propuštěno, protože úřady se obávaly dalšího rozšíření nepokojů. Jeden horník byl zastřelen a dalších 25 zraněno, z toho 9 těžce. Demonstrace se zúčastnilo asi sedm set horníků. Demonstrace byla uspořádána na protest proti uzavřeni těžby v tamním dole. Ředitelství uhelné oblastí zástupcům hornických odborů přislíbilo, že se v dolu bude pokračovat v těžbě prozatím až do 1. března. □ Uzavřením dohody o zvýšení pla tů námořníků v průměru o 16 procent skončila v pondělí 65denní stávka japonských námořníků. Dohoda mezi 134 OOOčlenným odborovým svazem námořníků á majiteli lodí vstoupí v platnost od 1. února. К úspěchu stávky, jež vyřadila z provozu 1800 lodí, přispěli 1 odboráři z jiných odvětví. Zejména šoféři z dopravních společností, kteří odmítali převážet po souši náklady určené pro pobřežní dopravu. (ČTK) □ Loni bylo v USA zameškáno stávkami 23 miliónů pracovních dní. Největším »přínosem« к počtu stávkou promeškaných pracovních dní byla stávka přístavních dělníků Atlantského pobřeží a Mexického zálivu, která se na celkovém počtu promeškaných směn podílí celou čtvrtinou. (eš) KDO JE MOJE MÁMA...! Na otázku: »Kde máš, Bertíku, mámu?« odpovídá černovlasý a černooký špunt nechápavým pohledem. Před cizím se stydlivě tulí v náruč! E. Jeřábkové, vedoucí Dětského domova ve Svitavách. К jejím dotazům tak odměřený není. Jsou mu sotva tři roky, teprve se učí mluvit, ale roztomilé žvatlání se dá snadno přeložit. »Když budeš hodný, kam půjdeš v neděli?« — »Pryč!« — »Kam ..., domů?« — »Domů ...« — »A kdo je doma?« »-> »Všichni!« *— »Kdo všichni, řekni... tatínek, maminka ...« »...Tatínek, maminka a teta...!« Bertík tedy na neděli opustí dětský domov a podívá se domů. К mámě, tátovi, tetě. Opravdu domů? Podle Bertíkových představ ano, skutečnost však je jiná. Tvrdá, až nelidsky tvrdá. Ale současně také krásná, lidsky krásná. Bertík má ze všech nejraději tetu. Neví, že jeho teta, Svatka Marková, je vlastně žákyní střední zdravotnické školy. Že ani tí, kterým říká mámo a táto, nejsou jeho, ale Svatčini rodiče. Ze si к sobě malého cikánka berou proto, aby mu nahradili skutečný domov. Nebof opravdová máma i táta na svého Bertíka zapomněli. Ani se nepřijdou zeptat, jak se mu daří... Nejde o rodiče, kteří jsou oba třeba v nemocničním ošetřování, a v jejichž případě muselo být dítě dáno do domova, aby se o ně vůbec někdo staral, ale o rodiče zdravé, kteří o dítě nemají zájem. Bertík se svým osudem není sám. Má ve svitavském dětském domově na třicet kamarádů a kamarádek od jednoho do tří let. К nim se také rodiče nehlásí. A přeče mají kromě společného domova ještě jeden. Zařídily to společně s vedením zdravotnické školy její žákyně ze třetího ročníku. Budoucí dětské sestry. Už před rokem, kdy jako posluchač ky druhého ročníku navštěvovaly v rámci výuky I dobrovolně dětský domov, jim neuniklo několik věcí. Ano, opuštěné děti se zde mají dobře. Dostanou najíst, jsou pěkně oblečené, sestry se o ně pečlivě starají. Drobotiny je však hodně, na každou sestru jich připadá deset až patnáct. Tu je nejvíc vidět, jak malým capartům chybí to hlavní *— máma. Studentky dlouho přemýšleny, radily se s učiteli, tl zase v dětském domově s pediatrem, psychologem Fr. Záleským, s vedoucím lékařem K. Šetrnou. Lásku matky nelze docela nahradit, to děvčata věděla. Ale dát opuštěným dětem přece jen o něco víc, než dává dětský domov, trochu víc citu pro každého zvlášť, to přece (nožné je. Navíc je zde možnost pomoci dětskému domovu i příslušným lékařům, a hlavně to může prospět samotnému rozvoji dětí i studentkám pro jejich budoucí povolání. Citový vztah к dětem budou přece nejvíc potřebovat. , Od všech úvah se přešlo к činům. Téměř každá z posluchaček druhého ročníku si vzala na starost jedno dítě. Zpočátku to bylo tak: děvčata přicházela po vyučování do dětského domova, vzala si »své« dítě a do večera se mu věnovala. Chodili spolu na vycházky, hráli si na zahradě, byli spolu takřka každý den. Brzy se péče o malé chovance rozrůstala. Jedna studentka si vzala děcko na neděli domů. Ostatní jí následovaly. Capartům se »doma« líbilo, postupně si zamilovali nejen »tety«, ale také »táty« a »mámy« — rodiče studentek. Nejednou právě od nich přišel návrh: »Vezmi sl to dítě к nám na prázdniny, pomůžeme tl starat se o ně ...« Po letních to byly vánoční prázdniny, nyní pololetní. Dovolil jsem sl do jedné rodiny nahlédnout. Milada Burešová z Poličky má u sebe tříletou Rozárku už od předminulé neděle. Měla ji vrátil do dětského domova, ale v rodině na stalo pozdvižení. Všichni trvali na tom, aby Rozárka zůstala aspoň do konce ledna a přes pololetky. Sotva se Milada objevila ve dveřích, Rozárka nechala všeho a s výkřikem »tetááá« se hrnula к děvčeti. Čistě oblečená, baculatá, tvářičky a očka jako panenka za výlohou. Kde spí? »Některé kamarádky sl sehnaly pro své malé svěřence dětské postýlky, ale my s Rozárkou spíme nejraději spolu, vid, ty můj drobku .. .1« O podrobnostech života Rozárky u Burešů nemusí Milada vyprávět. Jsou jasné z toho, co vidím. Staří Burešovi (na dědovi vůbec není znát, že mu je osmdesát letí) mají dva syny a pět vnoučat. S rodinou jednoho svého syna bydlí tady, ve svém domku v Poličce. Celkem šest lidí. A přece udělali místo pro malou Rozárku — v bytě 1 ve svých srdcích. Malý tvoreček, který vlastní mámu dosud neviděl, jako by odjakživa patřil jim, dědovi a babičce, synovi a snaše, vnukovi a vnučce Miladě. »Být o pár let mladší, hned bychom Rozárku adoptovali...« Babička potvrzuje dědova slova pohybem hlavy. Musí prý holčičce často zpívat, nejraději má' Tluče bubeníček... — »A zpívám jí hodně a ráda. Vždyť chudinka malá ani neví, co to Je mámino pohlazení...« ň editel školy K. Vaněk a učitelka 1л I. Hladíková, hlavní iniciátoři spolupráce žákyň s dětským domovem, i soudružka Jeřábková mohou hodně vyprávět. Třeba o tom, že čipera Bertík má v dětském domově mladšího bratra Petříka, ale ani jeden z nich neví, že jsou sourozenci. Přímo drastický je jiný příběh. Za mimořádných okolností se jedno děcko přece jen dostalo na vánoce domů, к vlastní matce. Když však po dvou týdnech matka vracela dítě zpět do domova, ptala se, kolik dostane za to, že se o ně tak dlouho starala!! Vy, matky těchto dětí, slyšíte? Cizí lidé dávají vaším dětem to, co vy jim upíráte. Cizím lidem se zželelo malých drobečků, kterým jste vy přichystaly tak krutý osud. Starají se o ně jako o své. Cizím lidem říkají vaše děti ono hřejivé »mámo«, aniž by prohlédly svůj omyl. Neříká to nic vašim srdcím? L. PACOVSKÍ Dills: stažení vojsk bez incidentu DILLl 31. ledna (ČTK) — jak Jsme již oznámili, v neděli ráno skončily indické a pákistánské ozbrojené síly podle plánu první fázi stažení jednotek. Tato první fáze odvolání vojenského personálu proběhla bez incidentů. Okamžitě se začala uskutečňovat druhá fáze, jež zahrnuje vyklizení vojenského zařízení a minových polí na obsazeném území a stažení všech vojenských oddílů 1 polovojenských jednotek na pozice, jaké zaujímaly před 5. srpnem loňského roku. Tato fáze skončí do 25. února, jak požaduje Taškentská deklarace. Delegace Alžíru v Praze PRAHA 31. ledna (ČTK)' — Na »Týden přátelství Praha—Alžír 1966« ve dnech 1.—7. února přicestovala v pondělí večer do Prahy šestičlenná delegace města Alžíru, již vede starosta (hlavní administrátor) P.aghda dí Balamane. Hosty přivítal ná ruzyňském letišti primátor hlavního města Prahy L. černý, zástupci ministerstva zahraničních věcí a další veřejní činitelé. Přítomen byl rovněž alžírský velvyslanec v Československu Mohamed Kellou. Spolu s oficiální delegací přicestovalí do Prahy též členové nářodního folkloristického souboru. Starosti s „ausländn/ Slovo »ausländer« nám nezní neznámě a také ne příjemně. V nacistickém žargónu to neznamenalo prostě cizinec, ale jakýsi pcdčlověk, který byl po lišících odvlékán z okupovaných zemí na nucenou práci do reichu, zbaven domova a práv. Dnes se tento název užívá např. v NSR a ve Švýcarsku v přiměřeném smyslu pro ty, kdo tam přijelt na práci ne sice pod tlakem Sauckelových biřiců, ale jen pod tlakem nezaměstnanostt, dejme tomu z Itálie nebo ze Španělska. »Ausländřhr vhodně vyrovnávají bilanci pracovních sil, zvláště v nejhorších a nejméně oblíbených zaměstnáních. Za podmínek daleko horších než domácí lidé. Nezdá se, že by se těšili příliš velkým právům. 1 těch se však zdá někdy příliš mnoho, jak vysvítá například ze švýcarského tisku, který se v poslední době zlobí, že »auslandřl« mohou bez zvláštních formalit opustit zemi, a někdy přitom ještě navíc — zůstanou dlužni daně. Takže by je měli platit předem. Nu, účetnictví platí ve Švýcarech už od pradávna za oblíbeného koníčka, téměř lidovou zábavu. Neue Zürcher Zeitung se zase na celé stránce rozepsaly o tom, že tl prožlukll i>ausldndři« mají děti, a ty dětí, považte, chtějí chodit do školy. Co s nimi? je jich každoročně víc, tříd je málo a je třeba »za všech okolností se starat především o vlastní dětU, učitelů je málo a zajistit cizí učitele z příslušných zemí zase nelze, protože by se děti »auslándrů« dostaly z působení »švýcarských myšlenkóvých hodnot«. A obejít se bez jejich otců — to také dobře nejde. Kdo by vykonával černou a nejméně honorovanou práci, aby země, sytá, dokonale krásná, čistá a bezvadně fungující, prosperovala ještě více a lépe? Ostatně by se jim ani nechtělo zpátky do nezaměstnanosti. A protože ty děti tu už jednou jsou, tak. snad už jen zbývá, pánové — je utratit. Možná že v některém příštím čísle Neue Zürcher Zeitung najdeme inzerát: »Hledá se Herodes.« s