Rudé Právo, duben 1969 (XLIX/77-101)

1969-04-08 / No. 82

RÜBE PRÁVO ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA V ÚTERÝ 8. DUBNA 1969 CISLO 82 — ROČNÍK 49 (Právo lidu roč. 72) CENA 50 HAL. HESVÁTEČKĚ SE SVÁTEČNÍKY V tomto týdnu ve čtvrtek 10. dub­na vzpomenou pracující Východoslo­venských Železáren se svými hosty na slavnostním zasedání v Košících 10. výročí založení svého podniku. Tako­vá událost se jistě neobejde bez vzpo­mínek, gratulací a slavnostních pro­jevů. Východoslovenské železárny, největší československá investice po­sledního desetiletí, však mají t v těch­to chvílích pro né tak slavnostních své všední radostí a strasti. A právě o nich jsme hovořili s hlavním inže­nýrem VSZ ing. Jaromírem Březinou. »Skutečně nás v těchto dnech plně zaměstnává spuštění nové třetí vyso­ké pece. Chceme ji spustit bezmála 0 tři měsíce dřív, než byl původní ter­mín. Zásluhu na tom mají stavbaři 1 dodavatelé technologického zaříze­ní. je to poslední velká Investice na- Proletáři všech zemí, spojte se! lihomoravský kraj v bytové výstavbě 7551 bytů za rok je málo ■ Stavíme byty jako »klícky« ■ Největší zájem o bydlení je ve Vyškově V jihomoravském kraji bylo v roce 19B8 postaveno celkem 7551 nových bytů, T. toho 05,3 % bytů družstevních, 10,4 °/o bytů komunálních, 2,6 % bytů podni­kových a 21,7 % bytů v rodinných domcích, jak uvádí krajské oddělení Stát­ního statistického úřadu v Brně, je v porovnání s ostatními oblastmi ČSSR jihomoravský kraj pod průměrem ve výstavbě komunálních bytů, avšak řeše­ním bytového problému svépomocnými formami je nad celostátním průměrem. Uvnitř kraje je situace ve výstavbě bytů velmi rozdílná. Nejvíce bytů bylo postaveno v městě Brně — 2430 bytů, tj. 7,2 bytu na 1000 obyvatel. Nejmenší přírůstky bytů z nové vý­stavby zaznamenaly okresy Prostějov, Třebíč a Znojmo — necelé dva byty na 1000 obyvatel. Nově stavěné byty jsou prostorově stále menší. V roce 1962 činila prů­měrná obytná plocha nově postave­ného bytu v Jihomoravském kraji 42,4 m2 a v roce 1968 již jen 41,3 m3. Nejprostornější byty jsou v rodinných domcích, nejmenší byty družstevní — 36,2 m2. Celkový bytový fond Jihomoravské­ho kraje podílí se na celostátním počtu bytů 8,9 °/o, podíl obyvatelstva je 13,6 %. Znamená to, že Jihomorav­ský kraj má nadprůměrný počet oby­vatel na 1 byt ■— 3,3 osoby. Národní výbory Jihomoravského kraje měly ke konci roku 1968 v evi­denci 26 540 žadatelů o přidělení bytu, z toho 10 494 žádostí, tj. téměř 40 %, připadá na Brno. V propočtu na 1000 obyvatel je nejvíce uchaze­čů o byt v Gottwaldově, kde na 1000 obyvatel připadá 40,8 žádosti, v Ji­hlavě 38,9 žádosti, ve Znojmě 50,7 žádosti a ve Vyškově dokonce 59,7 žádostí. (fM) Na labské magistrále DĚClN 7. dubna (lc) — V Děčíně každoročně o velikonočních svátcích vyplouvají poprvé osobní lodě CSPLO na vyhlídkové jízdy do Hřenska. Le­tos nevypluly. Vyhlídkové jízdy za­čnou příští sobotu. Pokračovala nákladní přeprava. Od soboty do pondělka připlulo do pří­stavu v Děčíně a v Ostí nad Labem od Hamburku a Magdeburku 32 pla­videl, která dovezla fosfáty a apatit pro lovosickou chemičku, arašídový šrot a rybí moučku pro mísírny krmiv, dále kakaové boby, vlnu, měď, cín, arašídy i kusové zboží. De­­v desát pět 'plavidel bylo o svátcích na cestě z Děčína do německých přístavů nebo к náťn. Rozhovor tentokrát na úterý šeho vysokopecního závodu, a chce­me ji proto spustit až po odstranění všech závad.« П Touto třeti vysokou pecí, která uzavírá váš vysokopecní závod, však jistě není definitivně ukončena vý­stavba celého podniku? »Investiční záměr předpokládá ví­ce než 10 miliard, zatím je realizo­váno přes 8,5 miliardy. Ze zbývají­cích úkolů je rozhodující především další, druhá ocelárna, jejíž výstav­bou je ovlivňována délka návratnosti prostředků vložených do výstavby, že­lezáren i plné ekonomické využití za­loženého kombinátu.« □ O výstavbě druhě ocelárny se už dlouho hovoří. Ekonomické argu­menty, která jste předložili, jsou pře­svědčivá. Dostavba Východosloven­ských železáren je jednim z jmenovi­tých cílů programového prohlášení slovenské vlády. Co je tedy ještě tře­ba к včasnému zahájení stavby? »Je nutné co nejrychleji ukon­čit schvalovací řízení a rozhodnout definitivně o termínu stavby. Teprve po otevření účtu a získání souhlasu Státní banky můžeme přikročit к re­alizaci, к obchodně technickým jed­náním a objednávkám u dodavatelů.« □ Lze to chápat tak, že dobudová­ní druhé ocelárny, jak uvádíte ve svých argumentech, umožní dosaženi plánované výroby 3,5—4 miliénů tun oceli ročně a plné využití zařízeni vy­budovaných už dnes na tuto kapacitu, a to nejen v hutní prvovýrobě, ale i ve válcovnách? »Ano.« □ Není však žádnou tajností, že za­tím mají ve válcovnách, i když jsou vybudovány už na projektovanou ka­pacitu, problémy se zpracováním mno­hem menšího množství materiálu. »Skutečně je tomu tak. Opatření, které jsme provedli, však v posled­ních měsících už přineslo podstatné zlepšení. Válcovny už pět měsíců plní ve všech ukazatelích plén. Definitivní řešení však ve válcovnách přinesou teprve technické úpravy na teplé tra­ti, měřicích linkách i dělicích kapa­citách, které zamýšlíme realizovat v roce 1970—1971.« □ Nakonec ještě jedna otázka. Váš kombinát už má ve svých deseti le­tech za sebou nejen první dětské krůčky, představované překonáváním problémů, ale i řadu úspěchů na do­mácích i zahraničních trzích. Vyrá­bíte už ocelový plech v různých úpra­vách, kieré se dříve v Československu nevyráběly. Zatím však nestačíte po­krýt požadavky domácích odběratelů. Kdy je možné očekávat, že jejich po­třebu pokryjete? »V podstatě lze říci, že ■ bohužel м až po zahájení práce v druhé ocelárně. Druhá ocelárna je alfou 1 omegou na­šeho kombinátu. Na ní závisí nejen do­sažení plánovaných "ýkonů, ale i eko­nomické výsledky.« V. HAVLÍČEK Poslyšte mínění ředitele elegantní­ho horského hotelu Partizán na Pá­lech v Nízkých Tatrách: »Na takové velikonoce se ještě nepamatuji. Do posledního lůžka obsazeno, počasí ja­ko na objednávku ...« Zkušený hoteliér měl pravdu. Nebe nad Tatrami jakoby zameteno a slu­níčko štědře rozdávalo návštěvníkům hor »bronz«. Přijeli hosté z Bratisla­vy, Prahy, Budapešti, z Vídně, z NSR a také z blízké Banské Bystrice. Po­spíchali většinou romantickou dolinou к hotelu Srdéčko a odtud sedačko­vým výtahem na 2000 metrů vysoký Chopok, který se stal skutečným eldorádem lyžařů. Nabízí stále kolem 170 cm sněhu. Tisíce lyžařů se hem­žilo na obrovských bílých stráních to­hoto horského velikána. Turista z Prahy Václav Uher se svou paní a vnučkou se den co den vydávali na cesty do okolí. Vlastně, jaképak okolí, když se jeden den z Břez­na vraceli na Tály pěšky 15 km. Po nedělním výletu do horské obce Mý­to pod Dumbierom včera absolvovali další kilometry. A takových bylo hod­né, kteří co nejméně sedali v závětří hotelu. Jediným neduhem, který obyčejně pronásleduje rekreanty na horách, je zdravý hlad. Osvědčený lék má šéf­kuchař v hotelu Partizán Emil Seko, mistr svého oboru. Přes svátky pře­kvapil hosty speciálně plněným be­ránkem, který kdysi byl pochoutkou jen pro biskupy a kardinály. A ty jeho další speciality? Na to musíte na Tály taky někdy přijet. Litovat určitě nebudete. (-bk-J □ Již páteční frekvence na silnicích od západočeských hraničních přecho­dů naznačovala velikonoční invazi za­hraničních turistů. Průsečíkem tras i krátkých zastávek cizincům byla , Plzeň. Tentokráte v Plzni našli novinku, nedávno zřízené Informační stře­disko výstavnické organizace EX Plzeň — zkráceně ISEX — na náměs­tí Republiky. Obě pracovnice, paní Vlachová a Kutaková, byly připraveny radami i ochotou posloužit všem ná­vštěvníkům střediska. ISEX totiž ne­byl zřízen jen pro výstavu EX Plzeň 69, ale к tomu, aby celoročně posky­toval služby: ubytování, rezervování míst, informace, zprostředkoval zájez­dy a výlety atd. Mnohé turisty upoutaly i vystaveně suvenýry za výkladní skříní. Největší zájem nejen našich lidí, ale t Němců, Francouzů a občanů jiných národností vzbuzovalo sklo Moser. Zatím však chybějí levnější druhy, t když někdo peněz nelituje. Jako právě manželská dvojice z NSR, která bez rozpaků za­­kupuje dekorativní vázu za 850 Kčs. Přicházejí dvě hráčky francouzského klubu z Paříže, které hrály v Plzni košíkovou. Spolu s diapozitivy Plzně si odnášejí i tři závěsné plastiky z kovu. Občan z NDR žádá jízdní řád — kte­rým nejbližším vlakem se dostane do Klatov... A tak to jde dokola. »Nyní ještě nemáme nejvěší zátěž, ta nastane až s výstavou,« říká paní Vlachová. »Přesto je naším přáním, aby se na nás lidé obraceli kdykoli. Rozeslali jsme na školy, závody i ze­mědělské podniky dopisy s oznáme­ním všech našich služeb, mohou se na nás s důvěrou obrátit.« Informační středisko by tedy už Plzeň měla. Teď by neškodilo, kdyby o něm nejen naši turisté, ale zejména zahraniční hosté jíž na přechodech a příjezdových silnicích к Plzni vědě­li, a to vyžaduje nějaké ty panely, letáky atd. ( -van -) NA SVÁTEČNÍM VÝLETE Všude bylo Jaro přichází na hory po cestách bez sněhu. Foto V ŽITNÝ DALŠÍ SOUHLASNÉ ODPOVĚDI К PROHLÁŠENI PťJV KSC Čelem к dnešní skutečnosti Potřebujeme ovzduší politické odpovědnosti a kázně Při pročítání dopisů, dálnopisů a telegramů, jimiž jednotlivci i orgány sou­hlasně odpovídají na prohlášení předsednictva OV KSČ z 2. dubna t. r., nelze si nepřipomenout slova Alexandra Dubčeka z jeho loňského projevu, že »oprav­dová věrnost ideálům naši revoluce vězí v tom, abychom měli stejnou ctižádost jako před dvaceti lety: postavit se čelem к dnešní skutečnosti a řešit nové úkoly...« Stanoviska, která přicházejí naší redakci, svědčí o pevných a zása­dových postojích, o odhodlání rozhodně se postavit na odpor všem, kdo ha­zardují s budoucností polednové politiky i osudy naší země, a zajistit pokojný vývoj socialistické společnosti. Předsednictvo okresního výboru KSČ v Havlíčkově Brodě ostře od­soudilo vandalismus a projevy zahan­bující nízké kulturní úrovně těch ob­čanů, kteří nedokázali volit úměrnou formu к vyjádření radosti ze sportov­ního požitku a nechali se při de­monstracích 28. a 29. března unést к bezdůvodným projevům antisovětis­­mu hrubě porušujícímu mezinárodní konvence a životní zájmy naší repub­liky. Předsednictvo OV KSČ žádá zve­řejnit, co v důsledku náhrad nebude možno uskutečnit z plánovaného roz-voje, aby se zvýšil zájem občanů o ochranu veřejného pořádku Komunisté z hořovického závodu ČKD plně podporují opatření státních a stranických orgánů a žádají, aby vi­níci a podněcovatelé výtržností byli potrestáni. Jestliže se nepřístojností zúčastnili i komunisté, měli by z je­jich počínání být vyvozeny discipli­nární závěry. »V naprosté shodě s prohlášením předsednictva^ 0V KSČ — píší čle­nové CV KSČ Šmeraiových závodů Brno — odsuzujeme výtržnosti pro­­tisocialistických sil, porušování ve­­řejného pořádku a zákonů republiky. Vysoko oceňujeme úsilí příslušníků Veřejné bezpečnosti, kteří se snažili zabránit nezákonnostem. Nezbytně potřebujeme vytvořit ovzduší politic­ké odpovědnosti, kázně a postupovat ve straně 1 ve společnosti jednotně.« Též stranická organizace národní­ho podniku Velamos v Náměšti nad Oslavou se plně staví za rozhodný postoj stranických a vládních orgá­nů: »Budeme i nadále uvádět v život myšlenky listopadové rezoluce 0V KSČ. Každá společnost má svá pra­vidla a zákony, které její členové mu­sí respektovat — je třeba zamezit čin­nost těch, kteří zneužívají vymože­ností polednové politiky к tomu, aby národní a společenské zájmy svými nezákonnými postoji ohrožovali, po­případě přímo našim národům ško­dili. Proto dáváme našemu stranické­mu a státnímu vedení plnou důvěru a podporu.« Velmi ostře odmítli členové CV KSS ze závodu Tatra v Bánovcích nad Bebravou zvláště to, že výtržnosti by­ly namířeny proti objektům a zaříze­ním, které používá SSSR. Žádají, aby viníci byli odhaleni a z jejich počí­nání vyvozeny přísné důsledky. CV KSČ Královopolské strojírny v Brně se obrátil na všechny komu­nisty a pracující v závodu, aby vlast­ním rozvážným postojem přispěli к dodržování zákonnosti a pořádku. Přitom plné uplatnění všech občanů v politickém a veřejném životě po­važuje celozávodní výbor KSČ za Je­dinou cestu při uskutečňování pole­dnové politiky a dalšího rozvoje naší vlasti. Obdobná sdělení jsme obdrželi ze Slavošovských papíren, z Kovolitu Medřice, Dolu CSM ve Stonavě, ves­nické organizace KSČ v Domatíně na Hodoninsku, ČSAD Prešov, Pražské te­legrafní ústředny, Železnobrodského skla v Lišném, Tatry Kopřivnice, Do­lu 9. květen ve Stonavě, NHKG v Kun­­čicich, ZKL Brno a], (hk) Překrásné slunečné počasí vy­lákalo ve sváteční dny tisíce Udí do přírody. Ti, kteří zůstali ve městech, vyšli si na procházky do okolí. Pražané zamířili své kroky do Šárky, zoologické zahrady, do Krče a mnozí z nich i na Státní závodiště ve Velké Chuchli. Byla zde jarní dostihová premiéra, kte­rá měla svou reprízu v pondělí. A tak se není co divit, že v hle­dišti bylo více než 7 tisíc diváků. Je to podle stálých návštěvníků chuchelského závodiště rekord za posledních pět let. Viděli nejen dobrý sport, ale prožili současně dvě pěkná odpoledne v překrásně sluneční pohodě. Jestliže se radovali příznivci do­stihového sportu, o to menší ra­dost měli fanouškové kopané. V Praze až na několik málo utká­ní nižších soutěží si neměli mož­nost pořádně zafandit. O tom, co se dělo o velikonočních svátcích ve sportu doma i v zahraničí, se dočtete na páté a šesté straně. Čs. velvyslanec u A. Kosygina MOSKVA 7. dubna (TASS) f=? Před­seda rady ministrů SSSR Alexej Kosy­gin přijal v pondělí čs-. velvyslance V. Kouckého na jeho žádost a měl s ním rozhovor, který proběhl v přátelském ovzduší. Bylo to oznámeno v Moskvě. Poslední zvonění v mosteckém chrómu MOST 7. dubna {lc) — Poslední církevní obřady za účasti litoměřic­kého biskupa dr. Št. Trochty se ko­naly o velikonočním pondělí у dě­kanském chrámu v Mostě. Chrám, kte­rý patří к nejcennějším Českým pozdně gotickým architektonickým památkám, bude uchován příštím ge­neracím. Objekt se přemístí z dneš­­rHio stanoviště, kde bude povrchový důl na hnědé uhlí, na vzdálenost té­měř Jednoho kilometru do blízkostí mostecké průmyslové školy. Celkem 5000 tun těžká krypta a 24 000 tun vážící chrám, spočívající na ploše 58X29 m, se přesune na železobetonovém roštu po osmi dra­hách a po speciálních kolejích na transportních vozících. Po velikonocích bude odstrojeno vnitřní zařízení chrámu a všechny movité památky budou uloženy do depozitáře. Vlastní přesun chrámu začne koncem roku 1971. Z reportérova svátečního zápisníku Mohl bych vlastně začít otázkou: Co zbylo ze »šle­hačky«? Projel jsem o ve­likonočním pondělí jižní a jihovýchodní Moravou, za­brousil jsem na Slovácko, protože se mi zachtělo uvi­dět čerstvé kraslice, voní­cí voskem a barvami. Za­chtělo se mi uvidět »tata­­ry« ověšené pentlemi ty dlouhé »tatary« z plačí­cích vrb, protože jim člo­věk nemilosrdně uřízl pru­ty před jarním rozpukem. Inu, takový je život. Mrs­kut, a tedy po slováčku »šlahačka«, není bez těch­to »tatarö« možný. Projel jsem Uhersko­hradišťském a trochu i Ho­donínském. U rozlité Mo­ravy poblíž Uherského Ostrohu jsem zastavil, po­litoval jsem luka a zapla­vené keře a uřízl jsem si osm malých proutků. Ten »tatar«, co jsem si spletl, byl docela mrňavoučký, vešel se do kapsy. A tak jsem jel a projížděl jsem městy a městečky, obce­mi a dědinami... Projel jsem Veselím na Moravě, Velkou nad Veličkou, Hru­bou Vrbkou, Blatnic! — zavítal jsem na Uhersko­hradišťsko, do těch míst, kde skutečně řádili Tata­ři. A bili národ zle, ve­lice zle. (Ostatně si mys­lím, že původ slova »ta­tar« — to je těch, něko­lik pořádně spletených vrbových pruřů — je z těchto dob.) Pomlázka a »šlahačka«, to je hezká věc. Viděl jsem v Hluku, v Dolním Němčí, v Nivnici, ve Slavkově, u Uherského Brodu malé děti s uzlíčky, v nichž nesly kraslice a všelijaké dobroty od babiček a te­tiček. Sly v doprovodu ta­tínků nebo maminek a tvářičky jim zářily radostí. Když babičce hodně »na- , řezaly«, přidala ke kras­licím čokoládového zajíč­ka a různé čokoládové dobroty, a když dostala ještě víc, přidala desetiko­runu. Inu, babičky jsou babičky. Potkal Jsem ve Slavkově dva malé caparty. Uzlíčky měli, ale »tatary« neměli z vrbového proutí (což mě moc mrzelo), měli je sple­tené z tenkých, barev­ných Igelitových hadiček. Šli kousek po ulici , a к další tetičce, do vedlej­ší dědiny,, prý je tatínek zaveze autem. Trochu jsem posmutněl, protože ti malí hoši z té »šlahačky« určitě nebudou mít, co jsem míval já. Mu­sel jsem brouzdat do sou­sední dědiny к tetičce na »šlahačku« vždy pěšky a často jsem po trávníku ko­lem potoka pozoroval jí­vové keře a první odvážné včelky, sem tam jsem na výsluní ukradl jaru pam­pelišku a přidal ji do uzlíčku. К tetičce jsem vždycky přišel s hrozně zablácenými botami, ale jí to vůbec nevadilo, ani jsem se nemusel, v předsí­ni zout, hlavně jsem mu­sel začít vyplácet, aby te­tička »neoprašiyěla«. A ří­kat tu známou říkanku o tom, že musí dát vajíč­ko nebo dvě nebo bude s jarem zle — a už nevím, jak to bylo dál, ale tetič­ka to chtěla vždycky po svém a jinde v dědině už se to zase říkalo trochu jinak. Kousek dál vidím jít skupinu statných mláden­ců s »tatarem« spleteným z pořádných prutů. Byl na délku snad dva metry a dva hoši jej nesli na rame­nou. Vlály na něm »pant- Ie« — barevné pentličky, kterými dívky — již ob­šťastněné výpraskem — obdařily mládence а к to­mu přidaly vajíčka, pěkně malované kraslice pest­rých barev. — A něco tvrdého. To bývá na Slo­váčku obyčejně připrave­né za skříní v lahví, a jak známo, slovácká slivovice chutná náramně. Zastavil jsem se u ně­kterých maléreček kraslic. Mnohé začaly s prací už týden 1 více před veliko­nocemi. Někde to vonělo voskem a barvami, jinde tradiční malování nahradi­ly vyškrabáváním malůvek a ornamentů. Koše kras­lic, desítky, stovky prošly rukama těchto žen. Mně se stále líbily ty malova­né. Škrabaným ne a ne přijít na chuť. Asi mám na mrskut a na kraslice svůj svérázný názor. A kdož ví, jak to 1 na Slováčku bude s mrskutem a kraslicemi třeba za dvacet let? . Venku - sluníčko krásně hřálo »že by ho stačilo na pět cikánů« — tak ml to v pondělí řekla jedna te­tička, když šla v brokáto­vých sukních a v pestrém šátku z kostela. A já měl přitom nějakou divnou ná­ladu — asi je to tím, že nemá člověk na »šlahačku« jezdit sám. Ani »tvrdou« jsem si nemohl dát, proto­že bych musel jako řidič někde kousek za dědinou třeba fouknout do trubič­ky. Svůj »tatar« jsem ne­vytáhl z kapsy. Člověk v našem věku sl tolik ne­troufne. A přitom, pane­bože, já měl takovou chuť vyplácet. JOSEF MALÍK Velikonoční nadílka r Sovětské delegace odcestovaly z ČSSR PRAHA (ČTK) — Z Prahy v sobotu odletěla stranická delegace 0V KSSS, vedená soudruhem V. J. Pavlovem, která se seznamovala se zkušenostmi z práce městských a okresních vý­borů strany. Na letišti se s ní roz­loučili kandidát předsednictva OV KSČ a tajemník OV KSČ J. Lenárt a další pracovníci OV KSč. Přítomen byl rovněž rada-vyslanec SSSR I. I. Udaicov a další pracovníci velvysla­nectví. Také delegace MV KSSS a měst­ského sovětu hlavního města Ukra­jinské SSR Kyjeva v čele s prvním tajemníkem MV KSSS A. Botvinem zakončila svou týdenní návštěvu v SSR a odcestovala z Bratislavy do Kyjeva. Cvičení spojeneckýcli armád skončilo PRAHA (ČTK) — Náčelník gene­rálního štábu ČSLA generálporučík ing. K. Rusov oznámil, že společné cvičení armád Sovětského svazu, Čes­koslovenské socialistické republiky, Polské lidové republiky a Německé demokratické republiky, které probí­halo v době od 30. března do 4. dub­na na území Polska, ČSSR a NDR, za účasti štábů svazů a spojovacích vojsk, skončilo. Cvičení řídil zástupce ministra národ­ní obrany PLR — náčelník generální­ho štábu polské armády, divizní ge­nerál B. Chocha. Okoiy uložené účastníkům cvičení »Vesna — 69« byly cvičícími štáby a spojovacími útvary úspěšně splněny. Cvičení uká­zalo vysokou úroveň bojové připra­venosti a výcviku vojsk i součinnosti štábu a přispělo к dalšímu upevnění bojové družby armád Varšavské smlouvy. STALI SE VE SVĚTĚ První umělé srdce pracuje ■ Vlajka na severním pólu ■ Zemětřesení boří domy ■ Černý pasažér pod letadlem HOUSTON — Poprvé v dějinách me­dicíny bylo voperováno člověku umě­lé srdce. V nemocnici gv. Lukáše v Honstonn v Texasu nahradil tým lé­kařů pod vedením dr. Dentona Cooleyho srdce 471etéto pacienta or­gánem z umělé hmoty. Dr. Cooley provedl Již 18 transplantaci srdce. Za tříhodinové operace byl v sobotu vo­perován nový přístroj mfsto srdce 471etému H. Karpovi. Umělé srdce má zůstat v těle pacientově, dokud se nenajde vhodný dárce srdce. Pak te­prve lékaři provedou transplantaci. Umělé srdce může pracovat měsíc ne­bo ještě déle, ale realistický odhad je asi týden nebo 10 dni. LONDÝN — Podle zprávy uveřejněné v Sunday Times vztyčil v noci z pálku na sobotu tým čtyř Angličanů britskou vlajku na severním pólu jako cíli své cesty, kterou urazili od severního po­břeží Aljašky. Cestovatelé došli к pó lu po více než ročním putováni, za kterého pro dopravu potravin a vý stroje používali psích spřežení. List píše, že skupina dosáhla severního pólu po soušt jako druhá a jako první vůbec po překonání 2000 km od sever­ního pobřeží Aljašky. Výprava pokra­čuje nyní na Špicberky, LA PAZ — Černý pasažér — dvaatři cetiletý Kolumbijec L. Lara — přele těl v sobotu z Bogoty do La Pazu ne podvozku letadla, na který se zavěsí těsně před startem. Přiletěl do bolí vljského hlavního města přes Andy které na této trase dosahují výšky a! osm tisíc metrů, celý zmrzlý. Za pě tihodinového letu ho dusily výjukovt plyny z letadla, jinak ale cestu přeži vcelku zdráv. Vydal se na ni jen o leh ké košili a kalhotech a jako jediné za vazadlo si vezl bibli, jak prohlásil ni policii, měl o úmyslu obletět celou Již ní Ameriku a spletl st letadlo, protože první zastávku chtěl udělat v Limě. TIRANA, IZMIR, TOKIO - Podle zpráv ze soboty došlo v Albánii к ze­mětřesení o sile sedmi stupňů s epi­­centrem na jihu země. Zničeno bylo kolem 1000 budov, přes 2000 obytných domů a jiných objektů bylo poško­zeno. Zraněno je 65 lidí, zahynulo jedno dítě. Silné otřesy půdy byly v neděli ráno zaznamenány v turec­kém přístavu Iztniru a okolí. Zřítilo se 68 domů, padesát lidí přišlo o ži­vot. Týž den ráno bylo zazname­náno ve středním |aponsku zemětře­sení o síle čtyř stupňů na sedmi­stupňové škále. Epicentrum leželo 175 km severozápadně od Tokia. Za­tím nebyl hlášen rozsah škod. Dr, D. 'A. Cooley '(vlevo'/ a hlavní konstruktér umělého srdce dr. Domingr Ltotta po prvním úspěšném nahrazení lidského srdce mechanickým zařízením Telefoto UPI

Next