Rudé Právo, květen 1970 (L/102-127)
1970-05-30 / No. 127
Proletáři usech zemí, spojte se! RUDÉ PRÁVO ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA SOBOTA DNE 30. KVĚTNA 1970Cisto 127 — ROČNÍK 50 (Právo lidu гой. 73)CENA 1,— Kčs Z ROZHODNE koumajíce příčiny, jež vedly к politickému, společenskému a hospodářskému otřesu osmašedesátého roku, к oné hluboké krizi, v níž jsme se ocitli, nacházíme je v politice vedení strany mnoho let před tím. Lze tam vystopovat a doložit až po osobní odpovědnost netřídní přístupy a neodpustitelné zanedbávání ideologické práce strany. Dopis ústředního výboru KSČ všem členům a organizacím z ledna letošního roku velmi principiálně analyzuje toto období a neměl by se proto při pohovorech к výměně členských legitimací opomíjet. Socializace výrobních prostředků sloužila к vulgárnímu výkladu, že socialismus v zemi již zvítězil a že ještě tato generace bude žít v komunismu, aniž by se někdo staral důsledněji a poctivěji o socialismus v myšlení lidí, o politické uvědomování mas, o středních vrstvách a inteligenci už vůbec nemluvě. Rozpor mezi zespolečenštěním výrobních prostředků a ideovou úrovní se stále více prohluboval. Nebyly dodržovány ani normy stranického života, byla odstraněna kandidátská lhůta, prakticky likvidován systém stranického vzdělávání v základních organizacích. Oportunismus, spočívající ve slepé iluzi, že na základě zespolečenštění výrobních prostředků spontánně poroste uvědomění mas, vedl posléze к tomu, že se zdržovalo vypracování strategické a taktické linie dalšího společenského rozvoje země. Ideový zmatek se pak zcela logicky prohloubil, když vyšly najevo důsledky oportunismu v ekonomice, jež se projevily v hospodářských potížích, které zpětně působily na ideový stav strany i společnosti. Hrubé zanedbávání třídního složení strany v minulých letech, kdy principy třídnosti ve straně, státě a společnosti zarostly pavučinami, kdy dělnická třída byla jen objektem nejrůznějších poselství a poučování, a ne subjektem a revoluční hybnou silou společenských přeměn, způsobily, že se vytvořila živná půda pro vulgární představy o tom, že liberalizace v ideové oblasti je totožná s demokratizací, že se mnozí lidé mohli tvářit komunisticky, a přece nebyli komunisty. i Setkáváme se s nimi u pohovorů a zkoumáme-li příčiny nedávného i minulého stavu, zjišťujeme často, že otisky prstů oportunistů a některých někdejších dogmatiků jsou často totožné. S jediným rozdílem, že se mnozí stali z levicových oportunlstfl předlednového období pravicovými oportunisty období polednového. Ani jedni, ani druzí nepochopili význam ideového boje a zakalování v současné epoše, jeho zvláštnosti, i když o něm sami nejednou pronášeli různá vznešená slova. A tak u nich ve skutečnosti mizela stranickost, třídní přístup к boji Idejí, vědeckost a revolučnost, sociální a třídní obsah idejí. Bezzásadová, bezkoncepčni, nevědecká kádrová praxe mnoha předchozích let vydala své ovoce v osmašedesátém roce. Což se nemarxistické a protistranické názory vyskytly v komunistické straně až po lednu 1968? Jistě ne, ale za celá dlouhá léta před lednem z toho nebyly až na několik nejkřiklavějších případů, řešených v podstatě administrativním způsobem, vyvozovány žádné principiální důsledky. Osobní vztahy se u oportunistů staly nejvyšším kritériem spojenectví a spolehlivosti a kádrové práce. Šejna nebyl jediným případem. Mezi vůdčími představiteli polednového procesu byly některé postavy, jež se jeho charakteru velice podobaly. Zatímco on přešel na stranu protivníka íyzicky, přešli jiní z nejbližšího okruhu někdejšího prvního tajemníka к nepříteli ideově. Kdo ze spisovatelů měl takovou dlouholetou pevnou důvěru prvního člověka ve straně a ve státě jako Jan Procházka? Kolika osobám se dostávalo výsady vést s prvním tajemníkem důvěrnuu osobní korespondenci, v níž jej mohl oslovovat zdrobnělým křestním jménem, jako František Kriegel? Může pak být náhodou, le Alexander Dubček patřil v úzkém kruhu vyvolených na druhé místo v pravidelných příjmech pověstných obálek, obsahujících vysoké finanční ocenění Jeho činnosti? Předlednový vzestup O. Šiká. který provedl jeden z nejpozoruhodnějších obratů v ideologickém myšlení i v ekonomické koncepci od dogmatického centralismu к ještě extrémnějšímu experimentu s tzv. tržním hospodářstvím, jejichž těžké důsledky pociťujeme dodnes, je jen ilustraci bezzásadového postupu vedení A. Novotného. Jejich nemarxistické poíttija, neodpovědná h«.s.'a, na nichž se stavěly předpoklady politiky, odtrženost ideového boje od boje politického způsobily, že kořeny krize vznikly dávno před lednem. Ojediněle se vyskytly i názory, že příčinou všeho byl vlastně leden 1968. To je snaha začínat politický letopočet teprve okamžikem, kdy začíná jev, a odmítat zkoumat jeho příčiny. Ty jsou především ideové, spočívající v tezích, že stát diktatury dělnické třídy u nás již splnil své nejdůležitější dějinné poslání a vyčerpal je. Odtud se pak už jen přecházelo к tvrzení, že další rozvoj socialismu spočívá v »liberalizaci«, že pravicoví renegáti, kteří si mohli vytvořit pozice už dávno před lednem, se přimkli ke zdravému jádru usilujícímu o regeneraci strany na skutečných marxisticko-leninských principech a vrhli se do boje. A tak se pravicoví oportunisté doslali po lednu 1968 к něčemu, co měli naposledy ve dvacátých letech — к moci, a začali tvrdit, že »liberalizace KSČ« znamená cestu к demokracii. Hovořil-li někdo o socialismu, začalo se o něm prohlašovat, že nechce demokracii, hovořili-li progresivisté osmašedesátého roku o demokracii, pochopily to protisocialistické síly jako signál к honičce proti celé komunistické straně, к rozpoutávání chaosu. Při pohovorech к výměně stranických legitimací, při analýze, na níž pracuje celá strana, nelze zapomínat na odpovědnost nejen po lednu 1968, ale ani na podíl odpovědnosti za politiku a praxi před ním. Princip konkrétní analýzy, dialekticko-materialistického přístupu к boji idejí, si vyžaduje dodržování zásad stranickosti, nesmiřitelnosti a nepřetržitosti a neoddělitelného spojení boje proti buržoazní ideologii s bojem proti reformismu a revizionismu. Není tajemstvím, že úsilí zdravých sil v Československu, směřující ke zmaření cílů reakce, se v mnohém zkomplikovalo existencí různých ideových orientací uvnitř strany. V ideologickém boji nemohou existovat přestávky, protože ty vytvářejí vždy příznivé podmínky pro oživení oportunistickýcb proudů. Ideový boj a sílu přesvědčování nelze také nahrazuvat silou hlasu, pokřikováním o čistých rukách v roce 1968 a zamlčováním odpovědnosti za činnost před lednem, za ideové odzbrojení strany. Hlavní ostří našeho boje směřuje proti imperialistické a buržoazní ideologii a všem jejím větvím i větévkám, proti pravicovému oportunismu. Nelze jej oslabovat ani sektářstvím či trakční činností, která objektivně v zaslepené zahleděnosti do mocenských ambicí nahrává pravici a boj proti ní oslabuje a tříští. Jedním z hlavních záměrů z principu stranickosti, ideulugického boje, které provedl Lenin, je naučit se svlékat z buržoazní ideologie její módní obleky, odhalovat sociální a třídní obsah idejí, protrhávat kouřovou clonu demagogie, lži, blýskavých frází a licoměrnosti. Lenin nejednou zdůrazňoval, že rozhodující bývá ne to, kdo co říká, ale kumu to, co říká, slouží, pro koho jsou tyto názory výhodné. Posuzujeme i ty, kteří před lednem i po něm hlasitými frázemi ve skutečnosti oslabovali vedoucí roli komunistické strany, vytvářeli příznivé podmínky pro politickou činnost cizích, socialismu nepřátelských třídních a politických sil. Ve skutečnosti svou činností zavrhovali všeobecné zákonitosti revoluce a budování socialismu, jež byly prověřeny a potvrzeny zkušeností miliónů, zejména pak sovětských komunistů. Nesmiřitelnost к buržoazní ideologii nejenže vylučuje Integraci protikladných idejí, ale vyžaduje jejich útočné odhalování. Boj s imperialismem, není-U spojen neoddělitelně s bojem proti každému oportunismu, je pustou a lživou frází. Rozhodný postup proti všem formám buržoazní ideologie, neustálé zdokonalování našich ideových zbraní marxismu-leninismu, odhalování všech forem buržoazního ideového vlivu, konkrétní ideologický přístup ve všech střetnutích, neustálé spojení ideologického boje s bojem politickým upevňují pozice socialismu, pozice dělnické třídy a jednotu komunistického hnutí. Rozhoduje se o tom neustále v každé organizaci. MIROSLAV MOC V západních Dechách překonávají šikovské teorie Odpovědnost, výkonnost, ongožovonosl PLZEŇ 29. května (van) — Aktiv stranických a vedoucích hospodářských pracovníků z rozhodujících průmyslových podniků v Západočeském kraji projednal v pátek plnění usnesení lednového pléna OV KSČ к ekonomickým problémům a plnění závěrů KV KSČ к těmto otázkám. Na aktivu pronesl projev ministr průmyslu ČSR ing. J. Simon. Mj. řekl, že letošní rok je základem pro pětiletý plán, v němž musíme docílit zásadního zvratu v rozvoji národního hospodářství. Z tohoto hlediska —• zdůraznil ministr — posuzujeme též úkoly uložené vašim závodům, byť se zdály sebetvrdší. Vedoucí tajemník západočeského KV KSČ dr. J. Simek, CSc., věnoval pozornost tomu, jak jsou v kraji plněny hospodářské úkoly v průmyslu. V prvním čtvrtletí se zvýšila hrubá výroba oproti loňskému období o 2,8 %. Mzdy v průmyslu vzrostly o 1,9 o/o a produktivita práce o 3,9 %. Nelze však přehlížet zápornou skutečnost: například nedostatečně se plní úkoly exportu. Ve srovnáni s loňským obdobím bylo vyvezeno do zahraničí jen 85 % výrobků a strojírenství se nevyrovnalo s vývozem do socialistických zemí ani ze dvou třetin. Soudruh Simon hovořil též o nutnosti důsledného uplatňování vedoucí úlohy strany v ekonomické sféře. »To, co od vedoucích hospodářských pracovníků budeme vyžadovat, Je odpovědnost, disciplína a jednoznačná politická angažovanost.« Očastníci aktivu schválili dopis Ústřednímu výboru KSČ, v němž oznamují, že krok za krokem jsou překonávány pozůstatky Stkovských teorií a je posilována úloha plánu. Přehlídko čs. spotřebního zboří Výstavy Brno 70 zahájeny BRNO 29. května (svo) — V klubu vystavovatelů na brněnském veletržním výstavišti byly v pátek slavnostně zahájeny kontraktační a prodejní výstavy Brno 70. Zahájení se zúčastnili ministr obchodu ČSR S. Horník, ministr obchodu SSR lng. F. Barbírek, konzul SSSR v Brně V. J. Maljavko a další hosté. Hlavní projev na zahájení výstav, které potrvají do 7. června, pronesl soudruh Horník. Kontraktační a prodejní výstavy spotřebního zboží se konají v Brně od roku 1965. Návštěvnici mají možnost spatřit zboží, které přijde do prodeje v příštím období, a navíc mají možnost sl toto zboží na výstavišti koupit 1 objednat. Na akci Brno 70 se podílí letos přes 300 vystavovatelů, z toho velká část výrobních družstev a podniků místního hospodářství. Největší zájem se očekává 1 letos o textil a nábytek. Bídhopřeioé dopisy Václavu Hájkovi PRAHA 29. května (z) — Clen předsednictva ÚV KSČ a tajemníkův KSČ J. Kempný předal v pátek u příležitosti 50. narozenin předsedovi byra ústřední kontrolní a revizní komise KSČ soudruhu Václavu Hájkovi blahopřejný dopis byra ÚV KSČ. Zároveň předal soudruhu Hájkovi blahopřejný dopis ústřední kontrolní a revizní komise KSČ její předseda M. Jakeš. NA PROGRAMU PLÉNA SEVEROMORAVSKÉHO KV KSČ Rozvoj ideologické práce OSTRAVA 29. května (ře) — V pátek zasedalo rozšířené plénum severomoravského KV KSČ, které projednávalo stav v rozvíjení Ideologické práce v krajské organizací strany. Zasedání se zúčastnili také tajemníci byra ÚV KSČ soudruzi O. švestka a L. Kovalčík. Plénum mj. zrušilo usnesení pléna severomoravského KV KSČ z 12. srpna 1968 a závěry tohoto pléna obsažené v dokumentu Národní fronta v novém politickém systému a usneseni pléna z ledna 1969 к otázkám ideologické práce, která představovala revizionistickou a pravicově oportunistickou platformu, deformující pojetí ideologické práce strany. Setkání žen v Mladé Boleslavi Zeny mladoboleslavského okresu se v pátek sešly na slavnostním shromáždění s delegacemi žen z družebních okresů Neubrandenburg z NDR a slovenské Levice. Shromáždění se zúčastnily též sovětské ženy z posádek z Ml. Boleslavi a Luštěnic. Vyslechly projev předsedkyně ÚV Českého svazu žen M. Jarošové z Lidíc, která se na shromáždění setkala po 25 letech se svou spoluvězenkyní z Ravensbrücku, R. Keschnerovou z Neubrandenburgu. -z- Na čs. výstava v Moskva, foto Я. UHER \* SPOLEČNÁ SCHŮZE SNĚMOVEN FS SKONČILA Poslanci jednoznačně podpořili President L. Svoboda a první tajemník л|пплл} 1# i ék HU# ÚVKSČ G. Husák opět přítomni jednání ülilllObl VioUj Zprávu o činnosti federální vlády přednesl jeli předsedo dr.L. Štrougnl • Poslanci v rozpravě ocenili úsilí vlády o politickou i hospodářskou konsolidaci • Federální shromážděni přijalo ke zprávě usneseni PRAHA 29. května (Od našich parlamentních zpravodajů) — V pátek odpoledne skončila ve Španělském sále Pražského hradu společná dvoudenní schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění. Krátce po 8.30 hod. uvítal předseda FS prof. dr. D. Hanes presidenta republiky armádního generála soudruha L. Svobodu, prvního tajemníka ÚV KSČ soudruha dr. G. Husáka, členy a kandidáty předsednictva ÚV KSČ, členy federální vlády. Na pořadu jednáni byl jediný bod — zpráva o dosavadní činnosti vlády ČSSR. Přednesl ji její předseda soudruh dr. L. Štrougal. Informoval poslance o tom, co vláda za uplynulé měsíce vykonala v rámci své působnosti v konsolidačním procesu, při realizaci závěrů a usnesení ÚV KSČ v jednotlivých oblastech života naší socialistické společnosti. (Projev předsedy vlády přinášíme na str. 2.) V obsáhlé diskusi poslanci vesměs podpořili úsilí vlády, což vyjádřili také v přijatém usnesení. Schůzi střídavě řídili předseda FS prof. dr. D. Hanes a předsedové sněmoven dr. S. Pennigerová a V. Mihálik. V rozpravě zazněl společný tón — plná podpora vládě V rozpravě ke zprávě vlády jako první vystoupil poslanec ing. J. Gabriška. Ocenil, že přes dosažená po-zltlvní výsledky vláda bojuje proti jakémukoliv sebeuspokojování, otevřeně odkrývá dosud existující těžkosti a nedostatky se zřejmou snahou důsledně je řešit a odstraňovat. V další části se vyslovil к některým problémům v palivoenergetícké základně. Zmínil se též o úkolu snižování správního aparátu a zdůraznil, že by zde měly převažovat tendence zracionalizovat státní správu. Poslanec dr. V. Mařík řekl mj.: »Vycházím ze stanovisek naprosté většiny odborových orgánů a základních organizací, když konstatuji, že vláda ČSSR projevuje principiální marxisticko-leninský postup, rozhodnost a houževnatost a že si za dosažené výsledky v konsolidaci hospodářství a státu zaslouží, aby se jí dostalo plné podpory a důvěry Federálního shromáždění.« O některých aspektech Investiční výstavby promluvil poslanec ing. J. Horák, upozornil zejména na nízké využití základních prostředků. Domnívá se rovněž, že účinnost regulačních opatření vlády proti Inflačním tlakům v investiční výstavbě je omezena a jejich dodržování na úrovní podniků 1 v nadřízených organizacích je nedostačující. Poslanec L. Dohnal konstatoval, že výsledky v plnění plánu v letošním roce svědčí o tom, že jsme nyní schopni připravit první variantu takového pětiletého plánu, který bude mít dostatečnou autoritu. Jménem Klubu poslanců Čs. strany socialistické pak ujistil vládu, že jeho strana chce plně napomáhat procesu konsolidace. O významných hospodářských úspěších, které docílilo východní Slovensko v letech socialistické výstavby, hovořil poslanec V. Kapišovský. Připomněl, že federální 1 národní orgány by se měly častěji a důsledněji zabývat problémy pomaleji se rozvíjejících oblastí. Poslanec II. Hanúsek za potěšitelný označil zejména jev, že stále více lidí je ochotno přiložit ruku к dílu všestranné konsolidace naší společnosti. Na oblastí, kde ještě přetrvávají tendence nerovnovážného ekonomického vývoje, upozornil poslanec J. Ferianc. Za klad označil skutečnost, že se vláda konečně může oprostit od projednávání různých operativních záležitostí a soustředit se plně na perspektivní otázky. Na konkrétních faktech dokumentoval poslanec ing. J. Burian, že zemědělství se stalo důležitým stabilizačním faktorem národního hospodářství. Připomněl, že je nutno znovu vrátit autoritu všem základním stranickým dokumentům, zvláště usnesením 12. a 13. sjezdu KSČ к řešení rozvoje zemědělství a výživy, neboť v některých odvětvích se úkoly sjezdových usnesení nerespektují. {Pokračování na str. i,) Pohled na zasedání Sněmovny lidu a Sněmovny národů. Foto ČTK Usneseni Federálního shromážděni ke zprdvě o činnosti vlády ČSSR Federální shromáždění projednalo dne 29. května 1970 zprávu o činnosti vlády ČSSR, kterou přednesl její předseda soudruh dr. Lubomír Štrougal, a vyslovuje s ní souhlas. Federální shromáždění — Oceňuje aktivní politické úsilí vlády ČSSR v oblasti mezinárodních vztahů, zejména dosažení plné normalizace a dalšího roz.voje bratrské spolupráce se SSSR a ostatním! spojeneckými socialistickými zeměmi. Vyslovuje jednomyslnou podporu konstruktivní politice vlády směřující к brzkému svolání konference evropských států o otázkách bezpečností a spolupráce. — Podporuje opatření, která vláda činí ke splnění úkolů vytyčených rea-llzační směrnicí ústředního výboru KSČ v květnu 1969 a usnesení ÚV KSČ ze září 1969 a ledna 1970, směřující ke konsolidací našeho vnitropolitického života, к upevnění zákonností a posílení úlohy plánu a autority státních orgánů a ke konsolidaci ve vývoji naší ekonomiky. Realizace těchto opatření vytváří potřebnou atmosféru pro klidnou tvůrčí a budovatelskou práci našeho lidu. Došlo též к významné politické konsolidaci naší Českoslovenstké lidové armády a bezpečnostních sborů, což je základní podmínkou pro plnění jejích úkolů. Obnovení pevného a účinného řízení a usměrňování národního hospodářství státem pří obnovení úlohy závazného státního plánu přináší pozltlvní výsledky. Kupř. v průmyslu a stavebnictví se dosahuje plánovaného tempa růstu produkce a na tomto růstu se významně podílí růst produktivity práce. V důsledku přijatých mzdových regulačních opatření se zastavil nepříznivý vývoj ve vztahu mezd a produktivity práce. IPokračováni na str. 3.J VĚDECKOTECHNICKÁ SPOLUPRÁCE MEZI CSSR A SSSR: Nejde o heslo, ole o konkrétní činy PRAHA 29. května (pč) — Podepsáním protokolu skončilo v pátek XIV. zasedáni Stálé subkomise pro vědeckotechnickou spolupráci mezi ČSSR a SSSR, kterému předsedal místopředseda vlády ČSSR lng. M. Hruškovič. Delegaci Sovětského svazu vedl člen ÚV KSSS a ministr těžkého, energetického a dopravního strojírenství V. F. Zigolin. Zasedáni projednalo kromě své běžné agendy 1 řadu závažných otázek dalšího rozvoje vědeckotechnické spolupráce mezí našimi zeměmi. Na konkrétním rozpracování zásad, vytyčených loňským XXIII. zvláštním zasedáním Rady vzájemné hospodářské pomocí, pracuje řada odborníků členských zemi RVHP v jejích pracovních orgánech a skupinách. Pražské zasedání se rovněž podrobněji zabývalo Otázkami přímé spolupráce výzkumných, vývojových a projekčně konstrukčních organizací ČSSR a SSSR. Došlo к názoru, že rychlý rozvoj této oblasti spolupráce přinesl své klady, ale měl 1 nedostatky. Z 215 platných plánů spolupráce je možno vybrat 110 témat, u kterých bylo docíleno významných konkrétních výsledků formou dělby práce ve výzkumu a vývoji a perspektiv dalšího prohloubení stálých užitečných pracovních styků mezí odborníky obou zemí. Je však řada témat, jejichž organizační formy spolupráce Jsou poznamenány formálností, nevyjasněností tematiky, cílů 1 organizačních principů kooperace. V této souvislosti nelze opomenout, že dnešní proces konsolidace našich vztahů к bratrským zemím nepotřebuje formálních hesel, ale skutečnou, konkrétní a cílevědomou práci ve prospěch celého společenství socialistických zemí, který je 1 naším prospěchem. Rovněž к těmto otázkám přijalo XIV. zasedání příslušná doporučení a usnesení. Průběh zasedání se vyznačoval otevřeností názorů, věcným charakterem Jednání a bratrskou snahou obou zemí vyjít el vzájemné maximálně vstříc pří posuzování svých požadavků a možnosti. Delegace SSSR navštívila v éopre vodu mlnlstra-předsedy federálního výboru pro průmysl soudruha lng. Zahradníka některé československé závody, které se podílejí na vědeckotechnické a hospodářské spolupráci se Sovětským svazem. Sovětští vojáci pomohli GOTTWALDOV 29. května (C-TK) — Pracovníci gottwaldovského Závodu přesného strojírenství se v sobotu rozloučí se 17 vojíny Sovětské armády, kteří tomuto podniku více než měsíc pomáhali s plněním náročných výrobních úkolů. Sovětští vojáci pracovali v ZPS na jednom z nejobtížnějších úseků, ve slévárně při konečné úpravě odlitků. Pomoc sovětské brigády přispěla к rychlému zlikvidování značného zpoždění ve slévárně, na níž byla závislá výroba 1 v dalších provozech podniku. Automatické telefonní spojení Praha—Moskva Spojaři zasluhují uznání PRAHA 29. května (lh) — Delegace našich spojařů Jednala v březnu v Moskvě se sovětskými partnery mj. o vybudováni automatického telefonního spojeni Praha—Moskva к 1. červnu letošního roku. Proto jsme se zeptali náměstka minlstra-předsedy federálního výboru pro pošty a telekomunikace ing. V. Chalupy, jak spojaři tento úkol splnili. Jeho odpověď: »Spojaři obou zemi zasluhuji plné nznáni za včasné ukončení všech práci za necelé dva měsíce.« Automatický telefonní provoz v koncovém styku mezi Prahou a Moskvou — v obou směrech — začne v pondělí. Naše hlavní město získává přímé spojení s hlavním městem SSSR. Jak budeme telefonovat do Moskvy? Nejprve vytočíme směrové číslo 9 — 070 а к němu připojíme hned moskevské číslo volané telefonní stanice. Po ukončení volby uslyší volající v Praze vyzváněcí tón. Odborníci tvrdl, že spojové cesty Jsou dostatečné a ve většině případů umožni okamžité spojení. Tarifování těchto mezinárodních hovorů se provede na účastnickém počítači volajlcí stanice stejně jako místní hovorné v Praze. Sazba je 27 Kčs za tříminutový rozhovor. V určitém rozsahu zůstávají zachovány telefonní hovory zprostředkované pražskou ústřednou, potřebné 1 pro spojení s dalšími městy SSSR. Čísla telefonních stanic podniků a organizací v Moskvě sdělí účastníkům v Praze Informační pracoviště mezinárodní telefonní ústředny na čísle 27 83 51. Od začátku roku spolehlivě pracuje automatické telefonní spojení Praha—Varšava, do konce roku má být dokončena automatizace na linkách Praha—Berlín a plánuje se podobné spojení s Budapeští. ZAMYŠLENI К MEZINÁRODNÍME dni děti Dospělí pfátelé mládí istě přemýšlíte. Jaký dárek dát našim chlapcům a děvčatům к Mezinárodnímu dni dětí. Věděl bych o Jednom, který by určitě přivítali. Není to ani poschoďový dort, ani hurtovnice podle všech předpisů. Nemám těl na mysli obligátní pochvaly, le •ta nejmladší generace Je vlastně docela dobrá”, či laciné vlnšování »štastněho a radostného dětství«. Ze srdce bych přál dětem, aby od 1. června t. r. Jim bylo více dospělých obyvatel naší republiky skutečnými přáteli. Minulý týden Jsem se zúčastnil Jednáni docela malé delegace tělovýchovných pracovníků s vedoucím tajemníkem OV KSČ Jedné pražské dělnické čtvrti. Upozorňovala, le pravidelně cvičí asi tak patnáct procent (I/ dětí a le ani pro tento malý počet není dostatek cvtčitelů. Kdepak Jsou ty ostatní děti, čemu se věnují, čím se zabývají, Jací lidé z nich vyrostou? Odpověď na tyhle otázky nemůže zajímat Jen rodiče, to Je záležitost celé společnosti. Leccos naznačují dva výzkumy uspořádané v Bratislavě. Doc. F. Sýkora zkoumal tělesnou zdatnost chlapců a takto to dopadlo: 61 procent žáků mělo vadné držení těla, 51 procent ploché nohy, 33 procent se nevyšplhalo na třímetrové lano a v běhu na Jeden kilometr doběhlo do cíle Jen osm hochů. Takřka и všech se projevoval odpor proti náročnější tělesné námaze. Zřejmě právem uzavřel doo. T, Sýkora svůj výzkum tvrzením, že pohybové schopnosti mládeže upadají pro nízkou úroveň tělesné výchovy jm školách — Jiný výzkum, tentokrát ve Východočeském kraji, prokázal, že za celý školní rok odcvtčí žák pouze 13 hodin a 30 minut! — a pro menší možnosti к pěstování sportu mimo školu. Prof. MUDr. Jakubcová druhou akcí zjistila, že и dvaceti procent dětí se projevují neurotické potíže; chybí Jim totiž dostatečný aktivní odpočinek — například v Pionýru, Junáku, technickém kroužku Domu dětí a mládeže, družstvu házené, pěveckém sboru, dívčím klubu, raketové posádce, partě tlmurovců, prostě v dětském kolektivu. To nejsou radostná zjištění, že? aždé dítě školního věku touží po společnosti rovně mu věkem. Marxova poučka, že pouze v kolektivu získává Jednotlivec možnost všestranného rozvoje svých schopností, platí t pro chlapce a děvčata, jejich kolektivy se však nemohou obejít bez dospělých vedoucích, kteří Jsou — nebo mají být — dynamem zajímavé činnosti, taktních rad a nenápadných nápadů, U dětí to vždycky vyhrává ten, kdo s nimi žije, umí se vmyslet do Jejích mentality, má jen jednu tvář, a proto se Jeho skutky nerozcházejí se slovy, neunavuje zbytečnostmi a také nešetří pochvalou, když si Jt děti zaslouží. Jenže takových dospělých Je nedostatek. A protože místo tisíců jsou Jich v každém okrese pouhé stovky, mají Jdroký prostor к působení typy dětských vůdců-svůdců. Imponují svou neomaleností, drzostí — a vydatně přispívají к narůstám dětské kriminality. (Pokračování na str. $*ý II*