Stadión, červenec-prosinec 1959 (VII/27-52)

1959-07-03 / No. 27

SKOK O TYČI - LAŤKA JE VE VÝŠCE 430 CM! To je evropský průměr. Naši tyčkaři se do tohoto průměru loni nedostali, jediný Brejcha svým rekordem (432cm), zatím codalši závodníci Krejcar a Tomášek zůstali pět centimetrů za průměrem. Dnes je u nás situace jiná. Do konce června se u nás už S mladých atletů přeneslo přes laťku ve výšce 430 cm. A letos už dvakrát museli sportovní statistikové opravovat v tabulce rekordů jména. Nejprve tam psali 22letého Rudolfa Tomáška (436) a po Rošického memoriálu opět 20letého Zdeňka Brej­­chu - 440 cm. Oba vidíte na snímku. Bývalý rekordman (vpravo) blahopřeje svému oddílovému kamarádovi k opětnému získání čs. rekordu. Třetím letošním tyčkařem, který se dostal na evropský průměr, je loňský dorostenec Jindřich Pa­ták z pražské Dukly, a při Rošic­kého memoriálu to byli další dva, pro které nebyla hranice 430 cm nepřekonatelnou překážkou. Oba jsou z pražského Dynama. Prvním z nich je 20letý Marcel Blažej (na snímku). „Nejstarším“ závodníkem, který se přenesl přes laťku ve výšce z 430 cm, je 23letý Jiří Trmal.také pražského Dynama. - Skok o tyči je tedy nyní u nás „nej­mladší“ disciplínou, a proto v ní očekáváme - ještě v tomto roce - další podstatné zlepšení. Vladimír Pácl odpovídá Skončily okresní spartakiády, přichází doba dovolaných, prázdnin, odpočinku. Taká v tělesné výchově a sportu? Snad i tam. A je to správné? Co bysta chtěli dělat? I kužele, tyče či obruče si mají odpočinoutl Mnoho otázek, názorů takých i onakých se vy­bavuje s příchodem letních měsíců. Shrbme si je do jedné základní otázky: Co dělat po okresních sparta­kiádach? A zeptejme se Vladimíra P á c I a, pra­covníka Ústředního výboru Československého svazu tělesné výchovy. „Co dělat po okresních spartakiádich ? V zásadě: nezapomínat ani přes léto na tělesnou výchovu a sport. Odpočinek přece neznamená ležet celý den u řeky, lenošit. Konkrétně bych řekl, že i během prázdnin a dovolených je nutné organizovat pravidelná cvičení v jedno­tách. Alespoň jednou v týdnu. Většina dětí a mladých lidí prožije část prázdnin a dovole­ných v rozmanitých letních táborech, na rekreaci. A všude, při cvičebních hodinách i na táborech by se měla najít chvilka času zopakovat si spartakiádní skladby. V pionýr­ských táborech třeba jako součást pravidelné ranní rozcvičky. Bylo by škoda zapomenout, co jsme se za několik měsíců naučili. Pocho­pitelně, že vynalézavosti se meze nekladou. Proč by se třeba u táborového ohně nemohla předvést ukázka z některé spartakiádní sklad­by? Proč by členové mládežnických brigád na žních, na různých stavbách, nemohli v době odpočinku ukázat, kdo z nich lépe zacvičí ně­kterou skladbu ? To je ovšem pouze jedna část naší letní činnosti. Další, stejně důležitá, jsou sportovní soutěže. Bude jich v těchto měsících uspořádá­na celá řada. Závody mládeže v cyklistice, soutěže žactva v kopané, dorostu v košíkové a dospělých v odbíjené. A podle mého názoru nejvýznamnější a nejužitečnější je soutěž „O nejrychlejšího plavce“. Bude organizována v jednotách do 20. července, potom v okresech a vyvrcholí koncem léta v krajích. Zúčastnit se jí může skutečně každý. Stejně tak i druhé „Sprinterské soutěže", která začne až začát­kem září, ale na kterou je nutné trénovat právě v letních měsících. A nemusím vám povídat, že běhat stovku můžete téměř všude. Spartakiádní skladby, spartakiádní sportovní soutěže. Dvě události, na které ani přes léto nemůžeme zapomínat. Ale je ještě mnoho dalších možností, jak se právě přes červenec a srpen udržovat v dobré fyzické formě. A o to hlavně jde. Nepřlbrat lenošením nadměrná kila, nezpohodlnět. Naopak - přiučit se leda­čemu novému. Na přiklad při výletech. Každý by se měl vyznat ve čtení z mapy, každý by se měl umět orientovat v neznámé krajině. Zdánlivé maličkosti. Ale ony, spolu s dalšími, dělají z nás teprve skutečné sportovce. A což si vyzkoušet nové podmínky odznaku zdatnosti? A nezapomenete na různé turnaje v odbíjené, i v kopané o sedmi hráčích, ne­necháte zahálet stoly na stolní tenis. Nezlobte se na mne, že vám takové samozřejmé věci připomínám. Ale víte sami, že když teploměr ukazuje ve stínu třicet nad nulou, nechce se moc myslet. Proto je lepší si už ted naši letni sportovní činnost alespoň trochu naplánovat, zeptat se, kdy se kde která soutěž pořádá, přečíst si ve vývěsních skříňkách tělovýchov­ných jednot, co pro nás připravují na léto. Prázdniny, dovolené, žhavé letní dny a týdny? Ano - to všechno je přeci námi. Ale sportovci nemají znát lenošivé prázdniny!“ 2 STADION

Next