Stadión, červenec-prosinec 1960 (VIII/26-52)
1960-10-21 / No. 42
ggSyS' POPRVÉ V BRAZÍLII NEJ LEPŠI VOLEJBALISTÉ SVETA ečeno naší sportovní terminologií, dostaly se přípravy na odbíjenkářské mistrovství světa do závěrečného finiie. Velké sportovní haly a stád ióny v Riu de Janeiro, v Sao Paulu, v Santosu v Santo Andre, v Belo Horizonte, v Barbacenu, v Niteroi a ve Volta Redontu čekají už jenom na diváky a na hráče. V osmi brazilských městech uvidí tedy volejbaloví fanouškové nejlepší světové hráče a hráčky. A odbíjená patří u nás mezi nejpopulámějši sporty. Obě největší haly v Riu a v Sao Paulu - každá z nich pro třicet tisíc sedících diváků - budou jistě vyprodány. Příprava obou našich družstev, žen a mužů, probíhá už řadu měsíců a bylo sehráno velké množství utkání proti družstvům jihoamerických republik. Naši volejbalisté v uplynulých třech letech vždy zvítězili na mistrovství Jižní Ameriky a ženy dosáhly stejného úspěchu. Za nejvážnější ..domácí" soupeře považujeme paraguayské volejbalisty a peruánské volejbalistky. Nezapíráme si ovšem nijak, že proti družstvům z východní Evropy jsou naše naděje minimální. V brazilském tisku už byla uveřejněna řada komentářů o způsobu hry sovětských, československých, bulharských a polských hráčů. Jejich předností - proti jihoamerickým odbíjenkářům - není rychlost ani síla, ale pestrost úderů, různé finty a nacvičené signály. Trochu spoléháme na počasí. Říjen je v Brazílii jarním měsícem, ovšem podstatně teplejším než jaro v Praze. Podle vlastních zkušenosti bych řekl, že náš říjen je velmi teplým pražským červencem. Rozhodně se však evropští volejbalisté nemusí obávat zdlouhavého cestování z města do města. Vzdálenost mezi Riem a Sao Paulem je 400 kil ometrů. tedypřibližně hodinu letadlem. I spojení s dalšími městy je bud letecké nebo autobusové. V žádném případě nepocestují hráči déle než dvě hodiny. Vás v Československu bude jistě těšit, že váš styl odbíjené, který znaji naši diváci z řady filmů, je považován za nejefektnější, ale také za nejúčelnější. Vaši hráči u nás jistě najdou hodně obdivovatelů a nadšených fanoušků. Ve sportovní' hale Ibiropuera v Sao Paulo se budou hrát utkáni jedni z kvalifikačních skupin. Ttmiř třicet tisíc sedících diváků může sledovat utkání v příjemném, uměle ochlazovaném prostředí. Hráčky brazilského reprezentačního družstvo sehrály řadu přípravných utkáni na pláži Copacabana v Rio de Janeiro. I takové zápasy, byť hrané na sypkém pisku, přispívají k další propagaci odbíjeni. 12 STADION B yl květen. Kancléř Adenauer se dal sty- Set, že bez nadiení a dokonce s nechutí přijímá zprávy o tom, ie na olympijské hry přece jenom pojede družstvo složené ze závodníků obou německých států. Jiní zápa* doněmečti pohlaváři, kteří si dávají před ústa úplně minimální servítky, hřímali: „Dost už s celoněmeckým divadlem ve sportu. Zabráníme východní zóně účast v ftímě!4* Darmé řeči. Do ftima jeli nejlepií sportovci z obou německých států. A ti z východní části rozdělené země přispěli pořádným dílem k výraznému úspěchu celoněmecké výpravy. Najednou byli západoněmecký president Liibke, pánové ministři a další vládcové z Bonnu nadšením bez sebe- Hovořili o ceioněmeckém družstvu v Římě jako o výrazném vítězství svých nejviastnějších přáni a myšlenek, posílali do ftíma jeden telegram za druhým a div div, že drážďanskou studentku Ingrid Kra měrovou nevyhlásili za novou patronku starobylého dómu v Kolíně nad Rýnem. A západoněmecký tisk, který před Římem psal o sportovcích Německé demokratické republiky - laskavě řečeno - nevraživě, byf v době olympijských her jako sladové bonbóny. Psal sice zásadně místo NDR střední Německo, ale jinak nevypustil na sportovce NDR snad ani jedinou jedovatou slinu. Němečtí sportovci se vrátili domů, jedni na východ od Labe, druzí na západní břeh. Ach, kde jste, vy dnové olympijští! Následoval jeden zákaz za druhým. Na žádost západoněmecké vlády nevydaly úřady Jejího Veličenstva královny Alžběty vstupní víza fotbalistům Wismut Karl Marx-Stadt, kteří měli hrát v Severním Irsku. Stejné úřady na stejnou žádost nepovolily atletům NDR účast na mezinárodním mítinku v Londýně. Také volejbalisté Rotation Lipsko neodcestovali do Holandska, protože bonnské ministerstvo zahraničí napsalo obdobnému ministerstvu Nizozemského království, že by vstup východoněmeckých sportovců na holandské území mohl vážně narušit přátelské svazky mezi NSR a zemí tulipánů. Zakázat západoberlícvkým atletům, aby na svém stadiónu bojovali proti kolegům z demokratické částí Berlina, a poslat na cyklisty NDR policajty, když chtěli vyjet na silniční okruh u západoněmeckého města Güterslohnu, - to už byla pro bonnské pohlaváry vyložená maličkost. jenže - co se v Güterslohnu nestalo. Když se dvacet tisíc diváků dovědělo, že neuvidí mistra světa Schura, mistra světa Ecksteina a další vynikající cyklisty z NDR, zavládlo kolem okruhu zklamání. Když se diváci dověděli, že cyklisté z NDR nesměji startovat proto, že nechtějí svléknout dresy, na nichž je znak NDR, začali diváci pískat. Pánové z Bonnu by se mohli z toho pískotu radovat . . . kdyby nebyl určen jejich policajtům. Západoněmečti strážcové veřejného pořádku zmizeli od cyklistického okruhu sprintérskou rychlosti, a tak nemohli vyslechnout, co si o počínání jich samotných i jejich pánů mysli západoněmečti cyklističtí fanouškové. Krátce po závodě se sešlo ve Wormsu 80 západoněmeckých sportovních funkcionářů z Porýní-Vestfálska, ze Stuttgartu a z Norimberku a slovy upřímnými a nehledanými odsoudili postup západoněmecké vlády proti celoněmeckým sportovním stykům. Také další významný představitel západoněmeckého sportu Rudolf Ismayer, nositel stříbrné medaile z OH 1936, řek! na adresu pánů z Bonnu: „Všichni chceme mír. jenom ti, kteří jsou proti mírové spolupráci a dorozumění, mohou dělat takové kousky, jaké se staly v západním Berlíně a v Güterslohnu.4* Nevraživý stařec v Bonnu a jeho nohsledové se v posledních měsících točili na sportovním obrtlfku. Neuvědomili si, že takové krouženi se nebude líbit ani sportovcům jejich země. A přidali k řadě předcházejících další argument o svobodě na svobodném západě. Nebo jím nikdo neřeki, že zápa^**němečtí sportovci se mnohokrát obj v dresech s nacistickou orlici na stadión ve Varšavě, v Praze, v Moskvě, v demokratickém sektoru Berlina? Varšavanům, Pražanům, Moskvanům a divákům v demokratickém Berlíně to jistě po chuti příliš nebylo. Ale znají zákony slušnosti a pohostinství. Tyto zákony jsou pánům z bonnského obrtlíku zřejmě cizí. ROLF DIETZ, DRÁŽĎANY PÁNOVĚ NA OBRTLÍKU GUSTO OBCHÁZÍ PŘEDPISY Řím největším úspěchem adidas. • Královi atletů bojovali a vítězili v adidas. • Celkem 77 olympijských medaili s adidas. • 75 procent nejlepších nosilo v Římě adidas! Ani slovo proti západoněmeckým tretrám značky adidas. Jsou to výborné tretry, které obouvají nejlepší běžci téměř na celém světě. A reklamní odbornici továrny adidas si nevymýšlejí, když ve sportovních žurnálech západní Evropy vypočítávají, kolik a kteří olympionici zvítězili v jejich tretrách. Dí se říci seriózní reklama, byť podle našich zvyklostí poněkud objemná. Vždyť v jednom jediném čísle západoněmeckého časopisu Leichtathletik jsou plné dvě stránky věnovány opěvování adidas. Konečně - proti gustu žádný dišputát. Gusto adidasovské reklamy je ovšem žertovné i k nazlobení zároveň. Proč je běžec na reklamě bezhlavý? Protože přísné amatérské předpisy zakazují sportovcům v západoevropských zemích, aby se jejich jmen. prohlášení či fotografií využívalo k reklamním účelům. Přísné předpisy! Rozumné předpisy? V zásadě ano, kdyby se tisíci a jedním způsobem neobcházely. Na reklamě pro tretry adidas se nesmi objevit jméno vynikajícího západoněmeckého běžce Carl Kaufmanna, který vytvořil v Římě světový rekord na 400 metrů. Na reklamě pro tretry adidas se smí objevit: „Nový světový rekord, jediný německý světový rekord neolympijských hrách. 400 m za 44,9." Kaufmannovise nemusí nic zaplatit. Není udáno jeho jméno - pouze jeho výkon. Předpisy byly zachovány, adidas se mohou pyšnit dalším úspěchem. Když už reklama - tak ať stojí za to. Ačkoliv se nesčíslněkrát psalo, hřímalo, burcovalo proti zneužíváni olympijských symbolů k reklamním účelům, objevuje se na reklamě adidas olympijská medaile. Právem? Vždyť adidas... 77 medailí... a tak dále, a tak dále. Rozhodnutí, usnesení .domluvy, žádosti, prosby Západoněmeckého olympijského výboru, aby se obchodníci a továrníci vystříhali používat olympijských symbolů, jsou slovy pronesenými do větru. Nejdůležltějši ze všeho na světě - je prodávat tretry značky adidas! moj .ARMER - adidas DIE ERFOLG HSTE SPORTSCHUHMARKE «WELT lOO WELTREKORD! mé *0<d«'3-fcšeincAsd>uhen VBf *reuen am über diesen einzigartigen Erfolg. Kein* SporfsdruMabri in D*wh<W*nd, Ir Europa oder in Ober**• kann nur annähernd ein derartiges Ergebnis melden. 75X adidas