Stadión, leden-červen 1961 (IX/1-26)

1961-01-06 / No. 1

2 • • •A VŠICHNI BUDOU MÍT RADOST Na počátku bylo reportáž „Evo tropí hlouposti" o vánocích v roce 1957. Hned po Novém roce přineslo pani v modré pelerínce dopis z Kladna. Mimo jiné v nim bylo přáni. Nikoli dodatečné k Novému roku, ale ... . . byla bych hrozné ráda, kdyby se na mne podívala soudružko Bosá ková. jak cvičím." Pak hned následoval podpis. Domluvo redakce s Evou byla velmi rychlá a pro zrninu letělo psaní do Kladna. S pozváním do Prohy. Přijela. Takový iabec v rádiovce, trochu vyjukaný. Neviděl, kam s rukama. V tělocviční byl viak ze iobce malý ďáblík. Tréma byla ta tam. hned při rozcvičeni. Vršovická tělocvična viděla jeji premiéru společně s Evinými pionýry. Po cvičeni jsme se dohodli. Toho děvčátka by byla škoda. Má chuť do gymnastiky. Co dál ? Ujala se ji Hana Vláčilovd. Patnáctiletá sva­­začka pendlovala od ti doby mezi Kladnem a Prahou. Trénovala. V ti době jsme od ní znovu dostali dopis: .Jlibuji, že budu cvičit z plných sil, abych brzy doho­nila všechna divčata." Plnila slib stoprocentně, ale věčné ježděni auto­busem by bylo za čas nad jeji síly. Proto po dohodě vzal Katku do učeni bývalý vynikající gymnasto Stando Dokoupil přímo na Kladně. ,/M talent, má do toho chuť, je to jeji velká záliba. Začala dost pozdi, ale uvidíme . . ." Viděli jsme ji. Letos v prosinci v utkáni českoslo­venských juniorek s maďarskými reprezentantkami cvičila i Katko Treplová. Neni frázi, piši-li, že jsme z toho měli všichni radost. My v redakci. Eva Bosákové, Hanka Vláčilová a především Standa Dokoupil. Radost z toho, že jsme pomohli divčeti, které se pili vypracovalo až do národního družstvo. Trochu jsme se při tom zahloubali nad tezem' k Druhému sjezdu ČSTV: Každému podle záliby Každému z mladých podle zdlibyl Ať si vyberou sport■ který mají rádi, který je baví. To je rozhodni správné, ta je třeba podporovat. Měli jsme mezi poštou i jiný dopis: „jezdím tajně na kole, protože rodiče jsou zásadně proti cyklistice. Poroďte mi, jak mám trénovat!" Neporadili jsme, ale promluvili přímo s otcem. Docela rozumně. Dnes nemusíme radit, jak má chlapec trénovat, protože o to se stará již trenér oddílu. Neni třeba si z tohoto místa hrát na kazatele a vysvětlovat rodičům, že heslo .Sportem ku zdrávi" je správné. Přiklad s chlapcem-cyklistou je většinou bílou vránou. Spiše by bylo lépe vždy usměrňovat tatínky i maminky, kteří by chtěli, aby dítě sportovala podle jejich záliby. A tok kluk jako řimbaba se vede za ručičku do krosobruslařského oddílu, i když sám nosi v kapse fotografii Kubáta, vystřiženou z časopisu. Nebo žabka jako proutek, zbožňující Dášu Šťastnou, se má no přáni hlavy rodiny změnit ve vynikající koulařku. Tady by měli mít slovo cvičitelé a trenéři v oddílech, kom za nimi chlapce či divče přivedou. Každému podle záliby. Ano, ale slovo k tomu by měl mit i lékař. Dokonce rozhodující slovo, nejen poradní hlas. Obraťme se znovu k naši Katce. Také ona, jako všichni sportovci, se podrobila lékařské prohlídce. Když jsme se jeden čas ptali po jejím závodním růstu, slyšeli jsme strohé: „Už asi cvičit nebude. Má nijaký výrůstek na pdtefi!“ Lékař stanovící diagnózu nepro­­nesl však strohé veto. Viděl, že Katka pro gymnastiku žije, že je to její velká záliba. Sportuje tedy dál. Nikoliv však přes lékařův zákaz, ale po vyléčeni. Péče našich zdravotníků ji opit vrátila k jeji zamilo­vané gymnastice. Ano, každému podle záliby. Je to veliká možnost ukazující na naši neustále stoupající životní úroveň. My. i kdybychom kdysi bývali měli sebevětší zálibu v tenisu nebo v jízdě no koni, co by nám bylo platná ? K smíchu. Copak jsme mohli na tyto sporty vůbec pomyslet? A dneska každému podle záliby. Není to ohromující ? je. Přímo pohádkové. Vždyť se dá splnit každé přání. Nebojme se je plnit. Ti mladí se nám jednou odvděčí. Budou zdraví, silni o krásni. Za jejich výkony bude stoupat vlajko na stožár nejvyšši. A všichni budeme mít z nich radost, jako my v redakci z Katky. A to si přejme na prahu roku 1961, který znamená odstup do třetí pětiletky i pro naši tělovýchovu. ub. SPORTOVCŮ KTERÝCH SE MLUVÍ Nejen u nás, ele prak­ticky ve viech zemích svi­ta se vidy ke konci roku vyhlaiuje anketa, kdo je nejlepiim sportovcem té které zemi. Tich nejlep­­iich sportovců jsou desít­ky. Letos byla viude volba jasná. Olympijský rok při­vedl na první místa anket vítize olympijských her, ať už letních ži zimních. Jedini ty zemi, které ne­dosáhly úspichů na OH, se musely „spokojit" i se sportovci, kteří nedopadli na OH nejlépe anebo se vyznamenali jen při men­­iich příležitostech. Na­příklad v Lucembursku mají nejlepifho sportovce v gymnastovi Stoffelovi, ve Španělsku dali na prvni misto fotbalistu Suaréze apod. Jinde zase volili ne­jen nejlepiiho sportovce, ale i nejlepii sportovkyni a v nékterých anketách se ženy dokonce staly vítěz - kami. Jako třeba u nás (Bosáková), anebo v NDR, kde získala prvenství dvoj­násobná olympijská vítiz­­ka ve skocích do vody Ingrid Kržmerová před nejlepiim skokanem na ly­žích Recknage lem. V An­glii zase dali prvenství chodci Thompsonovi (vy­hrál v Římě závod na 50 kilometrů) a plavkyni Lonsbroughové (vítězka závodu na 200 m prsa). Ale už dost výčtů - podí­vejte se s námi na snímky těch nejznámějifch . . . Nejlepším sportovcem Sovětského svazu byl vyhlášen olympijský vítěz a světový rekordman ve vzpírání jurij Vlasov. Jeho výkon - 537,5 kg v olympijském trojboji - je skutečně fantastický, a proto je v mno­hých anketách pokládán Vlasov i za nejlepšfho spor­tovce světa! Rychlobrusieni je jedním z nejpopulárnějiích sportů v Norsku. A proto si zde zvolili nejlepiim sportovcem roku olympijského vítěze v běhu na 10 000 m Knuta johanessena. Novináři ze západního Německa i z NOR dali titul nejlepšiho sportovce Německa 23letému olympijské­mu vítězi ve sdruženém závodě Georgovi Thomovi z NSR. V této anketě obsadila páté misto Ingrid Kra­­merová, a tak je nejen nejlepší sportovkyní Německa, ale i nejlepiim sportovcem NOR. Jeji snímek otisku­jeme u interviewu našeho dopisovatele z Drážďan, který s Krámerovou hovořil o jejich plánech. V Polsku byl přiřčen titul ,,sportovec číslo 1“ olym­pijskému vitězi a světovému rskordmsnu v trojsko­ku (17,03 m) Jozefu Schmldtovi. SNÍMKY: B. SVÉTLANOV. SCHIRNER. TASS z SPORT ILLUSTRIERTE

Next