Stadión, leden-červen 1964 (XII/1-26)

1964-04-03 / No. 14

Kámen mudrců nalezen? Šlo o tak zvaný step test, tedy o zatíženi opětovným vystupováním na stupeň. Myšlenka stará a v podstatě stále stejná: vychýlit organismus z klidového stavu a sledovat, jak na toto vychýlení reaguje a jak se uklidňuje. Člověk plně výkonný reaguje přiměřeným zvýšením jednotlivých funkcí a rychle se zase uklidňuje. Čím méně výkonný, tím méně přiměřená reakce a pomalejší uklidnění. Stavy, při kterých je narušena regulace funkci organismu (takto bývá například při přetrénování) se mohou projevit nepravidelnou odpovědí. Ale: Závislosti, které jsou naprosto logické a zákonité, skutečně existují. Neumíme je však vždy postihnout. Reakce organismu je ovlivněna řadou činitelů, z nichž většinu nedokážeme pod­chytit nebo odhadnout a proto je velmi měnlivá. Změny, vzniklé odlišnou funkční schopností, se v tomto širokém rozmezí kolísání často ztratí a nejsou hodnotitelné. jestliže vyloučíme náhodné vlivy větším počtem sledovaných připadů a dobrým statistickým zpraco­váním, vyplyne fysiologická zákonitost zřetelně a jednoznačně. Ovšem na jednotlivé případy je možno takový závěr vztahovat jen jako pravděpo­dobnost, zatíženou veškerými nepřesnostmi meto­dy. A o tuto maličkost se rozbíjí praktická, spo­lehlivá použivatelnost jakékoli známé funkční zkoušky. Každý, kdo se začne nově zabývat funkčními zkouškami, je napřed optimista. Čím více poznává spletitost jejich úskalí, tím je rezervovanější. A nakonec dochází ke střízlivému závěru: Funkční vyšetřování je pomocná metoda, která nám může posloužit v poznání některých případů hrubšího narušení souhry regulačních pochodů, například někdy u přetrénování nebo v nemoci. Jinak nám ukáže, podle dokonalosti metodiky vice či méně, odpověď organismu na uloženou práci, ale jen na tu, která byla skutečně vykonána a v neopakovatel­ných podmínkách, v kterých byla vykonána. Druhotně je snad možno tuto reakci vztahovat i na schopnost přizpůsobeni jednotlivce sportov­nímu zatížení, ale jenom velmi přibližně, bez jaké­koli možnosti bezpečného závěru. S těmito výhradami je možno přijmout tak zvané funkční vyšetřováni jako doplněk průběžného sledováni sportovců, pokud není na závadu poměrně dlouhé trvání vyšetřování a někdy snad i značné a ne zcela vhodné zatížení při něm. Bez praktického užitku pro stanovení funkční schopnosti je jednorázové prováděni funkčních zkoušek. Pokoušet se z takového vyšetření hádat nasportovní výkonnost nebo dokonce trénovanost je málo plodná práce. Pravděpodobnost, že dojde­me k správnému závěru, je velmi malá. Anebo je to dryáčnická neserióznost a ta už sem vůbec nepatří. Na schůzi Čs. společnosti tělovýchovného lékařství jsem slyšel příspěvky, které hodnotily vhodnost a přiměřenost pracovního zatížení při zkoušce a různé vedlejší vlivy. Ty byly reálné a cenné. Jiné byly okouzlené zjištěním, že je zde statisticky více či méně významná závislost na funkční schopnosti. Tímto stadiem prochází' každý poctivý pracovník a zde je nutno hodnotit snahu použít vědecké matematické metody hodno­cení. A konečně ty nejprimitivnější, které mohou zavést na scestí: případy, kdy se matematická pravděpodobnost krala se sledovanou situací. Dokumentace výhodnosti metody jedním nebo několika málo případy, plná optimismu a nepocho­pení základních pojmů. O omylech a chybách vzniklých nedostatečnou standardizací metody nebo nepořádkem či nedostatkem vědomostí není potřeba mluvit. Ty se najdou vždycky. Tedy nic nového? To by se nedalo říci. Nic převratného, snad. Kámen mudrců neexistuje a tedy ani funkční vyšetřováni jím není. Ale přece něco: Potěšitelný fakt, že se těmito problémy zabývá celá řada většinou bystrých pracovníků, mladších i starších. U mnohých je patrná snaha dělat důkladně a odpovědně. Snaha platně pomá­hat růstu výkonnosti našich sportovců. A to je přeci potěšitelné, i když v tomto okamžiku je skutečný zisk malý nebo sporný. MUDr. JAROMÍR MÁCHA 6 SJAWÓH Co říkáte, trenéři? Zkuste to! rychlost Lone bradlo |,eipegnost Napajedla, kraj Jihomoravský. Gumárenský, chemický a strojírenský průmysl. Fatra a Zá­vody naftových motorů. Světově proslulý hřebči­­nec. Kdysi též místo schůzek dobrých gymnastů. V Napajedlích, v tělocvičně vznikl při nácviku prvku předkmihem obrat do stoje malý zlepšo­vací návrh: využit i pro bradla lanče. Nápad to byl dobrý. Vyzkoušel se v praxi a osvědčil se i pro mnoho jiných prvků. Pohříchu se odtud do gymnastického světa nerozletěl. Teprve po letech se znovu objevil v gymnastickém oddíle Vojenské politické akademie Kl. Gottwalda v Praze a je nesporné, že urychlil nácvik sestav na bradlech jak Pazderovi, tak Slivkoví i Patoč­kovi. První dva borci přešli do pražské Dukly, já jsem odjel jako trenér na Kubu. Lančem jsme se však dále zabývali se sovětským trenérem Sobolevem. Po návratu domů jsem začal pracovat s lančem systematicky při výcviku dorostenců. Po roční praxi mohu prohlásit: nácvik s lančem podstatně zkrátí dobu potřebnou k naučení jak jednotlivých prvků, tak i vazeb. Dovoluje dale’"» rychleji překonat obavu, mnohdy i strach z vého pohybu a tím umožní soustředit se na tech­nickou část prvku, nebo vazby. Výhoda nácviku s lančem na bradlech tkví především v absolutní bezpečnosti a v úplném pocitu samostatnosti při nácviku. U velké části prvků odpadá tak zvaná postoupnost. Přiklad: Přemet do vzporu se na­cvičuje nejprve na nízkých bradlech se záchranou, pak na podporových bradlech se záchranou (při nekonečné dávce odvahy) a pak teprve přijde den, kdy cvičenec udělá přemet do vzporu sám. Při nácviku s lančem cvičíme rovnou na brad­lech podporových a více méně samostatně. Konečně - na adresu závodníků a trenérů: všichni vzpomínáte, co dalo námahy a duševní odvahy nacvičit předkmihem obrat do vzporu. S lančem to není problémem ani pro žáka. SNÍMKY JAROSLAV SKÁLA JAN VLÁČIL 1. Správné připoutáni lanče: v jednom bodě, přesně nad středem mezi žerděmi, přibližně ve středu délky žerdí. Junior Povýžil komíhá na bradlech v záchranném pásu. 2. Nácvik obratu předkmihem. 3. Nácvik přemetu vzad do stoje na rukou.

Next