Svět Hospodářství, 1969 (X/80-156)
1969-07-03 / No. 80
trhy zhoií____________ 2 Rostoucí odbyt obuvi v Maroku Vyšší příjmy zemědělců v Maroku, které byly výsledkem znamenité úrody v sezóně 1967/68, přispěly ve značné míře k oživení odbytu obuvi v této zemi. V loňském roce dovezlo Maroko ze zahraničí obuv v celkové hodnotě 2,3 mil. dirhamň, což Je o 16,2 % více než v předcházejícím roce. Převážně šlo o .dámkou i pánskou obuv, převážně francouzské a americké výroby. Marocká vyspělá rukodělná výroba obuvi představuje silnou konkurenci tuzemské průmyslové produkci gumové obuvi, ifterá trpí nedostatkem odborných pracovních sil. Tamní program dovozu na rok 1969 zařadil obuv vyráběnou z gumy nebo plastických hmot mezi položky, na které se vztahuje zákaz importu, kromě speciálních ochranných bot, na něž byl stanoven dovozní kontingent v celkové hodnotě 50 000 dlrhamů. sh 3. 7. 69 Vývoz vlněných tkanin z kapitalistických zemí V roce 1968 stoupl vývoz vlněných tkanin z osmi vybraných kapitalistických zemí proti předcházejícímu roku celkem o 11% na 255 mil. lb. V čele je japonsko s přírůstkem o 17 procent a Itálie o 14 %, dále V. Británie (+9%). Mírný vzestup toho*o exportu zaznamenaly také Belgie, Rakousko a NSR, naproti tomu dodávky z Francie a Nizozemí klesly. sh 3. 7. 69 Úspěchy chemického průmyslu v Belgii Rychlý růst belgického chemického průmyslu o roce 1968 lze pozorovat na výši obratu, který proti roku 1967 vzrostl o 15,5 % na 70,2 mld Bfrs, což představuje dosud největší tempo rozvoje. Růst byl značně ovlivněn výstavbou nových podniků; od roku 1955 se obrat celkem ztrojnásobil. V belgickém svazu chemického průmyslu (Fédération des Industries Chimiques de Belgique) Je sdruženo 542 podniků, které koncem roku 1968 zaměstnávaly 71 647 pracovníků. Investice svazu v roce 1968 si udržely přibližně stejně vysokou úroveň jako v roce předchozím a dosáhly 12 031 mil. Bfrs. Kapitál, investovaný v belgickém chemickém průmyslu, se odhaduje celkem na 80 mld Bfrs, z čehož přes 50 mld připadá na investice v minulých 8 letech. Do výstavby nových podniků bylo investováno 28 mld a 16 mld bylo využito k rozšíření stávajících závodů. Podíl zahraničních investic činil koncem roku 1968 asi 27 mld Bfrs. Členské firmy svazu věnovaly v roce 1968 na vědecký výzkum 2584 mil. Bfrs, což odpovídá 3,69 % obratu. K tomu je nutno ještě připočítat státní subvence ve výši 133 mil. Bfrs. Tyto subvence, které tvoří jen 5,14 % všech výdajů na výzkum v chemii, Jsou hluboce pod průměrným podílem dosahovaným ve všech průmyslových zemích. Podle výroční zprávy svazu vývoz v roce 1968 vzrostl proti roku 1967 v množství o 36,7 % a v hodnotě o 28,4 %. Bylo exportováno 4915 t zboží v hodnotě 42 070 mil. Bfrs. Průměrné tempo růstu vývozu během posledních 5 let činilo v množství 10 procent a v hodnotě 7 %. Podíl členských zemí EHS odpovídal 60 %. Největší část vývozu tvořily plasiické hmoty a výrobky z nich (8135,4 mil. Bfrs), výrobky organické chemie Sovětské dodávky oceli Bulharsku Západoněmecký list Industriekurier přinesl zprávu o tom, že Bulharsko bude v příštích letech nakupoval sovětské polotovary z oceli a dále zpracovávat ve svých válcovnách. Tím prý tedy ustoupilo od původně plánované výstavby vlastních nových úpraven rudy a vysokých pecí. V letech 1971 až 1975 by Bulharsko dovezlo z SSSR přes 3 mil. t surové oceli, přičemž své nákupy zvýší ze 350 000 t v roce 1971 až na 1,02 mil. t v roce 1975. Ve stejné době stoupnou postupně bulharské dovozy surového železa, takže za uvedených pět let dodá SSSR celkem 1,45 mil. t. Bulharsko přispěje k výstavbě sovětského hutnictví í tím způsobem, že dá pro toto průmyslové odvětví k dispozici své pracovní síly. sh 3. 7- 89 Nákupy východoevropské oceli povoleny Ministerská rada zemí EHS schválila NSR dodatečný dovoz 65 000 tun oceli ze socialistických zemí (viz SH 35/69). Také Itálie získala povolení k dovozu 50 000 t, Francie na 30 000 tun a Benelux na 20 000 t. NSR a Francie musí z uvedeného množství dovézt po 15 000 t předvalků, Itálie 30 000 a Benelux 10 000 t. Členské státy EHS zvyšují kontingenty pro dovoz oceli ze socialistických států vzhledem k napjaté situaci v zásobování. s8 3. 7. 69 (5510,6 mil. Bfrs), výrobky anorganické chemie (4079,8 mil. Bfrs), hnojiva (4258,2 mil. Bfrs), fototechnické výrobky (5474,2 mil. Bfrs) a kaučukárenské zboží (2553,8 mil. Bfrs). Belgický chemický průmysl vynakládá značné úsilí na rozšíření svého exportu, zvláště do zemí, které nejsou členy společného trhu. Tak má být např. vytvořena společnost, která ve spolupráci s belgickým úřadem pro zahraniční obchod se má starat o rozšíření obchodu se zeměmi východní a střední Evropy. Zájem belgického chemického průmyslu je namířen 1 do Afriky. Dovoz výrobků chemického průmyslu do Belgie je omezen především na polotovary. sh 3- 7. 69 Trh chemikálií ve Španělsku Španělsku zaujalo v roce 1968 z hlediska výroby chemických produktů mezi státy západní Evropy páté místo. Prudký rozvoj chemického průmyslu je zřejmý z hodnoty výroby, která v roce 1962 činila 65,7 mld Ptas, ale v roce 1968 již dosáhla 156 mld. Podle odhadů se očekává, že v roce 1969 vzroste hodnota výroby na 171 mld a v roce 1971 na 208 mld Ptas. Největší vzestup výroby byl zaznamenán u anhydrldu kyseliny ftalové a sice o 186 % proti roku předchozímu, u chloridu uhličitého o 181 %, ti butylalkoholu o 180%, alkydických acetátů o 158 %, polyvinylacetátu o 70 %, kyseliny sírové o 19 %, dusíkatých hnojiv o 17 % a kausttcké sody o 16 %. Současně klesla výroba hydroxidu draselného o 73 °/o, síranu měďnatého o 62 %, acetonu o 50 %, síranu sodného o 30 % a superfosfátu o 8 %. V chemickém průmyslu Španělska působí 8100 společností. Zahraničně obchodní bilance produktů chemického průmyslu vykazuje v roce 1968 deficit. Šftanělsko exportovalo chemické výrobky v hodnotě 6,8 mld Ptas a Importovalo v hodnotě 32 mld. Odborné kruhy předpokládají, že deficit se bude každým rokem snižovat o 10 %, takže v roce 1971 by činil 20 mld Ptas. sh 3. 7. 69 Zakázky jugoslávským loděnicím I V letošním roce a v příštích dvou letech postaví jugoslávské loděnice ■ zahraničním zákazníkům 76 lodí v celkové hodnotě 407 mil. dolarů. Počítá se s tím, že Ještě letos bude odběratelům v zahraničí dodáno 28 lodí o různém výtlaku v přibližné hodnotě 139 mil. dolarů. Tak například Sovětskému svazu bude dodáno osm jednotek (o výtlaku 105 600 tun) za více než 37 mil. dolarů, Indii šest lodí (o výtlaku 238 tis t) v hodnotě přes 40 mil. dolarů, Panamě rovněž šest lodí (o výtlaku 52 300 t) v přibližné hodnotě 23 mil. dolarů. Podle dříve uzavřených dohod vybudují Jugoslávské loděnice ještě tři lodě pro Velkou Británii (15,5 mil. dolarů), dvě lodě Norsku (11,2 mil. dolarů), dvě lodě Turecku (7,8 mil. dolarů) a jednu loď Finsku za 4,3 mil. dolarů. Objem vývozu lodí v roce 1970 překročí hodnotu 149 mil. dolarů. Kjntrakty předvídají výstavbu 29 lodí o výtlaku 494 707 t. Největším odběratelem bude opět Sovětský svaz s 11 jednotkami za 51,5 mil. dolarů. Velké Británii dodají jugoslávské loděnice pět lodí za více než 23,9 mil. dolarů a Norsku tři lodě za 17,6 mil. dolarů. Kromě Indie, Turecka a Finska budou odběrateli jugoslávských lodí i Mexiko (2 jednotky za 14,3 mil. dolarů) a Brazílie (jedna loď za 3,9 mil. dolprů). Byly rovněž uzavřeny kontrakty na dodávku 18 lodí v celkové hodnotě 119 mil. dolarů v roce 1971, a to Sovětskému svazu, Velké Británii, Brazílii, Norsku, Súdánu, Švédsku a Finsku. Celková hodnota lodí, které jugoslávské loděnice dodají východoevropským zemím na základě clearingu, dosáhne 102 mil. dolarů; vývoz na trhy ostatních clearingových zemí bude činit téměř 70 mil. dolarů. Objem vývozu do zemí se směnitelnou měnou dosáhne v téže době 234 mil. dolarů. sh 3. 7. 69 Vývoz niklu z Nové Kaledonie V minulém roce se vytěžilo v Nové Kaledonii celkem 5,2 mil. t niklové rudy; zhruba polovina z uvedeného množství připadla na závod francouzské firmy Société Le Nickel, které dodala na trh 22 400 t feroniklu a 14 900 t niklového kamínku. Významným dovozcem novokaledonské niklové rudy bylo Japonsko, které nakoupilo loni v této oblasti 2.5 mil. t. Obsah kovu v rudě činil 2,62—2,93 %, průměrná exportní cena rudy dodané do Japonska 12,40 dol./t FOB. Očekává se, že export novokaledonské rudy do Japonska poroste nadále velmi rychle. Vývoz výrobků z novokalendonského niklu dosáhl loni 38 600 t v porovnání s 32 100 t před rokem. Jejich hlavním dovozcem byla Francie, která odebrala z Nové Kaledonie 19 600 tun feroniklu a 6400 t niklového kamínku. Kromě toho dodaly novokaledonské závody 4900 t niklu do Japonska, 4400 t do Kanady, 2300 t do USA, 400 t do NSR a 200 t Austrálii. Společnost Le Nickel zahájila v Nové Kaledonii realizaci programu rozšiřování výrobních kapacit, aby tak mohla plně uspokojovat poptávku. V roce 1972 hodlá vyrábět 65 000 t niklových produktů; zvýšení výrobních možností si vyžádá v průměru 120 mil. dol. V další etapě zamýšlí uvedená firma zahájit exploataci rozsáhlých ložisek chudých lateritových rud s obsahem 1,3—1,7 % niklu a kobaltu. Zamýšlí přitom využít nové technologie obohacování vyvinuté kanadskou firmou Sherrit Gordon Mines Ltd. V roce 1973 počítá se zahájením výroby niklu v Nové Kaledonii rovněž kanadský koncern INCO, který má v této oblasti značné kapitálové zájmy. V současné době připadá na Novou Kaledonii přibližně 10 % z celosvětové produkce niklu a podle odhadů expertů bude tato oblast během deseti let zajišťovat pro světový trh plnou čtvrtinu disponibilního kovu. sh 3. 7. 69 Ropný průmysl v Lat. Americe Pokud má být kryta v Latinské Americe rostoucí spotřeba ropných derivátů a zemního plynu, je nutnu, aby v této oblasti investiční náklady do ropného průmyslu dosáhly do roku 1980 asi 20 mld dolarů. K tomuto závěru došla Hospodářská komise pro Latinskou Ameriku při OSN (CEPAL) na své 13. konferenci v II- mě. Podle studií komise má do roku 1980 spotřeba ropných derivátů v La tinské Americe vzrůst na 161 mil m3 (1970: 105 mil. m3, 1975: 130 mil m3), zatímco ještě v roce 1965 činila jenom 82 mil. m3. Spotřeba zemního plynu se má dokonce v období 1965 až 1980 ztrojnásobit z 20 mil. m3 na 64 mil. m3. Spotřeba ropných produktů vzrůs tá v Latinské Americe již několik let a s ní stoupá i jejich výroba, ktprá však zatím za spotřebou zaostává. Mimoto klesá také podíl Latinské Ameriky na světové produkci ropných výrobků. Podle prognóz se očekává, že do roku 1980 výroba ropných derivátů vzroste o 15 %, přičemž však klesne podíl největšího latinskoame rického výrobce — Venezuely. Náklady, které je nutno investovat na vzrůst výroby, jsou v jednotlivých zemích Latinské Ameriky různé S výjimkou Venezuely, Kolumbie a Mexika převyšují náklady na 1 t vytěžené surové ropy značně celosvětový průměr. Důvody jsou v jednotlivých zemích různé; například v Ecuadoru, Peru a Argentině jsou výtěžky z jednotlivých vrtů poměrně slabé. Rovněž investice do výroby rafinérií Jsou značně rozdílné, avšak všude nad světovým průměrem, protože v Latinské Americe se stále ještě pociťuje nedostatek moderního vybavení sh 3. 7. 69 Odbyt australské vlny v běžné sezóně V Austrálii se prodalo v jedenáctiměsíčním období od července 1968 do května 1969 4,81 mil. balíků vlny v l%idnotě 677,33 mil. australských dolarů proti 4,66 mil. bal., lesp. 601,64 mil. austr. dol. ve srovnatelné době před rokem. Průměrná cena suroviny této provenience činila v běžném hospodářském roce 45,18 austr. centů za lb ve srovnání s 41,88 c/lb v předcházející sezóně. Přísun vlny do australských skladů dosahoval za celé sledované období 5,25 mil. balíků, zatímco ke konci května letošního roku objem disponibilních zásob nepřevyšoval 432 tis, balíků. sh 3. 7. 69 Brazílie zvyšuje export kávy Za první polovinu mezinárodního „kávového“ roku 1968/69 (říjen—březen) se Brazílii podařilo vyvézt 9,2 mil. žoků kávy; tím byl srovnatelný dobrý výsledek z předchozího roku překročen přesně o 1 mil. žoků. Lze prý počítat s tím, že exportní kvóta ve výši 17,88 mil. žoků za celé údobí, tj. do konce září 1969, bude splněna. sh 3. 7. 69 SOUTĚŽE Compagnie des Phosphates et du Chemln de Fer de Gafsa, 9, Rue Mazagran, Tunis (Tunisko), vypsala k 15. červenci soutěž (čís. 10 378/1) na dodávku 194 různých elektromotorů a -k 31), červenci soutěž (10 376/1) na dodávku osmi elektrických lokomotiv. w Ministry of Trade. Direction General of Procuremens, Direction 4th of State Purchases, Section A, Office 1. 50, Socratous Street, Athénat (Řecko), vypisuje k 21. červenci soutěž (čís. 375/89, Bureau Nr. 50) na dodávku chirurgických nástrojů a přístrojů a soutěž (374/89, Bureau Nr. 62) na dodávku a Instalaci strojů pro továrnu na mýdla, k 23. červenci soutěž (4/388/69) na dodávku oftalmotogických přístrojů a k 28. červenci soutěž (378/69, Bureau Nr. 51] na dodávku 221 duplexních radiopřístrojů pro vozidla a 159 duplexních přenosných radlopřlstroiů. Ľ Union des Industries Mécanlques et Chimiques, Damas (Syrská arabská republika), vypsala k 31. červenci soutěž na dodávku kompletního zařízeni na vý robu elektrických kabelů v Hamě a k 15. záři soutěž na dodávku kompletního, zařízeni koželužny. Greek Government Social Insurance IIKA), Head Office, Supply Department, 8, Aghtou Konstantinou Street (5th Floor, Bureau Nr. 506), Athéna! (Řecko), vypisuje k 11. září soutěž (čís 3/69) na dodávku sečftacfch a počítacích strojů a soutěž (5/89) na dodávku magnetoskopu Ampex. sh 3. 7. 69 Růst chemické výrsby v Maroku Průmyslová výroba chemických a polochemických výrobků v Maroku vzrostla v roce 1968 o 10,4 %. Největší vzestup zaznamenala státní společnost Maroc-Chimle, a to především v oblasti strojených hnojiv. Maroc-Chimie je jediným marockým výrobcem strojených hnojiv; výroba tohoto produktu vzrostla v roce 1968 proti roku 1967 o 46.2 % na 303 503 t. Kromě rozšíření výroby strojených hnojiv, zvýšila Maroc-Chimie produkci kyseliny sírové o 18,9 % na 326 526 tun a kyseliny fosforečné o 40,8 % na 107 325 t. Počáteční obtíže s výrobní technologií a s odbornou výchovou svých pracovníků Již společnost úspěšně překonala. Prodej třísložkových superfosfátů vzrostl v roce 1968 o 30 % na 290 tisíc tun; toto hnojivo se především dováží do Bulharska, Nizozemí, Iránu a Itálie. Celkem bylo v roce 1968 vyvezeno strojených hnojiv za 69 mil. dirhamů, což je o 30,2 % více než v předchozím roce. Také poptávka po strojených hnojivech na domácím trhu stoupla, což se projevilo 1 v růstu dovozu strojených hnojiv o 20 % proti roku 1967. Celkem bylo dovezeno hnojiv za 42 mil. dirhamů. sh 3. 7. 69 Sovětská ropa do Švédska Jak oznámila švédská tisková kancelář, byla v Moskvě podepsána dosud nejvýznamnější dlouhodobá smlouva mezi SSSR a Švédském o dodávce 5,5 mil. tun ropných produktů. Švédská společnost Axel Johnson je odebere během 5 let. Ropa je jednou z nejdůležitějšich položek švédského importu ze SSSR. Od prvních dodávek v roce 1947, které činily asi 50 000 tun, objem dovážené ropy se podstatně zvýšil. Spotřeba energie v Montánní unii Podle zprávy komise Evropských společenství má spotřeba základních druhů energie v zemích Montánní unie vzrůst v roce 1969 průměrně o 5,2 %. V roce 1968 dosáhl vzrůst 5,9 procenta. V jednotlivých zemích se bude přírůstek spotřeby lišit; tak např. v Nizozemí se předpokládá vzrůst o 10 %, v Itálii o 8 %, ve Francii o 7,2 %, v Belgii o' 5,8 % a v NSR pouze o 3,9 %. sh 3. 7. 69 Využití zemního plynu v Maďarsku Podle zahraničních pramenů hodlá Maďarsko v několika následujících le těch investičním nákladem 24 mld Ft podstatně zvýšit těžbu zemního plynu. V roce 1966 bylo vytěženo v MLR 2,89 mld m3, v roce 1989 má těžba stoupnout na 3 mld a v roce 1975 se má podle plánu vytěžit 5,5 mld zemního plynu. Mimo vlastních zdrojů zemního plynu plánuje Maďarsko výstavbu dálkového vedeni pro zemní plyn ze SSSR, které má být uvedeno do provozu v roce 1975 s prvními dodávkami ve výši asi 1 mld m3. Celkem by pak dispwnovalo maďarské hospodářství v roce 1980 asi 8,5 mld m3 zemního plynu. Naleziště v MLR, která jsou nyní čerpána, se odhadují asi na 100 mld m3, přičemž probíhají současně další práce na průzkumu nových nalezišť. Odkrytí velkých zásob zemního plynu v jižním Maďarsku vytvořilo v maďarském energetickém hospodářství příznivou situaci, která se projevuje už tím, že klesá podíl uhlí jakožto energetického zdroje. Do roku 1970 se mají plynné uhlovodíky podílet na energtickém hospodářství asi 21 až 22 %. Spotřeba zemního plynu stoupá nejen z hlediska jeho energetického využití, ale i jako výchoz! suroviny pro chemický průmysl (plastické hmoty strojená hnojiva). Vzrůstá i využi í zemního plynu jakožto paliva pro různá průmyslová odvětví, kde se ho do roku 1980 má spotřebovávat asi 30 % veškerého množství, které bude v té době k dispozici. Očekává se, že tím národní hospodářství ušetří 3 mil. Ft. Kromě toho do roku 1980 má být 40 % domácností vytápěno zemním plynem. Největší závod na úpravu zemního plynu bude vybudován v okolí Szegedu. Základní' zařízení v ceně 100 mil. Rb 'budou dodána ze SSSR. Provoz má být zahájen asi v roce 1973 a plyn se odsud bude dodávat především kauěukárně, která je rov^ něž v Szegedu. Velká pozornost se v Maďarsku věnuje výstavbě plynovodní sítě; roč ně se má položit 150 až 200 km plynovodů. Již koncem tohoto roku má hlavní plynovodní síť dosahovat 2000 km. Náklady na přestavbu nutných zařízení na využívání zemního plynu se mají podle výpočtů amortizovanejpozději během tří let. sh 3. 7. 69 Situace v západoněmecké chemii Rychlé tempo rozvoje západoněmeckéhia chemického průmyslu pokračovalo i v 1. čtvrtletí 1969. Obrat dosáhl 11,14 mld DM, o 14,3 °/o více než ve itejném období minulého roku. Přesto je však tento vzestup nižší než průměrné tempo růstu v roce 1968, kdy dosáhlo 14,9 %. Částečně lze tento jev vysvětlit nedostatkem výrobních kapacit západoněmeckého chemického průmyslu. Při srovnání tempa růstu chemického průmyslu s tempem růstu průmyslu jako celku (16,8%), nelze však opomenout, že při vzrůstu výrobního indexu v chemii (1962 = 100) o 18,3 procenta na 207,5, ceny chemických výrobků vykazují právě opačnou ten denci než ceny v celém průmyslu, kde neustále sloupají. Z chemických produktů pouze u plastických hmot a chemických vláken byly ceny buď mírně zvýšeny nebo se nezměnily Ale index velkoobchodních cen výrobců v qelém chemickém průmyslu byl v 1. čtvrtletí 1969 ve výši 93,6 11962 = 100) ještě o 1,9% níže ne? ve srovnatelném období roku 1968. Tempo rozvoje chemického prňm.ys lu je spojeno s růstem dalších kapacit. Zvlášť silně byly rozšířeny kapacity na výrobu výchozích látek a meziproduktů, plastických hmot a chemických vláken. Výroba chemických vláken ve sledovaném období vzrostla o celou třetinu na 104 000 tun (800 mil. DM), výroba plastických hmot stoupla o čtvrtinu na 785 000 tun. Výroba laků vzrostla o 21 % na 246 000 tun. Více než o čtvrtinu byla zvýšena produkce ochranných prostředků pro zemědělství, kterých se vyrobilo za 200 mil. DM. Export chemických výrobků v 1. čtvrtletí 1969 vzrostl o 16 % na 4,09 mld DM, přičemž největší podlí zase připadal na ty produkty, jejichž výroba má v chemickém průmyslu podstatnou úlohu. Velmi živá poptávka na domácím trhu umožnila I vzrůst dovozu, který stoupl o 24,1 % na 1,98 mld DM. sl»3. 7.69