Svět Hospodářství, 1971 (XII/1-78)

1971-06-11 / No. 71

A 1 B A I ZPRAVODAJSTVÍ PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD =„ hospodářství Automatizované soustavy řízení V rámci závažného úkolu zdokonalovat systémy plánování a řízení národ­ního hospodářství SSSR, stanoveného XXIV. sjezdem KSSS, se v Sovětském svazu perspektivně počítá s vývojem celostátní automatizované soustavy shro­mažďování a zpracovávání ekonomických informací za použití nových ekono­­micko-matematických metod. Sovětský akademik L. Melenfjev po­ukazuje ve svém článku v listu Izvěs­­tija na velký přínos sovětské vědy k teoretickému arzenálu plánování rozpracováním metod ekonomicko-ma­­tematlckého modelování, systémové analýzy aj. Zdůrazňuje potřebu je­jich rozsáhlého využití a urychlené­ho vývoje automatizovaných systémů řízení. Zároveň vyslovuje svůj názor na teritoriální princip zakládání těch­to systémů a vyzdvihuje zkušenosti, které byly získány v Irkutsku z po­užití výpočetní techniky v národním hospodářství. Dnes je již zřejmý celostátní vý­znam, jaký mají automatizované sy­stémy pro zdokonalování hospodář­ského řízení, ačkoli řada principiál­ních otázek jejich vývoje ještě vyža­duje zevrubné studium, konstatuje L. Melenfjev. V současné době se v SSSR fakticky přistoupilo teprve k vývoji automatizovaných systémů řízení (ASŘ) pro jednotlivá hospodářská od­větví. Je však jasné, že odvětvový prin­cip ASŘ bude třeba podstatně korigo­vat. Vedle odvětvových technickoeko­­nomických vztahů se totiž na hospo­dářském vývoji podílejí i dosti silné teritoriální vztahy. Proto vědecky správně postavená jednotná automati­zovaná soustava řízení národního hos­podářství celé země se zřejmě musí zakládat na optimálním spojení od­větvového i územního přístupu k plá­nování a řízení. Založení ASŘ jenom na odvětvové charakteristice nemůže podle akade­mika Melenťjeva zajistit očekávané Výsledky. Je třeba počítat s tím, že to, co je výhodné např. pro jednotli­vá průmyslová odvětví, není vždy vý­hodné pro celé národní hospodářství. Kromě toho čistě odvětvový princip výstavby ASŘ vyžaduje velké a podle všeho málo efektivní náklady na vy­budování autonomních odvětvových spojovacích systémů, prostředků shro­mažďování a zpracovávání informací atd. Problém se komplikuje také tím, že některá odvětví se rozhodují pro růz­ná organizační řešení ve výstavbě ASŘ. Tím se ztěžuje vzájemná koordi­nace a výměna zkušeností mezi pod­niky různých odvětví. Orientace na rozdílné typy výpočetních strojů vy­volává v samostatných odvětvových výpočetních střediscích v oblastech a svazových republikách těžkosti při průpravě a využívání odborníků v elek­tronice a matematiků jako progra­mátorů. S přihlédnutím k postupnému vý­voji výstavby jednotné automatizova­né soustavy řízení je očividné, že hlavní směr bude (až na některé vý­jimky, např. u ASŘ pro operativní ří­zení elektroenergetiky, plynárenské­ho průmyslu a dopravy) spočívat ve výstavbě meziodvětvové soustavy vý­početních středisek. Základ této sou­stavy v průmyslových centrech bude tvořit jednotný systém výpočetních strojů různých tříd. Část z nich, pře­vážně stroje nižších tříd, se racio­nálně umístí ve velkých podnicích a stroje vyšších tříd ve specializova­ných meziodvětvových výpočetních střediscích, která mají výstup infor­mací pro nadřízená odvětvová a me­­ziodvětvová střediska. Důkladně si promyslet výstavbu ta­kové kombinované soustavy výpočet­ních středisek v celostátním měřít­ku pro řízení hospodářské činnosti a pro vědecky fundované plánování je úkol mimořádně důležitý. Jeho řešení musí vycházet z univerzální standar­dizace charakteristik strojů a jejich matematického zabezpečení, jakož i z jednotné soustavy informací a pro­středků jejich zpracovávání a pře­dávání. V SSSR se provádějí rozsáhlé vý­vojové práce na navzájem koordino­vaném systému výpočetních strojů a jejich matematického zabezpečení. Na podkladě tohoto systému bylo by účelné připravit v dohledné době kom­plexní generální schéma (na 10—15 let) výstavby jednotného ASŘ pro celé národní hospodářství. Umožnilo by to lépe zdůvodňovat řešení aktuálních úkolů ve vývoji odvětvových ASŘ v nynější pětiletce, jak navrhuje aka­demik Melenfjev. V Irkutské oblasti byla před šesti roky založena kolektivní meziresort­­ní koordinační rada pro aplikaci vý­početní techniky v národním hospo­dářství. Činnost rady je v podstatě zaměřena na tři úkoly. Především je to propagace elektronických výpočet­ních strojů a jejich možností. V této práci bylo třeba překonat „psycholo­gickou bariéru“ nedůvěry k naprosto nové technice. Za druhé je to školení a přeškolování pracovníků, hlavně mladých, z řad inženýrů, ekonomů, odborníků v elektronice a výpočetní matematice. V tomto směru rada spo­lupracuje s irkutskými ústavy Akade­mie věd SSSR a vysokými školami. Třetí úkol spočívá v prosazování jed­notné technické politiky ve výstavbě IPokračování na str. 5] Výrobci světoznámých tryskových stavů ve Zbrojovce Vsetín se zavázali na počest 50. výročí vzniku KSC a XIV. sjezdu strany zvýšit celkovou výrobu v letošním roce o 60 miliónů korun. Na obr.: montážní linky tryskových pneumatických stavů v nové hale. Za 10 let vyrobili ve vsetínské Zbrojovce přes 10 000 těchto velmi žádaných- strojů; většinu jich dodali do SSSR. Foto ČTK - V. Svorčík Z ČINNOSTI RVHP V rumunských černomořských láz­ních Mamaia se ve dnech 24. května až 2. června konalo 53. zasedání stálé komise RVHP pro strojírenství za účasti delegací Bulharska, ČSSR, Ma­ďarska, NDR, Polska, Rumunska a SSSR, jakož i jugoslávské delegace. Komise schválila návrhy na organi­zaci specializované výroby těžkých nákladních automobilů, texty návrhů dohod o mezinárodní specializaci a kooperaci v produkci zařízení na vý­robky ze skla a keramiky a návrhy na prohloubení spolupráce ve výrobě železničních nákladních vozů a die­selových lokomotiv. Komise také projednala návrhy na rozvoj spolupráce v produkci obrá­běcích strojů a náhradních součástí a dílů. Schválila řadu doporučení k rozšíření vzájemných dodávek vali­vých ložisek, třískových a tvářecích obráběcích strojů v období 1972 až 1980. Rovněž přijala doporučení tý­kající se vývoje velmi výkonných komplexů strojů a zařízení pro prů­mysl plastických hmot. Od 31. května do 5. června t. r. se v rumunské Konstanci konalo za­sedání stálé komise RVHP pro potra­vinářský průmysl. Komise schválila program přípravy dlouhodobých prognóz vývoje některých oborů po­travinářského průmyslu členských ze­mí RVHP do roku 1985 a text dohody o vědeckotechnické spolupráci. V západomaďarském městě Keszthe­­ly začalo 8. června 20. zasedání stá­lé komise RVHP pro jadernou ener­gii. Na programu jejího jednání je mírové využuí jaderné enerj . Zvlášt­ní pozornost komise věnuje úkolům spojeným se stavbou jaderného reak­toru s výkonem 1000 MW, který je v Sovětském svazu v poki, ném sta­diu. Ve dnech 25. až 30. května t. r. se v bulharském letovisku Zlaté pís­ky u Varny konalo 20. zasedání stá­lé komise RVHP pro geologii, které­ho se zúčastnili delegáti členských zemí RVHP a jako pozorovatelé zá­stupci SFRJ. Komise přijala za směr­nice pro svou činnost usnesení 51. a 52. zasedání Výkonného výboru RVHP a projednala a schválila zprá­vu o práci vykonané v roce 1970. Rýchly rast slovenskej chemie Tempo rozvoja slovenskej chémie z hľadiska kvantity si udrží podľa Smer­níc XIV. zjazdu KSČ k 5. päťročnému plánu doterajší trend, takže objem jej produkcie sa približne zdvojnásobí. Z kvalitatívnej stránky sa pripravuje prud­ký rozvoj hlavne petrochemickej výroby, výroby chemických vlákien a spra­covania gumy a plastických materiálov. Z celkového objemu investičných prostriedkov chemického priemyslu na päťročnicu pripadne na rozvoj petrochemickej výroby zhruba 39 %, na rozvoj výroby vlákien 30 %, ria rozvoj spracovania plastických hmôt 11 % a na rozvoj ostatných odborov chémie 20 %. Do roku 1975 sa má zvýšiť spraco­vanie ropy o 42 %, výroba benzínov o 53 %, výroba olejov o 44 % a vý­roba asfaltov o 66 °/o. Na úseku petro­chemickej výroby sa dokončí výstav­ba výrobne polypropylénu, etylénu a propylénu, vysokotlakého polyety­lénu a zintenzifikuje sa výroba ety­­lénoxidu a etylbenzénu. Na úseku rozvoja výroby vlákien zabezpečuje sa v piatej päťročnici zvýšenie výroby viskózového textilné­ho hodvábu o 13,5 %, polyamidové­ho textilného hodvábu o 165,7 °/o, po­lyamidového kordového hodvábu o 22,1 %, polyamidového kábliku o 275,7 percenta, polyesterového textilného hodvábu o 390,0 %, polypropylénové­ho textilného hodvábu o 100 % a po­­lypropylénovej striže o 400 %. Roz­šírenie uvedenej výroby sa realizuje v podnikoch Chemlon Humenné, Slo­venský hodváb Senica nad Myjavou, Chemické závody Juraja Dimitrova v Bratislave a v Chemosvite Svit. Podstatný rast výroby dosiahne do roku 1975 aj úsek spracovania plas­tických hmôt a gumárenskej výroby. Kapacita spracovania plastických hmôt sa zvýši o 65,1 °/o, výroba pneu­matik vzrastie o 35,7 %, výroba duší o 71,7 % a výroba lisovanej gumy o 86,9%. Hlavným cieTom rozvoja výroby priemyselných hnojív je zabezpeče­nie dodávok pre poľnohospodárstvo, a to do roku 1975 220 kg čistých ži­vín na 1 ha poľnohospodárskej pô­dy. Výroba dusíkatých hnojív vzrastie o 121,8 %, fosforečných hnojív o 43,4 percenta a výroba draselných hnojív sa zväčší štyri a polkrát. Tieto úlo­hy zabezpečujú hlavne podniky Duslo Šala, Chemické závody Juraja Di­mitrova v Bratislave a Chemko Stráž­ske. Z ostatných odborov rozvoja ché­mie pozoruhodný je rast výroby PVC v ». p. Chemické závody Wilhelma Piecka v Novákoch, rozšírenie sorti­mentu a zvýšenie výroby náterových hmôt v' n. p. Chemolak Smolenice, rozšírenie výroby prísad do mazadiel v n. p. Chemické závody Juraja Di­mitrova v Bratislave a rozšírenie vý­roby kaprolaktamu v Považských che­mických závodoch v Žiline. Uskutočnenie týchto zámbrov pri­nesie ďalšie zvýšenie kooperácie v rámci členských štátov RVHP a pre samotnú ČSSR bude znamenať pod­statné zvýšenie chemizácie národné­ho hospodárstva. Před zahájením výstavy Ex Plzeň 71 Již tradiční, v pořadí šestá meziná­rodní potravinářská a gastronomická výstava Ex Plzeň 71, bude slavnostně zahájena 29. června a pro veřejnost přístupna od 30. června do 11. čer­vence. Záštitu nad ní převzal ministr zemědělství a výživy ČSSR dr. Bo­huslav Večeřa. Ředitel Ex Plzeň Josef Zikmund s hlavními aktéry výstavy i zástupci oborových ředitelství potravinářského průmyslu informovali o této ojedině­lé expozici ve střední a východní Ev ropě, středisku správné výživy a ob­chodu, na tiskové besedě 9. 6. v Pra­ze. Na výstavu se přihlásilo přes 130 vystavovatelů, z nichž 66 jsou za­hraniční firmy z 19 států. Každý čs. oborový potravinářský podnik zastu­puje asi 15 svých závodů. Do letošní soutěže Ex Plzeň o „zla­tý pohár“ a „zlatou pečeť“, nad níž převzali záštitu ministr zemědělství a výživy ČSR dr. Václav Svoboda a ministr obchodu ČSR Štěpán Hor­ník, je přihlášeno 183 nových po­travinářských výrobků a gastronomic­kých specialit. Odborná 21členná komise bude u všech výrobků posuzovat novost, srovnatelnost se světovou úrovní, funkci a společenský význam, este­tický vzhled i ekonomický faktor. Soutěž tuzemských vystavovatelů se uskuteční již 14.—17. června, zahra­ničních 1. a 2. července. Zlaté pohá­ry a zlaté pečetě budou vítězům pře­dány 3. července. Ze zahraničních firem budou mít největší expozice Maďarsko, Bulharsko a Sovětský svaz. ROZVOJ VZÁJEMNÉHO OBCHODU SOCIALISTICKÝCH ZEMÍ Stálá komise RVHP pro zahraniční obchod na 30. zasedání , v Moskvě projed­návala aktuální otázky další obchodní a hospodářské spolupráce socialistických zemí. Komise se zabývala předpoklady rozvoje obchodu na nejbližší pětileté období 1971—1975. Vedle podrobného posouzení vý­sledků sjednávání dlouhodobých do­hod na léta 1971—1975, dále proto­kolů o výměně zboží na rok 1971 sou­středilo 30. zasedání stálé komise pro zahraniční obchod svou pozornost na rozpracování některých částí komplex­ního programu rozvoje socialistické ekonomické integrace. Šlo o proble­matiku vypracování dlouhodobé pro­gnózy světového socialistického trhu do roku 1980, dále některé problémy spojené s obchodem se stroji a za­řízeními, spolupráce členských zemí v oblasti prodeje a nákupu na třetích trzích. Samozřejmě 1 projednávání vý­sledků jednání o dlouhodobé dohodě na léta 1971—1975 bylo vedeno pod zorným úhlem námětů na zdokonalení obchodu mezi socialistickými zeměmi, které tvoří součást návrhu na komplex­ní program rozvoje socialistické ekono­mické integrace. Jednání o dlouho­dobé dohodě úzce navazovalo na vý­sledky koordinace hospodářských plá­nů, což se i v budoucnu má stát zá­kladní metodou zdokonalování vzájem­né výměny zboží. Sjednané dlouhodo­bé dohody vytvářejí tak solidní rámec pro dopracování národohospodářských plánů, posilují jejich stabilitu, zajiš­ťují odběr a dodávky jednotlivým člen­ským zemím v nejdůležitějších suro­vinách, polotovarech, potravinách, strojích a zařízeních; dále vytvářejí rámec pro rozvoj kooperace a specia­lizace i prostor pro další rozvoj vý­měny zboží. Uzavřené dlouhodobé ob­chodní dohody mezi členskými země­mi RVHP na léta 1971—1975 předpo­kládají, že celkový objem vzájemné výměny zboží dosáhne v tomto ob­dobí 205 miliard rublů a vzroste ve srovnání se závazky předchozího pě­tiletého období o 62 %. Největší zvý­šení — přes 70 % — se předpokládá u BLR, PLR a MLR. Pokud jde o struk­turu výměny zboží, má se vyvíjet v souladu se světovými tendencemi, to znamená, že roste rychleji skupi­na zpracovatelských výrobků než sku­pina surovin a potravin, což je pro­jev rostoucí specializace a kooperace ve výrobě. Vytvořený rámec růstu výměny zbo­ží nevyčerpává plně možnosti člen­ských zemí RVHP. Všechny delegace shodně konstatovaly, že v rámci roč­ních protokolů budou mít členské ze­mě možnosti dále rozšiřovat výměnu zboží nad rámec uzavřených dlouho­dobých dohod. V souvislosti s tím se diskutovalo také o otázce rozvoje for­my obchodu se zbožím, na které se nestanoví kontingenty; i když co do rozsahu nepůjde o velký objem, při­stupuje se k zavedení nové formy ob­chodu v rámci mnohostranného zúčto­vání u Mezinárodní banky pro hospo­dářskou spolupráci. Komise také posoudila a schválila metodologii a organizační předpokla­dy pro vypracování dlouhodobé pro­gnózy světového socialistického trhu do roku 1980. Je to poprvé, kdy komi­se zahraničního obchodu po projed­nání úkolů běžného pětiletého období přistupuje k tomu, aby rozvinula prá­ce na praktické přípravě obchodních dohod dalšího pětiletého období, v tom­to případě do roku 1980. Jde o úkol ekonomické integrace. Schválení me­todologie a programu předpokládá, že jednotlivé země zpracují do roku 1972 vlastní národní prognózy a společná prognóza bude vypracována v průbě: hu roku 1973. Předmětem prognózy světového socialistického trhu je zkoumání faktorů, určení základních tendencí rozvoje zahraničního obcho­du a ostatních forem obchodně eko­nomických styků mezi. socialistický­mi státy, určení vnitřních podmínek rozvoje světového obchodu; tato pro­gnóza má být zpracována podle růz­ných podmínek, a proto ve variant­ních formách. Jejím cílem je dát co nejkomplexnější zahraničně obchodní informaci o rozvoji socialistického trhu v rámci RVHP. Tak bude možno nalézt nejefektivnější cesty ekonomic­kých vztahů, dále stabilizovat spolu­práci a hledat rychlejší tempa roz­voje vzájemného obchodu. Vlastním obsahem metodologie dlou­hodobých prognóz světového socialis­tického trhu je prognóza rozvoje vý­měny zboží, dále prognóza vývozu a dovozu členských zemí hlavních zbo­­žových skupin s přihlédnutím k aspek­tům vědeckého a technického pokro­ku, možnost jak rozvést specializaci (Pokračování na str. Z) INTORGMAŠ V Moskvě se 9. 6. zavřely brány výstavy Intorgmaš-71. Krátce předtím zavítal do čs. pavilónu dvoustý tisí­cí návštěvník, což znamená, že kaž­dý druhý host výstavy Intorgmaš sí prohlédl čs. expozici, S takovou ná­vštěvností se kromě pořádající země může pochlubit jenom Japonsko. Celkový obrat našeho obchodu ná výstavě dosáhl dvou miliónů rub'u. Za polovinu této sumy jsme prodali balící automaty, zakladače do velko­obchodů, zařízení pro vinárny a skle­py a línky pro samoobsluhy. Za stej­nou částku jsme nakoupili zařízení pro kuchyně a samoobsluhy, balící stroje na brambory, mrkev a ovoce.

Next