Svět Hospodářství, 1971 (XII/79-156)
1971-07-01 / No. 79
KU í I H ZPRAVODAJSTVÍ PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD ik hospodářství Úspěšná bilance činnosti MBHS Posíleni všestranné hospodářské spolupráce socialistických zemí přispěte k dalšímu rozvoji Činnosti Mezinárodní banky pro hospodářskou spoluprácí (MBHS), jejíž obrat se loni zvětšil o 24,9% na 71,4 mld převoditelných rublů a bilanční částka koncem roku vzrostla o 43,8 % na 1161 mil. rublů. Tyto údaje uveřejnil sovětský týdeník Ekonomičeskaja gazeta. Poukázal v této souvislosti na to, že v uplynulé pětiletce došlo v členských zemích MBHS k významným strukturálním změnám v hospodářství, následkem čehož se posílil ekonomic- Jký potenciál těchto zemí, rozšířily jejich možnosti využívat vymožeností «vědy a techniky, prohlubovat vzájemnou spolupráci a rozvíjet hospodářské styky s ostatními zeměmi světa. Loňský rok se vyznačoval tím, že národní hospodářství členských zemí MBHS (Bulharska, ČSSR, Maďarska, Mongolska, NDR, Polska, Rumunska a SSSR) dosáhlo vysokých kvalitativních a kvantitativních ukazatelů. Národní důchod těchto zemí se ve srovnání s rokem 1969 zvýšil o 5,0 až 8,5 %, hrubá průmyslová výroba o 6,4—12,0 % a zahraničně obchodní obrat o 6,1—20,2 %. MBHS pokračovala loni v nerušeném a termínovém účtování mezi zeměmi v oblasti zahraničně obchodních a jiných operací, přičemž se snažila racionálněji využívat účtovacích prostředků a urychlovat obratovost prostředků. Úhrn vzájemných účtů členských zemí MBHS dosáhl 35,4 mld převoditelných rublů, takže byl o 10,6 % vyšší než v roce 1969. Také loni měly obchodní operace na celkové částce vzájemných účtů převažující podíl, a to zhruba 95 %. K zajištění nerušeného účtování a k lepšímu plnění vzájemných platebních závazků v rámci zahraničního obchodu poskytla MBHS členským zemím v loňském roce úvěry v částce 2 mld přev. rublů, čili téměř o 400 mil. rublů více než v předchozím roce. Loni se rovněž zvýšil zůstatek úvěrů v převoditelných rublech; koncem roku 1970 stoupl proti stavu před rokem ze 365,5 mil. na 466,3 mil. rublů, čili o 27,6 %. Ve smlouvě o mnohostranném účtování v převoditelných rublech z 22. října 1963 a ve statutu MBHS byly během loňska provedeny změny, jež se v podstatě týkají systému úvěrování, a které sledují vytvoření dodatečných finančních podnětů ke zvýšení úlohy MBHS v měnově finančních vztazích mezi členskými zeměmi. Nutno však zdůraznil!, že tyto změny nikterak nenarušují základní cíle a principy mnohostranného systému účtování v převoditelných rublech, ale mají v podstatě aktivněji napomáhat rozvoji zahraničního obchodu prostřednictvím úvěrů MBHS. Ná 28. zasedání rady MBHS v červenci 1970 bylo schváleno usnesení, jímž se má zvýšit efektivnost úvěrového systému banky, zlepšit plánování úvěrů, prohloubit mnohostranné účtování mezi členskými zeměmi a rozšířit bankovní operace. Dalším usnesením rada MBHS zjednodušila systém úvěrování a stanovila dva druhy úvěrů — zúčtovací a termínový — místo dosavadních šesti druhů úvěrů. Zúčtovací úvěr si zachoval svůj dosavadní charakter a používá se ho ke krytí krátkodobých potřeb zplnomocněných bank. Tento úvěr se stává nejrozšířenějším typem úvěrů. V roce 1970 se jeho podíl na celkové částce poskytnutých úvěrů zvětšil ze 64,1 % až na 82 % Termínový úvěr se poskytuje zemím na delší období, maximálně do tří let. Je určen na opatření v oblasti specializace a kooperace výroby, na rozšíření obchodu apod.; jeho loňský podíl činil 18 %. Rada MBHS se také rozhodla změnit diskontní sazby pro úvěry a pro vklady v převoditelných rublech. Změny bankovního diskontu u aktivních a pasivních operací mají především zvyšovat ekonomickou úlohu úroků v chozrasčotních vztazích mezi členskými zeměmi. Přitom je nutno poukázat na to, že výše nově zavedených bankovních diskontních sazeb nepřesahuje 5 % ročně, zatímco minimální úrok činí 2 %. Objem depozitních operací MBHS v převoditelných rublech v roce 1970 se značně zvětšil. Proto roku 1969 stoupla částka vkladů přijatých od zplnomocněných bank o 46,3 % na 1,5 mld přev. rublů. Zůstatek vkladů na začátku letošního roku činil 295 mil. přev. rublů, takže se ve srovnání se stavem před rokem zvýšil o 51,3 %. V roce 1970 se nadále rozvíjely operace MBHS v konvertibilních měnách a ve zlatě. Na mezinárodních devizových trzích v loňském roce se neprojevily žádné závažnější devizové komplikace krizového charakteru, jak tomu bylo v předcházejících dvou letech. Byly však zaznamenány jisté známky labilnosti a nejistoty, jež se projevily mj. v dosti ostrých výkyvech devizových kursů hlavních kapitalistických zemí a ceny zlata na volných trzích. Přitom nejmarkantnějším rysem loňského roku bylo další zhoršení pozice dolaru USA. Proti roku 1969 se loňský rok vyznačoval i poklesem úrovně diskontních sazeb na trhu evropských valut. Současně v podmínkách poklesu diskontů na peněžním trhu USA vznikla disproporce mezi úrovní sazeb na tomto trhu, jakož i na trhu eurodolarů a úrovní sazeb na vnitřních peněžních trzích čelných západoevropských zemí. Celkový objem operací MBHS ve směnitelných měnách a ve zlatě dosáhl v roce 1970 částky ekvivalentní 21,2 mld převoditelných rublů, takže proti předchozímu roku vzrostl o 54,7 %. V roce 1970 se aktivně rozvíjely depozitní operace MBHS v těchto měnách. Jejich objem se během roku zvýšil o 75,5 %. Proti stavu k 1. lednu 1970 vzrostl zůstatek získaných vkladů o 65,9 % na částku rovnající se 609,4 mil. přev. rublů; operace na běžných účtech se zvětšily O 53,6 %. V uplynulém roce se vedle operací v rámci krátkodobého úvěrování v konvertibilních měnách rozvíjely rovněž operace v rámci střednědobého úvěrování. K růstu objemu a efektivnosti operací MBHS ve směnitelných měnách přispělo mj. rozšíření kontaktů s bankami různých zemí. MBHS udržovala styky e prováděla operace v konvertibilních měnách u depozit, běžných účtů a úvěrů s více než 200 bankami na světě, z nichž většinu tvoří velké banky. Na svém 28. zasedání se rada MBHS usnesla zdvojnásobit na 60 mil. přev. rublů část základního ka pitálu banky, která se hradí ve směnitelných měnách a ve zlatě. Toto rozhodnutí má velký význam pro další rozvoj operací v konvertibilních měnách a ve zlatě. Čistý zisk MBHS v roce 1970 převýšil 7 mil. přev. rublů a byl proti roku 1969 o více než 70 % větší. Na tento vzestup mělo vliv na jedné straně rozšíření operací v převoditelných rublech i ve směnitelných měnách a na druhé straně změny podmínek pro úvěrování v převoditelných rublech. Úspěšná činnost MBHS v uplynulém roce a vzestup její úlohy v hospodářské spolupráci členských zemí jsou praktickou realizací příslušných usnesení RVHP a přispívají rozvoji socialistické ekonomické integrace. Z ČINNOSTI RVHP Minulý týden se v západomaďarském letovisku Keszthély konalo 31. zasedání stálé zemědělské komise RVHP. Delegace členských zemí RVHP projednaly možnosti další specializace zemědělské výroby a otázku založení mezinárodních koordinačních středisek jako nové formy vědeckotechnické spolupráce. Komise vyslechla zprávu o činnosti v rooe 1970, připravila úkoly pro příští činnost a schválila program svého dalšího zasedání. Ve zprávě agentury MTI se zdůrazňuje, že členské země RVHP vyvíjejí úsilí o prohlubování specializace zemědělské produkce a o těsnější spolupráci ve zdokonalování selekce, ve výměně osiva a sadby, v mechanizaci zemědělských prací a v aplikaci matematických metod a samočinných počítačů v zemědělství a lesním hospodářství. Pracující Závodů V. I. Lenina v Plzni dokončují v závodě válcovny důležitou část pro „kvartostolici 3,6“ do Sovětského svazu. Je jí speciální kalicí válečkový oscilační stroj, který bude mít po dokončení délku 35 metrů a váhu 1100 tun. Obří výrobek, největší, jaký kdy byl v historii závodu válcovny vyroben, umožní při zpevňování ocelových plechů spojovat tři technologické postupy zpracování materiálu najednou. Foto: ČTK - J. Vlach Výstava Ex Plzeň 71 zahájena Mezinárodní potravinářská a gastronomická výstava „Ex Plzeň 71“ byla zahájena 29. 6. v Plzni. Slavnostní vernisáže se zúčastnila delegace v čele s ministrem zemědělství a vyživy ČSR dr. Václavem Svobodou, který v projevu mj. připomněl, že potravinářský průmysl má během pětťetky zvýšit výrobu Zhruba o 18 proč. K tomu se mají vybudovat zcela nové kapacity, např. na zpracování bezmála 2 miliard litrů mléka, 225 000 tun masa a masných výrobků, na výrobu dalších takřka 3 miliónů hektolitrů piva. Je-li před československými zemědělci, potravináři a pracovníky úkol, jak budeme jíst a pít v páté pětiletce, pak se výstava „Ex Plzeň“ stává místem, kde budeme každoročně bilancovat a porovnávat, jak se nám společné úsilí vyplývající ze směrnic XIV. sjezdu KSČ daří. Směrnice poskytují současně i této výstavě nové podněty a širší možnosti ještě více sloužit celospolečenským zájmům a cílům státní politiky a ekonomiky. Letošního již 6. ročníku „Ex Plzeň“ se svými nejlepšími výrobky účastní na 130 podniků, z toho polovina zahraničních firem z 19 států čtyř kontinentů. Největší národní expozici má Maďarská lidová republika, Sovětský svaz je zastoupen největším podnikem Sojuzplodimport. Foprvé se letos účastní výstavy Španělsko, Turecko a Alžír. Potravinářské výrobky Československa nejsou tříděny podle jednotlivých podniků, ale oborových ředitelství, takže vystavujících je prakticky mnohem víc. Minulých pěl ročníku výstavy „Ex Plzeň“ navštívilo celkem 1 365 000 platících návštěvníků, takže letos očekává ředitelství jedenapůlmilióntého hosta. Pro všechny je ve vitrínách i v prodeji připravena nepřeberná paleta potravinářských výrobků, letos oípět mnohem lépe, vkusněji a přehledněji aranžovaná než loni. Zasedání MIB V Moskvě skončilo 29. 6. třetí zasedání rady Mezinárodní investiční banky (MIBJ. Schválilo seznam obiektů, na něž banka poskytne od roku 1971 úvěr, úvěrový plán banky pro rok 1971 a stanovilo příspěvky členských států banky k jejímu základnímu kapitálu v roce 1972. Zasedání, které charakterizovala věcná spolupráce a naprosté porozumění, se zúčastnili představitelé Bulharska, ČSSR, Maďarska, Mongolska, NDR, Polska, Rumunska a SSSR, představitelé Rady vzájemné hospodářské pomoci a Mezinárodní banky pro hospodářskou spoluprácí. Program rozvoja petrochémie na Slovensku Najrýchlejšie rozvíjajúcim sa odvetvím národného hospodárstva bude v piatej päťročnici chemický priemysel. Smernice XIV. zjazdu KSČ ukladajú, aby chemická výroba ku koncu roku 1975 vzrástla o 55—60 percent. V rámci chémie za najvážnejšiu úlohu Smernica pokladá rozvíjať spracovanie ropy a do chémie ropy, hlavne do petrochemického priemyslu, ukladá sústreďovať rozvojové investície. V ďalšom Smernica spomína rozvíjanie výroby syntetických vlákien polyamidových, polyesterových a polypropylénových na hranicu 60 tisíc ton ročne (t. J. zdvojnásobiť ich výrobu), rozvíjanie výroby plastických hmôt, hlavne termoplastov polyetylénu a polypropylénu. Ďalej sa Smernica zmieňuje o výrobe pneumatík. Treba podčiarknuť, že na rozvoji všetkých týchto výrob má priamy alebo nepriamy vplyv rozvoj petrochemickej výroby na báze sovietskej ropy. Predpoklady pre úspešné rozvíjanie petrochemických výrob vytvorila vláda ČSSR svojím uznesením č. 34 zo začiatku t. r. a otvorila tak cestu pre realizáciu najnáročnejšieho investičného programu v histórii československej chémie. Program rozvoja petrochémie v ČSSR je jedným z hlavných nosných programov rozvoja a štrukturálnej premeny národného hospodárstva. Pre Slovensko má osobitný význam, pretože sa stane dôležitým nástrojom rozvoja priemyselnej výroby a celkového rozvoja SSR. Program predpokladá rozvíjať petrochemickú výrobu v dvoch centrách, v Chemických závodoch čs.-sovietskeho priatelstva v Záluží pri Moste a v podniku Slovnaft v Bratislave. Nspôjde o výrobu súbežnú, ale o špecializovanú. K dohode o defbe výrobných programov došlo hlavne v oblasti výroby termoplastov a kaučukov. V bratislavskom Slovnafte sú všetky predpoklady, aby takúto náročnú výrobu zvládli. Popri bežných úlohách zabezpečovania národného hospodárstva palivami a mazadlami (Slovnaft kryje až 60 pere. celoštátnej potreby), podnik rozvíjal tiež petrochemické výroby a orientoval sa na moderné komplexné spracovanie ropy. Základy petrochémie tu položila produkčná jednotka etylénu a propylénu a polymerizačné jednotky, z ktorých sa dostáva národnému hospodárstvu tisícky ton plastických hmôt. Ďalej sa tu vybudovala výrobňa aromatických uhľovodíkov ako základ pre ďalšie organické syntézy. Dnes Slovnaft produkuje fenol, acetón, glykoly, etylbenzén a ďalšie chemikálie. Všetky zariadenia dosahujú svojou technológiou svetovú úroveň a tomu zodpovedajúcu kvalitu produkcie. Tieto chemikálie tvoria suroviny pre výrobu umelých vlákien (polyamidových, polyesterových a polypropylénových), pre výrobu umelých kaučukov, farieb a lakov a sú základom pre mnohé ďalšie chemické procesy. Výstavba tzv. veľkej petrochémie má znásobiť túto modernú výrobu a orientovať sa na ďalšie chemikálie. Etylénová jednotka s kapacitou 200 tisíc ton ročne sa má začať stavať v najbližších mesiacoch. V júli bude pravdapodobne podpísaný kontrakt o dodávke rôznych licencií a technológií pre tento veľký komplex. Výstavba petrochemického komplexu v Slovnafte je rozdelená na viacero etáp. V prvej etape pôjde okrem spomenutej etylénovej jednotky o výstavbu výrobne vysokotlakového 'polyetylénu, o intenzifikáciu výroby etylénoxidu a etylbenzénu a o výstavbu druhej etpy etylénoxidu a glykolov. To si vyžiada rozsiahle investície aj do ďalších zariadení, ako je energetika, vodné hospodárstvo, doprava, rozšírenie dielní atď. Osobitné opatrenia budú potrebné na úseku pracovných síl. Vybudovanie petrochemického komplexu si vyžiada okolo 1300 pracovníkov, zväčša odborne pripravených, avšak rezervy v pracovných silách v Bratislave sú značne vyčerpané. Vláda SSR preto pre plynulé zvládnutie týchto prác udelila celý rad výnimiek z príslušných vyhlášok, aby sa dali včas zvládnuť. Prve prevádzky — vysokotlakový polyetylén a etylénoxid II. majú začať s výrobou už v r. 1974, resp. 1975. Na výstavbu v tejto päťročnici bude naväzovať výstavba petrochémie v šiestej päťročnici, kedy sa počíta s /Pokračováni na straně 2) Sovětsko - italské hospodářské styky Sovětsko-italské kontakty v lehkém, potravinářském, elektrotechnickém průmyslu a v černé metalurgii jsou úspěšné a letos se aktivizuje spolupráce i ve zdravotnictví, zemědělství a elektronice. Bylo to konstatováno na zasedání Výboru pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci mezi SSSR a Itálií, které 23. 6. skončilo v Moskvě. Obě strany zdůraznily, že se úspěšně plní dlouhodobá dohoda o stavbě automobilky v Togliatti nad Volhou a o dodávkách sovětského plynu do Itálie. Účastníci zasedání se dohodli na dalším rozšíření hospodářských styků. K dosavadním zastupitelstvím sedmi italských firem v Moskvě přibude brzy i stálá kancelář italsko-sovětské obchodní komory. V protokolu zasedání se uvádí, že se v posledních pěti letech obchodní obrat mezi oběma státy zdvojnásobil a dosáhl 472 miliónů rublů. Zasedání, které charakterizovalo vzájemné porozumění, srdečnost a věcná spolupráce, přijalo doporučení, jež přispějí k dalšímu rozvoji sovětsko-italských styků. Světová konference o energetice Druhý den světové konference o energetice, která začala 28. 6. v Bukurešti, zasedli přítomní odborníci ve velkých skupinách k technickému rokování. V první skupině, jednající c potřebě energie, o nových aspektech technického a ekonomického rozvoje, bylo předneseno 28 referátů. Zvláště živá diskuse se rozvinula o národních a světových prognózách týkajících se strukturálních změn ve spotřebě energie do roku 2000. Byl tu zdůrazněn význam klasických i jiných zdrojů, jichž se nyní čím. dál víc využívá — jaderné energie, energie mořského přílivu a odlivu, geotermie atd.