Svět Hospodářství, 1971 (XII/79-156)

1971-10-27 / No. 130

fl If ľl ZPRAVODAJSTVÍ I. ■ PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD nhospodářství Rozvoj palivoenergetické základny Směrnice XIV. sjezdu KSC k 5. pětiletému plánu investiční výstavby urči­la na první místu zajištění palivoenergetické základny. To proto, že otázka dostatku palivové a elektrické energie pro naše národní hospodářství je zá­kladní podmínkou plynulého provozu všech výrobních zařízení. V 5. pětiletce budou spuštěny par­ní elektrárny Chvaletice o výkonu 4X200 MW, Počerady II o výkonu také 4X200 MW a Mělník III o vý­konu 1X500 MW. Z vodních elektrá­ren je rozestavěna v současné době elektrárna Dalešice o výkonu 4 X 102,5 MW. Dále se v pětiletce počítá se zahájením výstavby elektráren Dlou­hé Stráně a Hřímeždice. Kromě toho jsou do energetického programu za­pojeny elektrárny se spalovacími tur­bínami Spytihněv/S 1 s výkonem 6X25 MW a 1X50 MW, elektrárna Hodonín III s výkonem 200 MW a ja­derná elektrárna Dukovany o výko­nu 2X440 MW Podniky přímo řízené minister­stvem stavebnictví CSR mají v letech 1971—1975 z celkového objemu pro­vedených stavebních prací v hodno­tě 125 mld Kčs provést výstavbu pa­livoenergetické základny v hodnotě 19,5 mld Kčs. Je to úkol velice ná­ročný zvláště na úseku energetiky, kde v roce 1973 bude zahájena vý­stavba elektrárny Mělník III s prv­ním 500 MW blokem (naše dosavadní největší energetické bloky mají vý­kon 200 MW). Přechod na elektrárenské bloky stále větších výkonů je zákonitým jevem rozvoje elektrizačních soustav na celém světě. V SSSR jsou např. uváděny do provozu nejen bloky 500 MW, ale i 800 MW a připravují se bloky 1200 MW. V NDR jsou dva blo­ky 500 MW ve výstavbě, jeden 500 MW blok se připravuje i v Polsku. Ve Velké Británii jsou 500 MW bloky v provozu již od roku 1963, ve Fran­cii začal první blok 600 MW praco­vat v roce 1966, v NSR jsou ve vý­stavbě dva 600 MW bloky a v USA je již v Chodu 1100 MW blok. Výstavba elektrárny Mělník III o výkonu 500 MW je navíc i ekonomic­ky výhodná. Propočty dokázaly, že při stavbě jedné elektrárny o uve­deném výkonu jsou investiční nákla­dy daleko nižší než náklady na vý­stavbu dvou 200 MW elektrárenských bloků — nehledě na to, že se zabe­re méně zemědělské půdy. U větší­ho bloku je i menší měrná spotřeba tepla na výrobu kWh, menší spotře­ba kovů a stavebních prací, jeden 500 MW blok obsluhuje méně lidí než dva 200 MW atd. Tyto výhody se v plném rozsahu vztahují na elektrár­nu Mělník III, která tím, že se bude stavět v areálu elektráren Mělník I a Mělník II, nezabere téměř žádnou zemědělskou půdu a zčásti také mů­že používat již vybudované staveništ­­ní zařízení. Je samozřejmé, že tak velká elektrárna spotřebuje ohromné množství paliva, což si vyžádá mi­mořádná opatření v dopravě. Ročně bude elektrárna Mělník III potřebo­vat 2 940 000 tun uhlí ze Severočes­ké uhelné pánve. To si vyžádá zvý­šit propustnost železniční trati ze Se­veročeské uhelné pánve přes Ostí n. L. do Mělníka. Speciální poslání bude mít elek­trárna v Dalešicích. Bude to tzv. špičková elektrárna, která má za úkol vyrovnávat výkyvy energetické­ho systému především v brněnské průmyslové aglomeraci. Tato plně automatizovaná elektrárna bude schopna z klidu přejít na plný tur­bínový provoz za dvě a půl minuty, což je výkon světových parametrů. Kapacita elektrárny Dalešice se tak stane, uspokojivou havarijní zálohou, která zlepší zásobování elektřinou právě ve špičkách. Odpadnou výlu­ky, které znamenají tolik ekonomic­kých ztrát. Vedle energetiky bude vodní dílo Dalešice sloužit i závla­hám zhruba 20 tisíc hektarů pozem­ků v prostoru Pohořelec, Odrovice, Miroslav, Branišovice a Troskotovi­­ce. Elektrárna má být uvedena do provozu v roce 1975; na ni bude na­vazovat první jaderná elektrárna v Dukovanech o výkonu 2X440 MW. Československý program výstavby jaderné energetiky se orientuje na reaktor WER 440. Voroněžský typ není jen osvědčeným typem reakto­ru, který se bude stavět také v NDR, BLR, MLR a ve Finsku, ale navíc mají reaktory s obohaceným uranem ze všech dnes používaných reaktorů nejnižší investiční náklady. Úkoly na úseku výstavby energe­tické základny jsou veliké, avšak i při této ohromné výstavbě není mož­no uvažovat o tom, že Českosloven­sko bude ve výrobě elektřiny sobě­stačné. Znamená to, že je třeba ze­sílit propojené přenosové soustavy v rámci členských zemí RVHP, čímž se energetické soustavy zúčastně­ných zemí znásobí. Stavbaři považují investiční vý­stavbu na úseku palivoenergetické základny* za prioritní úkol. Výstavba všech objektů této základny je zá­vazným úkolem a ministerstvo sta­vebnictví ČSJt bude dbát na to, aby se stavební práce nestaly limitující podmínkou pro dodržení termínů do­končení jednotlivých objektů palivo­­energetioké základny. Je však třeba, aby své úkoly, zejména pro velko­kapacitní elektrárny, splnili i doda­vatelé technologického zařízení. Z činnosti RVHP Z 38. zasedání stálé komise RVHP pro uhelný průmysl, které se kona­lo ve dnech 19.—23. října v Rumun­ské socialistické republice, se vráti­la zpět do Prahy čs. vládní delega­ce, vedená ministrem paliv a ener­getiky federální vlády prof. inž. Ja­romírem Matuškem, CSc. „Hlavní pozornost tohoto jednání,“ jak řekl po příletu zpravodaji CTK, „byla věnována aplikaci integrační­ho programu do práce této komise, dále pak vypracování dlouhodobých prognóz, zajištění dostatku pevného paliva pro všechny členské státy RVHP, úvahám společné účasti na stavbě nových kapacit pro těžbu energetického uhlí v PLR a kokso­­vatelného uhlí v PLR, CSSR a SSSR, kooperaci při vývoji a výrobě dobý­vacích strojů i řešení otázek jednot­ných předpisů pro jejich konstrukcí a provoz." Delegace navštívila i dva uhelné revíry v RSR, na jejichž projekci se podíleli i čs. odborníci. Prohlédla si také novou výrobu hydraulických stojek, které se v ní dělají v koope­raci s národním podnikem Ostroj v Opavě. Viděla rovněž společné ru­­munsko-jugoslávské dílo — hydro­­elektrárnu, postavenou na Dunaji v Železných vratech. Další zasedání stálé komise RVHP pro uhelný průmysl se uskuteční v březnu příštího roku v Madarské li­dové republice V Ulánbátaru se 24. října konalo 15. zasedání stálé komise RVHP pro lehký průmysl. Zúčastnili se ho de­legace členských států RVHP — Bul­harska, Maďarska, SSSR, Polska, NDR, Mongolska, Rumunska a Čes­koslovenska. Maďarsko a Sovětský svaz projed­naly otázky zlepšení kontejnerové dopravy, která má stále větší objem v obchodě mezi Západem a Výcho­dem. Podle komplexního integračního programu RVHP vybudují sovětské, madarské a československé železnice společné kontejnerové nádraží, kde budou velké sovětské kontejnery pře­kládány na nákladní vagóny s nor­málním rozchodem kolejnic a naopak se zde budou překládat na sovětské vagóny s širokým rozchodem kolejnic československé a’ madarské náklady. Kontejnerové nádraží bude dáno do provozu za dva až tři roky. O tom jednalo ve dnech 18.—20. října v Budapešti 7. zasedání stálé madarsko-sovětské pracovní skupiny pro vědeckotechnickou spolupráci v železniční dopravě. * * * Na zasedání odborníků z člensk' zemí RVHP 23. října v Tbilisi schváleny návrhy doporučení n malizaci metod odebírání vzr kvalitativní ‘ kontroly tvrdých Metody navržené sovětskými a po~r<y­­mi odborníky uméžní lépe hodnotit ja­kost hutních výrobků ze socialistic­kých zemí a rozšířit jejich vzájem­nou výměnu zboží. Spolupráce člen­ských zemí RVHP se příznivě projeví na specializaci a kooperaci jejich prů­myslu. Konference vynálezců a zlepšovatelů Další rozvoj zlepšovatelské činnosti v národním hospodářství ČSSR byl obsahem 6. celostátní konference s mezinárodní účastí o řízení a or­ganizaci zlepšovatelského hnutí a činnosti vynálezců, kterou v Gottwal­dově pořádal 25. a 26. října bratislav­ský Dům techniky. Na dvoudenním jednání více než 200 pracovníků z různých průmyslo­vých oborů a podniků Slovenska a českých zemí byli přítomni také účastníci z Polska, Maďarska a NDR. Pracovníci Inženýrských staveb Košice, budovatelé nejvýchodnějšího úseku tranzitního plynovodu od nultého kilometru na československo-sovětských hranicích po Velkú Idu, svařili již 27 kilometrů potrubí. Na tomto téměř 80krn úseku mají podle závazku k 50. výročí KSC do konce roku svařit 37 km potrubí. Foto ČTK-Š. Petráš Průmyslová výroba překračuje plán Tempo růstu průmyslové výroby zůstalo v září na úrovni průměrného den­ního růstu v předchozích měsících — 6,6 °/o. Za celé tři čtvrtě roku činí růst výroby v ČSSR 7,4 %, z toho v ČSR 7,0 % a v SSR 8,5 %. Podle odhadu vzroste průmyslová výroba v letošním roce za celou ČSSR zhruba o 7 °/o a převýší tak asi o 1 bod plánovaný růst (v loňském roce vzrostla průmyslová výroba o 7,8 %, v roce 1969 o 5,1 % a v roce 1968 o 5,2 °/o). Zaměstnanost v průmyslu se pohybuje stále mírně nad úrovní zaměstnanosti loňského roku — v září již o 0,7 % a za celé tři čtvrtě roku o 0,3 %. Přitom v ČSR zůstávají počty pracovníků i nadále pod plánovanou úrovní i pod úrov­ní loňského roku (od počátku roku index 99,8), v SSR mírně plánovanou úroveň překračují a jsou o 2,3 % vyšší než v loňském roce. Přes pokles za­městnanosti v 1. čtvrtletí přiblíží se podle odhadů skutečný růst zaměstna­nosti v čs. průmyslu v letošním roce těsně plánovanému růstu (plán 0,5 %, skutečnost 0,4%). Produktivita práce vzrostla v září o 5,9 % a za celé tři čtvrtě roku o 7,0 %. Zvlášť příznivý vývoj produktivity zůstává od počátku roku v ČSR (7,3 % pro­ti plánovaným celoročním 4,7%), zatímco růst produktivity v SSR (6,0%) nedosahuje plně plánovaného celoročního růstu (6,5%). Předstih růstu pro­duktivity práce před růstem průměrných mezd je zajišťován ve většině re­sortů a plánovacích skupin, i když v posledních měsících se podíl přírůstku průměrných mezd k přírůstku produktivity práce mírně zvyšuje — v průměru za celý průmysl vzrostla v srpnu při vyšším počtu pracovníků i placených dnů o 1 den produktivita práce o 9,1 % a průměrné mzdy o 6,2 %, v září pak při stejném počtu dnů ve srovnání se stejným obdobím min. roku produkti­vita práce o již uvedených 5,9 % a průměrné mzdy o 4,6 %. Za celé tři čtvrtě roku činí při růstu produktivity práce o 7,0 % růst průměrných mezd 3,9 %. Podle předběžných odhadů vzroste za celý letošní rok produktivita práce v průmyslu asi o 6,5 % (a převýší plánovaný růst asi o 1,3 bodu) a průměrné mzdy pracovníků nejméně o 3,5 % (převýší plánovaný růst zhruba ve stejném rozsahu jako produktivita práce). Kx Současné úkoly výrobních družstev Český svaz výrobních družstev uspořádal v Praze besedu s novináři, na které jeho místopředseda dr. Stanislav Žák hovořil zejména o rozvoji práce družstevních podniků v příštím roce a v dalších letech pětiletky. V letošním výchozím roce pětileté­ho plánu se počítá s tím, že celkový objem výkonů družstev přesáhne 10 miliard Kčs. Z toho podíl služeb pro obyvatelstvo bude činit jednu pětinu. Změnit tento podíl ve prospěch služeb se ve smyslu dokumentů XIV. sjezdu KSČ stane základním úkolem výrobních družstev. Jejich objem se celkově během příštích let rozšíří o 25—30 %. Vývoj v ■Jednotlivých oborech služeb však bude protichůd­ný. Zatímco v některých bude potřeba služeb stagnovat nebo i klesat, jako např. v opravách punčoch a obuvi, má dosáhnout rozvoj autoopraváren­ství ve výrobních družstvech vzrůstu o 60 %. Objem oprav bytového a do­movního majetku se během pětiletky zvýší nejméně o 35 %. S podobnými trendy rozvoje se počítá i v dalších službách. Mezi jinými i čistíren, prá­delen a zakázkové výroby. Dalším významným úkolem výrob­ního družstevnictví bylo a zůstává pohotové doplňování sortimentu stát­ní výroby o nedostatkové výrobky, technické a módní novinky, dárkové a jiné předměty. Tyto dodávky chtějí družstva v příštím roce rozšířit o 4 %. Jejich hodnota v maloobchodních ce­nách dosáhne na vnitřním trhu 4 a Ví miliardy Kčs. Nedílnou součástí výrobních druž­stev jsou družstva invalidů, jichž js 31 s 15 tisíci občanů se změněnou pracovní schopností. Rozvoj socialistického soutěžení na počest jubilea KSČ a XIV. sjezdu strany dosáhl prozatím zvýšení výro­by a služeb v hodnotě přesahující 100 miliónů korun. Úspěšné plnění plánu v Sovětském svazu Plán realizace a produkce většiny nejdůležitějších průmyslových výrobků byl v Sovětském svazu v prvních devíti měsících letošního roku úspěšně splněn. Proti loňskému období se objem výroby zvětšil o 8 % a produktivita práce v sovětském průmyslu stoupla o 6,5 %. Pudle oznámení Ústřední statistic­ké správy při radě ministrů SSSR byl letošní devítiměsíční plán překročen všemi svazovými a republikovými ministerstvy a všemi svazovými re­­publikamL Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku vzrostla che­mická, petrochemická a strojírenská výroba, jakož i výroba domácích spo­třebičů o 11 %, produkce elektřiny o 9 %, stavebních materiálů a výrob­u.hvépo průmyslu o 8 %, produk­­'Výrobkň hutnictví železa a .-ríľych kovů, výrobků dřevařské­ho, dřevozpracujícího a papírenské­ho průmyslu o 6 % a výrobků potra­vinářského průmyslu o 5 %. Od ledna do září 1971 se proti loň­skému údobí zvětšila produkce elek­třiny v SSSR o 46 mld kWh, ropy o 17 mil. tun, zemního plynu o 12 mld m3, uhlí o 13 mil. tun, surového že­­iMa 9 2,2 mil. a surové oceli o 3,7 mil. tun, válcovaného materiálu o 2,5 mil. tun a ocelových trubek o 62 mil. metrů, dále průmyslových hnojív o 5 mil. tun, plastických hmot a synte­tických pryskyřic o 147 000 tun, che­mických vláken o 41000 tun. Stoup­la výroba kovoobráběcích strojů o 66 mil. rublů, tvářecích strojů o 16 mil. Rb, přístrojů, automatizačních prostředků a výpočetní techniky o 383 mil. Rb a chemického zařízení o 45 mil. rublů. Ve stejné době vzrostla v SSSR vý­roba železničních nákladních vozů o 4400 ks, nákladních automobilů o 36 tisíc ks, osobních automobilů o 131 tisíc a traktorových přívěsů o 35 000 kusů, zemědělských strojů o 131 mil. Rb, papíru o 190 000 tun, kartónu o 126 000 tun a cementu o 4,1 mil. tun. Rovněž se zvýšila produkce barev­ných a vzácných kovů, petrochemic­kých výrobků, ropných derivátů a mnoha jiných výrobků. V prvních devíti měsících 1971 ve srovnání s loňským obdobím, stoupla v Sovětském svazu výroba spotřební­ho zboží, a to tkanin všech druhů o 269 mil. m2, konfekce o 761 mil. Rb, spodní a svrchní trikotáže o 34 mil. ks, másla o 36 000 tun, rostlinných olejů o 135 000 tun, konzerv o 409 mil. ks, syntetických détergentů o 19 tisíc tun, rozhlasových přijímačů a gramorádií o 731000 ks, chladniček o 341 000 ks a nábytku o 198 mil. Rb. Technicko-ekonomické ukazatele činnosti sovětských průmyslových zá­vodů se ve sledované době nadále zlepšily. Platí to o elektrárnách, hu­tích, cementárnách, přádelnách a o tkalcovnách. Vlastní náklady prů­myslové výroby klesly. Devítiměsíční plán zisků byl splněn. Výzkumné, vývojové a projektové ústavy spolu s výrobními závody pokračovaly v práci na výzkumu a vývoji nových průmyslových výrobků, v jejich za­vádění do výroby spolu s novými technologickými postupy a v dalším rozvíjení mechanizace a automatiza­ce »ýroby. Výstavy čs. výrobků v Sovětském svazu Ve výstavnú síni čs. velvyslanectví v Moskvě byla 25. října otevřena prodejní výstava našich laboratorních a měřicích přístrojů. Podnik zahraničního obchodu Kovo zde nabízí novinky, o něž by mohli projevit zájem sovětští odborníci. Dnes vyvážíme do SSSR laboratorní přístroje v hodnotě 4 miliónů rublů. Už hodinu po zahájení výstavy byla do Litevské SSR prodána třetina exponátů. Výstava čs. organických barviv a pomocných textilních přípravků byla 25. října otevřena v Taškentu. Textilní průmysl Uzbecké SSR je stálým odběratelem čs. barviv. Letos jich podle dlouhodobé smlouvy do­dáme pro tuto bavlnářskou středo­­asijskou republiku za 8,5 miliónu rublů. Výstava ověří možnosti zvýšení dodávek čs. barviv a pomocných tex­tilních přípravků v dalších letech.

Next