Svět Hospodářství, 1971 (XII/79-156)
1971-11-26 / No. 142
fulfil 1 ZPRAVODAJSTVÍ \ H F I PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLŠTÍ, FINANCE A OBCHOD hospodářství Perspektivy sovětské ekonomiky Na plenárním zasedáni CV KSSS 22. listopadu předložil náměstek předsedy rady ministrů SSSR a předseda Státního plánovacího výboru SSSR N. K. Bajbakov zprávu o státním pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství SSSR na léta 1971—1975 a o státním plánu rozvoje národního hospodářství SSSR v roce 1972. Ministr financí SSSR V. F. Garbuzov referoval o státním rozpočtu SSSR na rok 1972 a o splnění státního rozpočtu SSSR v roce 1970. Po diskusi o těchto referátech a po závěrečném projevu generálního tajemníka OV KSSS L. I. Brežněva přijalo plenární zasedání’ ÜV KSSS usnesení o tom, že v podstatě schvajje návrhy státního plánu rozvoje národního hospodářství SSSR na léta 1971—1975, státního plánu rozvoje národního hospodářství SSSR a státního rozpočtu SSSR na rok 1972. ÜV KSSS se usnesl předložit tyto návrhy k projednání na zasedání Nej vyššího sovětu SSSR. Předseda rady ministrů SSSR A. N. Kosygin přednesl na zasedání Nejvyššího sovětu SSSR v Kremlu 24. listopadu návrh pětiletého plánu národohospodářského rozvoje SSSR na léta 1971—1975. Uvedl, že úspěšné splnění hlavních hospodářských a společenských úkolů, vytyčených XXIII. sjezdem KSSS pro pětiletku 1966—1970, plně potvrdilo správnost politiky KSSS a přesvědčivě dokázalo její životní sílu. XXIV. sjezd KSSS stanovil základní směry dalšího rozvoje naší země, vyzbrojil stranu a lid vědecky podloženým společensko - hospodářským programem, který odpovídá novým možnostem a požadavkům vyspělé socialistické společnosti, a schválil směrnice rozvoje národního hospodářství v 9. pětiletce. Dlouhodobá orientace národního hospodářství na podstatné zvýšení životní úrovně lidu vyžadovala, aby byly v 9. pětiletce znovu rozděleny společenské zdroje a aby byly provedeny rozsáhlé strukturální změny v sovětském hospodářsví. A. Kosygin uvedl příklady obrovského hospodářského rozmachu. V roce 1975 překročí hodnota všech základních fondů v národním hospodářství jeden bilión rublů. Roční objem průmyslové produkce dosáhne téměř 550 miliard rublů. Vyrobí se přes jeden bilión kilowatthodin elektrické energie, asi 150 miliónů tun ocejli a vytěží se přibližně 500 miliónů tun ropy. Celkový objem průmyslové a zemědělské produkce SSSR v roce 1975 předstihne nynější úroveň průmyslové a zemědělské výroby v USA, což je významný mezník v hospodářském soutěžení SSSR s kapitalistickými zeměmi. Na základě technického pokroku stanoví pětiletý plán další značný vzrůst produktivity společenské práce. Při stanoveném růstu produktivity práce se má počet pracovníků ve výrobě hmotných statků zvýšit za pětiletku jen o 4,7 miliónu, kdežto při úrovni produktivity práce z roku 1970 by bylo zapotřebí navíc 37 miliónů zaměstnanců. Alexej Kosygin řekl, že celkový přírůstek pracovních zdrojů v SSSR za pět let dosáhne přibližně 10 miliónů osob. Předseda rady ministrů SSSR sdělil, že se předpokládá podstatný vzestup výroby spotřebního zboží. V roce 1975 se vyrobí tohoto zboží o 49 °/o víc než v roce 1970. Značně se zvýší výroba a státní nákup zemědělských produktů. V pětiletce „věnují stát a kolchozy na investice do rozvoje zemědělství téměř 129 miliard rublů“. V roce 1975 dosáhne výroba strojených hnojiv 90 miliónů tun. Splnění pětiletky „zajistí podstatný vzestup životní úrovně všeho sovětského lidu, každé rodiny a ovlivní všechny stránky materiálního i duchovního života obyvatelstva“. Reálné příjmy na hlavu se zvýší o 31 %. Průměrná měsíční mzda dělníků a zaměstnanců dosáhne v roce 1975 téměř 150 rublů a spolu s příplatky plynoucími ze společenských fondů překročí 200 rublů měsíčně. Růst příjmů obyvatelstva povede ke značnému zvýšení poptávky po zboží. S tím pětiletý plán počítá. Objem malootbchodiního prodeje zboží se bude každoročně zvyšovat a v roce 1975 dosáhne 218 miliard rublů. Podle předpokladů se za pětiletku prodá obyvatelstvu 2,6 miliónu osobních automobilů. Za pět let se post.aví obytn-é domy o celkové ploše 580 miliónů čtverečních metrů. Současná etapa rozvoje sovětského hospodářství, obrovské zvýšení objemu výroby a její intenzifikace vyžadují vyšší úroveň řízení hospodářství. Veškerá hospodářská a organizátorská činnost se musí zaměřit na splnění úkolů, jejichž cílem je zvýšit životní úroveň lidu, na urychlení vědeckotechnického pokroku a zvýšení efektivnosti výroby. V současné pětiletce budou přezkoumány platné velkoobchodní ceny. Půjde o snížení velkoobchodních cen hlavních druhů strojírenské produkce o 10—12 % a o ještě větší snížení cen u výrobků elektronického, radiotechnického a elektrotechnického průmyslu a přesné mechaniky. Pokud jde o maloobchpdní ceny, pak se podle směrnic XXIV. sjezdu KSSS předpokládá v průběhu pětiletky jejich stabilita a v závislosti na objemu zbožních zdrojů i snížení cen jednotlivých druhů zboží. Předběžné výsledky deseti měsíců letošního roku nasvědčují, že hlavní úkoly plánu na rok 1971 budou splněny. Průmysl vyrobí nad roční plán zboží za více než pět miliard rublů’. Celkem se sklidí asi 180 miliónů tun obilí. Plán na rok 1972 stanoví podstatné změny ve struktuře průmyslové výroby. Předpokládá se přednostní rozvoj průmyslových odvětví, která vyrábějí spotřební zboží. Značně vzrostou zdroje určené na další upevnění materiálně technické základny zemědělství. V hlavních imperialistických zemích se zpomaluje rozvoj výroby. V největší a nejvyspělejší kapitalistické zemi, ve Spojených státech, ■klesl průměrný roční přírůstek průmyslové výroby v šedesátých letech téměř o polovinu. Stabilita, která je vlastní socialistickému výrobnímu způsobu, se projevuje i v mezistátních hospodářských vztazích socialistických zemí. Obrovský význam pro další rozvoj hospodářských styků a bratrské spolupráce bude mít Komplexní program socialistické hospodářské integrace, na němž přes dva roky kolektivně pracovaly socialistické země. Sovětský svaz vysoce hodnotí tento významný dokument, který znamená kvalitativně novou etapu v hospodář[Dokončení na str. 5) Z ČINNOSTI RVHP Činnost stálé komise RVHP pro zemědělství do značné míry přispěla k podstatnému zvýšení zemědělské výroby v členských zemích RVHP. Zatímco v letech 1951—1955( vyráběly členské státy RVHP ročně průměrně 131,4 mil. tun, produkovaly v roce 1969 224,2 mil. tun pšenice. Díky spolupráci v oblasti živočišné výroby se produkce masa- a mléka v těchto zemích zvýšila více než o 70 % a produkce vajec se více než zdvojnásobila. Velký význam má tato komise pro koordinaci zemědělských plánů, pro výměnu úspěchů agrotechnické vědy. Zemědělští šlechtitelé v socialistických zemích dosahují nových efektivních odrůd a hybridů. Komise RVHP se značně zasloužila i o elektrifikaci a mechanizací zemědělství; navrhla také mezinárodní systém výroby zemědělských strojů a vytyčila základní směry technického pokroku v zemědělství do roku 1980. První náměstek ministra paliv a energetiky ČSSR ing. Ján Goldschmid, vedl čs. delegaci energetiků na 34. zasedání stálé komise RVHP pro elektrickou energii, které se konalo minulý týden v Sofii. Na zasedání se jednalo o otázkách spojených se zabezpečepím úkolů Komplexního programu socialistické ekonomické integrace a úkolech vyplývajících z 55. zasedání výkonného výboru RVHP v oblasti energetiky. Komise se rovněž zabývala zvýšením spolehlivosti provozu propojených energetických soustav členských zemí RVHP a přijala plán práce na příští rok. Členské státy RVHP provedou v nejbližších letech společný průzkum nových ložisek zemního plynu v Černém a Baltském moři. Hodlají také rozšířit vzájemnou výměnu specialistů a elektronické techniky pro těžbu plynu ve velkých hloubkách. Tento plán vypracovala pracovní skupina stálé komise RVHP pro ropný a plynárenský průmysl, která zasedala v lltevském Vilnjusu. V těchto týdnech probíhají komplexní zkoušky výrobního zařízení a zkušební provoz ve velkém cihlářsko-keramickém závodě „Fortuna“ v Komořanech na Mostecku. Bude dodávat dostatečné mnoíství páleného materiálu na z divo, stropy a střechy zejména stavebníkům rodinných domků, kteří se v individuální výstavbě v Severočeském kraji řadí na poslední místo v CSSR. Závod denně' vyprodukuje cihlářské výrobky na 15 rodinných domků. Předností tenkostěnných výrobků z komořanského závodu bude jejich vysoká pevnost a dokonalá tepelná izolační schopnost. Na obr.: Snímek hlavní výrobní haly. Foto ČTK — Holá» Hlavní směry rozvoje služeb v ČSSR Směrnice XIV. sjezdu KSČ ukládají pracovníkům místního hospodářství především dále rozvíjet placené služby obyvatelstvu, rozšířit je o 25—40 proč. a zvláště věnovat pozornost službám ulehčujícím práci žen v do mácnosti; dále zkvalitňovat poskytování osobních a ostatních služeb, údržbářských a opravářských prací a výroby na objednávku pro obyvatele. Současně s rostoucím počtem osobních automobilů zlepšovat opravárskou a servisní základnu pro motorismus. Výrobní činnost podniků místního hospodářství ukládají Směrnice zaměřovat především na dosud nedostatkové druhy zboží a na výrobky, které účelně doplňují hromadnou výrobu. Neméně důležitým úkolem pracovníků místního hospodářství je věnovat pozornost opravám a modernizaci bytového fondu a to i v osobním vlastnictví. Vzhledem k omezeným zdrojům investic a pracovních sil bude hlavní cestou ke splnění těchto úkolů v oblasti místního hospodářství orientace všech investičních prostředků, které budou k dispozici přednostně na rozvoj služeb pro obyvatelstvo a převod kapacit a pracovních sil do oblasti služeb, oprav a výroby na zakázku. Největšího rozvoje by měly doznat služby prc motoristy, taxislužba, opravy předmětů dlouhodobé osobní spotřeby, praní prádla pra obyvatelstvo i socialistické organizace a chemické čištění, výroba oděvů, prádla, obuvi a nábytku na zakázku. Výrobní podniky místního hospodářství se musí orientovat kromě výroby zboží, doplňující hromadnou výrobu i na plnění exportních úkolů. Náročným úkolem bude zejména modernizace a údržba bytového fondu. Komplex služeb pro motoristy by měl v období páté pátiletky vzrůst o 80—100 %. Jde zejména o opravy aut, servis, protektorování a opravy pneumatik. Už dnes jsou tyto sl«žby nedostatečné a přitom dodávky automobilů na vnitřní trh se mají postupně zvýšit af ne 170 000 vozů ročně. Vybav« domácností předměty dlouhodobé spotřeby js v ČSSR na vysoké úrovni a stále se zlepšuje. Hlavním úkolem podniků místního hospodářství je rozšířit síť opraven, rozšířit opravy přímo v domácnostech a zejména vyřešit zásobování náhradními díly. To se týká zejména oprav televizorů a postupného vybudování servisu pro barevnou televizi. V této oblasti se předpokládá podstatné zvýšení objemu služeb. Výroba oděvů, prádla a nábytku na zakázku se bude rozvíjet i nadále, neboť kromě růstu hromadné výroby národních podniků se předpokládá růst zájmu o tuto výrobu s rostoucí životni úrovní. Praní prádla a chemickému čištěni připadá v rozvoji služeb role nejvýznamnější. V podnicích místního hospodářství bylo k 31. 12. 1970 celkem 384 prádelen. Celkem se v ČSSR v tomto roce vypralo v odvětví místního hospodářství a výrobních družstev 92 675 tun prádla, z toho pro obyvatelstvo 28 877 tun a pro socia'ístické organizace 63 798 tun. Představuje to v průměru 2,01 kg na obyvatele a při stejném měřítku 4,44 kg u socialistických organizací. Celkem 8,45 kg prádla na jednoho obyvatele. K tomu je třeba přičíst 170 000 tun prádla ročně, které zpracovávají organizace jiných odvětví ve vlastních prádelnách. Ve velkých městech je množství vypraného prádla podstatně vyšěí. Např. v Praza činí 6,44 kg/ /obyv., v Brně 14,34 kg/obyv. Roční vydání na praní v prádelnách činilo v roce 1970 na obyvatele 10,33 Kčs; obyvatelé velkýqA měst vydali 2Ö až ?5 Kčs. Prádelny jsou postupně vybavovány moderním technologickým zařízením z tuzemské výroby. Některé se j Pokračováni a a straně 2« Úkoly zemědělství v socialistických zemích Nová etapa dalšího rozvoje zemědělství a výživy je stanovena. XIV. sjezd KSČ vytyčil nejenom cíle, ale ukázal i cestu, jak těchfo cílů dosáhnout. Jsou to nově se utvářející vztahy socialistické ekonomické integrace zemí RVHP. V oblasti zemědělství a výživy je v tomto procesu sledován společný cíl — dosáhnout zvýšení intenzity výroby zemědělských a potravinářských produktů na základě dalšího rozvoje spolupráce a vyúžití vlastních ekonomických a přírodních podmínek každého členského státu. Od roku 1960 se v rámci RVHP konají pokusy se zahraničními odrůdami. Tato spolupráce je velmi užitečná a prospěšná. Důkazem je stále se rozšiřující pěstování sovětských pšenic na našich polích. To pro nás znamená statisíce tun zrna navíc, než by daly naše odrůdy. Na začátku intenzivního rozmnožování těchto odrůd nám SSSR poskytl dostatek osiva bez jakýchkoliv licenčních poplatků. Velkou pomocí pro nás bude rozšíření nové odrůdy pšenice Kavkaz, která byla v Sovětském svazu povolena k pěstování v loňském roce. U nás dává v odrůdových pokusech proti Mironovské vyšší hektarové výnosy o 5—10 %. V posledních letech bylo velkých úspěchů dosaženo při šlechtění ječmene. Naše odrůdy dosahují špičkové úrovně; v SSSR je pěstují na ploše větší než 800 tisíc hektarů. V rátnci spolupráce a mezinárodní dělby práce v 5. pětiletce dovezeme ze Sovětského svazu například těžké kolové a pásové traktory, meliorační stroje, obilní a silážní kombajny, ^kombajny na len a konopí, sušárny obilí a třídičky brambor, z Maďarské lidové republiky mechanizaci pro ovoce a zeleninu a adaptéry na sklizeň kukuřice Z Německé demokratické republiky pak obilní a bramborové kombajny, techniku pro hnojení a ochranu rostlin, žací mačkače, vysokotlaké lisy, z Polské lidové republiky vyorávače brambor, rozmetadla hnojiv a sušárny na obilí. Z Bulharské lidové republiky dovezeme pásové traktory pro vinice a chmelnice, z Rumunské socialistické republiky hlavně secí stroje na kukuřici. Z ČSSR v rámci spolupráce dodáme do socialistických zemí jako protihodnotu traktory, sklízeči stro'e na cukrovku, hydraulické nakladače rotační lišty apod. V úzkém sepětí budeme rozvíjet spolupráci v oblasti vědy a výzkumu a při aplikaci vědeckovýzkumných poznatků v celém odvětví. Půjde především o zavedení nových účinnějších forem spolupráce formou mezinárodních koordinačních center. To umožní nejkvalifikovanějším vědeckým pracovníkům soustředit se k řešení daného problému, k lepšímu materiálnímu vybavení pracoviště, a tím i vyšší úrovni získaných výsledků a zejména ke zkrácení doby řešení. V současné době je již rozhodnuto o vytvoření dvou mezinárodních koordinačních center v Československu: pro oblast mechanizace rostlinné a živočišné výroby při Výzkumném ústavu zemědělské techniky v Řepích u Prahy a pro oblast zavádění matematických metod a výpočetní techniky při Výzkumném ústavu ekonomiky zemědělství a výživy v Praze. Obdobný postup při vytváření dal ších. koordinačních center bude po stupně realizován i v ostatních členských státech RVHP. Ústředí vědeckotechnických informací v rámci České akademie zamědělské plní již několik let funkci sekretariátu Mezinárodního ústředí v zemědělství a lesním hospodářství států RVHP. Ze zasedání GATT Zpravodaj TASS Jevgenij Koržev uvádí ze Ženevy, že 27. plenární zasedání Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT), zahájené 16. listopadu, nepřineslo až dosud žádné konkrétní výsledky. Jednání o obchodních preferencích pro rozvojové země má být na žádost představitelů vyspělých kapitalistických zemí odloženo na; „některé z příšních zasedání rady GATT“; záminkou pro tento odklad je údajná nezbytnost projednat některé technické aspekty preferenčních opatření. Americká delegace vznesla požadavek, aby byly prostudovány a případně revidovány některé články statutu, týkající se zejména vytváření celních unií a pásem volného obchodu, a dále zásady pro poskytování doložky nejvyšších výhod jednotlivým zemím. Pozorovatelé hodnotí americký návrh jako přímý útok proti Evropskému hospodářskému společenství a ultimatum na adresu GATT. V rozpravě o požadavku Spojených států amerických byly však vzneseny prozatím jen velmi opatrné námitky. Hlavní kapitalistické státy, které v GATT udávají tón, nemají zřejmě v úmyslu rozvinout plodnou diskusi v době současného stupňování měnové krize a mezinárodních ekonomických potíží. To svědčí o jejich minimální ochotě jednat o další liberalizaci světového obchodu, která je hlavním úkolem Všeobecné dohody o clech a obchodu. Nelze ani vyloučit, že důvodem opatrného postoje západoevropských států vůči tak silrému partneru jako jsou USA je obava z dalších odvetných opatřen! ve formě diskriminačních omezení v americkém zahraničním obcnonu.