Svět Hospodářství, 1971 (XII/79-156)

1971-11-26 / No. 142

fulfil 1 ZPRAVODAJSTVÍ \ H F I PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLŠTÍ, FINANCE A OBCHOD hospodářství Perspektivy sovětské ekonomiky Na plenárním zasedáni CV KSSS 22. listopadu předložil náměstek předsedy rady ministrů SSSR a předseda Státního plánovacího výboru SSSR N. K. Bajbakov zprávu o státním pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství SSSR na léta 1971—1975 a o státním plánu rozvoje národního hospodářství SSSR v roce 1972. Ministr financí SSSR V. F. Garbuzov referoval o státním rozpočtu SSSR na rok 1972 a o splnění státního rozpočtu SSSR v roce 1970. Po diskusi o těchto referátech a po závěrečném projevu generálního tajemníka OV KSSS L. I. Brežněva přijalo plenární zasedání’ ÜV KSSS usnesení o tom, že v podstatě schva­­jje návrhy státního plánu rozvoje národního hospodářství SSSR na léta 1971—1975, státního plánu rozvoje národního hospodářství SSSR a stát­ního rozpočtu SSSR na rok 1972. ÜV KSSS se usnesl předložit tyto ná­vrhy k projednání na zasedání Nej vyššího sovětu SSSR. Předseda rady ministrů SSSR A. N. Kosygin přednesl na zasedání Nej­­vyššího sovětu SSSR v Kremlu 24. listopadu návrh pětiletého plánu ná­rodohospodářského rozvoje SSSR na léta 1971—1975. Uvedl, že úspěšné splnění hlavních hospodářských a společenských úkolů, vytyčených XXIII. sjezdem KSSS pro pětiletku 1966—1970, plně potvrdilo správnost politiky KSSS a přesvědčivě dokáza­lo její životní sílu. XXIV. sjezd KSSS stanovil základní směry dalšího rozvoje naší země, vyzbrojil stranu a lid vědecky pod­loženým společensko - hospodářským programem, který odpovídá novým možnostem a požadavkům vyspělé socialistické společnosti, a schválil směrnice rozvoje národního hospo­dářství v 9. pětiletce. Dlouhodobá orientace národního hospodářství na podstatné zvýšení životní úrovně lidu vyžadovala, aby byly v 9. pětiletce znovu rozděleny společenské zdroje a aby byly prove­deny rozsáhlé strukturální změny v sovětském hospodářsví. A. Kosygin uvedl příklady obrov­ského hospodářského rozmachu. V ro­ce 1975 překročí hodnota všech zá­kladních fondů v národním hospodář­ství jeden bilión rublů. Roční objem průmyslové produkce dosáhne téměř 550 miliard rublů. Vyrobí se přes je­den bilión kilowatthodin elektrické energie, asi 150 miliónů tun ocejli a vytěží se přibližně 500 miliónů tun ropy. Celkový objem průmyslové a země­dělské produkce SSSR v roce 1975 předstihne nynější úroveň průmyslo­vé a zemědělské výroby v USA, což je významný mezník v hospodářském soutěžení SSSR s kapitalistickými zeměmi. Na základě technického pokroku stanoví pětiletý plán další značný vzrůst produktivity společenské prá­ce. Při stanoveném růstu produktivity práce se má počet pracovníků ve výrobě hmotných statků zvýšit za pětiletku jen o 4,7 miliónu, kdežto při úrovni produktivity práce z roku 1970 by bylo zapotřebí navíc 37 mi­liónů zaměstnanců. Alexej Kosygin řekl, že celkový přírůstek pracovních zdrojů v SSSR za pět let dosáhne přibližně 10 miliónů osob. Předseda rady ministrů SSSR sdě­lil, že se předpokládá podstatný vze­stup výroby spotřebního zboží. V roce 1975 se vyrobí tohoto zboží o 49 °/o víc než v roce 1970. Značně se zvýší výroba a státní nákup zemědělských produktů. V pětiletce „věnují stát a kolchozy na investice do rozvoje ze­mědělství téměř 129 miliard rublů“. V roce 1975 dosáhne výroba stroje­ných hnojiv 90 miliónů tun. Splnění pětiletky „zajistí podstatný vzestup životní úrovně všeho sovět­ského lidu, každé rodiny a ovlivní všechny stránky materiálního i du­chovního života obyvatelstva“. Reál­né příjmy na hlavu se zvýší o 31 %. Průměrná měsíční mzda dělníků a zaměstnanců dosáhne v roce 1975 téměř 150 rublů a spolu s příplatky plynoucími ze společenských fondů překročí 200 rublů měsíčně. Růst příjmů obyvatelstva povede ke značnému zvýšení poptávky po zboží. S tím pětiletý plán počítá. Objem malootbchodiního prodeje zboží se bude každoročně zvyšovat a v ro­ce 1975 dosáhne 218 miliard rublů. Podle předpokladů se za pětiletku prodá obyvatelstvu 2,6 miliónu osob­ních automobilů. Za pět let se post.a­­ví obytn-é domy o celkové ploše 580 miliónů čtverečních metrů. Současná etapa rozvoje sovětského hospodářství, obrovské zvýšení obje­mu výroby a její intenzifikace vyža­dují vyšší úroveň řízení hospodářství. Veškerá hospodářská a organizátor­ská činnost se musí zaměřit na splně­ní úkolů, jejichž cílem je zvýšit ži­votní úroveň lidu, na urychlení vě­deckotechnického pokroku a zvýšení efektivnosti výroby. V současné pětiletce budou pře­zkoumány platné velkoobchodní ce­ny. Půjde o snížení velkoobchodních cen hlavních druhů strojírenské pro­dukce o 10—12 % a o ještě větší snížení cen u výrobků elektronické­ho, radiotechnického a elektrotech­nického průmyslu a přesné mecha­niky. Pokud jde o maloobchpdní ce­ny, pak se podle směrnic XXIV. sjezdu KSSS předpokládá v průběhu pětiletky jejich stabilita a v závislos­ti na objemu zbožních zdrojů i sní­žení cen jednotlivých druhů zboží. Předběžné výsledky deseti měsíců letošního roku nasvědčují, že hlavní úkoly plánu na rok 1971 budou splně­ny. Průmysl vyrobí nad roční plán zboží za více než pět miliard rublů’. Celkem se sklidí asi 180 miliónů tun obilí. Plán na rok 1972 stanoví podstat­né změny ve struktuře průmyslové výroby. Předpokládá se přednostní rozvoj průmyslových odvětví, která vyrábějí spotřební zboží. Značně vzrostou zdroje určené na další upev­nění materiálně technické základny zemědělství. V hlavních imperialistických ze­mích se zpomaluje rozvoj výroby. V největší a nejvyspělejší kapitalis­tické zemi, ve Spojených státech, ■klesl průměrný roční přírůstek prů­myslové výroby v šedesátých letech téměř o polovinu. Stabilita, která je vlastní socialis­tickému výrobnímu způsobu, se pro­jevuje i v mezistátních hospodář­ských vztazích socialistických zemí. Obrovský význam pro další rozvoj hospodářských styků a bratrské spo­lupráce bude mít Komplexní program socialistické hospodářské integrace, na němž přes dva roky kolektivně pracovaly socialistické země. Sovět­ský svaz vysoce hodnotí tento vý­znamný dokument, který znamená kvalitativně novou etapu v hospodář­[Dokončení na str. 5) Z ČINNOSTI RVHP Činnost stálé komise RVHP pro ze­mědělství do značné míry přispěla k podstatnému zvýšení zemědělské výroby v členských zemích RVHP. Zatímco v letech 1951—1955( vyrábě­ly členské státy RVHP ročně průměr­ně 131,4 mil. tun, produkovaly v ro­ce 1969 224,2 mil. tun pšenice. Díky spolupráci v oblasti živočišné výro­by se produkce masa- a mléka v těch­to zemích zvýšila více než o 70 % a produkce vajec se více než zdvoj­násobila. Velký význam má tato komise pro koordinaci zemědělských plánů, pro výměnu úspěchů agrotechnické vědy. Zemědělští šlechtitelé v socialistic­kých zemích dosahují nových efek­tivních odrůd a hybridů. Komise RVHP se značně zasloužila i o elek­trifikaci a mechanizací zemědělství; navrhla také mezinárodní systém vý­roby zemědělských strojů a vytyčila základní směry technického pokroku v zemědělství do roku 1980. První náměstek ministra paliv a energetiky ČSSR ing. Ján Goldschmid, vedl čs. delegaci energetiků na 34. zasedání stálé komise RVHP pro elektrickou energii, které se konalo minulý týden v Sofii. Na zasedání se jednalo o otázkách spojených se zabezpečepím úkolů Komplexního programu socialistické ekonomické integrace a úkolech vy­plývajících z 55. zasedání výkonného výboru RVHP v oblasti energetiky. Komise se rovněž zabývala zvýšením spolehlivosti provozu propojených energetických soustav členských ze­mí RVHP a přijala plán práce na příští rok. Členské státy RVHP provedou v nejbližších letech společný průzkum nových ložisek zemního plynu v Čer­ném a Baltském moři. Hodlají také rozšířit vzájemnou výměnu specialis­tů a elektronické techniky pro těžbu plynu ve velkých hloubkách. Tento plán vypracovala pracovní skupina stálé komise RVHP pro ropný a ply­nárenský průmysl, která zasedala v lltevském Vilnjusu. V těchto týdnech probíhají komplexní zkoušky výrobního zařízení a zkušební provoz ve velkém cihlářsko-keramickém závodě „Fortuna“ v Komořanech na Mostecku. Bude dodávat dostatečné mnoíství páleného materiálu na z divo, stropy a střechy zejména stavebníkům rodinných domků, kteří se v individuál­ní výstavbě v Severočeském kraji řadí na poslední místo v CSSR. Závod denně' vyprodukuje cihlářské výrobky na 15 rodinných domků. Předností tenkostěnných výrobků z komořanského závodu bude jejich vysoká pevnost a dokonalá tepelná izolační schopnost. Na obr.: Snímek hlavní výrobní haly. Foto ČTK — Holá» Hlavní směry rozvoje služeb v ČSSR Směrnice XIV. sjezdu KSČ ukládají pracovníkům místního hospodářství především dále rozvíjet placené služ­by obyvatelstvu, rozšířit je o 25—40 proč. a zvláště věnovat pozornost službám ulehčujícím práci žen v do mácnosti; dále zkvalitňovat poskyto­vání osobních a ostatních služeb, údržbářských a opravářských prací a výroby na objednávku pro obyva­tele. Současně s rostoucím počtem osobních automobilů zlepšovat opra­várskou a servisní základnu pro mo­torismus. Výrobní činnost podniků místního hospodářství ukládají Směr­nice zaměřovat především na dosud nedostatkové druhy zboží a na vý­robky, které účelně doplňují hromad­nou výrobu. Neméně důležitým úko­lem pracovníků místního hospodář­ství je věnovat pozornost opravám a modernizaci bytového fondu a to i v osobním vlastnictví. Vzhledem k omezeným zdrojům in­vestic a pracovních sil bude hlavní cestou ke splnění těchto úkolů v ob­lasti místního hospodářství orienta­ce všech investičních prostředků, kte­ré budou k dispozici přednostně na rozvoj služeb pro obyvatelstvo a převod kapacit a pracovních sil do oblasti služeb, oprav a výroby na zakázku. Největšího rozvoje by měly doznat služby prc motoristy, taxislužba, opravy předmětů dlouhodobé osobní spotřeby, praní prádla pra obyvatel­stvo i socialistické organizace a che­mické čištění, výroba oděvů, prádla, obuvi a nábytku na zakázku. Výrob­ní podniky místního hospodářství se musí orientovat kromě výroby zboží, doplňující hromadnou výrobu i na plnění exportních úkolů. Náročným úkolem bude zejména modernizace a údržba bytového fondu. Komplex služeb pro motoristy by měl v období páté pátiletky vzrůst o 80—100 %. Jde zejména o opravy aut, servis, protektorování a opravy pneumatik. Už dnes jsou tyto sl«žby nedostatečné a přitom dodávky au­tomobilů na vnitřní trh se mají po­stupně zvýšit af ne 170 000 vozů roč­ně. Vybav« domácností předměty dlouhodobé spotřeby js v ČSSR na vysoké úrovni a stále se zlepšuje. Hlavním úkolem podniků místního hospodářství je rozšířit síť opraven, rozšířit opravy přímo v domácnos­tech a zejména vyřešit zásobování náhradními díly. To se týká zejména oprav televizorů a postupného vybu­dování servisu pro barevnou televi­zi. V této oblasti se předpokládá pod­statné zvýšení objemu služeb. Výroba oděvů, prádla a nábytku na zakázku se bude rozvíjet i na­dále, neboť kromě růstu hromadné výroby národních podniků se před­pokládá růst zájmu o tuto výrobu s rostoucí životni úrovní. Praní prádla a chemickému čiště­ni připadá v rozvoji služeb role nej­­významnější. V podnicích místního hospodářství bylo k 31. 12. 1970 cel­kem 384 prádelen. Celkem se v ČSSR v tomto roce vypralo v odvětví míst­ního hospodářství a výrobních druž­stev 92 675 tun prádla, z toho pro obyvatelstvo 28 877 tun a pro socia­­'ístické organizace 63 798 tun. Před­stavuje to v průměru 2,01 kg na oby­vatele a při stejném měřítku 4,44 kg u socialistických organizací. Celkem 8,45 kg prádla na jednoho obyvatele. K tomu je třeba přičíst 170 000 tun prádla ročně, které zpracovávají or­ganizace jiných odvětví ve vlastních prádelnách. Ve velkých městech je množství vypraného prádla podstat­ně vyšěí. Např. v Praza činí 6,44 kg/ /obyv., v Brně 14,34 kg/obyv. Roční vydání na praní v prádelnách čini­lo v roce 1970 na obyvatele 10,33 Kčs; obyvatelé velkýqA měst vydali 2Ö až ?5 Kčs. Prádelny jsou postupně vybavová­ny moderním technologickým zaříze­ním z tuzemské výroby. Některé se j Pokračováni a a straně 2« Úkoly zemědělství v socialistických zemích Nová etapa dalšího rozvoje země­dělství a výživy je stanovena. XIV. sjezd KSČ vytyčil nejenom cíle, ale ukázal i cestu, jak těchfo cílů do­sáhnout. Jsou to nově se utvářející vztahy socialistické ekonomické integrace zemí RVHP. V oblasti zemědělství a výživy je v tomto procesu sledován společný cíl — dosáhnout zvýšení in­tenzity výroby zemědělských a po­travinářských produktů na základě dalšího rozvoje spolupráce a vyúži­­tí vlastních ekonomických a přírod­ních podmínek každého členského státu. Od roku 1960 se v rámci RVHP ko­nají pokusy se zahraničními odrů­dami. Tato spolupráce je velmi uži­tečná a prospěšná. Důkazem je stá­le se rozšiřující pěstování sovětských pšenic na našich polích. To pro nás znamená statisíce tun zrna navíc, než by daly naše odrůdy. Na začátku intenzivního rozmnožování těchto od­růd nám SSSR poskytl dostatek osi­va bez jakýchkoliv licenčních poplat­ků. Velkou pomocí pro nás bude roz­šíření nové odrůdy pšenice Kavkaz, která byla v Sovětském svazu povo­lena k pěstování v loňském roce. U nás dává v odrůdových pokusech pro­ti Mironovské vyšší hektarové výno­sy o 5—10 %. V posledních letech bylo velkých úspěchů dosaženo při šlechtění ječ­mene. Naše odrůdy dosahují špičko­vé úrovně; v SSSR je pěstují na plo­še větší než 800 tisíc hektarů. V rátnci spolupráce a mezinárodní dělby práce v 5. pětiletce dovezeme ze Sovětského svazu například těž­ké kolové a pásové traktory, melio­rační stroje, obilní a silážní kom­bajny, ^kombajny na len a konopí, sušárny obilí a třídičky brambor, z Maďarské lidové republiky mechani­zaci pro ovoce a zeleninu a adapté­ry na sklizeň kukuřice Z Německé demokratické republiky pak obilní a bramborové kombajny, techniku pro hnojení a ochranu rostlin, žací mač­­kače, vysokotlaké lisy, z Polské li­dové republiky vyorávače brambor, rozmetadla hnojiv a sušárny na obi­lí. Z Bulharské lidové republiky do­vezeme pásové traktory pro vinice a chmelnice, z Rumunské socialistic­ké republiky hlavně secí stroje na kukuřici. Z ČSSR v rámci spoluprá­ce dodáme do socialistických zemí jako protihodnotu traktory, sklízeči stro'e na cukrovku, hydraulické na­kladače rotační lišty apod. V úzkém sepětí budeme rozvíjet spolupráci v oblasti vědy a výzku­mu a při aplikaci vědeckovýzkum­ných poznatků v celém odvětví. Pů­jde především o zavedení nových účinnějších forem spolupráce formou mezinárodních koordinačních center. To umožní nejkvalifikovanějším vě­deckým pracovníkům soustředit se k řešení daného problému, k lepšímu materiálnímu vybavení pracoviště, a tím i vyšší úrovni získaných výsled­ků a zejména ke zkrácení doby ře­šení. V současné době je již rozhodnuto o vytvoření dvou mezinárodních ko­ordinačních center v Českosloven­sku: pro oblast mechanizace rostlin­né a živočišné výroby při Výzkum­ném ústavu zemědělské techniky v Řepích u Prahy a pro oblast zavádě­ní matematických metod a výpočetní techniky při Výzkumném ústavu eko­nomiky zemědělství a výživy v Pra­ze. Obdobný postup při vytváření dal ších. koordinačních center bude po stupně realizován i v ostatních člen­ských státech RVHP. Ústředí vědec­kotechnických informací v rámci České akademie zamědělské plní již několik let funkci sekretariátu Me­zinárodního ústředí v zemědělství a lesním hospodářství států RVHP. Ze zasedání GATT Zpravodaj TASS Jevgenij Koržev uvádí ze Ženevy, že 27. plenární za­sedání Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT), zahájené 16. listo­padu, nepřineslo až dosud žádné kon­krétní výsledky. Jednání o obchodních preferencích pro rozvojové země má být na žádost představitelů vyspě­lých kapitalistických zemí odloženo na; „některé z příšních zasedání rady GATT“; záminkou pro tento odklad je údajná nezbytnost projednat ně­které technické aspekty preferenč­ních opatření. Americká delegace vznesla poža­davek, aby byly prostudovány a pří­padně revidovány některé články statutu, týkající se zejména vytváření celních unií a pásem volného obcho­du, a dále zásady pro poskytování doložky nejvyšších výhod jednotli­vým zemím. Pozorovatelé hodnotí americký návrh jako přímý útok pro­ti Evropskému hospodářskému spole­čenství a ultimatum na adresu GATT. V rozpravě o požadavku Spojených států amerických byly však vzneseny prozatím jen velmi opatrné námitky. Hlavní kapitalistické státy, které v GATT udávají tón, nemají zřejmě v úmyslu rozvinout plodnou diskusi v době současného stupňování měno­vé krize a mezinárodních ekonomic­kých potíží. To svědčí o jejich mini­mální ochotě jednat o další libera­lizaci světového obchodu, která je hlavním úkolem Všeobecné dohody o clech a obchodu. Nelze ani vylou­čit, že důvodem opatrného postoje západoevropských států vůči tak sil­­rému partneru jako jsou USA je oba­va z dalších odvetných opatřen! ve formě diskriminačních omezení v americkém zahraničním obcnonu.

Next