Svět Hospodářství, 1972 (XIII/79-156)

1972-12-07 / No. 146

Cr Ulf Q I Í ZPRAVODAJSTVÍ is PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD ipedářství Náročné úkoly energetiky ČSSR liž při schvalováni pátého pětiletého plánu bylo zřejmé, že v letech 1973 a 1974 bude energetika plnit své úkoly v zásobování národního hospodářství elektřinou jen s velkým vypětím. Přerušení plynulá výstavby nových elek­tráren ve 4. pětiletce zavinilo, že letos nebyly uvedeny do provozu žádné nové elektrárenské výkony a ani v I. polovině roku 1973 se situace nezlepší. V letošním zimním období musíme vystačit s tím, že veškerý přírůstek zatížení v soustavě, který 1 při zpřís­něném režimu sjednávání odběrových diagramů s velkoodběrateli vzroste podle očekávání asi o 500 MW, bude nutno krýt na úkor provozní rezervy. Tím se pochopitelně sníží provozní spolehlivost chodu celé elektrizační soustavy ČSSR, takže v. případě mi­mořádných poruch v elektrárnách je možno očekávat určitá omezování spo­třeby elektřiny v průmyslu. Spotřeba elektřiny v kWh roste bě­hem letošního roku očekávaným tem­pem, tj. indexem cca 107 proti r. 1971. Vyloučíme-li z tohoto počtu měsíce leden a únor, které vzhledem k loň­skému silnému omezování spotřeby v té době vykazují abnormální přírůstek až 13 %, vychází průměrný letošní růst spotřeby elektřiny indexem nece­lých 106. Naproti tomu však roste mnohem rychleji zatížení v MW, a to indexem 109 i více, což nepříznivou situaci v bilanci výkonů dále zhoršu­je. Rychlé zatížení je dáno velkým růs­tem spotřeby , elektřiny v terciární sféře, zejména u obyvatelstva, kde je časové využití výkonu instalovaných zařízení nízké a většina z nich se po­užívá v době špičkového zatížení. Jsou to zejména různá elektrická topidla, jimiž je náš trh doslova zaplaven (vý­robou se u nás zabývá 27 výrobců a řada spotřebičů se ještě dováží) a je­jich odbytu se dělá velká reklama, ačkoli situace v energetice tomu vů­bec neodpovídá. Rychlému růstu zatížení napomáhá i průmysl svou neustále se snižující směnností. Za těchto okolností nebyla tvorba plánu energetiky na rok 1973 snad­nou záležitostí. Předpokládá se, že spotřeba elektřiny v ČSSR vzroste o zhruba 3 mld kWh, tj. o 5,5 %, a do­sáhne téměř 59 mid kWh. Celkové maximum zatížení vzroste asi o 600 MW t. j. rovněž o 5,5 %, a dosáhne té­měř 10 000 MW. Naproti tomu pří­růstek nových výkonů se bude pohy­bovat mezi 300—350 MW a pozůstává především z prvních dvou 110 MJV blo­ků elektrárny Vojany II na východ­ním Slovensku. Rovněž se počítá s náběhem 1. čs. jaderné elektrárny v Bohunicích o výkonu asi 100 MW. Ani v roce 1973 nedosáhne tedy pří­růstek nových výkonů přírůstku zatí­žení, který je s ohledem na nepřízni­vý stav plánován ve stejné výši (5,5 procenta), jako přírůstek spotřeby elektřiny, ačkoli letos rostlo zatížení mnohem rychleji. Proto bylo nutno přikročit k plánovanému přídělu ne­jen elektrické energie, ale i maxi­málního odebíraného výkonu, aby se předešlo násilnému omezování, které Z činnosti odborných orgánů RVHP Jak vyplynulo z jednání právě skon­čeného 44. zasedání stálé dopravní komise RVHP ve Varšavě, je příprava naší železniční dopravy na zavedení samočinného spřáhla vagónů dobrá — řekl po svém návratu z Polska mi­nistr dopravy ČSSR dr. inž. Stefan Sutka. „Ve Varšavě jsme se přede­vším navzájem informovali o součas­ném stavu prací na přípravě realizace tohoto pokrokového prvku v železnič­ní dopravě. Slo především o stanovení počtu vagónů v jednotlivých zemích RVHP, které bude nutno vybavit spřáhlem v první fázi jeho zavedení, i o to, jak jsou průmyslové podniky ve vybra­ných zemích RVHP připraveny na vý­robu spřáhla. Příští zasedání komise na jaře roku 1973 již přímo stanoví konkrétní úkoly v této oblasti jednot­livým členským zemím“. Velký význam pro rozvoj integrač­ních prvků v železniční dopravě so­cialistických zemí má přijatá dohoda o normalizaci a typizaci železničních vagónů zemí RVHP — pokračoval mi­nistr Sutka. Stanoví jednotnou řadu železničních vagónů, které se budou vyrábět a používat v členských ze­mích Rady. Tato dohoda má velký význam pro zajišťování náhradních dílů k vagónům a zrychlení oprav va­gónů. Specializace výroby a koordinace ročních plánů, jakož i úkoly souvisící se vzájemnými dodávkami a spolupra­cí na úseku vědeckého výzkumu a konstrukčních prací jsou na progra­mu 22. zasedání organizace pro spolu­práci průmyslu valivých ložisek při RVHP, které nrobíhá ve východoma­­cfarském Debrecíně. Zasedání se účastní odborníci z Bul­harska, Československa, Maďarska, NDR, Polska, Rumunska, Sovětského svazu a pozorovatelé z Jugoslávie. Současně budou jednat odborníci z ČSSR, MLR a NDR o úkolech vyplýva­jících ze spolupráce v automobilovém průmyslu. Stálá komise RVHP pro radiotech­­nický a elektronický průmysl, která ve dnech 29. listopadu až 5. prosin­ce zasedala v Budapešti, projednala a v souladu s Komplexním progra­mem socialistické ekonomické in­tegrace upřesnila svůj plán na nej­­bližší roky a schválila pracovní plán na rok 1973. Na zasedání bylo schvá­leno několik návrhů na výrobní spe­cializaci a kooperaci, jakož i seznam témat souvisících s koordinací' plá­nů na léta 1976—1980. známe ze zimního období 1969/70 a 1970/71. Příznivým jevem pro' nadcházející zimu je velmi dobrý stav uhelných zá­sob a zásobování uhlím vůbec. Z toho­to hlediska jsou na tom elektrárny dobře a ani obvyklá krátkodobá mra­zová kalamita by se neměla projevit nepříznivě. Rovněž stav vody v našich největších přehradních nádržích je příznivý, i když letošní rok nebyl ni­kterak bohatý na srážky. Letošní zim­ní období bude tedy možno při pocho­pení odběratelů celkem dobře zvlád­nout. Situace v zimě 1973/74 bude svízel­nější a závisí na tom, zda budou včas uvedeny do spolehlivého provozu no­vé výkony především v elektrárně Vo­jany II. Jde o vyzkoušené 110 MW tur­­boagregáty a to kotle na spalování tekutého paliva, tedy mnohem jedno­dušší než kotle na uhlí, a proto by zde neměly být zvláštní potíže. Dru­hým faktorem, který musí ke zvlád­nutí situace působit, bude kázeň od­běratelů včetně drobných spotřebitelů. Třetím faktorem je spolehlivost pro­vozu všech elekráren, která mj. závi­sí na řádném a včasném provedení oprav včetně generálních v období letního nižšího zatížení. Vzhledem k tomu, že rezervní výkony nebudou ani zdaleka dosahovat 18 % — které jsou u nás považovány za minimum pro zabezpečení spolehlivosti provozu a tím i pro vytvoření dostatečného ča­sového prostoru pro provádění těch­to oprav — bude i tento úkol velice náročný, zejména po stránce organi­zace a zebezpečení přísunu náhrad­ních dílů. Nepříznivá výkonová bilance bude i v roce 1974, zejména v zimě 1974/75, kdy rezerva výkonů bude jen asi 10 procent. Počítá se sice s tím, že v té době bude v provozu celá elektrárna Vojany II 660 MW a nejméně 1 agre­gát 200 MW v elektrárně Tušimice II, avšak přírůstek zatížení bude stále převyšovat přírůstek nových výkonů. Nepříznivý stav by ss poněkud zlep­šil, jestliže by se podařilo uvést do chodu první sovětskou spalovací tur­bínu 100 MW v elektrárně Vojanv III. Závisí to na stavbařích a montérech První brněnské strojírny, kteří budou stroj montovat za pomoci sovětských odborníků. Rozhodně budou však. platit nejmé­ně , tytéž zásady úspornosti v hospo­daření elektřinou i elektrickými vý­kony iako v roce 1973. Teprve v ro­ce 1975 předstihne podle plánu pří­růstek nových výkonů nárůst zatížení v elektrizační soustavě ČSSR. Do konce roku 1975 má být uvede­ /Dokončení na str. 2/ Vzestup cen surovin na světových trzích V posledních deseti dnech se ceny cukru na hlavních světových trzích daly do opětného pohybu směrem nahoru. Tzv. londýnská denní cena vzrostla ze 73 Lstg za dl. tunu (25. listopadu) na 87 Lstg (5. prosince). Zvlášť výrazný vzestup nastal v po­sledních dvou dnech, kdy kursy stou­paly denně po pěti librách. Podob­ný vývoj je patrný i na trhu v -New Yorku, kde cena pohotové suroviny vzrostla ve sledovaných dnech ze 7,00 centů za lb na 8,5 centu. Na obou trzích byl zaznamenán mimořádný kupní zájem obchodníků i spekulantů, podpořený transakce­mi na světovém trhu. Impulsem pro poslední vzestup cen byla zpráva o tom, že Brazílie potvrdila prodej 120 tis. tun suroviny americkému zákaz­níkovi k dodání v lednu/březnu 1973, z toho polovinu za cenu 8,80 centů/lb FOB. Témuž zákazníkovi prý prodala i Peru 63 tis. tun surovin zhruba za 8,57 centu/lb FOB. Odborné kru­hy očekávají další zintenzívnění po­ptávky a zvýšení cen. Rovněž světové ceny obilnin a olej­nín doznaly v posledních dnech prudký vzestup. Například kurs po­hotové pšenice na burze v Chicagu vzrostl z 221 centů za buši (20. lis­topadu) na 257 % centu (5. prosin­ce). Termínové kursy této obilniny dosáhly nové nejvyšší úrovně této sezóny. Příčinou uvedeného vzestu­pu byly velké nákupy exportérů, ma­lá nabídka a čilá aktivita spekulan­tů, přičemž výhled na velký prodej pšenice Indii, která prý bude muset dovézt 1 mil. tun krmných obilnin, převážně pšenice, byl podpůrným faktorem. Zvýšily se i ceny kukuřice a só­jových bobů, jejichž význam mimo­řádně vzrostl v souvislosti s nedo­statkem rybí moučky do krmných směsí. Kurs této olejniny vzrostl na rekordní úroveň posledních téměř dvaceti let — 4,05 dolarů za buši (lednový termín). Specializace v BLR V rámci RVHP se Bulharsko spe­cializuje na 400 strojírenských vý­robků. Jsou to hlavně akumulátotové vozíky a elektrické kladkostroje ele­ktrické motory, telefonní zařízení. Například až 95 procent celé výroby akumulátorových vozíků a kladko­strojů je určeno na vývoz převážně do SSSR a ostatních socialistických zemí. BLR se v nejbližší době soustředí především na-výrobu specializova­ných zemědělských strojů pro za­hradnictví, ovocnářství, vinařství, a pěstování tabáku atd. BLR se úspěšně zapojuje do výrob­ní kooperace. V kooperaci se Sovět­ským svazem a Československem se rozvíjejí šumenský závod „Maďara“, který se soustřeďuje na montáž ná­kladních automobilů. Závod „Poběda“ ve Slivenu produkuje celou řadu sou­částek pro sovětské tryskové tkalcov­ské stavy. V úzké spolupráci se so­cialistickými zeměmi se vvráběií v Bulharsku například i traktorv a výpočetní technika. V letech 1971—75 budou v Sovětském svazu uvedeny do provozu nové kapacity na výrobu 65—67 mil. kW elektrické energie. Část nových agregátů bude spuštěna v roce 1974 v Usí-Ilimské hydroelektrárně na sibiřské řece Angaře. ]e to po Irkutské a Bratské vodní elektrárně třetí stupeň angarské kaskády. Ust-llimská elektrárna bude po dobu dování do sibiřské energetické sítě dodávat ročně průměrně 22 mid kWh elektrické energie. Po Krasnojarské vodní elektrárně se stane svým výkonem 3 mil. 320 tis. kW druhým vodním gigantem SSSR. Každý z jejich 18 agregátů bude mít 240 tis. kW. Na obrázku: staveniště Ust-Ilimské hydro elektrárny. Foto ČTK — TASS Družstevní podniky jednají o integraci O novjeh možnostech zinioczívně­­ní spolupráce v rámci socialistické ekonomické integrace jednají před­stavitelé družstevních podniků pro zahraniční obchod evropských socia­listických států v Jílovišti u Prahy. Československo zastupují na tom­to jednání slovenský Intercoop a čes­ký Unicoop. Jen v letošním roce představuje v souhrnu jejich obratu s partnery ze socialistických ze­mí více než 1 miliardu Kčs. Na náš trh se jejich prostřednictvím dostá­vají různé rybí výrobky, sterilova­né ovoce a zelenina, víno, destilá­ty, cigarety, ošacení, kuchyňské po­třeby, nářadí apod. Do socialistických zemí vyvážejí především textilní výrobky, obuv, ná­bytek, sklo, keramiku atd. Kontrakt s SSSR Představitelé organizací zahranič­ního obchodu, sovětského Raznoex­­portu a československého Exica, po­­depsali v Moskvě kontrakt na vývoz více než 30 mil. párů českosloven­ské obuvi do SSSR v roce 1973. V do­dávkách bude zahrnuta nejen obuv tradičních typů, ale také výrobky z nových materiálů. Obuv vyvážená do.. Sovětského svazu je významným pla­tidlem za potraviny, stroje a surovi ny, které Československo ze SSSR dováží. 0 rozvoji československé ekonomiky V Praze se konal dvoudenní celostátní seminář k 25. výročí Vítězného úno­ra, které oslavíme v příštím roce. Seminář svolalo oddělení propagandy a agi­tace ÜV KSČ. Hlavní projev v prvním dnu za­sedání přednesl člen předsednictva a tajemník OV KSČ Josef Kempný. Ve svém obsáhlém vystoupení se mj. zabýval vytvářením socialistic­kých výrobních vztahů, budováním materiálně technické základny socia­lismu a rozvojem našeho státu. V padesátých létech byl brzdou hospo­dářského růstu převážně extenzívní vývoj řady odvětví ekonomiky a sub­jektivistické názory na rozvoj národ­ního hospodářství spojené s pocity sebeuspokojení z dosavadního vývo­je. Tyto tendence vyvrcholily v šede­sátých létech a byly příčinou násled­ného vývoje do roku 1969. Soudruh Kempný označil za jedi­nou cestu dalšího rozvoje národního hospodářství důsledné a všestranné zvyšování jeho efektivnosti, založené na plném uplatnění intenzifikačních a kvalitativních faktorů růstu ve smys­lu závěrů XIV. sjezdu KSČ. Zdůraznil nutnost plného zapojení čs. národ­ního hospodářství do mezinárodní so­cialistické dělby práce v rámci Kom­plexního programu socialistické eko­nomické integrace. O rozvoji čs. hos­podářství mj. řekl: „Výrazně vzrostl ekonomický po­tenciál republiky a změnila se hos­podářská struktura. Proti roku 1948 se do roku 1971 zvýšil objem vytvo­řeného národního důchodu 4,lkrát, průmyslová výroba 7,lkťát, stavebnic­tví 7,9krát. Objem zemědělské výro­by se proti roku 1948 až 1950 zvět­šil v roce 1971 o 58 °/o. Společenská produktivita práce je proti roku 1948 vyšší o 260 %. Československé země­dělství zaznamenává v posledních lé­tech svým průměrným ročním pří­růstkem za posledních 6 let o 4,0 % rychlejší růst než zemědělství v nej­vyspělejších zemích. Přitom podíl pracovníků v zemědělství a lesnictví sě snížil ze 42 % v roce 1948 na 18 % v roce 1971, kdežto podíl pra­covníků v průmyslu a ve stavebnictví se zvýšil z 34,2 % na 46,4 % a v ter­ciární sféře z 23,8 na 35,6 V závěru charakterizoval další úko­ly při uskutečňování politiky KSö ve všech oblastech společenského ži­vota v_ souladu se závěry XIV. sjez­du KSČ, zejména v ideologické prá­ci — jak to zdůraznilo říjnové ple­nární zasedání OV KSČ. O procesu socializace čs. zeměděl­ství a zemědělské politice KSČ hovo­řil druhý den jednání, ministr ze­mědělství a výživy ČSR ing. Josef Nágr. Uvedl, že podstatně vzrostly hekta­rové výnosy, a že spotřeba průmys­lových hnojiv v čistých živinách na 1 ha zemědělské půdy se zvýšila v porovnání s předválečným obdo­bím více než pětkrát. Jestliže v roce 1951 bylo v celém čs. zemědělství 23 839 traktorů, ke konci roku 1959 pracovalo ceLkem 62 867 traktorů a desítky tisíc dalších mechanizačních prostředků. Produktivita práce v ze­mědělství vzrostla v létech 1949 až 1959 o 55 %. V historicky krátkém období de­seti let se díky správné hospodářské politice KSČ podařilo zcela změnit sociálně ekonomickou strukturu čs. zemědělství. Vzestupu zemědělské výroby bylo dosaženo při poklesu vý­měry zemědělské půdy i počtu stá­lých pracovníků růstem intenzity ze­mědělské výroby. V přepočtu na 1 ha zemědělské půdy se zvýšila zeměděl­ská produkce v roce 1971 ve srov­nání s rokem 1949 o 94 %. Soudruh Nágr hovořil v závěru svého vystoupení o výhledech čs. ze­mědělství v období plnění pátého pě­tiletého plánu. Řekl, že v roce 1973 by měl objem hrubé zemědělské vý­roby překročit pětiletkou stanovenou výši o 1,45 miliardy Kčs, tj. o 2 %. Za první tři roky pětiletky by mělo být sklizeno přes 26 mil. tun obilí, tj. 64 % vytyčeného cíle pětiletky. Když hovořil o společných země­dělských podnicích a smluvních ko­operačních formách v zemědělství mj. uvedl, že hodnota produkce jed­noho pracovníka činí v současné do­bě v JZD 56 678 Kčs, ve společných podnicích již 268 867 Kčs ročně.

Next