Svět Hospodářství, 1972 (XIII/79-156)
1972-07-04 / No. 79
A If A f ZPRAVODAJSTVÍ % f PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD =1 hospodářství Rozmístění pracovních sil v ČSSR Současná etapa rozvoje čs. ekonomiky je charakterizována mj. též značnou vyčerpanosti volných pracovních zdrojů. To však neznamená, že u nás existuje absolutní nedostatek pracovních sil. Problém spočívá především v jejich účelném a racionálním využiti a rozmístění. Nutnost co nejracionálnějšího využívání a rozmisťování pracovních sil vyplývá z krajně nepříznivého demografického a populačního vývoje obyvatelstva po roce 1970. Zatímco v minulých pětiletkách bylo možno zapojovat do pracovního procesu zhruba 400—500 tisíc pracovníků, snižuje se tento přírůstek v páté pětiletce na max. 300 tisíc osob. Léta 1968—1969, znamenající značné uvolnění pracovní disciplíny, měla své negativní důsledky i v oblasti racionálního hospodaření pracovní silou. Průměrné přírůstky pracovníků v socialistickém sektoru národního hospodářství se zvýšily v letech 1968 až 1969 proti roku 1967 téměř o 50 procent; přitom jejich rozmístění nebylo z hlediska oblastní a odvětvové struktury zcela v souladu s celospolečenskými zájmy. K uklidnění napjaté situace mezi zdroji a celkovou potřebou pracovních sil přispěla jednak zavedená regulační opatření v oblasti pracovních sil včetně stanovení limitů počtu pracovníků v prováděcím plánu, jednak omezení plánovaného přírůstku pracovníků v souladu s reálnými zdroji pracovních sil. Byla překonána inflačnost plánu, která ještě v roce 1970 vedla ke značné diferenci mezi plánovaným a skutečným přírůstkem (cca 40 tisíc osob). Přírůstek pracovníků dosáhl v roce 1970 asi 40 procent jeho průměrné úrovně z let 1968—1969, v roce 1971 pak necelých 38 %. Ve snaze předejít další nehospodárnosti ve využívání pracovních sil přijala vláda ČSSR svým usnesením č. 209/1970 zásady jednotného celostátního systému regulace rozmisťování pracovních sil s platností pro rok 1971. Podle získaných zkušeností vypracovalo pak federální ministerstvo práce a sociálních věcí upravený „systém jednotné regulace zaměstnanosti a rozmisťování pracovních sil v roce 1972 a v dalších letech páté pětiletky“, který byl schválen usnesením předsednictva vlády ČSSR č. 233 z července 1971. Cílem regulačního systému je především dosažení souladu vývoje zaměstnanosti se zdroji pracovních sil, rozmisťování pracovních sil podle potřeb společnosti, efektivnější využívání pracovních sil v celém národním hospodářství, jakož i všestranné upevňování pracovní disciplíny. Jde o ucelený komplexní systém regulace zaměstnanosti a rozmisťování pracovních sil navazující na již osvědčené předchozí metody regulace pracovních sil. Obsahuje dva základní principy platné pro celé území ČSSR; je to zásada regulace vývoje zaměstnanosti a hospodaření pracovními silami v odvětvích a v podnicích orgány státního řízení při zachování volby povolání občanů v rámci dané regulační činnosti podniků. Základními nástroji regulačního systému jsou: státní plán rozvoje národního hospodářství s plánem počtu pracovníků, rozepsaným až na nejnižší stupně hospodářského řízení, který má v účelném rozsahu charakter závazného limitu počtu pracovníků, dále regulace rozmisťování pracovních sil národními výbory na podkladě stanovených limitů počtu pracovníků a oblastních bilancí pracovních sil; k tomu přistupuje soubor opatření k zabezpečení pracovních sil pro prioritní odvětví, obory, organizace a akce, systém rozmisťování dorostu a absolventů ze škol, a dále dozor nad zaměstnáváním pracovníků a protifluktuační opatření. Zavedeným regulačním systémem vývoje zaměstnanosti a rozmisťování pracovních sil podařilo se v roce 1971 překonat a vyřešit většinu hlavních problémů, které však byly komplikovány zejména tím, že nebyl dosud plně zabezpečen soulad oblastních bilancí pracovních sil. Potřeba pracovníků přesahovala v některých oblastech reálné zdroje pracovních sil, zejména na území Národního výboru hlavního města Prahy. Kromě toho podniky uplatňovaly nereálné ^požadavky na povolení náboru pracovníků, které musely národní výbory z hlediska reálných možností ve zdrojích pracovních sil krátit téměř na polovinu. Odbory pracovních sil okresních národních výborů omezovaly pohyb pracovních sil krácením požadavků na nové pracovníky zejména těm organizacím, které vykazovaly neúměrnou fluktuaci, čímž je též nutily k provádění účinnějších opatření ke stabilizaci pracovníků. O účelnosti tohoto opatření svědčí, že procento osob měnících zaměstnání (z celkového počtu pracovníků socialistického sektoru národního hospodářství) se snížilo postupně ze 7,1 procenta v roce 1969 na 6,6 % v roce 1971. Větší stabilizace by mohla daleko podstatněji omezit nároky na potřebu pracovníků; v tomto směru by měly vyvinout větší úsilí především samy podniky a organizace, zejména zlepšením péče o pracovní podmínky, a předcházet tak preventivními opatřeními zbytečné fluktuaci. V této napjaté situaci v pracovních silách se proto orientovaly národní výbory především na zabezpečení potřeby pracovních sil pro prioritní odvětví, organizace a akce, i když v tomto směru nemívaly vždy k dispozicí dostatek objektivních informací pro stanovení pořadí národohospodářské důležitosti organizací na území svých obvodů. Pozitivně je možno hodnotit výsledky náboru pracovníků prováděného národními výbory pro celostátní priority, zejména pro uhelný průmysl, uranový průmysl a pro stavebnictví v oblastech soustředěné Investiční výstavby. Kromě toho stanovily rady KNV v ČSR pro vybrané důležité podniky v oblastech s nedostatkem zdrojů pracovních sil tzv. krajský nábor ve výši 12 200 pracovníků, který byl splněn na 121,1 °/o. V rámci tohoto náboru byla poskytnuta pomoc v pracovních silách též uranovému průmyslu a stavebnictví. Rovněž se podařilo plně zabezpečit potřebu pracovních sil pro OKD, pro výstavbu tranzitního plynovodu a pro výstavbu elektrárny Tušimice II. Současně, však narůstaly problémy získávání pracovníků pro tzv. neatraktivní povolání, o která klesá zájem. Problém nedostatku pracovníků se přesouvá zejména do metalurgických provozů, do některých strojních profesí, pociťuje se již delší dobu u traťových pracovníků železniční dopravy a u pomocných, méně kvalifikovaných pracovníků ve službách. Některá konkrétní opatření v těchto oblastech se však již začínají v současné době realizovat. V souladu se závěry únorového pléna OV KSC je třeba dále prohloubit účinnost regulačního systému, zkvalitnit oblastní bilance pracovních sil, zejména pokud jde o jejich soulad s plány investiční výstavby; na národních výborech zabezpečit pak ještě výraznější pomoc prioritám, a to jak přísnou regulací pohybu dospělých pracovníků, tak i rozmisťováním dorostu. Je si však třeba uvědomit, že aplikací regulačního systému nelze docílit urychlení rozvoje nosných výrobních oborů, zejména ve strojírenství, popř. řešit složité problémy pražské aglomerace. To závisí na realizaci zásadnějších strukturálních změn, které se uskutečnily dosud ojediněle a v minimálním rozsahu. Rovněž v investiční výstavbě nenastaly dosud žádné změny, které by výrazněji podpořily úspornější hospodaření pracovními silami. Z hlediska podmínek geografické mobility zůstává vážným problémem bytová výstavba, jejíž rozsah a dislokace nedosáhly ještě potřebné úrovně pro řešení oblastních migračních spádů obyvatelstva, zejména k zabezpečení, imigračního přílivu pracovníků pro území Národního výboru hlavního města Prahy. Současný regulační systém nepředstavuje rozhodně konečné a dokonalé řešení. Bude se postupně vyvíjet s celým systémem řízení naší ekonomiky. V současné době odpovídá však dané situaci, a proto je třeba jej důsledně uplatňovat. Ing. Miloslav KOTEK, FMPSV O šest týdnů dříve než určoval technický režim a o dva dny rychleji nei si vytyčili ve sdruženém socialistickém závazku na počest VIII. všeodborové4ro Sjezdu, uvedli 16, 6. budovatelé Kombinátu pro využití hnědého' uhlí ve Vřesové (sokolovský okres) do zkušebního provozu řadu zařízení na čištění plynu systémem Rectisoj s kapacitou 120 000 m3 surového plynu za hodinu. Uvedením Rectisolu 2 do zkušebního provozu byla v předstihu ukončena druhá etapa výstavby největšího investičního celku v Západočeském kraji. Foto ČTK - S. Bambule K výstavbě tranzitního plynovodu Na staveništi kompresorové stanice ve Velkých Kapušanech jednala minulý týden politická komise ÚV KSČ pro výstavbu tranzitního plynovodu pod vedením svého předsedy Jozefa Hudce o výsledcích plnění plánu I. pololetí a dalších úkolech na československém úseku plynovodu. Jednání se zúčastnil vládní zplnomocněnec pro výstavbu tranzitního plynovodu Ing. Josef Odvárka. Výstavba 416kilometrového úseku 1200milimetrového potrubí vedoucí přes Slovensko vstoupila do fáze dokončování hrubé stavby. Zatím je svařeno 405 kilometrů potrubí, zaizolováno 390 km potrubí. Na všech stavbách slovenského úseku je dokončeno svařování potrubí v souvislé trase, kromě částí určených pro tlakové zkoušky a vodní přechody. Rovněž na více než 600kilometroivém úseku 900mm potrubí vedoucího územím ČSR plní budovatelé úkoly úspěšně. Tam je svařeno 132 km potrubí, zaizolováno a zasypáno 126 km. Politická komise ÚV KSČ současně konstatovala, že budovatelé tranzitního plynovodu úspěšně plní i závazky přijaté na počest VIII. všeodborového sjezdu. Přijatá opatření mají urychlit práce při výstavbě mostních přechodů, zejména přes řeku Ondavu, který je s 250metrovou konstrukcí největším mostem plynovodu, a přes řeku Hornád. Podobně je třeba dodržovat harmonogramy a zpřesnit režim výstavby kompresorových stanic ve Velkých Kapušanech a Kouřimi. V posledních dnech se značně zvýšilo tempo výstavby stanice v Náměšti nad Oslavou a začala se stavět kompresorová stanice ve Velkých Zlevcích. Na dokončení tlakových zkoušek vodou a vzduchem, montáž uzávěrů, přechodů přes vodní toky a splnění dalších úkolů vypracuje investor, Tranzitní plynovod, n. p., podrobná harmonogram, který bude závazný pro řízení a kontrolu všech prace tak, aby byl 1200milimetrový úsek připraven na plnění plynem od 1, listopadu letošního roku. Výstavba tranzitního plynovodu pokračuje na území Jihomoravského kraje i přes řadu potíží úspěšně. Závod Plynostav v Rosicích u Brna dokončí šestnáctikilometrovou trasu od Malešovic po řeku Jihlavu u Morav. Bránic a předá ji k rekultivaci zemědělským závodům. Další úsek až po kompresorovou stanici u Kralic nad Oslavou, ikterý je nyní hotov z poloviny, odevzdá do 30. srpna. Trasu od kompresorové stanice až po silnici Radslavice—Lhotka postupně dokončí a odevzdá k rekultivací do 30. října a zbytek trasy až po silnici do Černé předá do 30. prosince. Ředitel Plynostavu v Rosicích u Brna Josef Bína informoval zpravodaje ČTK, že závod uskutečnil tlakové zkoušky potrubí tranzitního plynovodu na 22kilometrovém úseku od řeky Svratky po řeku Jihlavu k Moravským Bránicím. Chystá se k zahájení tlakových zkoušek potrubí od 15. července na trase od Moravských Bránic až po kompresorovou stanicí u Kralic nad Oslavou. S více než měsíčním předstihem proti původnímu závazku dokončila 29. června izolační kolona Inženýrských staveb v Košicích izolaci potrubí na svém 80kilometrovém úseku liniové části tranzitního plynovodu. Budovatelé nejvýchodnější části plynovodu na území naší republiky, Inženýrské stavby Košice, nositel Rádu práce, tím dokončili hrubou stavbu plynovodu od hranic Sovětského svazu k obci Velká Ida, nedaleko Košic. Odbory a rozvoj národního hospodářství NDR Ve zprávě předsednictva Svazu svobodných německých odborů (FDGBJ, přednesené členem politického byra OV SED a předsedou FDGB Herbertem Warnkem na 8. sjezdu odborů v Berlíně 26. června, byl zdůrazněn aktivní podíl odborářů Německé demokratické republiky na úspěšné výstavbě socialistické společnosti a hospodářském rozvoji republiky v posledních čtyřech letech. V období 1968—1971, které uplynulo od 7. sjezdu FDGB, stoupla průmyslová výroba v NDR o 21 °/o a produktivita práce v tomto odvětví o 19 procent. Zvlášť vysoké tempo průmyslové výroby bylo zaznamenáno ve druhé polovině loňského roku, takže celoroční plán byl v mnoha důležitých oborech překročen. V dosavadním průběhu letošního roku splnila převážná většina průmyslových závodů NDR měsíční plány a získala značný předstih. Od druhé poloviny 1971 dosáhl také subdodavatelský průmysl — ponejprv po mnoha letech — vyššího přírůstku výroby než produkce hotových výrobků. Tím se vytvořily příznivé podmínky pro lepší plnění letošního plánu. Ve stejném období se vytvořený národní důchod NDR zvětšil o 16 %. Maloobchodní obrat stoupl z 58 mld na 67 mld marek. Od druhé poloviny 1971 byly však přírůstky ještě vyšší. Letošní plán realizace průmyslových výrobků byl do konce května splněn již na 62,7 %. Tyto skutečnosti jsou důsledkem úsilí pracujících NDR a jejich úspěchů v socialistickém soutěžení, jež se po VIII. sjezdu SED dále rozvinulo. Je to výsledek úspěšné činnosti odborů, které pomohly vytvořit předpoklady k tomu, aby koncem dubna t. r. mohla být schválena významná sociálně politická opatření (viz SH 53/72). V současné době se při tvůrčí iniciativě všech pracujících NDR uskutečňuje sociálně politický program VIII. sjezdu Jednotné socialistické strany Německa. Na základě mzdově politických opatření byly zvýšeny výdělky u 1,7 mil. pracujících. V prvním čtvrtletí 1972 vzrostly pracovní příjmy spolu s ročními prémiemi o 1,3 mld marek. Průměrné příjmy dělníků a zaměstnanců stoupaly rychleji než příjmy příslušníků ostatních tříd a vrstev. Zároveň byly zvýšeny starobní a invalidní důchody a příspěvky ze sociálního zabezpečení u 3,4 mil. občanů NDR. Dalekosáhlá opatření byla provedena ve prospěch pracujících matek, novomanželů a růstu porodnosti. Usnesením se podstatně zlepšují bytové podmínky dělníků a zaměstnanců a upravuje nájemné v novostavbách v lepším poměru k výdělkům. Předseda FDGB dále poukázal na to, že hlavní úkol vytyčený VIII. sjezdem SED spočívá ve zvyšování životní úrovns a ve všestranném rozvoji všech členů socialistické společností. V období 1968—1971 vzrostl průměrný měsíční pracovní příjem dělníků a zaměstnanců v socialistickém sektoru národního hospodářství NDR ze 693 marek na 780 marek. V posledních pěti letech byly dvakrát zvýšeny minimální mzdy. Podíl základních mzdových sazeb na mzdách je však zapotřebí dále zvýšit, takže FDGB musí cílevědoměji působit k tomu, aby se určování základních mzdových sazeb stalo opět jádrem mzdové politiky. Přitom je nutno hmotně podporovat spoluúčast dělníků na vypracování pevných norem a na využívání rezerv rozsáhlejším uplatňováním ščokinské metody a vyšších základních mezd. V NDR se z vytvořeného národního důchodu vydávají značné prostředky na prémiování dobré práce. Průměrná roční prémie jednoho pracovníka se v letech 1968—1971 zvýšila z 390 na zhruba 600 marek. Je možno konstatovat, že platná prémiová ustanovení zaměřují hmotný zájem pracovních kolektivů více na výrobní požadavky a lépe působí proti jednostranné orientaci na zisk. Mimo pracovní výdělky ovlivňuje růst životní úrovně pracujících NDR vzestup státních výdajů z fondu společenské spotřeby. Tyto prostředky se v pětiletce 1971—1975 zvětší o 30—35 %. Všem průmyslovým odvětvím a oborům uložil VIII. sjezd SED, aby k zlepšení zásobování rozšířily výrobu spotřebního zboží. V tomto ohledu jíž vládní opatření a rozsáhlá iniciativa kolektivů výrobních závodů přispěly k citelnému pokroku. V prvních pěti měsících 1972 bylo vyrobeno průmyslové spotřební zboží v hodnotě o 1,2 mld marek větší než ve stejné době loňského roku. Nutné je však další úsilí o rozšíření nabídky zboží v požadovaném sortimentu a kvalitě. (Pokračování na sír. S/ Výbor lidové kontroly ČSR zasedal Za předsednictví ministra dr. Josefa Macháčky se 30. 6. v Praze konalo 15. zasedání Výboru lidové kontroly ČSR. Zabýval se hlavně příčinami, které vedou ke zvyšování rozpočtových nákladů staveb. Konstatoval, že na základě rozhodnutí strany a vlády provedly příslušné ústřední orgány řadu úprav a změn vyhlášek regulujících investiční výstavbu a další opatření jsou připravována. Prověrka ukázala, že se na zvyšování rozpočtových cen staveb podílejí všichni účastníci investiční výstavby. Růst nákladů způsobuje zejména podhodnocování Investiční náročnosti stavby, změny a rozšiřování investičních záměrů investory, nedostatky v souhrnném projektovém řešení a prosazování nákladnějších technologických postupů a strojních zařízení dodavateli proti původním záměrům. Porušují se i cenové a fakturační předpisy. Výbor též projednal opatření, která by měla zlepšit zásobování obyvatelstva nábytkem, a zabýval se také zabezpečením dodávek obalového materiálu pro potřeby zemědělství a potravinářského průmyslu. Konstatoval, že v posledních letech bylo v ČSR dosaženo výrazného rozšíření spotřebitelského balení potravinářských výrobků. Přesto současný rozsah výroby obalových materiálů uspokojivě nezabezpečuje potřeby odběratelů, zejména u obalovin z papíru a z plastických hmot.