Svět Hospodářství, 1972 (XIII/79-156)

1972-07-04 / No. 79

A If A f ZPRAVODAJSTVÍ % f PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD =1 hospodářství Rozmístění pracovních sil v ČSSR Současná etapa rozvoje čs. ekonomiky je charakterizována mj. též znač­nou vyčerpanosti volných pracovních zdrojů. To však neznamená, že u nás existuje absolutní nedostatek pracovních sil. Problém spočívá především v je­jich účelném a racionálním využiti a rozmístění. Nutnost co nejracionálnějšího vy­užívání a rozmisťování pracovních sil vyplývá z krajně nepříznivého demo­grafického a populačního vývoje oby­vatelstva po roce 1970. Zatímco v mi­nulých pětiletkách bylo možno zapo­jovat do pracovního procesu zhruba 400—500 tisíc pracovníků, snižuje se tento přírůstek v páté pětiletce na max. 300 tisíc osob. Léta 1968—1969, znamenající znač­né uvolnění pracovní disciplíny, měla své negativní důsledky i v oblasti ra­cionálního hospodaření pracovní si­lou. Průměrné přírůstky pracovníků v socialistickém sektoru národního hospodářství se zvýšily v letech 1968 až 1969 proti roku 1967 téměř o 50 procent; přitom jejich rozmístění ne­bylo z hlediska oblastní a odvětvo­vé struktury zcela v souladu s celo­společenskými zájmy. K uklidnění napjaté situace mezi zdroji a celkovou potřebou pracov­ních sil přispěla jednak zavedená regulační opatření v oblasti pracov­ních sil včetně stanovení limitů po­čtu pracovníků v prováděcím plánu, jednak omezení plánovaného přírůst­ku pracovníků v souladu s reálnými zdroji pracovních sil. Byla překonána inflačnost plánu, která ještě v roce 1970 vedla ke značné diferenci me­zi plánovaným a skutečným přírůst­kem (cca 40 tisíc osob). Přírůstek pracovníků dosáhl v roce 1970 asi 40 procent jeho průměrné úrovně z let 1968—1969, v roce 1971 pak necelých 38 %. Ve snaze předejít další nehospodár­nosti ve využívání pracovních sil při­jala vláda ČSSR svým usnesením č. 209/1970 zásady jednotného celostát­ního systému regulace rozmisťování pracovních sil s platností pro rok 1971. Podle získaných zkušeností vy­pracovalo pak federální ministerstvo práce a sociálních věcí upravený „sy­stém jednotné regulace zaměstnanos­ti a rozmisťování pracovních sil v ro­ce 1972 a v dalších letech páté pěti­letky“, který byl schválen usnesením předsednictva vlády ČSSR č. 233 z července 1971. Cílem regulačního systému je pře­devším dosažení souladu vývoje za­městnanosti se zdroji pracovních sil, rozmisťování pracovních sil podle po­třeb společnosti, efektivnější využívá­ní pracovních sil v celém národním hospodářství, jakož i všestranné upev­ňování pracovní disciplíny. Jde o uce­lený komplexní systém regulace za­městnanosti a rozmisťování pracov­ních sil navazující na již osvědčené předchozí metody regulace pracov­ních sil. Obsahuje dva základní principy platné pro celé území ČSSR; je to zá­sada regulace vývoje zaměstnanosti a hospodaření pracovními silami v od­větvích a v podnicích orgány stát­ního řízení při zachování volby po­volání občanů v rámci dané regulač­ní činnosti podniků. Základními nástroji regulačního sy­stému jsou: státní plán rozvoje ná­rodního hospodářství s plánem počtu pracovníků, rozepsaným až na nejniž­­ší stupně hospodářského řízení, kte­rý má v účelném rozsahu charakter závazného limitu počtu pracovníků, dále regulace rozmisťování pracov­ních sil národními výbory na podkla­dě stanovených limitů počtu pracov­níků a oblastních bilancí pracovních sil; k tomu přistupuje soubor opatře­ní k zabezpečení pracovních sil pro prioritní odvětví, obory, organizace a akce, systém rozmisťování dorostu a absolventů ze škol, a dále dozor nad zaměstnáváním pracovníků a proti­­fluktuační opatření. Zavedeným regulačním systémem vývoje zaměstnanosti a rozmisťování pracovních sil podařilo se v roce 1971 překonat a vyřešit většinu hlavních problémů, které však byly kompli­kovány zejména tím, že nebyl dosud plně zabezpečen soulad oblastních bi­lancí pracovních sil. Potřeba pracov­níků přesahovala v některých oblas­tech reálné zdroje pracovních sil, ze­jména na území Národního výboru hlavního města Prahy. Kromě toho podniky uplatňovaly nereálné ^poža­davky na povolení náboru pracovní­ků, které musely národní výbory z hlediska reálných možností ve zdro­jích pracovních sil krátit téměř na polovinu. Odbory pracovních sil okresních ná­rodních výborů omezovaly pohyb pra­covních sil krácením požadavků na nové pracovníky zejména těm orga­nizacím, které vykazovaly neúměrnou fluktuaci, čímž je též nutily k prová­dění účinnějších opatření ke stabili­zaci pracovníků. O účelnosti tohoto opatření svěd­čí, že procento osob měnících zaměst­nání (z celkového počtu pracovníků socialistického sektoru národního hos­podářství) se snížilo postupně ze 7,1 procenta v roce 1969 na 6,6 % v ro­ce 1971. Větší stabilizace by mohla daleko podstatněji omezit nároky na potřebu pracovníků; v tomto směru by měly vyvinout větší úsilí především samy podniky a organizace, zejména zlepšením péče o pracovní podmín­ky, a předcházet tak preventivními opatřeními zbytečné fluktuaci. V této napjaté situaci v pracovních silách se proto orientovaly národní výbory především na zabezpečení po­třeby pracovních sil pro prioritní od­větví, organizace a akce, i když v tom­to směru nemívaly vždy k dispozicí dostatek objektivních informací pro stanovení pořadí národohospodářské důležitosti organizací na území svých obvodů. Pozitivně je možno hodnotit výsled­ky náboru pracovníků prováděného národními výbory pro celostátní prio­rity, zejména pro uhelný průmysl, uranový průmysl a pro stavebnictví v oblastech soustředěné Investiční vý­stavby. Kromě toho stanovily rady KNV v ČSR pro vybrané důležité podniky v oblastech s nedostatkem zdrojů pracovních sil tzv. krajský nábor ve výši 12 200 pracovníků, který byl spl­něn na 121,1 °/o. V rámci tohoto ná­boru byla poskytnuta pomoc v pra­covních silách též uranovému průmys­lu a stavebnictví. Rovněž se podařilo plně zabezpe­čit potřebu pracovních sil pro OKD, pro výstavbu tranzitního plynovodu a pro výstavbu elektrárny Tušimice II. Současně, však narůstaly problémy získávání pracovníků pro tzv. neat­raktivní povolání, o která klesá zá­jem. Problém nedostatku pracovníků se přesouvá zejména do metalurgic­kých provozů, do některých strojních profesí, pociťuje se již delší dobu u traťových pracovníků železniční do­pravy a u pomocných, méně kvali­fikovaných pracovníků ve službách. Některá konkrétní opatření v těch­to oblastech se však již začínají v sou­časné době realizovat. V souladu se závěry únorového plé­na OV KSC je třeba dále prohloubit účinnost regulačního systému, zkva­litnit oblastní bilance pracovních sil, zejména pokud jde o jejich soulad s plány investiční výstavby; na ná­rodních výborech zabezpečit pak ješ­tě výraznější pomoc prioritám, a to jak přísnou regulací pohybu dospě­lých pracovníků, tak i rozmisťováním dorostu. Je si však třeba uvědomit, že apli­kací regulačního systému nelze do­cílit urychlení rozvoje nosných vý­robních oborů, zejména ve strojíren­ství, popř. řešit složité problémy praž­ské aglomerace. To závisí na realiza­ci zásadnějších strukturálních změn, které se uskutečnily dosud ojediněle a v minimálním rozsahu. Rovněž v in­vestiční výstavbě nenastaly dosud žádné změny, které by výrazněji pod­pořily úspornější hospodaření pracov­ními silami. Z hlediska podmínek geografické mobility zůstává vážným problémem bytová výstavba, jejíž roz­sah a dislokace nedosáhly ještě po­třebné úrovně pro řešení oblastních migračních spádů obyvatelstva, zejmé­na k zabezpečení, imigračního příli­vu pracovníků pro území Národního výboru hlavního města Prahy. Současný regulační systém nepřed­stavuje rozhodně konečné a dokona­lé řešení. Bude se postupně vyvíjet s celým systémem řízení naší ekono­miky. V současné době odpovídá však dané situaci, a proto je třeba jej dů­sledně uplatňovat. Ing. Miloslav KOTEK, FMPSV O šest týdnů dříve než určoval technický režim a o dva dny rychleji nei si vytyčili ve sdruženém socialistickém závazku na počest VIII. všeodboro­­vé4ro Sjezdu, uvedli 16, 6. budovatelé Kombinátu pro využití hnědého' uhlí ve Vřesové (sokolovský okres) do zkušebního provozu řadu zařízení na čištění plynu systémem Rectisoj s kapacitou 120 000 m3 surového plynu za hodinu. Uvedením Rectisolu 2 do zkušebního provozu byla v předstihu ukončena druhá etapa výstavby největšího investičního celku v Západočeském kraji. Foto ČTK - S. Bambule K výstavbě tranzitního plynovodu Na staveništi kompresorové stanice ve Velkých Kapušanech jednala mi­nulý týden politická komise ÚV KSČ pro výstavbu tranzitního plynovodu pod vedením svého předsedy Jozefa Hudce o výsledcích plnění plánu I. pololetí a dalších úkolech na čes­koslovenském úseku plynovodu. Jed­nání se zúčastnil vládní zplnomocně­­nec pro výstavbu tranzitního plyno­vodu Ing. Josef Odvárka. Výstavba 416kilometrového úseku 1200milimetrového potrubí vedoucí přes Slovensko vstoupila do fáze do­končování hrubé stavby. Zatím je sva­řeno 405 kilometrů potrubí, zaizolo­­váno 390 km potrubí. Na všech stav­bách slovenského úseku je dokonče­no svařování potrubí v souvislé tra­se, kromě částí určených pro tlakové zkoušky a vodní přechody. Rovněž na více než 600kilometroi­­vém úseku 900mm potrubí vedoucího územím ČSR plní budovatelé úkoly úspěšně. Tam je svařeno 132 km po­trubí, zaizolováno a zasypáno 126 km. Politická komise ÚV KSČ současně konstatovala, že budovatelé tranzit­ního plynovodu úspěšně plní i závaz­ky přijaté na počest VIII. všeodboro­­vého sjezdu. Přijatá opatření mají urychlit práce při výstavbě mostních přechodů, ze­jména přes řeku Ondavu, který je s 250metrovou konstrukcí největším mostem plynovodu, a přes řeku Hor­nád. Podobně je třeba dodržovat har­monogramy a zpřesnit režim výstavby kompresorových stanic ve Velkých Kapušanech a Kouřimi. V posledních dnech se značně zvýšilo tempo vý­stavby stanice v Náměšti nad Osla­vou a začala se stavět kompresoro­vá stanice ve Velkých Zlevcích. Na dokončení tlakových zkoušek vodou a vzduchem, montáž uzávěrů, přechodů přes vodní toky a splnění dalších úkolů vypracuje investor, Tranzitní plynovod, n. p., podrobná harmonogram, který bude závazný pro řízení a kontrolu všech prace tak, aby byl 1200milimetrový úsek připraven na plnění plynem od 1, listopadu letošního roku. Výstavba tranzitního plynovodu po­kračuje na území Jihomoravského kra­je i přes řadu potíží úspěšně. Závod Plynostav v Rosicích u Brna dokon­čí šestnáctikilometrovou trasu od Ma­­lešovic po řeku Jihlavu u Morav. Brá­nic a předá ji k rekultivaci zeměděl­ským závodům. Další úsek až po kom­presorovou stanici u Kralic nad Osla­vou, ikterý je nyní hotov z poloviny, odevzdá do 30. srpna. Trasu od kom­presorové stanice až po silnici Rad­­slavice—Lhotka postupně dokončí a odevzdá k rekultivací do 30. října a zbytek trasy až po silnici do Čer­né předá do 30. prosince. Ředitel Plynostavu v Rosicích u Brna Josef Bína informoval zpra­vodaje ČTK, že závod uskutečnil tla­kové zkoušky potrubí tranzitního ply­novodu na 22kilometrovém úseku od řeky Svratky po řeku Jihlavu k Mo­ravským Bránicím. Chystá se k za­hájení tlakových zkoušek potrubí od 15. července na trase od Moravských Bránic až po kompresorovou stanicí u Kralic nad Oslavou. S více než měsíčním předstihem proti původnímu závazku dokončila 29. června izolační kolona Inženýr­ských staveb v Košicích izolaci po­trubí na svém 80kilometrovém úseku liniové části tranzitního plynovodu. Budovatelé nejvýchodnější části ply­novodu na území naší republiky, In­ženýrské stavby Košice, nositel Rádu práce, tím dokončili hrubou stavbu plynovodu od hranic Sovětského sva­zu k obci Velká Ida, nedaleko Košic. Odbory a rozvoj národního hospodářství NDR Ve zprávě předsednictva Svazu svobodných německých odborů (FDGBJ, před­nesené členem politického byra OV SED a předsedou FDGB Herbertem Warn­­kem na 8. sjezdu odborů v Berlíně 26. června, byl zdůrazněn aktivní podíl odborářů Německé demokratické republiky na úspěšné výstavbě socialistické společnosti a hospodářském rozvoji republiky v posledních čtyřech letech. V období 1968—1971, které uplynu­lo od 7. sjezdu FDGB, stoupla prů­myslová výroba v NDR o 21 °/o a pro­duktivita práce v tomto odvětví o 19 procent. Zvlášť vysoké tempo průmys­lové výroby bylo zaznamenáno ve dru­hé polovině loňského roku, takže ce­loroční plán byl v mnoha důležitých oborech překročen. V dosavadním průběhu letošního roku splnila pře­vážná většina průmyslových závodů NDR měsíční plány a získala značný předstih. Od druhé poloviny 1971 do­sáhl také subdodavatelský průmysl — ponejprv po mnoha letech — vyššího přírůstku výroby než produkce hoto­vých výrobků. Tím se vytvořily příz­nivé podmínky pro lepší plnění le­tošního plánu. Ve stejném období se vytvořený ná­rodní důchod NDR zvětšil o 16 %. Maloobchodní obrat stoupl z 58 mld na 67 mld marek. Od druhé poloviny 1971 byly však přírůstky ještě vyšší. Letošní plán realizace průmyslových výrobků byl do konce května splněn již na 62,7 %. Tyto skutečnosti jsou důsledkem úsilí pracujících NDR a jejich úspěchů v socialistickém soutě­žení, jež se po VIII. sjezdu SED dále rozvinulo. Je to výsledek úspěšné činnosti odborů, které pomohly vy­tvořit předpoklady k tomu, aby kon­cem dubna t. r. mohla být schvále­na významná sociálně politická opa­tření (viz SH 53/72). V současné době se při tvůrčí ini­ciativě všech pracujících NDR usku­tečňuje sociálně politický program VIII. sjezdu Jednotné socialistické strany Německa. Na základě mzdově politických opatření byly zvýšeny vý­dělky u 1,7 mil. pracujících. V prv­ním čtvrtletí 1972 vzrostly pracovní příjmy spolu s ročními prémiemi o 1,3 mld marek. Průměrné příjmy dělníků a zaměstnanců stoupaly rychleji než příjmy příslušníků ostatních tříd a vrstev. Zároveň byly zvýšeny starob­ní a invalidní důchody a příspěvky ze sociálního zabezpečení u 3,4 mil. občanů NDR. Dalekosáhlá opatření by­la provedena ve prospěch pracují­cích matek, novomanželů a růstu po­rodnosti. Usnesením se podstatně zlepšují bytové podmínky dělníků a zaměstnanců a upravuje nájemné v novostavbách v lepším poměru k vý­dělkům. Předseda FDGB dále poukázal na to, že hlavní úkol vytyčený VIII. sjez­dem SED spočívá ve zvyšování život­ní úrovns a ve všestranném rozvoji všech členů socialistické společností. V období 1968—1971 vzrostl průměr­ný měsíční pracovní příjem dělníků a zaměstnanců v socialistickém sek­toru národního hospodářství NDR ze 693 marek na 780 marek. V posled­ních pěti letech byly dvakrát zvýšeny minimální mzdy. Podíl základních mzdových sazeb na mzdách je však zapotřebí dále zvýšit, takže FDGB mu­sí cílevědoměji působit k tomu, aby se určování základních mzdových sa­zeb stalo opět jádrem mzdové politi­ky. Přitom je nutno hmotně podpo­rovat spoluúčast dělníků na vypraco­vání pevných norem a na využívání rezerv rozsáhlejším uplatňováním ščokinské metody a vyšších základ­ních mezd. V NDR se z vytvořeného národní­ho důchodu vydávají značné prostřed­ky na prémiování dobré práce. Prů­měrná roční prémie jednoho pracov­níka se v letech 1968—1971 zvýšila z 390 na zhruba 600 marek. Je mož­no konstatovat, že platná prémiová ustanovení zaměřují hmotný zájem pracovních kolektivů více na výrob­ní požadavky a lépe působí proti jed­nostranné orientaci na zisk. Mimo pracovní výdělky ovlivňuje růst ži­votní úrovně pracujících NDR vzestup státních výdajů z fondu společenské spotřeby. Tyto prostředky se v pěti­letce 1971—1975 zvětší o 30—35 %. Všem průmyslovým odvětvím a obo­rům uložil VIII. sjezd SED, aby k zlep­šení zásobování rozšířily výrobu spo­třebního zboží. V tomto ohledu jíž vládní opatření a rozsáhlá iniciati­va kolektivů výrobních závodů při­spěly k citelnému pokroku. V prv­ních pěti měsících 1972 bylo vyrobe­no průmyslové spotřební zboží v hod­notě o 1,2 mld marek větší než ve stejné době loňského roku. Nutné je však další úsilí o rozšíření nabídky zboží v požadovaném sortimentu a kvalitě. (Pokračování na sír. S/ Výbor lidové kontroly ČSR zasedal Za předsednictví ministra dr. Jose­fa Macháčky se 30. 6. v Praze konalo 15. zasedání Výboru lidové kontroly ČSR. Zabýval se hlavně příčinami, které vedou ke zvyšování rozpočto­vých nákladů staveb. Konstatoval, že na základě rozhod­nutí strany a vlády provedly příslušné ústřední orgány řadu úprav a změn vyhlášek regulujících investiční vý­stavbu a další opatření jsou připra­vována. Prověrka ukázala, že se na zvyšování rozpočtových cen staveb podílejí všichni účastníci investiční výstavby. Růst nákladů způsobuje ze­jména podhodnocování Investiční ná­ročnosti stavby, změny a rozšiřování investičních záměrů investory, nedo­statky v souhrnném projektovém ře­šení a prosazování nákladnějších tech­nologických postupů a strojních za­řízení dodavateli proti původním zá­měrům. Porušují se i cenové a faktu­rační předpisy. Výbor též projednal opatření, která by měla zlepšit zásobování obyvatel­stva nábytkem, a zabýval se také za­bezpečením dodávek obalového ma­teriálu pro potřeby zemědělství a po­travinářského průmyslu. Konstatoval, že v posledních letech bylo v ČSR dosaženo výrazného rozšíření spotře­bitelského balení potravinářských vý­robků. Přesto současný rozsah výro­by obalových materiálů uspokojivě nezabezpečuje potřeby odběratelů, ze­jména u obalovin z papíru a z plas­tických hmot.

Next