Svět Hospodářství, 1973 (XIV/1-78)

1973-03-23 / No. 36

és. ekonom ika PODNIKOVÉ INFORMACE DO STAVBY ELEKTRÁRNY DETMA­ ROVICE v okrese Karviná — největší stavby Severomoravského kraje — se letos investuje 360 mil. Kčs a Škoda Plzeň zahájí montážní práce za 240 mil. Kčs. Ke splnění a překročení těchto úkolů uzavřeli na stavbě sdru­žený socialistický závazek. MAXIMÁLNÍ MNOŽSTVÍ HNOJÍV k přihnojování ozimů a jarnímu setí dodají zemědělcům zaměstnanci Se­veročeských chemických závodů v Lovosicích. V prvním čtvrtletí vyex­pedují z celoročního úkolu 30% led­­ku amonnovápenatého, 27'% ledku vápenatého, 32 % superfosfátu a 27 % kombinovaných hnojiv. Ze závodu se denně vypravuje na 200 vagónů hno­jiv, další si odvážejí zemědělci vlast­ními prostředky. Rozvoj československého koksárenství I Dokončeni ze str. 1] liva by se mělo používat zejména ve městech, v lázeňských a horských rekreačních oblastech k zlepšování životního prostředí. K zabezpečení potřebných zdrojů koksu se počítá s tím, že po roce 1975, kdy má být zastaven provoz vysokých pecí v SONP Kladno, bude kapacita kokso­vých baterií využívána k výrobě oto­pového koksu. Přitom se zkoumá možnost širšího uplatňování uhlí z revírů oborového ředitelství Kla­denských dolů a zejména v pozděj­ším období uhlí z východočeského uhelného revíru. To by vedlo k žá­doucímu rozšíření báze koksovatel­­ného uhlí. Až dosud provedené zkoušky ukazují, že uhlí z Východo­českých uhelných dolů, především ž dolu Nejedlý, má dobré koksovací vlastnosti. Vyrobeného koksu se bu­de používat především v komunálně bytovém hospodářství v Praze; je k tomu vhodný zejména pro svůj níz­ký obsah síry, řešení je výhodné 1 z hlediska dopravního. Propočty ukazují, že k zabezpečení potřeb včetně uvažovaného vývozu by bylo zapotřebí po roce 1975 zhru­­•ba 11 až 11,5 mil. tun koksu ročně. Zajištění odpovídající výroby bude velmi složité, obtížné a vyžádá ší řa­du mimořádných opatření. Připrave­nost koksárenství byla nepříznivě ovlivněna nedostačující výstavbou ka­pacit zejména ve 4. pětiletce. K řešení tohoto problému bude ne­zbytné usilovat o rozvoj výroby kok­su účelnou a celospolečensky pro­spěšnou dělbou práce mezi báňskými a hutními koksoynami. Zkoumá se rovněž možnost výstavby nového koksárenského závodu na Ostravsku. V první řadě je však nutno řešit ne soulad mezi zdroji a potřebami koksu v období příští pětiletky. Z předpokládané potřeby koksu a ze záměrů vývozu uhlí vhodného pro koksování vyplývají nároky na zdro­je tohoto uhlí mezi 18 až 18,4 mil tun ročně. K získání této produkce je nutné zabezpečovat těžbu v ostrav­­sko-karvinském revíru v rozmezí 23,5 a 24 mil. tun ročně. To vyžaduje zajistit výstavbu nej­méně dvou velkokapacitních dolů v OKR. Kromě toho je nutno včas při­pravit rozšíření některých těžebních kapacit v provozovaných dolech, ze­jména otvírkou nových pater. Rozvo­jové úkoly jsou o to náročnější, že v průběhu příštích 20 let bude zasta­vena těžba ve 3 dolech. Kromě vel­kých úkolů na úseku výstavby a Investic bude nutno věnovat mimo­řádnou pozornost další modernizací a automatizací jak v důlní, tak i v povrchové činnosti. Výhled těžby v OKR bude doprová­zen dalším zhoršováním báňskotech­­nických podmínek; 1 za těchto okol­ností má být těžba zabezpečována při klesajícím stavu pracovních sil a opírá se tedy ve značné míře o růst výkonů a produktivity práce. Až dosud zpracované materiály o rozvoji OKR signalizují zhoršování přírodních podmínek včetně kokso­­vacích vlastností uhlí. Proto bude jedním z důležitých úkolů zkoumat možnosti používání méně spékavých druhů uhlí při výrobě koksu a zajis­tit tak soulad mezi požadovanou kva­litou a sortimenty koksu a vývojem surovinové základny. K účelnému a efektivnímu využití těžby, zejména koksovacích vlastností ostravsko-kar­­vinského uhlí, bude nutno vybudovat nové, moderní velkokapacitní úprav­ny. Metalurgie bude 1 v příštích dvace­ti letech důležitou součástí národní­ho hospodářství. Z předpokládaného růstu výroby surového železa a ocelí vyplývají pro ostravsko-karvinský re­vír velké úkoly. Rozvoj ostravsko­­-karvinského revíru a čs. koksáren­ství bude velmi náročný na investič­ní prostředky. Přitom výhledové po­žadavky na koksovatelné uhlí a koks některých členských zemí RVHP i dal­ších zemí jsou vyšší než zatím uva­žované vývozy. Koks a koksovatelné uhlí budou tedy i nadále nejen důle­žitou palivovou a surovinovou základ­nou pro rozvoj čs. metalurgie, ale i významnou součástí vývozu. Proto získávání těchto zdrojů a jejich efek­tivnímu využívání je nutné věnovat mimořádnou pozornost a péči. Karel Bystřlcký, FMPE Servis jako součást moderní prodejny Krajské středisko gott­­waldovského obchodního podniku Barum v Ostí n. L. splnilo prakticky úko­ly této pětiletky v roz­šiřování svých prodejen. I Až na Litoměřicko, kde nemají dostatek pracov­níků, slouží prodejní Ba­rum ve všech severočes­kých okresech.) Prodá­vají pneumatiky a duše, klínové řemeny, brzdové obložení, záplaty, různé doplňky z pryže pro motorová vozidla a ta­ké podlahové krytiny z PVC a pryže. Na přání zákazníků zakoupené pneumatiky i duše hned namontují a kola vyvá­ží. Na snímku prodejna Barum v Lounech, která patří mezi nejlépe vy­bavené v Severočeském kraji. Foto ČTK - O. Holan N. P. PREFA PŘEŠTICE na okrese Plzeň-jih zajišťuje materiál pro vý­stavbu 8700 bytů ročně. Vyrábí zejmé­na stropní panely, schodišťové a do­plňkové dílce. Ozce spolupracuje s hlavními odběrateli (pozemními stav­bami) na neustálém zlepšování a za­vádění nových výrobků jako jsou kompletizovaná železobetonová jádra, popelnicové boxy, lodžie a schodišťo­vé prvky. Jako jediní v ČSSR uvedli letos do provozu linku na stropní pa­nely bez průvlakového montovaného skeletu, kterých letos vyexpeduje 13 000 m3. Vynikající výrobky loňského roku Letos posedmé jsou vyhlašovány „Vynikající výrobky“ uplynulého ro­ku. Podle informace poskytnuté v Praze novinářům, přihlásily národní podniky, výrobní družstva a podniky místního hospodářství do této soutě­že v loňském roce 537 výrobků; z nich bylo vybráno 24 výrobků, spl­ňujících nároky na technickou, este­tickou i funkční úroveň, která se vy­rovná špičkovým zahraničním výrob­kům. Porota konstatovala, že v tomto ročníku soutěže mohla ocenit zvyšu­jící se úroveň průmyslového designu ve strojírenství, a to v oboru země­dělských strojů a v přístrojové tech­nice. Vynikající vlastnosti byly přiznány mj. barvovému pyrometru Pyrfokol z Přerovských strojíren, který zajiš­ťuje vyšší kvalitu a hospodárnost pecních linek, dále hydraulickému rovnacímu lisu, který navrhli a zkon­struovali pracovníci Ždárských stro­jíren, stavebnicovému chromatografu z vývojových dílen Čs. akademie věd a dalším strojírenským výrobkům. Pozornost odborníků vzbudil dále sklízeč píce SP152, výrobek Agro­­stroje v Pelhřimově, automatický přístroj pro řízení a podpůrnou umě­lou ventilaci plic Chirolog 1, který vyrábí Chirana ve Staré Turé, elek­tronový mikroskop BS 500, výrobek odborníků n. p. Tesla Brno-Královo Pole. Do seznamu vynikajících výrob­ků se zapsaly rovněž Komunální služby v Rýmařově novým typem sta­vebnicové kuchyně Lena,- již po ně­kolikáté výrobní družstvo Napako z Prahy dvěma stropními svítidly, dále Dřevoplast z Nového Jičína, li­berecká Textilana, humpolecký n. p. Sukno, Kazeto Přerov, n. p. Rukavič­kářské závody v Dobříši a další. 2 gygf 23. března 1973 hospodářství Analýza vlastních nákladů v zemědělství Souběžně s aktivní analýzou ekonomických procesů na bázi přírodních podmínek a diferencované úrovně hospodaření pokračoval ve Výzkumném ústavu ekonomiky zemědělství a výživy CAZ v Praze výzkum příbuzné eko­nomické problematiky vlastních nákladů. Výsledky této práce shrnuje závě­rečná zpráva „Shromáždění a zpracování ukazatelů vlastních nákladů a vy­pracování analýzy za rok 1971“. Vývoj vlastních nákladů je na jedné straně příznivě ovlivňován intenzifikací rostlinné a živočišné výroby, na straně druhé však prvky nízké efektivnosti nebo dokonce nehospodárnosti, zejména v oblasti nákladů, podstatně snižují efektivnost hospodářské politiky. Výzkum vlastních nákladů bude podstatně prohlouben, a to s ohledem na nové ekonomické jevy a tendence, které se prosazují v našem zemědělství. Nutnost zjištování a aktivní analýzy vlastních nákladů se zvyšuje právě v souvislosti s budováním společných podniků, s přechodem k velkovýrobním formám organizace výroby a práce; jen tak dojde k zvědečtění celého sy­stému plánování v podnicích, okresech, krajích i centru. Jedním ze závěrů výzkumu je požadavpk rozšiřovat bázi informační soustavy vlastních nákladů, zvýšit počet podniků sledujících a analyzujících vlastní náklady. Na uvedenou výzkumnou zprávu navazuje další výzkum z oblasti vlastních nákladů, jehož závěry jsou obsaženy v práci „Zpřesnění metodiky zjištování vlastních nákladů v zemědělství". I mzde jde o velmi aktuální problematiku, jejímž výsledkem je tvůrčí přínos při zpřesnění metodiky výpočtu vlastních nákladů a jejich využívání v jednotných zemědělských družstvech a společ­ných podnicích. V loňském roce byla dokončena závěrečná výzkumná zpráva „Ekonomika výroby mléka a hovězího masa“, jejíž těžiště spočívá v objasnění nákladových vztahů při výrobě mléka a hovězího masa, a to zvláště na základě výsledků dosahovaných předními JZD. Také této zprávy bylo použito jako jednoho z podkladů pro významné rozhodnutí o opatřeních ke zvýšení rentability výroby a prodeje mléka. Bude účelné rozšířit sféru vědeckovýzkumných přístupů v oblasti odvětvových ekonomik, řešit hlavní problémy souběžně, a to zvláště v podmínkách nosných odvětví, jako je obilnářství, bramborář­­ství, řepařství, chov Skotu, chov prasat a drůbeže, jednotlivé odvětvové eko­nomiky mají nejen biologické, ale i ekonomické zvláštnosti. V tomto směru bude také výzkum v letošním roce pokračovat. —Is— Flora Olomouc 73 Tento týden se konala v Praze tis­ková konference s pořadateli již tra­diční mezinárodní zahranické výsta­vy Flora Olomouc ’73, jejíž jarní eta­pa bude probíhat od 28. dubna do 9. května. Hlavní nosnou myšlenkou této výstavy je „Květina pro každý den“. Výstava bude uspořádána v celém rozsahu výstavního areálu. Interiéro­vé plochy se rozšíří o 600 m2 nového pavilónu G. Vystavovat se budou kvě­tiny, mechanizace a všechny druhy výpěstků za účasti všech socialistic­kých zemí, Belgie, Dánska, Nizoze­mí a Švýcarska. Z ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ V Bratislavě se 20. března sešli na zasedání poslanci SNR, členové vý­honu pro plán a rozpočet. Úvodní In­formaci přednesl místopředseda vlá­dy SSR a předseda Slovenské pláno­vací komise ing. Karol Martinka. Kon­statoval, že všechny resorty a kraj­ské národní výbory komplexně roze­psaly úkoly a ukazatele státního plá­nu ve stanoveném termínu. Můžeme říci, že základní úkoly plánu v pod­nikových plánech jsou plně zabezpe­čeny a že byly hospodářskou sférou přijaty vcelku lépe než v posledních letech. Plán průmyslové výroby v podnikových plánech je vyšší proti státnímu plánu o 741 mil. Kčs a v ze­mědělství o 178 mil. Kčs. Dále se vyjádřil ke zprávě o vý­sledcích průzkumu zabezpečení úko­lů státního prováděcího plánu rozvo­je národního hospodářství SSR na rok 1973 hospodářskými plány pod­niků, VHJ a národních výborů, kte­ré vypracovali členové výboru. Z průzkumu podniků, které poslan­ci navštívili, vyplývá, že všechny or­ganizace rozpracovaly včas závazné úkoly státního plánu ve svých hos­podářských plánech a většina pod­niků přijala závazné úkoly v oblasti tvorby zisku. V Bratislavě probíhá zasedání vý­boru Slovenské národní rady pro prů­mysl a stavebnictví. Poslanci projed­nali analýzu výzkumné a vývojové základny v SSR a její další rozvoj po XIV. sjezdu KSC. Přijali příslušná opatření k dalšímu rozvoji vědecko­technického rozvoje na Slovensku a zhodnotili účinnost usnesení výboru resortu stavebnictví, přijatých od za­čátku pátého volebního období. Pracující vagónky v České Lípě po­kryli během posledních let potřebu našich železnic moderními nákladní­mi vagóny Zaz a Utz. Tyto vozy, ur­čené pro přepravu kusového zboží a sypkých hmot, umožňují rychlou na­kládku a vykládku zboží. V příštím roce zahájí vagónka nového univer­zálního typu Zaz, který bude přizpů­soben především k dopravě obilovin. Na snímku montéři Karel Chour a Alois Bláha zapojují brzdový systém nákladního vagónu Zaz. Foto ČTK — ]. Šaroch odavatelské organizace, projekční — ústavy a investorské útvary mají za úkol sledovat efektivnost výstavby. Ne všude se s tímto úkolem vypořádali a závažná opatření plní; stále se vyskytují nedostatky a nesprávnosti v oceňování a fakturování montážních prací, jejichž podíl v souhrnu investičních nákladů představuje cca 20 % z objemu tzv. provozních souborů souhrnných roz­počtů. Pro oceňování montážních prací slouží velkoobchodní ceníky montážních prací, nazývané též ceníky řady — M, které však nejsou průběžně doplňovány a po­stupně zastarávají. To vyhovovalo doda­vatelům mon^žních prací, kteří mohli a doposud mohou ceny montáží určovat individuálními kalkulacemi (tzv. R-po­­ložkami). Při použití této metody určo­vání ceny montážních prací dochází k řadě nesprávností, které — až na vý­jimky — vedou ke zvyšování rozpočto­vých nákladů staveb. V současné době se jí používá u 40 °/o—60 % objemu mon­táží, rozpočtovaných individuálními kal­kulacemi, takže R-položky jsou jednou z rozhodujících únikových cest z ceno­vé kázně. V praxi shledala kontrola nej­častěji tyto nesprávnosti: — Pro stanovení ceny montážních prací se používá individuálních kalkulací přesto, že lze použít ceníkových po­ložek. Dodavatelé montážních prací neres­pektují úvodní ustanovení platných ceníků a duplicitně rozpočtují práce zahrnuté již v ceníkové ceně nebo v R-položce. Neoprávněně se rozpočtují a faktu­rují vedlejší rozpočtové náklady a různé přirážky. Převážně jde o pro­mítání tak zvaných provozních vlivů do ceny tam, kde na to dodavatelé montážních prací nemají nárok. Pracovníci cenových útvarů dodava­telských organizací dostávají jako podklady pro stanovení ceny R-po­­ložkou nedostatečně zpracované těch­­nologické postupy, které z hlediska správnosti nemohou ověřovat a proto se podklady mechanicky přebírají z technických útvarů. Tím je v pod­ Správně oceňovat montážní práce Montážní podniky nevěnují dostateč­nou pozornost zpracování základního podkladu pro potřeby individuální kalkulace — technologickým postu­pům. Technologové nemohou pro značnou zjednodušenost technologic­kého postupu správně zařazovat a hodnotit jednotlivé montážní práce podle tarifních tříd, obsažených v ta­rifním kvalifikačním katalogu. Až na výjimky se spotřeba montáže neurčuje podle platných výkonových norem, resp. norem doložených od­borným propočtem, ale doslova ne­odborným odhadem. V mnoha organizacích má rozhodují­cí slovo při stanovování počtu normo­­hodln vedoucí montér a nikoliv tech­nolog, který tuto činnost má v pra­covní náplni a je pro ni odborně vy­baven. jde o vážný nedostatek, uvě­­domíme-li si, že počet normohodin je rozhodující složkou pro stanovení jednicových mezd a konečné ceny. statě rozhodnuto o zafixování ne­správnosti do ceny. jako hrubé ne­dostatky lze kvalifikovat ty případy, kdy některé R-položky nejsou vůbec doloženy technologickými postupy, ať již proto, že nebyly zpracovány, či že je prostě nebylo možno zpracovat pro specifický charakter práce. Mzdo­vé náklady se stanovují převážně podle kvalifikačních tříd pracovníků, kteří montáž provedou, bez ohledu na zatřídění prací podle TKK. Rovněž globálně rozpočtovaný počet normohodin, při použití velkých mon­tážních mechanismů, je nesprávný a neprůkazný. Správně se má vycházet z detailního technologického postupu a počet strojohodin se má uvádět u každé montážní operace, kde bude velkého montážního mechanismu po­užito. Důležitou součástí každé montážní činnosti je správně zpracovaný techno­logický postup. Na ten se prozatím v některých organizacích zapomínalo. Problematika oceňování montážních pra­cí pomocí R-položek je složitá a speci­fická pro každou montážní organizaci. Gestoři různých ceníků pro montážní práce by proto měli tyto ceníky vždy pohotově doplňovat a tím omezit využí­vání individuálního rozpočtování mon­tážní činnosti pomocí R-položek. Pracovníci odboru kontroly cen Čes­kého cenového úřadu v dstravě provedli v posledních dvou letech několik prově­rek správnosti tvorby R-položek montáž­ních prací pro průmyslovou výstabu. Odhalili mj. 1 vlivy, které vedle nedo­držování předpisů vedou ke vzniku ce­nových nesprávností, jedním z nich je velké procento nestandardních montáží a velký objem montážních prací, vyvola­ných v průběhu výstavby (tzv. vlceprací, způsobených převážně chybami v pro­jektové dokumentaci). Dále je to snaha podnikových útvarů zajistit průměrné výdělky montážních dělníků, a to i za cenu vědomého porušování obecně plat­ných zásad normování práce. Napomáhá tomu zastaralá normativní základna montážních organizací a nedostatečná práce odborových složek podniků při prosazování progresivních metod v nor­mování. Nicméně závažné je doposud trvající „monopolní“ postavení dodava­telů montážních prací ve vztahu k od­běratelům, bez rozdílu, ať jde o malý či velký podnik, a z toho plynoucí ne­dostatečná odběratelská kontrola. Ing. L. Klapuch, CCD, Ostrava

Next