Svět Hospodářství, 1973 (XIV/1-78)
1973-03-23 / No. 36
és. ekonom ika PODNIKOVÉ INFORMACE DO STAVBY ELEKTRÁRNY DETMA ROVICE v okrese Karviná — největší stavby Severomoravského kraje — se letos investuje 360 mil. Kčs a Škoda Plzeň zahájí montážní práce za 240 mil. Kčs. Ke splnění a překročení těchto úkolů uzavřeli na stavbě sdružený socialistický závazek. MAXIMÁLNÍ MNOŽSTVÍ HNOJÍV k přihnojování ozimů a jarnímu setí dodají zemědělcům zaměstnanci Severočeských chemických závodů v Lovosicích. V prvním čtvrtletí vyexpedují z celoročního úkolu 30% ledku amonnovápenatého, 27'% ledku vápenatého, 32 % superfosfátu a 27 % kombinovaných hnojiv. Ze závodu se denně vypravuje na 200 vagónů hnojiv, další si odvážejí zemědělci vlastními prostředky. Rozvoj československého koksárenství I Dokončeni ze str. 1] liva by se mělo používat zejména ve městech, v lázeňských a horských rekreačních oblastech k zlepšování životního prostředí. K zabezpečení potřebných zdrojů koksu se počítá s tím, že po roce 1975, kdy má být zastaven provoz vysokých pecí v SONP Kladno, bude kapacita koksových baterií využívána k výrobě otopového koksu. Přitom se zkoumá možnost širšího uplatňování uhlí z revírů oborového ředitelství Kladenských dolů a zejména v pozdějším období uhlí z východočeského uhelného revíru. To by vedlo k žádoucímu rozšíření báze koksovatelného uhlí. Až dosud provedené zkoušky ukazují, že uhlí z Východočeských uhelných dolů, především ž dolu Nejedlý, má dobré koksovací vlastnosti. Vyrobeného koksu se bude používat především v komunálně bytovém hospodářství v Praze; je k tomu vhodný zejména pro svůj nízký obsah síry, řešení je výhodné 1 z hlediska dopravního. Propočty ukazují, že k zabezpečení potřeb včetně uvažovaného vývozu by bylo zapotřebí po roce 1975 zhru•ba 11 až 11,5 mil. tun koksu ročně. Zajištění odpovídající výroby bude velmi složité, obtížné a vyžádá ší řadu mimořádných opatření. Připravenost koksárenství byla nepříznivě ovlivněna nedostačující výstavbou kapacit zejména ve 4. pětiletce. K řešení tohoto problému bude nezbytné usilovat o rozvoj výroby koksu účelnou a celospolečensky prospěšnou dělbou práce mezi báňskými a hutními koksoynami. Zkoumá se rovněž možnost výstavby nového koksárenského závodu na Ostravsku. V první řadě je však nutno řešit ne soulad mezi zdroji a potřebami koksu v období příští pětiletky. Z předpokládané potřeby koksu a ze záměrů vývozu uhlí vhodného pro koksování vyplývají nároky na zdroje tohoto uhlí mezi 18 až 18,4 mil tun ročně. K získání této produkce je nutné zabezpečovat těžbu v ostravsko-karvinském revíru v rozmezí 23,5 a 24 mil. tun ročně. To vyžaduje zajistit výstavbu nejméně dvou velkokapacitních dolů v OKR. Kromě toho je nutno včas připravit rozšíření některých těžebních kapacit v provozovaných dolech, zejména otvírkou nových pater. Rozvojové úkoly jsou o to náročnější, že v průběhu příštích 20 let bude zastavena těžba ve 3 dolech. Kromě velkých úkolů na úseku výstavby a Investic bude nutno věnovat mimořádnou pozornost další modernizací a automatizací jak v důlní, tak i v povrchové činnosti. Výhled těžby v OKR bude doprovázen dalším zhoršováním báňskotechnických podmínek; 1 za těchto okolností má být těžba zabezpečována při klesajícím stavu pracovních sil a opírá se tedy ve značné míře o růst výkonů a produktivity práce. Až dosud zpracované materiály o rozvoji OKR signalizují zhoršování přírodních podmínek včetně koksovacích vlastností uhlí. Proto bude jedním z důležitých úkolů zkoumat možnosti používání méně spékavých druhů uhlí při výrobě koksu a zajistit tak soulad mezi požadovanou kvalitou a sortimenty koksu a vývojem surovinové základny. K účelnému a efektivnímu využití těžby, zejména koksovacích vlastností ostravsko-karvinského uhlí, bude nutno vybudovat nové, moderní velkokapacitní úpravny. Metalurgie bude 1 v příštích dvaceti letech důležitou součástí národního hospodářství. Z předpokládaného růstu výroby surového železa a ocelí vyplývají pro ostravsko-karvinský revír velké úkoly. Rozvoj ostravsko-karvinského revíru a čs. koksárenství bude velmi náročný na investiční prostředky. Přitom výhledové požadavky na koksovatelné uhlí a koks některých členských zemí RVHP i dalších zemí jsou vyšší než zatím uvažované vývozy. Koks a koksovatelné uhlí budou tedy i nadále nejen důležitou palivovou a surovinovou základnou pro rozvoj čs. metalurgie, ale i významnou součástí vývozu. Proto získávání těchto zdrojů a jejich efektivnímu využívání je nutné věnovat mimořádnou pozornost a péči. Karel Bystřlcký, FMPE Servis jako součást moderní prodejny Krajské středisko gottwaldovského obchodního podniku Barum v Ostí n. L. splnilo prakticky úkoly této pětiletky v rozšiřování svých prodejen. I Až na Litoměřicko, kde nemají dostatek pracovníků, slouží prodejní Barum ve všech severočeských okresech.) Prodávají pneumatiky a duše, klínové řemeny, brzdové obložení, záplaty, různé doplňky z pryže pro motorová vozidla a také podlahové krytiny z PVC a pryže. Na přání zákazníků zakoupené pneumatiky i duše hned namontují a kola vyváží. Na snímku prodejna Barum v Lounech, která patří mezi nejlépe vybavené v Severočeském kraji. Foto ČTK - O. Holan N. P. PREFA PŘEŠTICE na okrese Plzeň-jih zajišťuje materiál pro výstavbu 8700 bytů ročně. Vyrábí zejména stropní panely, schodišťové a doplňkové dílce. Ozce spolupracuje s hlavními odběrateli (pozemními stavbami) na neustálém zlepšování a zavádění nových výrobků jako jsou kompletizovaná železobetonová jádra, popelnicové boxy, lodžie a schodišťové prvky. Jako jediní v ČSSR uvedli letos do provozu linku na stropní panely bez průvlakového montovaného skeletu, kterých letos vyexpeduje 13 000 m3. Vynikající výrobky loňského roku Letos posedmé jsou vyhlašovány „Vynikající výrobky“ uplynulého roku. Podle informace poskytnuté v Praze novinářům, přihlásily národní podniky, výrobní družstva a podniky místního hospodářství do této soutěže v loňském roce 537 výrobků; z nich bylo vybráno 24 výrobků, splňujících nároky na technickou, estetickou i funkční úroveň, která se vyrovná špičkovým zahraničním výrobkům. Porota konstatovala, že v tomto ročníku soutěže mohla ocenit zvyšující se úroveň průmyslového designu ve strojírenství, a to v oboru zemědělských strojů a v přístrojové technice. Vynikající vlastnosti byly přiznány mj. barvovému pyrometru Pyrfokol z Přerovských strojíren, který zajišťuje vyšší kvalitu a hospodárnost pecních linek, dále hydraulickému rovnacímu lisu, který navrhli a zkonstruovali pracovníci Ždárských strojíren, stavebnicovému chromatografu z vývojových dílen Čs. akademie věd a dalším strojírenským výrobkům. Pozornost odborníků vzbudil dále sklízeč píce SP152, výrobek Agrostroje v Pelhřimově, automatický přístroj pro řízení a podpůrnou umělou ventilaci plic Chirolog 1, který vyrábí Chirana ve Staré Turé, elektronový mikroskop BS 500, výrobek odborníků n. p. Tesla Brno-Královo Pole. Do seznamu vynikajících výrobků se zapsaly rovněž Komunální služby v Rýmařově novým typem stavebnicové kuchyně Lena,- již po několikáté výrobní družstvo Napako z Prahy dvěma stropními svítidly, dále Dřevoplast z Nového Jičína, liberecká Textilana, humpolecký n. p. Sukno, Kazeto Přerov, n. p. Rukavičkářské závody v Dobříši a další. 2 gygf 23. března 1973 hospodářství Analýza vlastních nákladů v zemědělství Souběžně s aktivní analýzou ekonomických procesů na bázi přírodních podmínek a diferencované úrovně hospodaření pokračoval ve Výzkumném ústavu ekonomiky zemědělství a výživy CAZ v Praze výzkum příbuzné ekonomické problematiky vlastních nákladů. Výsledky této práce shrnuje závěrečná zpráva „Shromáždění a zpracování ukazatelů vlastních nákladů a vypracování analýzy za rok 1971“. Vývoj vlastních nákladů je na jedné straně příznivě ovlivňován intenzifikací rostlinné a živočišné výroby, na straně druhé však prvky nízké efektivnosti nebo dokonce nehospodárnosti, zejména v oblasti nákladů, podstatně snižují efektivnost hospodářské politiky. Výzkum vlastních nákladů bude podstatně prohlouben, a to s ohledem na nové ekonomické jevy a tendence, které se prosazují v našem zemědělství. Nutnost zjištování a aktivní analýzy vlastních nákladů se zvyšuje právě v souvislosti s budováním společných podniků, s přechodem k velkovýrobním formám organizace výroby a práce; jen tak dojde k zvědečtění celého systému plánování v podnicích, okresech, krajích i centru. Jedním ze závěrů výzkumu je požadavpk rozšiřovat bázi informační soustavy vlastních nákladů, zvýšit počet podniků sledujících a analyzujících vlastní náklady. Na uvedenou výzkumnou zprávu navazuje další výzkum z oblasti vlastních nákladů, jehož závěry jsou obsaženy v práci „Zpřesnění metodiky zjištování vlastních nákladů v zemědělství". I mzde jde o velmi aktuální problematiku, jejímž výsledkem je tvůrčí přínos při zpřesnění metodiky výpočtu vlastních nákladů a jejich využívání v jednotných zemědělských družstvech a společných podnicích. V loňském roce byla dokončena závěrečná výzkumná zpráva „Ekonomika výroby mléka a hovězího masa“, jejíž těžiště spočívá v objasnění nákladových vztahů při výrobě mléka a hovězího masa, a to zvláště na základě výsledků dosahovaných předními JZD. Také této zprávy bylo použito jako jednoho z podkladů pro významné rozhodnutí o opatřeních ke zvýšení rentability výroby a prodeje mléka. Bude účelné rozšířit sféru vědeckovýzkumných přístupů v oblasti odvětvových ekonomik, řešit hlavní problémy souběžně, a to zvláště v podmínkách nosných odvětví, jako je obilnářství, bramborářství, řepařství, chov Skotu, chov prasat a drůbeže, jednotlivé odvětvové ekonomiky mají nejen biologické, ale i ekonomické zvláštnosti. V tomto směru bude také výzkum v letošním roce pokračovat. —Is— Flora Olomouc 73 Tento týden se konala v Praze tisková konference s pořadateli již tradiční mezinárodní zahranické výstavy Flora Olomouc ’73, jejíž jarní etapa bude probíhat od 28. dubna do 9. května. Hlavní nosnou myšlenkou této výstavy je „Květina pro každý den“. Výstava bude uspořádána v celém rozsahu výstavního areálu. Interiérové plochy se rozšíří o 600 m2 nového pavilónu G. Vystavovat se budou květiny, mechanizace a všechny druhy výpěstků za účasti všech socialistických zemí, Belgie, Dánska, Nizozemí a Švýcarska. Z ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ V Bratislavě se 20. března sešli na zasedání poslanci SNR, členové výhonu pro plán a rozpočet. Úvodní Informaci přednesl místopředseda vlády SSR a předseda Slovenské plánovací komise ing. Karol Martinka. Konstatoval, že všechny resorty a krajské národní výbory komplexně rozepsaly úkoly a ukazatele státního plánu ve stanoveném termínu. Můžeme říci, že základní úkoly plánu v podnikových plánech jsou plně zabezpečeny a že byly hospodářskou sférou přijaty vcelku lépe než v posledních letech. Plán průmyslové výroby v podnikových plánech je vyšší proti státnímu plánu o 741 mil. Kčs a v zemědělství o 178 mil. Kčs. Dále se vyjádřil ke zprávě o výsledcích průzkumu zabezpečení úkolů státního prováděcího plánu rozvoje národního hospodářství SSR na rok 1973 hospodářskými plány podniků, VHJ a národních výborů, které vypracovali členové výboru. Z průzkumu podniků, které poslanci navštívili, vyplývá, že všechny organizace rozpracovaly včas závazné úkoly státního plánu ve svých hospodářských plánech a většina podniků přijala závazné úkoly v oblasti tvorby zisku. V Bratislavě probíhá zasedání výboru Slovenské národní rady pro průmysl a stavebnictví. Poslanci projednali analýzu výzkumné a vývojové základny v SSR a její další rozvoj po XIV. sjezdu KSC. Přijali příslušná opatření k dalšímu rozvoji vědeckotechnického rozvoje na Slovensku a zhodnotili účinnost usnesení výboru resortu stavebnictví, přijatých od začátku pátého volebního období. Pracující vagónky v České Lípě pokryli během posledních let potřebu našich železnic moderními nákladními vagóny Zaz a Utz. Tyto vozy, určené pro přepravu kusového zboží a sypkých hmot, umožňují rychlou nakládku a vykládku zboží. V příštím roce zahájí vagónka nového univerzálního typu Zaz, který bude přizpůsoben především k dopravě obilovin. Na snímku montéři Karel Chour a Alois Bláha zapojují brzdový systém nákladního vagónu Zaz. Foto ČTK — ]. Šaroch odavatelské organizace, projekční — ústavy a investorské útvary mají za úkol sledovat efektivnost výstavby. Ne všude se s tímto úkolem vypořádali a závažná opatření plní; stále se vyskytují nedostatky a nesprávnosti v oceňování a fakturování montážních prací, jejichž podíl v souhrnu investičních nákladů představuje cca 20 % z objemu tzv. provozních souborů souhrnných rozpočtů. Pro oceňování montážních prací slouží velkoobchodní ceníky montážních prací, nazývané též ceníky řady — M, které však nejsou průběžně doplňovány a postupně zastarávají. To vyhovovalo dodavatelům mon^žních prací, kteří mohli a doposud mohou ceny montáží určovat individuálními kalkulacemi (tzv. R-položkami). Při použití této metody určování ceny montážních prací dochází k řadě nesprávností, které — až na výjimky — vedou ke zvyšování rozpočtových nákladů staveb. V současné době se jí používá u 40 °/o—60 % objemu montáží, rozpočtovaných individuálními kalkulacemi, takže R-položky jsou jednou z rozhodujících únikových cest z cenové kázně. V praxi shledala kontrola nejčastěji tyto nesprávnosti: — Pro stanovení ceny montážních prací se používá individuálních kalkulací přesto, že lze použít ceníkových položek. Dodavatelé montážních prací nerespektují úvodní ustanovení platných ceníků a duplicitně rozpočtují práce zahrnuté již v ceníkové ceně nebo v R-položce. Neoprávněně se rozpočtují a fakturují vedlejší rozpočtové náklady a různé přirážky. Převážně jde o promítání tak zvaných provozních vlivů do ceny tam, kde na to dodavatelé montážních prací nemají nárok. Pracovníci cenových útvarů dodavatelských organizací dostávají jako podklady pro stanovení ceny R-položkou nedostatečně zpracované těchnologické postupy, které z hlediska správnosti nemohou ověřovat a proto se podklady mechanicky přebírají z technických útvarů. Tím je v pod Správně oceňovat montážní práce Montážní podniky nevěnují dostatečnou pozornost zpracování základního podkladu pro potřeby individuální kalkulace — technologickým postupům. Technologové nemohou pro značnou zjednodušenost technologického postupu správně zařazovat a hodnotit jednotlivé montážní práce podle tarifních tříd, obsažených v tarifním kvalifikačním katalogu. Až na výjimky se spotřeba montáže neurčuje podle platných výkonových norem, resp. norem doložených odborným propočtem, ale doslova neodborným odhadem. V mnoha organizacích má rozhodující slovo při stanovování počtu normohodln vedoucí montér a nikoliv technolog, který tuto činnost má v pracovní náplni a je pro ni odborně vybaven. jde o vážný nedostatek, uvědomíme-li si, že počet normohodin je rozhodující složkou pro stanovení jednicových mezd a konečné ceny. statě rozhodnuto o zafixování nesprávnosti do ceny. jako hrubé nedostatky lze kvalifikovat ty případy, kdy některé R-položky nejsou vůbec doloženy technologickými postupy, ať již proto, že nebyly zpracovány, či že je prostě nebylo možno zpracovat pro specifický charakter práce. Mzdové náklady se stanovují převážně podle kvalifikačních tříd pracovníků, kteří montáž provedou, bez ohledu na zatřídění prací podle TKK. Rovněž globálně rozpočtovaný počet normohodin, při použití velkých montážních mechanismů, je nesprávný a neprůkazný. Správně se má vycházet z detailního technologického postupu a počet strojohodin se má uvádět u každé montážní operace, kde bude velkého montážního mechanismu použito. Důležitou součástí každé montážní činnosti je správně zpracovaný technologický postup. Na ten se prozatím v některých organizacích zapomínalo. Problematika oceňování montážních prací pomocí R-položek je složitá a specifická pro každou montážní organizaci. Gestoři různých ceníků pro montážní práce by proto měli tyto ceníky vždy pohotově doplňovat a tím omezit využívání individuálního rozpočtování montážní činnosti pomocí R-položek. Pracovníci odboru kontroly cen Českého cenového úřadu v dstravě provedli v posledních dvou letech několik prověrek správnosti tvorby R-položek montážních prací pro průmyslovou výstabu. Odhalili mj. 1 vlivy, které vedle nedodržování předpisů vedou ke vzniku cenových nesprávností, jedním z nich je velké procento nestandardních montáží a velký objem montážních prací, vyvolaných v průběhu výstavby (tzv. vlceprací, způsobených převážně chybami v projektové dokumentaci). Dále je to snaha podnikových útvarů zajistit průměrné výdělky montážních dělníků, a to i za cenu vědomého porušování obecně platných zásad normování práce. Napomáhá tomu zastaralá normativní základna montážních organizací a nedostatečná práce odborových složek podniků při prosazování progresivních metod v normování. Nicméně závažné je doposud trvající „monopolní“ postavení dodavatelů montážních prací ve vztahu k odběratelům, bez rozdílu, ať jde o malý či velký podnik, a z toho plynoucí nedostatečná odběratelská kontrola. Ing. L. Klapuch, CCD, Ostrava