Svět Hospodářství, 1980 (XXI/79-156)
1980-07-01 / No. 79
M čs. ekonomika ____ Priebeh prác na výstavbe diaľnic Sústavný rast životnej úrovne sa nevyhnuté odzrkadlil aj v rastúcich nárokoch na cestnú sieť. Očakávané potreby môže splniť iba jej plánovaná prestavba a postupné budovanie. Na začiatku výstavby diaľnic, aj vzhľadom na ich technickú a ekonomickú náročnosť, neboli u nás skúsenosti, či už s ich projektovou alebo investorskou prípravou, ako aj s ich realizáciou, ktorú zabezečuje bratislavský Boprastav, Inžinierske stavby n. p. Košice a zo začiatku aj žilinský Váhnstav. Výstavba diaľnic v našej socialistickej republike sa uskutočňuje v súlade e investičnou politikou KSČ a vlády ČSSR. Ukončenie jej realizácie — aj s ohľadom na jej rozsah — sa predpokladá okolo roku 2030. Postup výstavby závisí od rozvoja národného hospodárstva, rastu dopravy, od investičných možností spoločnosti v jednotlivých obdobiach. Doteraz na Slovensku vybudovali a odovzdali do prevádzky nasledovné úseky diaľnic: Diaľničný ťah D-l Ivachnová—Liptovský Mikuláš, dlhý viac ako 14 kilometrov; preložku 1/18 Ivachnová— Liptovský Mikuláš dlhú 19,1 kilometra a Liptovský Mikuláš—Liptovský Ján o dĺžke 7,1 kilometra. Diaľničný ťah D-2 hranica ČSR— SSR—Kúty, dlhý 4,5 kilometra; Kúty —Malacky, dlhý 24,2 kilometra, Malacky—Bratislava (Lamač), dlhý 29,3 kilometra; privádzač Lamačská cesta dlhý 1,6 kilometra. Diaľničný ťah D-61 Bratislava—Senec, dlhý ic,5 kilometra; Senec—Trnava. dlhý 19,1 kilometra. V súčasnosti podniky rezortu Ministerstva stavebníctva SSR stavajú nasledovné úseky diaľnice: Stavbu 024 — D2, Břeclav—hranica ČSR—SSR. Ide o úsek viac ako 12 kilometrov dlhý, ktorého generálnym projektantom je Dopravoprojekt Brno a vyšším dodávateľom bratislavský Doprastav. Stavbu s celkovým rozpočtovým nákladom 681 miliónov korún začali stavať v januári 1977 a majú ju uviesť do prevádzky v novembri 1980 a ukončiť v decembri 1981. Na stavbe sa použili netkané textílie vq funkcii filtračnej vrstvy zabračujúcej pretekaniu jemných častí z podložia do násypu telesa a ich vyplavovaniu z telesa pri zmene hladiny v zaplavovanom úseku rieky Moravy. Hrubé vrstvy nevhodných zemín a nedostatok vhodných mechanizmov pre ťažbu z vody spôsobili zmeny zemníkov a plánu organizácie výstavby. Na zabezpečenie nepřetržitosti stavebných prác aj v čase povodní bolo potrebné zvýšiť úroveň stavebných dvorov a niektorých stavenísk. Kľúčovým objektom stavby je okrem diaľničného telesa v inundácii a preložky tranzitného plynovodu most cez rieku Moravu dlhý 817 metrov a vysoký 14 metrov, ktorý zároveň přemosťuje aj štátnu cestu 1/2 Břeclav—Kúty a časť inundačného územia. Časť diaľnice Břeclav—hranica ČSR—SSR je posledným úsekom na trase Praha—Brno—Bratislava budovaný Doprastavom, ktorý sa v súlade so závermi XV. zjazdu odovzdá do prevádzky v roku 1980. Pre skrátenie zmluvného termínu uvedenia stavby do prevádzky do konca novembra 1980 bol uzavretý združený socialistický záväzok, podľa ktorého uvedú stavbu do prevádzky pri príležitosti osláv 63. výročia VOSR. Pre zabezpečenie termínov podľa združeného socialistického záväzku bol vypracovaný vecný harmonogram, ktorý zaisťuje rozpisom vecných a finančných úloh u jednotlivých objektov splnenie stanovených úloh. Doterajší priebeh prác pri realizácii mimoriadnych opatrení a presunov stavebných kapacít v rámci n. p. Doprastav Bratislava dáva prepoklad, že termín spojazdnenia tohto úseku do siedmeho novembra t. r. sa dodrží. Stavba D-61 Diaľnično-železničný most cez Dunaj v Bratislave je ojedinelou svojho druhu v Európe. Most dlhý spolu s predpoliami 1,4 kilometra projektoval bratislavský Dopravoprojekt a vyšším dodávateľom stavby je Doprastav Bratislava. Stavbu s rozpočtovým nákladom takmer 989 miliónov korún začali stavať v septembri 1977, spojazdniť ju majú v decembri 1983 a ukončiť v decembri 1985. Jedným poschodovým mostom uskutočnia diaľničné spojenie v hornej úrovni a v dolnej potom dvojkoľajnou elektrifikovanou železnicou. Hlavný mostný objekt tvoria tri hlavné oceľové spojité nosníky priehradovej konštrukcie bez zvislíc. Na výstavbu mosta sa spotrebuje 15 400 ton oceľovej konštrukcie z Vítkovic - železiarní a strojární Klementa Gottwalda. Montáž oceľovej konštrukcie uskutočňujú Hutné montáže Ostrava v subdodávke pre vyššieho dodávateľa stavby. Špeciálne práce pri zakladaní pilierov mosta zabezpečuje bratislavský Hydrostav tak isto v subdodávke pre vyššieho dodávateľa. Objemnost a rozsiahlosť stavby zvýrazňuje aj obtiažne zakladanie, výstavba diaľničných a železničných eslakád, prekládky vedení a značný rozsah vyvolaných a podmieňujúcich investícií. Do vybudovania diaľnice na pravom brehu Dunaja bude most slúžiť potrebám mestskej hromadnej dopravy medzi Petržalkou a mestom. Dôležitosť mosta potvrdzuje aj to, že stavba je záväznou úlohou štátneho plánu a majú ju spojazdniť v roku 1983. Stavbu 6107 D61 Trnava—Hlohovec s dĺžkou úseku 18,3 kilometra projektoval Dopravoprojekt Bratislava a jej vyšším dodávateľom je Doprastav Bratislava. Prípravné práce na tomto diele, ktoré vybudujú celkovým nákladom 608,7 milióna korún, začali v apríli 1978. Stavbu uvedú do prevádzky v auguste 1982 a ukončia v máji 1983. V roku 1980 začnú stavať ďalší úsek diaľnice Hlohovec—Horná Streda dlhý 23,7 kilometra s celkovým rozpočtovým nákladom 708,4 milióna korún. Generálnym projektantom stavby a jej vyšším dodávateľom je opäť Doprastav Bratislava a majú ju ukončiť v roku 1985. Stavba 054 B, D-l Liptovský Ján— Liptovský Hrádok je dlhá 5,1 kilometra. Najvýznamnejším objektom tejto stavby, ktorú začali stavať v apríli 1976 s rozpočtovým nákladom 466 miliónov korún, je 30 metrov vysoká a 1038 metrov dlhá estakáda v Podturni, ktorá přemosťuje rieku Váh, štátnu cestu 1/18, železničnú trať Žilina—Košice a časť obce Uhorská Ves a Podtureň. Výstavba estakády sa realizuje novou nevyskúšanou technológiou, na ktorú vyvinuli v ČSSR montážne mechanizmy ako prototypy. Pre vyskúšanie technológie a stanovenie termínu ukončenia stavby bol v roku 1979 realizovaný experimentálny dilatačný celok. Na záklacle výsledkov experimentu sa v súčasnej dobe spracúva projekt organizácie výstavby, podľa ktorého stanovia termín ukončenia stavby. Stavba mešká oproti pôvodnému termínu dva roky. Stavbu 01 78 D-l Prešov—Ličartovise s dĺžkou úseku 9,2 kilometra vyprojektoval bratislavský Doprastav a jej vyšším dodávateľom sú Inžinierske stavby n. p. Košice. Začali ju stavať s celkovým rozpočtovým nákladom 311 miliónov korún v apríli 1979. Uviesť do prevádzky ju majú v júni 1981 a ukončiť v septembri 1982. Úsek diaľnice sa realizuje v inundačnom území rieky Torysy, kde sú veľmi nepriaznivé hydrogeologické pomery, ktoré sťažujú stavebné práce, najmä zakladanie objektov a úpravu podložia násypov diaľničného telesa. Ing. RUDOLF SUCHÁNEK Akce na záchranu lesa ukončena Dvoutýdenní usilovná práce na záchrane lesa v Krkonoších před nékolika dny skončila. Chemickým postřikem proti obaleči modřínovému bylo letecky ošetřeno přes 25 tis. ha lesa. Výzkumnici však zůstanou ještč zhruba týden, aby podie vzorků sbíraných na 160 kontrolních místech zhodnotili účinnost zásahu, s nímž jsou zatím spokojeni. Této náročné akce, která u nás nemá obdoby, se aktivně zúčastnilo téměř 400 lidí. Spolu s lesníky bojovalo se škůdcem přes 60 pracovníků bratislavského Slovairu s devíti letadly a čtyřmi vrtulníky a meteorologové, kteří měli svá stanoviště ve Vrchlabí, na Sněžce, Černé hoře, na Vosecké boudě a na jestřábích boudách. Spojerí mezi jednotlivými pracovišti zajišťovali se 40 vysílačkami svazarmovci a vodu, které se spotřebovalo 100 litrů na každý hektar lesa, přiváželi od z.lrojů na polní letiště v cisternách požárníci z celého kraje i pracovníci technických služeb několika měst. kš/mkš Cosi přečtete v publikacích ČTK hospodárske informace ze zahraničí C. 26 přinášejí úvodem podstatný výtah jednak z usnesení ÜV KSSS k činnosti ministerstev hutnictví, strojírenství a stavebnictví při zkvalitňování kovových výrobků a efektivním využívání kovu na základě uplatňování máloodpadové technologie, jednak z návrhu nového bytového zákona SSSR. Ze'sovětského tisku je dále převzat kritický materiál hodnotící Carterovu doktrínu jako politiku bez perspektiv. Stať o rozvoji průmyslu v Africe si všímá podmínetc, metod a priorit industrializace v této oblasti. Další příspěvky se zabývají významem vzdělání a kvalifikace v socialistické ekonomice, rozpory Velké Británie a EHS, hospodářským vývojem v Nigérii aid. S V C t 1. července 1980 + * hospodářství ZVÝŠIT POZORNOST VÝVOJI NAKLADÚ /Dokopčení ze str. 1/ náklady — pokuty a penále. Důvodem byly pozdní úhrady faktur, zdržné za opožděnou vykládku vagónů, atd. Plán zisku za soubor státních hospodářských organizací ústředně řízených vládou ČSR byl za rok 1979 splněn pouze ňa 97,9 % s poklesem proti plánu v hodnotě 715 mil. Kčs. Z nejvýznamnějších resortů byl roční plán překročen pouze u ministerstva průmyslu na 102,5 % s hodnotovým objemem tohoto překročení ve výši 383 mil. Kčs. Nadplánovaný objem byl ovlivněn cenovým zvýhodněním v souvislosti se zvyšováním podílu luxusních a prvotřídních výrobků na celkové produkci. Roční plán tvorby zisku plnily dobře výrobní hospodářské jednotky ověřující komplexní experiment řízení efektivnosti a kvality. U ministerstva stavebnictví bylo zaznamenáno splnění ročního plánu zisku na 88,7 % s mankem 532 mil. korun ovlivněným zvláště nadplánovým překročením celkových nákladů a z menší části nesplněním plánu upravených výkonů. Z překročení celkových nákladů připadlo na odpisy 87 mil. Kčs, a na finanční náklady 284 mil. Kčs. Ministerstvo zemědělství a výživy splnilo roční plán zisku pouze na 85,3 %. Do stoprocentního plnění chyběla bezmála miliarda Kčs ze stejných důvodů jako v. ministerstvu stavebnictví. Navíc zde byly relativně překročeny materiální náklady bez odpisů včetně služeb nemateriálni povahy o více než 800 mil. Kčs, zatímco u ministerstva stavebnictví vznikla u této skupiny nákladů mírná úspora. Výsledky finančního hospodaření za celek organizací nebyly v roce 1979 příznivé. Tuto skutečnost ovlivnily zčásti následky mimořádných podmínek z počátku roku. V zemědělské výrobě byly výsledky rostlinné produkce nižší než se očekávalo a tím relativně vzrostly zvláště intenzifikační a substituční náklady. I přes vzniklé potíže se s úkoly vyrovnalo ministerstvo průmyslu — zvláště jeho experimentující výrobní hospodářské jednotky. Pozitivní na současném ekonomickém vývoji je to, že se prověřené nové principy ekonomiky postupně rozšiřují i na další organizace při růstu nároků na úroveň řídící a organizátorské činnosti vedoucích pracovníků. Účelem je, aby se problematika výroby stala věcí všech pracujících, což je podstatnou náplní experimentu, který dosahuje dobré hospodářské výsledky. Ing. JAROMÍR BOHATA, CSÚ Ocenění výsledků vědy a výzkumu Ceny ministra ČSSR pro technický a investiční rozvoj, které jsou (každoročně udělovány za mimořádné výsledky ve vědě a výzkumu uvedené do praxe, převzalo v minulých dnech v Praze šest kolektivů. Ministr Ladislav Supka předal ocenění pracovníkům Výzkumného ústavu pozemních staveb v Praze, Inženýrských a průmyslových staveb v Praze a n. p. Konstruktiva v Praze za vyřešení úkolů technického rozvoje Kompletizace ocelobetonových vícepodlažních objektů pro občanskou a průmyslovou výstavbu a Kombinované ocelobetonové konstrukční systémy. Podařilo se jim vytvořit stavebnicový systém pro budovy, který našel široké uplatnění ve všech druzích výstavby. Byl už použit na více než 60 objektech a jenom v pozemním stavi telství činí celková roční úspora přes 1412 tun oceli, téměř 24 mil. Kčs a na 1500 tun měrného paliva. Další úspěšný kolektiv tvoří pracovníci Oddělení klinické biochemie nemocnice v Praze 8 Na Bulovce a katedry klinické biochemie Institutu pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů. Vytvořili Automatizovaný laboratorní informační systém oddělení klinické biochemie a zavedli ho do běžného užívání. Lze tak automaticky sbírat informace o zdravotním stavu pacientů, organizovat postup práce laborantů, vyhodnocovat výsledky měření a předávat je zpět na příslušná oddělení nemocnice. Oceněna byla také nová linka na balení tekutých detergentů, například saponátů, která je dílem pracovníků Výzkumného ústavu tukového průmyslu, strojní výzkum a vývoj Praha, n. p. Rakona v Rakovníku, Potravinoprojektu Praha, Výzkumného ústavu potravinářského průmyslu, vývojová dílna Hrušovany nad Jevišovkou a n. p. Chodos v Chodově u Karlových Varů. Linka slouží k výrobě lahví z plastických hmot, jejich plnění, uzavírání, etiketování, skupinovému balení a paletizací. Její konstrukce byla řešena ve spolupráci se SSSR a NDR za účasti čtrnácti spoluřešítelských organizací. Celé zařízení se bude vyrábět pro všechny členské státy RVHP. Další cena patří pracovníkům Agrostroje Prostějov, Výzkumného ústavu zemědělských strojů Chodov, VHJ Zbrojovka Brno. Vyvinuli a výrobně zabezpečili samojízdnou sklízeči řezačku druhé generace SPS-35. Proti dosud vyráběnému stroji má zhruba o 30 procent vyšší výkonnost, o 15 procent nižší spotřebu energie a o 650 kilogramů nižší hmotnost. Také při realizaci tohoto úkolu se uplatnila široká mezinárodní spolupráce s PLR, SSSR a MLR. Za výsledky vědeckovýzkumné práce v oblasti heterogenní katalýzy a jejího uplatnění při optimalizaci procesu izomerizace aromatů C8 a při zavedení výroby n-hexanu obdrželi cenu pracovníci katedry chemie a technologie ropy chemickotechnolologické fakulty Slovenské vysoké školy technické v Bratislavě. Poslední oceněný kolektiv tvoří pracovníci Ostavu teoretických základů chemické techniky ČSAV. Vyvinuli vibrační kapalinový exfraktor VPE: Úspěšně jej využívají například v k. p. Spolana Neratovice, kde jeho zařazením do linky na výrobu kaprolaktanu uspořili 23,4 mil. korun za rok. -mal« , Nu snímku M. Vojtka, CSTK, noční pohled na petrochemický kombinát Slounajt Bratislava. PODNIKOVÉ INFORMACE ZAMESTNANCI N. P. ČESKOMORAVSKÝ LEN V HUMPOLCI uspoří ročně při využití nově rekonstruovaného zařízení na výrobu pazdeřových desek téměř 15 miliónů devizových korun. Přimícháváním pilin, původně odpadového materiálu, zvýšili výrobní kapacitu o 9500 m2. Při použití pilin je zaručena prvotřídní kvalita, odpadá problém jejich skladování a navíc se šetří zhruba třetina pazdeří, tedy nespřadatelného odpadu při zpracování lněných a konopných vláken. Desky se potom pomocí molitanové fólie povrchově upravují, což umožňuje podstatně snížit i dovoz ušlechtilých dřev a dýh ze zahraničí a současně ušetřit kvalitní domácí surovinu. V N. P. SMREČINA BANSKÁ BYSTRICA vynaložili od začátku roku na rozhodující fáze výstavby moderního drevokombinátu v Polomce z plánovaných 61,6 miliónu Kčs asi třetinu, což je téměř 105 % plnění harmonogramu úkolů. Stavbu, jejíž celkové náklady si vyžádají přes 316 miliónů korun, předají do zkušebního provozu ve třetím čtvrtletí letošního roku. Při dosažení plných projektových parametrů se zde s výrobou počítá od příštího roku. Plánovanou produkcí tenkých dřevotřískových desek, laťovek, obalů, palet apod. v hodnotě 145,5 miliónu Kčs ročně nahradí značnou část tohoto sortimentu výrobků určeného pro náš nábytkářský průmysl. N. P. ODEVNÉ ZÁVODY KPT. NÁLEPKU PREŠOV je největším výrobcem dětské konfekce na Slovensku, vyrábí také pánskou konfekci, ročně celkem kolem 8 miliónů kusů svrchního ošacení. Hrubá výroba podniku se v porovnání s rokem 1948 zvýšila z tehdejších 30 na dnešních 823 miliónů Kčs. K N. P. ŠTĚRKOVNY A PÍSKOVNY OLOMOUC patří největší ložisko štěrkopísku ve střední Evropě v Tovačově. Ze tří jezerních nádrží o rozloze 140, 90 a 35 hektarů se zde ročně vytěží na 1,8 miliónu m! kameniva, které je nejkvalitnější v CSSR a je určeno především pro speciální betonářské konstrukce, mj. také na výstavbu pražského metra. Na minimum se snaží v Továčově snížit zábor zemědělské půdy. Přispívají k tomu především dva výkonné drapákové bagry, které mohou těžit z hloubky až 50 metrů, a pečlivé vybírání ložisek. Pracovníci ložiska také pomáhají okolním JZD nahradit úbytky půdy rekultivací nevyužitých pozemků, zavážením močálů, budováním skleníků a závlah. Vytěžené nádrže slouží jako zásobníky pitné vody pro blízký Přerov.