Svět Hospodářství, 1984 (XXV/79-155)

1984-07-03 / No. 79

S mm i EKONOMICKÉ ZPRAVODAJSTVÍ n t, u V g v0"1 ' ČESKOSLOVENSKÉ TISKOVÉ KANCELÁŘE - hospodářství Cena 2,50 Kčs ** Důraz na inovační aktivitu Strojírenská výrobky se na československém vývozu v roce 1975 po- Jííco 12% a loni již 550/o. ČSSR patří mezi ne j významnější svetové vývozce například kovoobráběcích, textilních a obuvnických strojů, energetických zařízení, nákladních automobilů, traktorů a Elektric­kých lokomotiv. Veliký výzmBm má i export komplexních technologic­kých celků, jako jsou tepelné a vodní elektrárny, rafinérie ropy, che­mická a hutní zařízení a vybavení potravinářských závodů. Hlavním odběratelem ís. strojů a zařízení jsou socialistické země, kam směřuje přes 80 % celkového strojí­renského vývozu, z toho více než po­lovina je dodávána do Sovětského svazu. V posledních lerech značně o­­vlivňují vývoj tohoto vývozu koope­rační a specializační dohody,, uzavře­né mezi členskými zeměmi RVHP. Zá­kladním předpokladem pro udržení kroku se světovým vývojem je, jak zdůraznilo i nedávné 10. zasedání OV KSČ, zvýšená inovační aktivita vychá­ Do 48 zemí světa, ve kterých byly za pomoci SSSR vybudovány elektrárny nejrůznějšího druhu, byly rovněž do­dány řídící pulty, jejichž výrobcem je leningradský závod Elektropult. Nej­rozsáhlejší dodávky jsou určeny pro energetické stavby členských zemí RVHP, např. pro naši jadernou elek­trárnu v Dukovanech, Paks v MLR, Kozlodujskou v BLR a další. Na sním­ku ČTK pracovnice závodu mon'ují ve­­lín pro tepelnou elektrárnu M"~ica­­-východ v BLR, zející z využití nejnovějších poznatků vědy a techniky ve výrobě. Je proto nutné volit vhodné programy ve vy­braných oborech a oblastech a formo­vat místo a profil čs. strojírenství pře­devším v rámci ekonomiky RVHP, a to i s ohledem na možnosti efektivní­ho uplatnění na světových trzích. To bylo rovněž předmětem jednání ekonomické porady členských zemí RVHP na nejvyšší - úrovni. Vyplynulo z ní, že spolupráce v oblasti strojíren­ství bude mít komplexní charakter- To znamená, že členské země budou úz­ce spolupracovat jak na výrobě díl­čích strojírenských uzlů, tak na vý­robě celých -hotových výrobků. Pláno­vitý a harmonický mzvoj spolupráce se socialistickými státy tak 1 nadále bude tvořit pevnou ekonomickou opo­ru pro další rozvoj čs. strojírenství. —ph— Kaskáda experimentálních transformátoru (na snímku APN) zabezpeču­je provádění rozsáhlých pokusu s prototypy elektrického vedení. Zvýšení daní a omezování výdajů Obě komory amerického Kongresu schválily minulý týden zvýšení daní o 50 mld dolarů a zkrácení výdajů na sociální účely o 13 mld dolarů v příš­tích třech letech ve snaze vyrovnat obrovský deficit státního rozpočtu USA. Omezeny mají být mj. výdaje na zdravotnictví. Státní dluh Spojených států v roce 1982 činil 1,13 biliónu dolarů a od té doby se ročně zvyšuje o dalších ko­lem 200 mld dolarů. Letos v květnu už dosáhl deficit státního rozpočtu na finanční rok 1984, jenž končí 31. říjn-a, výše 140,2 mld dolarů. Z OBSAHU: Rozsiahla ponuka výrobkov ® Sta­bilní hospodářský růst BLR © Stálý vzestup spotřebitelských cen ©Tíživá hospodářská situace zemí karibské oblasti <© Společně ve vý­voji Inteligentních počítačů © Prudký rozvoj chemické produkce v zemích RVHP Zlatá medaile nejlepším exponátům Zlaté medaile 18. mezinárodního chemického veletrhu INCHEBA 84 by­ly uděleny 13 exponátům, které do­kumentují technickou vyspělost vysta­vovatelů a odrážejí rostoucí úroveň chemického průmyslu zúčastněných zemí, jsou praktickou ukázkou pokro­ku ve výzkumu, výrobě i v mezinárod­ní kooperaci. Z československých vystavovatelů je získaly Chemické závody Jiřího Di­mitrova Bratislava za herbicídní pří­pravek k ochraně rostlin AMINEX­­-PUR, Barvy a laky n. p. Praha za niklovací lázeň na pokovování na zá­věsech SYNGAL Ni 160, Chemopetrol k. p. Přeroyské chemické závody za antikorozní pigment JAKOR Fe-1, La­chema Brno za diagnostické proužky PHAN, Plastika Nitra za tlakové hrd­lové trubky z PVC Sigma 12,5 MPa, n. p. Rudý říjen Otrokovice za plocho­­drážní motocyklovou pneumatiku 3,50- -19 P12 Soeedway a Ostav teoretic­kých základů chemické techniky ČSAV za automatizační extrakční jed­notku AVPE. Do zahraničí putuje šest zlatých me­dailí- Francie ji získi'a za herbicid COMODOR na ošetření řepky olejné a Nizozemí za peroxid Perkadox A granulát. Oceněn byl i herbicid do ku­kuřice Anelda plus 8 OEC z MLR, dá­le mikroskop pro výzkum i rutinní mikroskopickou práci JENALUMAR z NDR. Další zlatá medaile byla udě­lena Rakousku za atomový absorpční spektrofotometr 'L VJDFO TM 22 a SSSR si ji odváží za dusíkatofesfo­­rečné hnojivo ÁMOFOS. —ef— Oboustranný zájem o spolupráci K návštěvě předsedy řecké vlády A. Papandrea v ČSSR Na pozvání předsedy vlády čSSR Lubomíra Štrougala přijel 2 července na oficiální návštěvu do Československa předseda vlády Řecké republiky Andreas Papandreu. Hospodářské vztahy mezi ČSSR a Řeckem mají dlouholetou tradici. Sou­střeďují se v hlavní míře na výměnu zboží, která obráží určitou komple­­mentárnost ekonomik obou zemí. Čes­koslovensko má zájem vyvážet do Řecka především strojírenskou pro­dukci, zatímco řecký vývoz je zainte­resován na dodávkách zemědělských výrobků a textilu. V zahraničním obchodě ČSSR zau­jímá Řecko z hlediska obratu šest­nácté místo mezi vyspělými kapita­listickými státy s podílem 1,07%. Je­ho podíl na zahraničním obchodním obratu ČSSR je 0,18 %. Československo vyváží do Řecka ze­jména traktory Zetor, osobní vozy Škoda, jízdní kola, nákladní automo­bily Tatra a obráběcí stroje. Dalšími významnými položkami ve vývozu jsou hutní výrobky, textil, chemické výrobky, výrobky ze skla a dřevo. Z Řecka dovážíme hlavně bavlnu, ci­trusy, ovoce a ovocné výrobky, tabák, sušené ovoce, kožky a textil. V po­slední době se obě země snaží o vy­tvoření příznivých podmínek pro hlubší hospodářskou spolupráci. V Řecku jsou např. montovány někte­ré čs. traktory Zetor. Dalším příkla­dem kooperace je společná výroba za­­kladačů pro povrchové doly. Je zalo­žena na uodpisu kontraktu mezi čs. organizací zahraničního obchodu Strojexport a řeckou společností Public Power Corporation. Ná dodáv­kách zařízení budou participovat ve­dle francouzské společnosti Alsthom Atl.antique i dvě řecké firmy — Eleu­­sts Shipyards a SYNEX- Jejich podíl na kontraktu přesahuje 40 procent. Řecká strana se bude podílet koope­račními dodávkami také na zaklada­cích dodávaných z Československa do třetích zemí. Další možnosti kooperace českoslo­venských a řeckých podniků jsou v současné době v jednání. Jde o pro­jekt zplyňování uhlí, výstavbu elek­tráren Megalopolis a Pighai, společ­nou výrobu nákladních vagónů, roz­šíření rafinérie Asprop.yrgos a další. Určitého pokroku bylo dosaženo i ve spolupráci československých a řec­kých podniků na třetích trzích. Je nepochybné, že nynější návštěva před­sedy vlády Řecké . republiky Andrea­­se Papandrea přispěje k dalšímu roz­voji vzájemných hospodářských sty-, ků. ' —vč— ZVLÁŠTNÍ POZOPNOS1 SPECIALIZACI A KOOPERACI V Moskvě se konalo ve dnech 25. až 28. června zasedání mezivládního sovätsko-jugos'ávského výboru pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci. Bylo projednáno plnění dohod uza­vřených v rámci dlo thodobého pro­gramu hospodářské a vědeckotechnic­ké spolupráce mezi oběma zeměmi do roku 1990 a byla posouzena náplň spolupráce v příštích pěti letech. Zvláštní pozornost věnovaly obě stra­ny výrobní specializaci a kooperaci v hlavních strojírenských odvětvích a také spolupráci v zemědělsko-průmys­­lovém komplexu. Snaha společně řešit závažne problémy V Mnichově skončila 27. června čtyřdenní mezinárodní konference o životním prostředí, které se zúčastni­ly delegace z 31 zemí a 8 mezinárod­ních organizací. Hlavní dokumenty konference a její celý průběh proká­zaly, že všechny země jsou si vědo­my současných naléhavých problémů souvisejících s čistotou ovzduší a ži­votním prostředím a mají vůli je spo­lečně řešit. Socialistickým zemím se podařilo zařadit do hlavního dokumentu také téma zajištění míru a mírové spolu­práce jako hlavního předpokladu ú­­spěšné mezinárodní součinnosti v této oblasti. Naproti tomu západní státy se snažily tyto zásadní předpoklady obe­jít a pokoušely se soustředit hlavní pozornost výlučně na technické otáz­ky.Konference konkrétně stanovila dlouhodobou strategii snižování škod­livin’ v ovzduší, zejména oxidu siřiči­tého a oxidů dusíku, a přijala náměty rozvoje vědeckotechnické spolupráce v této oblasti. Jde především o mezi­národni koutolu, vyhodnocování a o výměnu informací. — jr— Význam krmivářskáho průmyslu stoupá Základnu tvoří 163 výroben krmných směsí o celkové kapacitě 1320,8 tuny za hodinu Vznik krmivářského průmyslu v ČSR se datuje od roku 1959, kdy se oddělil tento obor jako samostatné odvětví od .mlynářské výroby. Tak, jak se rozvíjely vědecká poznatky o výživě zvířat, biologizace a chemi. zace, vzrůstal i význam výroby krmných směsí, jejíž úroveň se sta­la jednou z hlavních podmínek pro vybudování velkovýrobních tech­nologií v živočišná výrobě. Týká se to zejména chovů mono­­gastrlckých zvířat, tj. prasat a drů­beže, kde jsou rozhodujícím intenzi­fikačním faktorem právě kompletní krmné směsi. Jejich téměř stoprocent­ní zastoupení ve výživě umožnilo ve vysoce koncentrovaných chovech těchto zvířat zautomatizovat proces krmení a úměrně zvýšit produktivitu práce. Oba činitele spolu s lepším zhodnocením obilí, které úpravou v krmných směsích získají o 20 % vyšší využitelnost, přispěly k výraz­nému růstu tržní produkce živočiš­ných výrobků. Z počátečních několika tisíc tun rozšířil krmivářský průmysl výrobu až do maximální výše 5227 tis. tun krmných směsí v roce 1980. Průměrný roční nárůst výroby v období 6. pě­tiletky činil 190 tisíc tun, byl však do značné míry závislý na dovozu zrnin. Vzhledem ke zhoršujícím se meziná­rodním politickým a ekonomickým vztahům nemohl ani krmivářský prů­mysl pokračovat v rozvoji touto cestou, ale musel přizpůsobit výrobu požadavku maximální soběstačnosti v surovinách, ovšem se zřetelem k po­třebám živočišné výroby. Tomu odpo­vídá i letošní plán výroby 4900 tisíc tun krmných směsí. Výrobní sortiment je bohatý, před­stavuje více než 100 druhů směsí. Z celkového objemu připadá na směsi pro prasata v průměru 48 až 50 %, na směsi pro drůbež 17 až 19 % a na směsi pro Skot 34 až 36 %. V rozsa­hu do 1 % vyrábí krmivářský prů­mysl speciální krmné směsi pro ostatní druhy zvířat. Základnu krmivářského průmyslu dnes tvoří 163 výroben krmných smě­sí o celkové kapacitě 1320,8 tuny za hodinu. Z toho nově postavené vý­robny představují produkci 848,2 tu­ny za hodinu, to znamená 64,2 %, zby­tek zajišťují výrobny rekonstruované ze starších objektů mlýnů. Ke krmi­­vářskému průmyslu patří také 40 spe­cializovaných sušáren, které pro jeho potřebu suší bramborové vločky, mlé­ko a nové tuzemské komponenty Sy­­rur a Amylozym. Směsi pro prasata a drůbež před­stavují největší podíl z celková výro­by a jsou jediným rozhodujícřjn kr­mivém těchto zvířat ve velkovýrobě. IPokračování na str. 2) Snímek APN zachycuje hotovou produkci Volgogradského traktorového závodu v RSFSR.

Next