Svět Motorů, leden-červen 1969 (XXIII/1-26)

1969-01-03 / No. 1

2 co KDY KDE KDO „Malý evropský autosalón MVB 1968“ se jmenuje další soubor 12 fotografií s průvodním slovem ing. J. Hausmana, které vydalo Pressfoto za 8,40 Kčs. Tento soubor měl vyjít již k zahájení brněnských veletrhů, ale srpnové události jeho tisk zdržely a tak se dostává na trh opožděně. GRAND PRIX, kniha o. automobilových závodech od Michaela Frewina, režiséra dokumentárních filmů, popisuje dramatické boje, úspěchy, zklamání i tragédie Velkých cen. I když není překlad M. Skořepy všude přesný, přibližuje kniha fascinujícím způsobem přední závodníky, mechaniky, pořadatele i muže v pozadí, konstruktéry a závodní vozy. 228 stran, 48 stran obraz, příloh. Cena 29 Kčs. Dosavadní citelnou mezeru v motoristické domácí literatuře zaplúuje právě vyšlá kniha ing. J. Hausmana a M. Kovaříka „Vteřiny za volantem“. Vydalo ji Nakladatelství dopravy a spojů a je již v prodeji za 36,50 Kčs. Formou životopisných příběhů a nejdramatičtějších scén z automobilových závodů M. Kovařík představuje velká jména naší mladé historie: E. Junkovou, J. Veřmiřovského, J. Knappa, B. Turka, J. Lobkowicze, Z. Pohla — ne vždy historicky přesně. Kromě toho ing. Hausman přináší odborný technický popis čs. sportovních a závodních automobilů s množstvím kreseb Jiřího Nejedlého, grafika naší redakce. Mimopražským zájemcům ji na dobírku zašle Naše vojsko, Klimentská 34, Praha 1. Právě na Silvestra jsme vzpomněli na tragické zakončení loňského roku, kdy nás opustil navždy jeden .z ruišich špičkových silničních motocyklových závodníků, — Gustav Havel. Silvestra máme šťastně ia sebou, jsem si víc než jist, že jste raději jezdili po návštěvách na kole a vozidlo jste nechali před domem. Snad vám i přálo štěsti a váz jste nalezli v pořádku tam, kde jste jej zanechali. Ano, ano, jsme lidé různi, jak říkavala moje babička a tak i mezi námi se najdou takoví, kteří by rádi jezdili v cizím. Jednu početnou skupinu tvoři nenechavci, kteří po čtyřech desítkách dostanou nebývalou kuráž. Musí svému okolí nebo své roztomilé společnici ukázat, že máji fáro a že tahle noc je jako stvořená k romantické vyjiždce. Obvykle druhý den po vystřízlivěni vozidlo odstaví a ztratí se, někdy si vezmou na památku to, co ve voze našli, někdy s nim skonči v přikopě. Žel stáváme se, byť pomaloučku, motoristickou velmoci a tak i u nás se začíná objevovat zjev, na Západě velmi rozšířený: krádeže motorových vozidel za účelem jejich rozebráni nebo prodeje. A poněvadž víme až moc dobře, co potu a odříkáni vás stálo, než jste si poctivě na své vozítko našetřili, rozhodli jsme se zahájit novou akci „Motoristé sobě". Voláme proto všechny detektivy-amatéry mezi svými čtenáři, kteří jsou ochotni nám pomoci v pátráni po zcizených vozidlech. Na poslední stránce věnujeme jednu rubriku těmto zprávám. Pokud náhodou někde v opuštěné ohradě, dílně, stodole či garáži uvjdite podezřelé vozidlo, podívejte se na údaje, které dnes i v příštích číslech budeme otiskovat. Zatím přinášíme hlášené ztráty vozu z roku 66 a 67. V příštím čísle uvedeme ukradené vozy z minulého roku. Pokud, ale to vám vůbec nepřejeme, se sám stanete tim postiženým a někdo si váš vuz pujcí, nežádejte nas ještě tentýž den o zveřejněni. Naše nová rubrika chce pomoci při pátráni po těch vozech, ktere jsou již delší dobu nezvěstné. A až nám pomůžete některý z hledaných najit, můžete se těšit na odměnu. Zatím si ale pořádné uzamkněte volant a nic ve voze nenechávejte, zejména na sedadlech a pod okenkvI Ad. Kuba Nejen pro Waldemara Matušku „Největší podnik Začalo to na obědě v jednom londýnském restaurantu, kde se sešel s několika svými přáteli sir Max Aitken, ředitel vydavatelského koncernu Beaverbrook Newspapers Ltd. Při rozhovoru o všem možném se dostali také na to, že od doby slavné jízdy Peking—Paříž v roce 1907 nebyl uspořádán žádný podnik tak velkého formátu. (Ještě v roce 1908 se jel závod New York-Paříž, pozn. aut.). Že by moderní doba nebyla něčeho takového schopna? Peking—Paříž pořádal pařížský deník Matin. Londýnský deník „Daily Express“ tedy uspořádá něco podobného, resp. ještě většího! Maratón Londýn—Sydney, ve spoluprácí s australským deníkem „Sydney Telegraph". A velkorysá organizace se rozjela na plné otáčky. K soutěži se přihlásilo téměř 200 vozů. Počet startujících byl omezen na 100. Celá trať soutěže byla dlouhá 16115 km. Londýn-Bombay 10 560 km, napříč Austrálií 5555 km. Trať probíhala těmito místy, kde byly časové kontroly: Londýn, Calais, Paříž, Turin, Bělehrad, Istanbul, Sivaz, Erzincan (Turecko), Teheran, Kabul, Sarobi, Delhi, Bombay. V úseku napříč Austrálií z Freemantle do Sydney bylo 20 časových kontrol. Celkem se soutěže zúčastnilo 23 různých značek. Nejpočetněji byl zastoupen Ford — 30, dále pak následují BMC — 18, Volvo sedm, Rootes, General Motors, Moskvič a Mercedes po pěti atd. Celá soutěž se jela non stop. Jedině v Kábulu bylo šest hodin odpočinku. Jinak se mohly posádky zrekreovat tři dny v Bombayi a pak devět dní na lodi. První úsek, Londýn-Bombay, měl charakter spíše dálkové jízdy s kontrolami vzdálenými od sebe 13 až 22 hodin. Časovky v Austrálii byly od sebe vzdáleny v průměru dvě hodiny, takže tento úsek představoval skutečně tuhé rallye. Průměry mezi jednotlivými „časovkami“ byly různé. Nejnižší 65 km/h, nejvyšší v posledním úseku do Sydney — 124 km/h. Celkový průměr z Londýna do Bombaye byl 74 km/h, napříč Austrálií 81,6 km/h. Za každou minutu opožděného příjezdu byl jeden trestný bod, za minutí kontroly byla posádka potrestána ztrátou 24 hodin. Již přípravy na soutěž jsou vzrušující historií. Několik posádek si trať předem projelo a zažily četná dobrodružství. Někteří jezdci prošli tuhým výcvikem u anglické armády. Prodělali i kurs pro výsadkáře a naučili se systém gymnastiky, který je měl zachovat svěží po celou dobu nepřetržité jízdy. Některé posádky dostaly od amerického úřadu pro kosmonautiku balíčky se speciální stravou pro kosmonauty. Nejlépe zajištěné jídlo měl Moc fandím maratóncům, napište proto něco vo tom strašným automobilovým maratónu Londýn - Sydney. Dlouho ředí Clark s vozem Ford Cortina Ictus