Svĕt Práce, leden-červen 1970 (III/1-25)

1970-01-14 / No. 2

mum V politice naší strany budeme navazovat na všechno pozitivní, co bylo v kterékoliv etapě. A budeme se zároveň zbavovat všeho negativ­ního. To znamená, le se budeme zbavovat chyb a nedostatků, které jsme měli před lednem 1968, le je budeme kritizovat, odhalovat a zba­vovat se jich. Budeme se zbavovat všech ne­dostatků i z doby po lednu 1968, všech pravi­cových, antisocialistických tendencí, vystupovat proti nim. Ale budeme rozvíjet všechno pozitiv­ní, co leden v nadějích lidí a objektivních potřebách naší společnosti přinášel. Dr. GUSTÁV HUSÁK (Rudé právo] Budoucí rok 1970 by měl být rokem konsolidace našeho státoprávního systému, v němž se vy­tvoří všechny podmínky pro plné uplatnění kompetence národních republik i federativního centra, podmínky pro plynulost jejích vazeb, kloubících v organické jednotě národní s ce­lostátním a naopak. Prof. dr. PETER COLÓTKA, předseda vlády SSR Vědecký potenciál kterékoliv země je přede­vším určen počtem aktivních a nadaných osob­ností. Rychlé „rozmnožování" takových vedou­cích osobností je zvláště naléhavé v době, kdy počet řadových vědeckých pracovníků již vy­­číslujeme stovkami tisíc. Podporovat vznik a růst vědeckých škol je proto sice nesnadný, ale velmi důležitý úkol, který má skutečně státnický dosah. N. N. SEMJONOV (Vesmír) Je pravda, že futurology je nejvíce slyšet při diskusi o nebezpečích moderní civilizace, ja­kými jsou např. přelidnění měst, exhalace, užívání nových drog, zneužití biologických ob­jevů pro genetickou manipulaci, ztráta soukro­mí a pocitu odpovědnosti v automatizované společnosti, atd. Vůdčím motivem vzniku i atraktivnosti futuristického hnutí je však optimismus z nesmírných možností technického rozvoje uspokojit základní lidské potřeby na celém světě. Ing. OTA SULC, CSc., Futurologlcká společnost, Praha Dalším krokem by měla být důsledná a nekom­promisní revize současných technologických postupů, techntcko-hospodářských norem a bez­pečnostních i hygienických předpisů. Mnohé z nich jsou zastaralé, udržují se z kpnserva­­twismu, ze „sociálních důvodů“. Mnohé normy spotřeby materiálu z nás dělají „velmoci spo­třeby", například v cementu. Rudé právo Dělá-li nám tolik starostí Měsíc, kde život, aspoň ve formě schopné přežít nd Zemi, neče­káme, co potom Mars, kde Život předpokládáme, a to podle všeho ve formě, možné i u nás! Bezpečnostní opatření naší lunární laboratoře jsou přímo směšná, jde-li o Mars, a to je právě naše tragédie: chceme na jiných planetách hle­dat život, a nakonec se bojíme, že jej tam opravdu najdeme ... Prof. dr. HODGE (Laboratoř NASA, Houston) Posádky bombardérů, které shazují svůj smr­tonosný náklad na nesníce v „zónách volné palby“, jsou vyznamenávány, a vojáci roty z My-lai mají být popraveni jen proto, že svým obětem hleděli z očí do očí? Tato otázka vede k obžalobě celého systému této války. JAMES RESTON (New York Times) Muži byli odedávna lovci, řeď se cítí čím dál víc v kůži zvěře. Ne všichni přivítali ani i pilulku s nadšením. Zena se poprvé prohlašuje za paní svého těla a své rozkoše. Přisvojuje éi právo rozhodovat o potomstvu. Mul ztrácí výhodu, o níž sl myslel, že je od boha. Sexuální akt je zbaven jednoho ze svých kouzel: potěšení pod­maňovat a donucovat, budovat své obšťastnění na podrobení, pasivitě nebo utrpení ženy. Observer (Londýn) Starší děti častD lžou pod tíhou přílišných požadavků. Mají strach, že rodiče je budou kritizovat, posmívat se jim, nebo zůstanou lho­stejní, jestliže zklamou. Chlapec, od něhož se velmi přísně vyžadují vynikající výsledky ve škole, ani dívka v pubertě, která nenajde po­chopení pro svou úzkost a výbuchy jásavé radosti, nebudou ke svým rodičům upřímní. Je skoro jisté, že se stáhnou do vlastního světa, kde rodiče jsou nepřáteli, jež je nutno vyhnat. LExpress (Paříž) Architekt může být stejně nebezpečný jako lékař, prohlásil světoznámý architekt Richard Neutra z Los Angeles. Bohužel prý to není tak zřejmé, protože nikdo, kdo se nastěhuje do mizerně a nezdravě postaveného bytu, neskáčí se na místě mrtev. Monotónnost moderních sídlišt a těsnost bytů v nich prý za nějaký čas nutně zanechají následky — těžké deprese. Mona ... podle posledních výzkumů je nejúčinnějším a zároveň nejekonomičtějším prostředkem k od­straňování sněhu a náledí ze silnic tavná sůl. Bylo prý také zjištěno, že sůl nepoškozuje živičný povrch vozovek a do jisté míry i beto­nový, ale zato působí agresivně na podvozky motorových vozidel, jež je třeba chránit účin­nými ochrannými nátěry. Cím však se ochrání vegetace ú silnic a především stromořadí, až se slaná voda vsákne do půdy. tím se zřejmě nikdo nezabýval. ­0. SOJKA (Lidová demokracie) Zeny. které nejsou pyšné na své šaty, býuají pyšné na to, že nejsou pyšné na své šaty. MARK TWAIN Cikáni Stál jsem na silnici a mával na všechna auta, která jela kolem. Byla zima a já potřeboval být v Praze stůj co stůj ještě ten večer. Za hodinu mi zastavilo první auto, nový bílý moskvič: Seděli v něm tři cikáni a já byl pevně přesvědčen o tom, že auto ukradli. Už se ale nedalo nic dělat a konec konců jeli až do Prahy, takže jsem nasedl. Vzadu seděli dva. Sedl jsem si vedle řidiče. Za první vesnicí se mě zeptal, kde pra­cuji. Řekl jsem, že v novinách. V tu chvíli udeřil do volantu a začal nadávat. — Podívejte se, já jsem členem Svazu Cikánů, mám dobrý byt, dobrou práci, to znamená, že jsem poměrně civilizovaný cikán že? Svaz Cikánů jsme ustavili proto, abychom pomohli těm, kteří civilizovaní nejsou a také proto, abychom v této společnosti mohli spokojeně žít. Tak se to říká. Jenže všechny ty řeči platí jen mezi námi, cikány. Jakmile jsme sami mezi druhými lidmi, vše se obrací. Například každý, kdo mě vidí v tomto autě, je přesvědčen, že jsem ho ukradl. To by mi ani nevadilo. Horší je to ve chvíli, kdy přijdeme do styku s úřady. Byl jsem jednou v našem městě na národním výboru vyprosit pro několik cikánských rodin byty v novostavbě. Říkal jsem vedoucímu bytového odboru, že vím, jak se někteří cikáni v novostavbách chovají, že právě proto jsem tady. Chtěl jsem mu dát návrh, že všechny rodiny, o které se jednalo, pode píší protokol, ve kterém se zaváží, že zaplatí každou škodu, která by v bytě mohla vzniknout, lediné, co mi řekl, bylo: — Podívej se, cigoši, vypadni! My vás známe — Anebo jiný případ. Nedávno jsme jeli v autě my 'ři, tak jak nás tu vidíte, na Moravu. V jednom městečku jsme projížděli po hlavní silnici přes náměstí a najednou vyjel z vedlejší ulice trabant. Měl dát přednost, neudělal to, a my jsme ho trochu zezadu nabourali. Ihned jsem zastavil, vyběhl ven a začal pochopitelně nadávat. Jenže než jsem stačil dojít k trabantu, rozjel se a byl pryč. Kolem se samozřejmě shromáždila spousta lidí, kteří na nás začali volat, že je to stejně naše vina, abychom byli zticha, a že jsme to auto stejně ukradli, atd. Chtěli jsme tedy lidem vysvětlit, jak to ve skutečnosti bylo, když tu jedna babka vykřikla: — A to ti máme věřit, ty cikáne prolhaný, špinavý — — To už jsem se doopravdy naštval a proklel jsem tu babku i s celým jejím pokolením sto let nazpátek a taky jsem jí řekl, že ji asi roztrhnu, když nepřestane. Jenže v tu chvíli tam přišel oříslušník Veřejné bez­pečnosti a představte si, že nás zadržel přes noc za vyhrožování, vý­tržnost, a já nevím za co. Tohle se nám stává přes všechny záruky a slova. Já nevím, jestli jste dobře pochopil to, co jsem chtěl říct, ale myslím, že by bylo dobré, kdyby si to všechno mohli lidé přečíst. Musel byste to ale napsat — . Což se stalo. JAN HAVEL Činže se nemění Právě v den, kdy začalo platit vládní nařízeni o zákazu zvyšo­vání cen, bylo upraveno Jízdné na pražských tramvajích, autobusech a trolejbusech směrem nahoru. Je to divné, protože když zákaz, tak zákaz, a měl platit i pro tento případ. I když zvýšení je nad slunce Jasně ekonomicky odůvod­něné. Není to ovšem dobré, pro­tože to může vzbudit dojem, že lze zákaz obejít i v jiných případech. Sluší se proto seznámit i naše čtenáře, že vláda povolila pouze tři podobné výjimky, mezi něž patří i pražská doprava. Druhé zvýšení se týká poplatků za služby „A PAMATUJ SI', ŽE TAHLE PLANETA JE PRO NÁS DVA. PRÍLIŠ MALÁ!“ NAKRESLIL HLAVlN Sociální případ Případ, se kterým jsem se setkal, mnou přímil otřásl. Představte si chodbu ve starém paláci se stro­pem čtyři a púl metru vysokým a zdmi metrovými. Chodbu, která na jedné straně je uzavřena těžkou, zaprášenou záclonou, jež odděluje další chodbu rozděleného bytu se společným záchodem. Na druhé straně je vsazena až ke stropu sla­bá dřevěná přepážka s nedutéha­­vými skleněnými dveřmi, které ústí opět jen do další chodby. Vysoká chodba je samostatnou ubytnuu jednotkou. Bytem, kde ži­jí dva staří manželé. Docela u stropu svítí zkomíravá žárovka. Nainstalovaná akumulační kamna byla jen jednou zapnuta. Kilowatty naměřené na počítači odradily od úmyslu zapnout kamna podruhé. Za byt. přesněji chodbu, platí sta­ří manželé 32 Kčs měsíčně. Totiž měli by platit, ale neplatí. Důvo­dem je nepatrný důchod, z něhož na činži nezbude. OPBH podal již žalobu. „Mezitím se případu naštěstí ujal sám psažský primátor," rík”! starý pán. „Dostaneme přednostně nový byt. Hygienik už vydal vý měr o neohývatelnosti chodby k e rou OPBH vydává za bytovou jed notku. Lékařskými vysvědčen m mohu prokázat, že manželka m z tohoto bytu vleklý reiinrdinnos. sám jsem sledován n i sM;voí tu­berkulózni nález a šedý zákal spojů, avšak obyvatelstva se vůbec nedotkne. A třetí výjimka přišla ze zahraničí. Tam se zvýšily ceny cestovného, a proto ]e nutné zvý­šit i ceny zahraničních zájezdů. Věřme, že další výjimky nebudou. Ujištění, kterého sě novinářům do­stalo od nejvyšších představitelů státu na nedávné tiskové konfe­renci bylo myšleno opravdu vážně. A právě tady padlo několik do­tazů, jak to bude letos s pověstmi 0 zvyšování činží, jak to bude s cenami jízdenek na železnici a dalšími věcmi. Vždyť každý ví, že 1 tady by se našlo ekonomické zdůvodnění pro vládní výjimku. Je jistě potěšitelné, že v těchto pří­padech může být veřejnost klid­ná. Nájemné, jízdné na železnici i další ceny zůstanou letos beze změny Na stabilitě cen základních ži­votních potřeb má vláda zájem nejen pro tento rok, ale počítá s opatřeními i pro příští léta. Pro­to se už nyní pracuje na novém systému tvorby a kontroly cen, který by zabezpečil stabilitu, ze­jména cen, které platí spotřebitel. Tento systém má platit od chvíle, kdy skončí nynější zákaz zvyšo­vání cen, který je mimořádným a dočasným opatřením. To bude zhruba za rok. Po tu dobu budou všechny ceny pod přísnou lupou kontrolních orgá­nů, kterým ohce i náš list pomá­hat. Tím, že se bude pravidelně zabývat cenovými otázkami včetně různých přestupků. To proto, že i my chceme v duchu vládního nařízení hájit zájmy spotřebitelů, s jejichž spoluprací také počítá­me. Více očí totiž více vidí. (cy) jsém si rovněž ulovil z téhle chodby.“ Starý pán obýval s manželkou vlastní jednopatrovou vilu v jedné z nejhezčích pražských čtvrtí. Vi­lu, která za první republiky stála bratru čtvrt miliónu, prodal za sto tisíc Kčs. Ořední odhad zněl sice na 46 000 Kčs, ale to je malý de­tail, který nelze uhlídat při po­dobných převodech. Při převodu vyměnil byt s novým majitelem vily. Za prodanou vilu získal ni­koli chodbu, ale dvoupokojový byt, ke kterému patřila chodba, kterou teď obývá. Dvoupokojový byt pře­pustil dalšímu zájemci o byt a ponechal si jen chodbu. 0 tum, že transakce nebyla provedena ne­zištně. dá se předpokládat. Otřesný sociální případ dostává najednou nový pohled. Stížnosti spulunájemníka na strašlivý puch, který soustavně zaplňuje spuleč­­nou chodbu, potřebuje však ještě vysvětlení. „To je totiž tak," vy­světluje starý pán. „Na záchodě je ohnutá petlice, se kterou manžel­ka nepohne. A tak chodí přes den na nočník. Večer to přelije do kbelíku a ráno vynáší na ulici, kde obsah kbelíku vylije do ka­nálu.“ Z vyprávění mě však nejvíc zaujala zmínka o nízkém výměru důchodu Mým původním úmyslem byta totiž pomoc křiklavému so­ciálnímu případu. Jenže ten dů­chod činí 700 měsíčně. Jako podnikový doručovatel a posel do­stává starý pán, po srážkách, 1300 Kčs každý měsíc na ruku. K civilnímu soudu se dostaví s právním zástupcem. „Poradil mně,“ říká tajemně starý pán, „abych odmítl cokoliv platit. Ani činží v nově přiděleném bytě pla­tit nebudu. Naopak budu žalovat OPBH o náhradu škody za celá léta, kdy jsem pravidelně v zimě musel platit hotel nebo podnájem, abych vůbec přežil zimní období. Není vyloučené, že budu moci uplatnit i náhradu škody za újmy na zdraví." Čtenáři, který dočetl příběh až sem, mohu prozradit, že starý pán netrpí mozkovou sklerózou. A ujiš­ťuji, že vyprávění není myšleno jako podnet k paušálním závěrům. Drastické případy opravdové so­ciální bídy, bohužel, zatím u nás ještě existují a nezmizely, vzdor veškeré sociální péči, dosud z naší společnosti. (abj Postih na psy a kočky Ve sbírce vyhlášek a instrukcí Národního výboru hlavního města Prahy (částka 4, ročník 1969] vy­šla nová vyhláška o chovu a drže­ní psů, koček a jiných zvířat na území města. Vyhláška vstoupila v platnost dnem zveřejnění. Podle preambule sleduje vymáska zájem zlepšení a vzhledu města, spole­čenských prostor a zařízení, i upevnění občanského soužití. Rada ustanovení těchto nařízení je známa z vyhlášek dřívějších, presto některá ustanovení jsou no­vá, dříve neznámá. Povšimněme si proto pouze nařízení nových. Je zakázáno chovat zvířata ve ško­lách a domech, kde jsou společná zařízení pro děti, jako jesle, dru­žiny, školky, které nemají zvláštní vchod a kde je vchod společný. Podobný zákaz se týká všech do­mů a objektů, kde jsou závody ve­řejného stravování, potravinářské výroby, obchody s potravinami vů­bec, zdravotnická zařízení, spole­čenské ubytovny nebo provozovny, které provádějí osobní služby oby­vatel. Psy a kočky je zakázáno vodit nebo přinášet na dětská hřiště, pískoviště, cvičiště užívaná škol­skou správou, na koupaliště, hřbi­tovy a všechna místa označená ta­bulkou se zákazem vodění zvířat. Chov hospodářských zvířat v obyt­ných domech, dvorech, zahrádkách je přípustný jen s předchozím souhlasem Odboru komunálních služeb a zemědělství příslušného ONV, je dále vázán souhlasem hy­gienika a veterinárního lékaře, i souhlasem správy domovní. Výjim­ka je povolena jen v místech ne­souvisle zastavěných. Pes musí být opatřen náhubkem nejen v dopravních prostředcích, ale i na frekventovaných veřej­ných prostranstvích a ve všech společných prostorách domů. Maji­tel nebo chovatel musí dbát. aby pes neznečišťoval prostory domu, chodníky, průčelí domů, portály obchodů, potravinové stánky, oba­ly před prodejnami potravin, sado­vé cesty, jakož i parkující auta, telefonní budky, reklamní pouta­če, uliční květinové mísy, osvětlo­vací čí jiné stožáry. Pes nesmí rovněž poškozovat květinové záíja­­ny, ani trávníky v sadech. Kontrolou těchto nařízení je po­věřena Městská inspekce veřejné­ho pořádku, čímž však nejsou do­tčeny pravomoci orgánů VB a or­gánů národních výborů. Vyhláška má celkem 12 obsáh­lých paragrafů a neodvážil jsem se je ani vyjmenovat. Po pročtení jsem tak trochu myslel také na ty psy a jejich majitele. Chudáci psi, chudáci 1 jejich majitelé. Před­stavte si, že vyhláška předpisuje i odstranění každé nečistoty způ­sobené zvířetem na veřejném pro­stranství, tedy i na chodnících, je-li nečistota na závadu ostatním uživatelům chodníku nebo vozov­ky. Ve vyhlášce chybí už jen jedi­né upozornění — kde lze dostat vkusný nočníček na procházky s sebou na ulicí... (běl) „CO JSEM TO VLASTNE CHTÉL?“ NAKRESLIL HLAVlN Zelenou pro leváky z Tuly Při jednom rozhovoru ve Stock­holmu, o němž chci psát, jsem si vzpomněl na skvělou povídku Les­­kovovu „Blecha“. Sugestivním, li­dovým jazykem oslavuje vlastenec­tví lidí práce; mluví o levákovi z Tuly, který za cara Alexandra byl vyslán do Anglie jako mistr zhrojíř a vynikající odburník svého oboru. Tam mu nabízejí majetek, ženu, i do šlechtického stavu jej chtějí povýšit. Ale levák není k udržení. Jen srovnává s domo­vem a jen se dostat domů. A hle­dá, co ti Angličané dělají lip než doma. Seděl jsam s jedním z těch pra­covníků, kteří pečují o naše zá­jmy ve Švédsku. O čem jsme se mohli jiném bavit, než o oné vý­konné, blahobytné zemi a našich vzájemných vztazích, hlavně co všechno by šlo, co by se mohlo, 0 příležitostech, kteří nedovedeme dost využít. Shodli jsme se, že nám chybí větší znalost světa, ekonomických možností v partner­ských zemích, které za nás nemů­že nikdo objevit. A chybí nám 1 lepší seznámení s tamními výrob­ky a trhy, i pro inspiraci domácí výrobě. Nebof na všem, co lidé potřebují, co jim usnadůuje a zpří­jemňuje život, se dá vydělat. „Ale vždyť přece služebně jezdí do zahraničí mnoho našich lidí. A vysoké funkce “ namítám. „Ano. Ale to nestačí, Vysoké funkce, to jsou jednání zásadního rázu, koncepce. Ale nám utíkají drobné podněty a nápady pro vý­robu. Představ si, že vysoká funk­ce při svém pobytu v zahraničí mnohdy sotva vyšetří čas podívat se po městě a vidět mnoho pod­nětných věcí. Když jej najde, nad­chne se, jiskří nápady. Pak při­jede domů. Tam jej čekají stohy nevyřízených věcí, pak zpracovat agendu z pobytu v zahraničí, nové věci — 12—14 hodin práce denně. A ony nápady a podněty se den ze dne odkládají, až na ně bude čas. Nebo vyřízení se svěří člově­ku, jemuž chybí osobní poznání věci a který nejde za podnětem dů­sledně. Protu je důležité, aby mohli jezdit i šikovní technici, mistři, děl­níci s nápady. Mezi zlepšovateli a vynálezci jsou stovky a stovky ta­kových lidí.“ — „Nepochybuji, že takové lidi sdružuje i Vědeckotechnická spo­lečnost,“ připomínám. „Zkrátka myslím lidi, kteří máji o svou práci hlubší zájem, hledají nové cesty, podněty a nápady. Ti by je spíše dokázali přivést k rea­lizaci.“ Ano! Vzpomněl jsem si na levá­ka z Tuly. Neboť pokrok nechodí jen zdeúředními cestami a podle funkcí. Možná, že by to mohla být právě VTS, která by větší měrou a intenzivněji otvírala našim levá­kům cesty do světa za poznáním, za inspirací, za nápady, za napo­dobováním, jemuž se nikdo dnes nevyhýbá. Našly by se k tomu i hezdevizové formy, jaké se už jinde praktikují. (nkj Dotaz Frutě, Brnó-Modříce V celém světě nastalo tažení proti cyklamátovým sladidlům, je­jichž výchozí látkou je benzol. Užívalo se jich k slazení bezkalo­­rických kompotů, potravin a ná­pojů. Pokusy na zvířatech bylo zjiště­no, že cyklamátová sladidla mají vliv na vznik rakoviny a přestáva­jí se proto vyrábět. I v našem tis­ku o tom vyšlo mnoho článků. S překvapením jsme proto četli ve Východoslovenských novinách dne 4. t. m., že Fruta Brno-Modřice vy­rábí kompoty pro „osoby stižené moderní chorobou“, diabetes, s uži­tím — cyklamátu sodného, jen v ČSSR je registrováno 150 000 osob trpících cukrovkou. Jejich počet však je daleko vyšší, protože mnoho lidí neví, že tuto nemoc má V zájmu veřejnosti adresujeme dotaz na Frutu Modříce, zda se tato zpráva zakládá na pravdě. Jestliže ano, co hodlá Fruta nadá­le podniknout a kdy bude staženo z prodeje zboží slazené cyklamá­­tem. (jnk)

Next