Svĕt Práce, leden-červen 1970 (III/1-25)
1970-04-08 / No. 14
mam Zkušenosti i našeho hnuti ukazují, te odbory měly úspěch všude tam a tehdy, kdy leninské pnnclpy byly důsleuně aplikovány. A naopak, jakmile se od nich odchylovaly, jakmile se zpronevěřovaly svému revolučnímu poslání, docházelo k různým chybám a škodám pro věc socialismu. To se v ČSSR v uplynulých letech stalo. JAN PILLER na semináři k 100. výročí narozeni V. I. Lenina V našich podnicích se vytrvale uplatňuje systém deset let staré organizace, kdy každý měl svůj resorttk a ten si obhospodařoval. Setkáte se s jedním referentem a za čtvrt roku zjistíte, Že na stejnou prácí jsou jii dva, kteří vám navíc začnou dokazovat nutnost třetího. Že tahová činnost nic nepřináší, nikoho nezajímá. Co je však horší, ie nepřicházíme s dost účinpýmí ekonomickými nástroji, které by zabránily této referentské inflaci. B. HEJL (Práce) Jsou tu však I jiné vnitřní rezervy. Spočívají v obsahu a stylu řídící a správní činnosti. Vezměme třeba styl našich porad. Jestliže úvodní referát obsahuje nové myšlenky a podněty, pak má být účastníkům rozeslán předem, aby o nich mohli v klidu uvažovat. Jak se může někdo během několika minut kvalifikovaně vyjádřit k věcem, které slyší poprvé? A pokud referát nové myšlenky neobsahuje, je zbytečný. Lze se za tohoto stavu divit, ie máme tolik planých porad? EVA EVANOVÁ (Lidová demokracie) Proč jsem se angažoval? Snažím se vždycky angažovat od té doby, co se cítím platným členem této muzikantské společnosti. Otázka splývá s pojmem angažovaného umělce, přináší nároky i starostí, ale i radost protože angažovanost skýtá perspektivy. Dnes jsem hrdý na to. že v roce 1938, když mi Cortot nabídl místo ve Francii, jsem po 24 hodinách rozmýšlení poděkoval a vrátil se domů. Místo angažovanosti je tady doma, byt to mělo člověka stát cokoli. Žasl. umělec J. PÁLENÍČEK (Tvorba) Nemohu pochopit, ie dnes je určitá stavba rozpočtována na částku například čtyři milióny korun na dobu dvou let, ale skutek je ten, že stavba trvá čtyři roky a stojí šest miliónů korun. Tp je úplný paradox. Pamatuji se, že kdysi se stavěly domy a rodinné domky nejen za určitou dobu, což bylo plněno podle předem uzavřené smlouvy beze zbytku. Tenkrát početní stanice neexistovaly, počítalo se ručně tužkou, bylo méně inženýrů, tuto práci obyčejně dělali samotní mistři. RUDOLF BOHÁČEK (Zemědělské noviny) V jedné z nejbohatších obcí na Hané, kde rodiče mají všechny vymoženosti moderní techniky, byl proveden dotazníkový průzkum u padesáti žáků. Při anonymním vyplňování dotazníků uvedla většina jako zaměstnání, které nikdy nechtějí vykonávat — družstevník. Plných 50 % žáků odpovědělo nikdy a za žádných okolností a dalších 27 procent odpovědělo: jedině v případě krajní nezbytnosti. Svobodné slovo Když člověk sleduje, co oblast taneční a populární hudby přináší posluchačům za produkci, často mu nezbude než žasnout nad malou originalitou a kopírováním zahraničních vzorů. Je dobré, když se nám líbí třeba taková italská písnička nebo francouzský šanson, je ale neméně dobré si při poslechu uvědomit, jak tato tvorba v podstatě velmi často vychází z domácího folklóru. Takže není daleko k otázce, jak by asi ■ vypadal český nebo moravský folklór v podobném zpracování? A zda by to nestálo alespoň za pokus. Mladá fronta Podle posledního průzkumu ministerstva zdravotnictví, Školní výchovy a sociální péče USA navštěvovalo ve školním roce 1968—1969 jen 23,4 % černošských dětí učiliště, kde je většina dětí bílé pleti. Asi tři pětiny černošských dětí chodí do škol prakticky černošských. 1 když v tomto školním roce došlo k posunu ve prospěch společné výuky, oddělená školní výchova zůstává masovým Jevem. PŘEMYSL TVAROH (Rudé právo) Malovat jsem začal za války. Po uzavření divadel byl jsem figurantem při měření Vltavských profilů. Pak jsem už jenom maloval a vydržel jsem s tím až do konce války. Už tenkrát sem tam se vyskytovali šílenci, kteří moje obrazy kupovali, takže jsem se tím i částečně živil... Když mi byl na výstavě v Ostí ukraden obraz, tož se, jak známo, stalo Leonardu da Vinci a ještě několika kanónům, byl jsem na to tak hrdý (Obraz byl pojištěn), že jsem vstoupil do Svazu výtvarníků. JOSEF HLINOMAZ (Mladý svět), Život je plamen, který vždy dohoří do konce a rozžehne se znovu pokaždé, když se narodí uue. «. SHAW Devět let zástupců lidstva v kosmu Na 12. duben připadá deváté výročí vstupu prvního člověka do kosmu — sovětského astronauta Jurije Gagarina. Za těch devět let, která uplynula od jeho letu, udělala kosmonautika obrovský pokrok. Kosmické sondy pořídily snímky odvrácené strany Měsíce, získaly řadu údajů o magnetických pásech kolem Ze mě, o kosmickém záření, o Venuši, Marsu i Slunci. Na Měsíci přistály automatické sondy a nyní se vypravuje třetí lidská posádka na tuto stálou družici Země. Astronautů, kteří vzlétli za hranice naší planety, bylo už tolik, že normální občan si ani nepamatuje jména všech. Zvykli jsme si na tyto úspěchy a mnozí se dnes ptají: „Nebylo by lepší peníze, které kosmonautika pohlcuje, používat pro něco jiného? Nejsou tyto investice ovlivněné i vojenskými zájmy? Vždyť podobná raketa, jaká nese sondu do vesmíru,, může nést i atomovou hlavici na pozemská města? Jaký užitek přináší kosmonautika pro pozemský život?“ Už Samotné získání nových poznatků o vesmíru — i když třeba nevíme, k čemu se v budoucnu budou hodit, má obrovský význam. Když si Galvani všiml, jak působí dva odlišné kovy na žcbí stehýnka, nevěděl, že vlastně objevil elektřinu a pochopitelně netušil, jak elektrifikace ovlivní téměř všechna odvětví lidské činnosti. Kosmonautika ovšem velmi pomáhá technickému i vědeckému pokroku už dnes. Vynutila si vývoj některých tvrdých a lehkých slitin, nezbytných pro stavbu raket. Dnes se tyto slitiny běžně používají v řadě průmyslových odvětví. Poněvadž pro každý dekagram dopravený do vesmíru je nezbytné použít kilogramy paliva, bylo nutné pro kosmické sondy připravit co nejlehčí a nejmenší naprosto spolehlivé přístroje. Získané poznatky se dnes užívají při miniaturizaci nejrůznějších elektrotechnických zařízení ve všech zemích. Mnohé díly kosmických lodí bylo nutné vyrábět novou metodou, jako třeba tvářením výbuchem, obráběním pomocí speciálních nožů překonávajících tvrdost materiálů atd. Dnes tyto metody zdomácněly v mnoha továrnách. Během letu bylo nutné sledovat tep srdce, rychlost dechu, tlak krve a vůbec zdravotní stav kosmonautů. Aparáty, které byly proto vyvinuty, nyní zachraňují životy v mnoha nemocnicích. Jistě, peněz které pohltí kosmonautiku, by se dalo použít třeba pro boj proti rakovině. Jenže... Každý kuřák prohlašuje: „Za peníze, které jsem prokouřil, bych si mohl pořídit to a to mnohem užitečnější.“ Ale koupil by si to opravdu? Nebo by mu peníze protekly mezi prsty? Kdyby ony částky nepohltila kosmonautika, dostal by je zdravotnický výzkum — nebo by spíše putovaly přímo na zbrojení? Neexistovaly by pak ovšem družice umožňující televizní přenosy mezi světadíly, nebo pomáhající při geologickém průzkumu i při získávání zpráv pro předpovědi počasí. Neexistovaly by asi miniaturní tranzistory, vyvinuté původně pro kosmické přístroje a dnes všeobecně používané v elektrotechnice. „Země je kolébkou lidstva, ale lidé nezůstanou přece věčně v kolébce," prohlásil kdysi Ciolkovskij. Před devíti lety se začala tato slova uskutečňovat. I když si to dnes mnohdy neuvědomujeme, změnil se tím svět více, než někdejší plavbou Kryštofa Kolumba, na kterou dodnes vzpomínáme iuko na rozoráni věků. (jb) řízení, které se jen postupně a s velkou námahou obnovuje. — A s tím zase souvisí všeobecný pokles kázně — státní, hospodářské, pracovní; nerespektují se principy, zákony, předpisy, nařízení. Obvykle se stává, že s odhalením jednoho nešvaru se sveze ještě něco jiného. Tak v souvislosti s potíráním čachrů s lidmi se znovu objevila i otázka přidružené výroby a drobného soukromého podnikání. Nedostatky, slabiny a některé přestupky v těchto oblastech rodí radikální názory: zakázat, zatrhnout atd. Domnívám se, že jde o prospěšné činnosti — ovšem podmíněně: dokud naše společnost nebude mít dostatek sil a možností tyto činnosti ve prospěch lidí organizovat Jinak, na socialistických principech. Něco jiného je odkázat toto podnikání do jasných mezí. Nejen v tom, co se smí a nemůže (kdo, co a jak), za jakých předpokladů (evidence a kontrola), co za práci požadovat (nějaký úřední sazebník). A také státní a společenské organizace, které si práce či služby otfjednávají, by měly vědět, co je v jejich pravomoci, co si mohou dovolit. A navíc: jejich stimulace a zájem by mělv být takové, aby postupné přebíraly práci a služby soukromníků, braly jim vítr z plachet. Tím by práce soukromníků nikoliv administrativně, ale docela přirozeným způsobem odumírala. (step) JURIJ GAGARIN Všichni se zamysleme! Jedenáctého dubna 1945, ještě před příchodem spojeneckých armád, osvobodili se političtí vězňové všech evropských národů, internovaní v nacistickém koncentračním táboře Buchenwald. Tento statečný čin se stal symbolem, a od té doby každoročně bojovníci proti fašismu slaví Mezinárodní pamětní dny odboje. V Československu začíná toho dne série velkých celonárodních akcí, vrcholících 9. května, v den našeho státního svátku. V dubnu a začátkem května není jediného dne, aby v něm odbojáři a s nimi všechen náš lid nevzpomínali na některá slavná výročí, kdy i oni dovršili vítězně svůj boj proti fašismu. Koncem dubna se dočkali svobody i ti, kdo přežili hrůzy fašismu v Kavensbriicku, Sachsenhausenu, Dachau a Mauthausenu. Zároveň však vzpomínáme na poslední oběti fašistické hrůzovlády, na Josefa Čapka, který před 25 lety zahynul v Bergen Helsenu, na mrtvé z nesčíslných pochodů smrti, na nichž bylo umučenu více nešťastníků, než dříve za celá léta nacistických deportací. Před očima nám v duchu defilují mrtví z potopených lodí v LUbecké zátoce i 52 mladých českých komunistů, které esesáci povraždili v terezínské Malé pevnosti ještě 2. května 1945, i ostravští studenti, které fašisti postříleli nedlouho před osvobozením města. A jak si nepřipomenout, Re na samém prahu svobody položili své životy za vlast i naši hrdinové všech ostatních front boje proti hitlerovskému Německu. Vysoko v horách Velké a Malé Fatry jsou rozsety hroby stovek českých a slovenských vojáků, kteří tam padli při jedné z posledních velkých vojenských operací našeho čs. armádního sboru, založeného v SSSR. Dodnes žalují zavraždění z Velkého Meziříčí a Pankráce, zapomenuti nejsou lidoví hrdinové, kteří zahájili 1. května české povstání v Přerově, i bojovníci, kteří bojem o pražský rozhlas zahájili boj o osvobození Prahy. Evropské národy se již radovaly ze svobody, ale čeští a slovenští vojáci ještě umírali v boji o obklíčenou pevnost na Atlantiku Dunkerque. Ti, kdo přežili, vzpomenou ve chvíli ticha na své padlé a mrtvé kamarády. I v překotném tempu moderního života by si však s příchodem nejkrásnějšího období roku — jara, na něž připadá naše osvobození, měli alespoň na chviličku zamyslet všichni, i ti mladší, kteří onu slavnou, ale i těžkou dobu nepamatují: Má li být život člověka skutečně naplněn, znamená to přinést třeba sebemenší příspěvek v úsilí o spravedlnost, za pokrok, pravdu a lidskost, velké ideály socialismu, jež stály u znovuzrození naší republiky. MILOSLAV MOULIS O obchodu s lidmi Je známo, že v zemích EHS se široce obchoduje s levnou pracovní silou. Zato u nás jde o velmi drahé pracovní síly. Nejen v tom smyslu, že naši obchodníci s lidmi požadují nehorázné sumy z? vykonání té či oné práce. Každá takto najmutá pracovní síla za drahý peníz (někdy i trojnásobek i vícenásobek normální průměrné mzdy; například plat nevyučeného tesaře v JZD Velká Bukovina na Děčínsku byl v roce 1968 průměrně 6600 korun, zatímco průměrná mzda pracovníků Městského stabevního podniku v Chomutově činila 1776 korun), mnohdy neodvede ani kus pořádné práce. Lákadla pro takový obchod jsou silná: vyso,ké a nekontrolované výdělky, svérázná pracovni doba a pochybná kvalita práce, únik dani atd. Mnozí tohle pokládají za věc morálky, svědomí, odpovědnosti. Jistě také. Vskutku jde o nebetyčné nehoráznosti, vrcholy neodpovědnosti těch, kteří nabídky obchodníků s lidmi přijímají. Základní příčiny jsou však jinde. V pozadí toho všeho stojí především velký převis mezi nabídkou a poptávkou na trhu pracovních sil. Výsledkem je pak svérázný černý trh. Dalším faktorem, který umožňuje některým lidem lovit v kalných vodách, je rozvrácené Chystáte se na dovolenou? Turistům, cestovatelům a vůbec všem milovníkům tu,- i cizozemských krás, památek a pozoruhodností otrnulo, hned jak se objevily první jarní dny. Už spřádají plány, kam letos vyjedou za sluncem a vodou, za přírodou a za poznáním nových krajů. Chystají se dovalené. Jak vyplývá ze statistik, zařadili jsme se v poměrně krátké době na přední místo žebříčku cestovního ruchu: každý sedmý občan našeho státu cestuje do zahraničí. Pravda, v letošní sezóně nebudou uspokojeni všichni, kdo zamýšleli strávit svou dovolenou na Jadranu či v některých západních státech. Denní tisk o tom v minulých dnech podrobně informoval. Prostě — republika nemá v současné době dostatek prostředků, aby mohla slušně vybavit každého, kdo na cestu potřebuje tvrdou valutu. S postupným zlepšováním celkové hospodářské situace však nebude nic bránit — jak sdělili pracovníci Čedoku novinářům — aby se cestovní ruch s kapitalistickými státy rozvíjel v budoucnu podle zájmů občanů. Velké možnosti jsou ovšem i nadále v cestování do socialistických zemí, kde se letos uplatní některé novinky — např. „Rendezvous s Čedokem“ v Bulharsku a Maďarsku, při nichž budou mít osamělí lidé možnost najít si vhodného životního partnera, speciální „Agroprogram“ pro deset tisíc zemědělců aj. Jedním z požadavků pro příští rozvoj cestovního ruchu spatřují odborníci z této oblasti v zavedení pořádku a stanovení určité koncepce. Bude zrušeno několik desítek malých organizací, které v cestovním ruchu podnikaly, a to často bez vzájemnosti, spíše na úkor kvality svých služeb. Letos tedy víc než jindy stoupne význam domácího cestovního ruchu. Je toho chválabohu nemálo, co je možné ve všech končinách naší vlasti obdivovat a navštívit. Ostatně, chceme to dokázat i v našem časopise — už od příštího týdne budeme otiskovat po dobu téměř půl roku pravidelnou přílohu tipů na víkend. Každému, kdo jich využije, popřejeme šťastnou cestu a uvítáme, naptše-li nám o svých zážitcích a zkušenostech. (h) Kolik stojí jeden dopis. Nedávno schválila vláda opatření k racionalizaci řízení a správy. Správní aparát má být postupně snížen o 10 procent ve srovnání se stavem na konci roku 1969. Smysl je jasný: uspořit na rozbujelé administrativě. Místo řízení a racionální správy se u nás rozšířilo úřadování. Vypisují se formuláře, hlášení, dopisuje se na všechny strany atd. Vše se stává jakýmsi samoúčelem. Každý musí vykazovat nějakou činnost, dokazovat svou nepostradatelnost, zdatnost a bůhví co. — A tohle vše přichází společnosti draze. Někdo by se mohl domnívat, že různé to „psaní“ je neškodné. Ale Jedno velké americké nakladatelství zjistilo, že náklady ná jednostránkový dopis s jednou kopií přijde na 1,25 dolaru. A kolik lidí takový dopis zaměstnává: někdo ho musí sestylizovat, písařka napsat, zaevidovat, odeslat, přijmout, přečíst, odpovědět — a kolotoč začíná zase znovu. Byl-li dopis zbytečný, byla promrhána práce mnoha lidi. I u nás píše mnoho lidí zbytečně. Mnozí nedovedou psát lidsky — stručně, věcně. Mají vlastní slovník frází. Mohou použít jednoho slbva( ale musejí použít mnoho slov a vět. Místo toho, aby řekli, že dělají to a to, „přistupují k realizaci vytyčených cílů, které jim byly uloženy a konkretizovány těmi a těmi orgány ve smyslu vyhlášky či nařízení nebo prováděcích směrnic ze dne toho a toho!“ Nikdy stručně nesdělí, oč jim jde, alej musí se najprv odvolat na poslední dopis ze dne toho a toho, ve kterém ... I tuhle hydru, která polyká čas, peníze, někdy cuchá nervy, by měla odstranit racionalizace. Proto usnesení' vlády je nutné jen uvítat... (inž) Odbory a výměna legitimací J Dokončení z 1. strany I zvlášť potěšujícím rysům patří skutečnost, že většina členů, zejména z řad dělníků a technické ihteligence pozitivně hodnotí principiálnost současné politiky strany, že chápe pohovory i jako příležitost k vážnému zamyšlení nad mírou svého dosavadního podílu při jejím prosazování a uskutečňování v okruhu svého pracoviště. Kritický pohled na sebe i na své okolí při posuzování a nápravě minulých i současných nedostatků pomáhá rovněž zčeřit a pohnout doposud stojatými vodami nepochopení a pasivity těch, kteří zatím stále ještě vyčkávají nebo stále ještě hledají svou cestu. Zásadní přístup při výměně členských legitimací pomáhá utvrzovat v nejširší veřejnosti správné představy o právech a povinnostech komunistů. Pomáhá vštěpovat přesvědčení, že stranická legitimace neopravňuje nikoho k žádným výsadám a výhodám, ale že naopak své nositele zavazuje, aby věnovali práci pro stranu a celou společnost všechny své síly a schopnosti bez ohledu na osobní pohodlí. V tom je také hluboký morálněpolitický smysl výměny členských legitimací. Takový odpovědný přístup, vycházející z ducha Dopisu ÚV KSČ všem základním organizacím a členům KSČ, nejlépe přispívá k všestrannému upevnění strany, a pomáhá získávat k soudružské spolupráci všechny ty, kteří se chtějí poctivě angažoval ve prospěch sočiůlístickéhb rozvoje naší země. (AZ) CO NAJDETE V PŘÍŠTÍM ČÍSLE LEGENDÁRNÍ IVAN — o hrdinství, které nebylo z knih, ilegální pracovníci proti gestapu. POHŘEB PRVNÍ TŘÍDY — dokončení seriálu o prvních dnech druhé světové války bude tentokrát na straně 13. SE ZDEŇKEM PODSKALSKÝM O KOMEDII - tentokrát zcela vážně. RODIČOVSTVÍ JE VÍC NEŽ POČETÍ - osvědčuje se osvojování dětí? DÁLNICE NAPŘÍČ ČSSR — proč se stavba opožďuje a kdy po ní budeme jezdit.