Svĕt Práce, červenec-prosinec 1971 (IV/27-52)
1971-07-07 / No. 27
Ještě dlouho bude znít Dobré dílo se polařilo. Jak jinak charakterizovat výstavu 50 let KSC, kterou navštívilo za 105 dnů více než 650 000 osob. Byla to největší výstavní akce s ryze politickým a výchovným programem u nás. Upoutávala originálními dokumenty i způsobem, jímž se návštěvníkům přiblížil jejich obsah. Zasloužili se o to nejen scénář, nýbrž i monumentální architektonická koncepce i sdělovací technika, tíž bylo využito v nejširší míře. A co je nejpotěšitelnější, 60 °/o návštěvníků byli mladí lidé; promlouvali k nim staří pamětníci bojů KSC za svobodu Člověka, země a práce. A nebyly to vzpomínky ledajaké! Zněla z nich historie dělnického hnutí, zápal boje a pravdy, poučení i varování, tedy vlastnosti, které mají mít lidé usilující o veliké cíle. O úspěchu výstavy svědčí i zápisy ve dvanácti pamětních knihách. Zajímalo se o ni zahraničí. Z ciziny přijelo přes 60 000 návštěvníků. Z některých západních států měli dokonce zájem alespoň o některé úseky výstavy, aby ' mohli ukázat pracujícím svých zemí bojovou cestu i budovatelské úsilí naší dělnické třídy jako jeden ze vzorů, jak dosáhnOrft úspěchů a vítězství v zápase s kapitalismem, jak překonávat i nemoce vlastní, které vznikají všude, kde se vyjasňuje na ideologickém poli a vznikají vnitřní střetnutí. Brána výstavy U hybernů v Praze se 27. června uzavřela. Dokumenty se vracejí do archivů a muzeí. Ale její ohlas trvá. Ještě dlouho bude znít po celé republice, protože byla přesvědčivá, neboť mluvila řečí srozumitelnou, dala slovo faktům a dokumentům. Zvláště pro mladé lidi se stala školou socialismu. (dk) sad bude mit maximální přednost hromadná doprava. V automobilové dopravě se zvýhodní jedoucí vozidla před stojícími. Zvýší se ochrana chodců. Cílem je i zlepšit životní prostředí centra, které je již nyní neúnosné. je vymezena cetitrami oblast, v podstatě historické jádro, kam se omezuje příjezd aut a kde se rozšíří počet ulic pouze*“ pro pěší, někde se omezí parkování, četné ulice budou jednosměrné, ve větším počtu ulic bude zákaz stání apod. Na vhodných místech na výpadových trasách bude pět velkých parkovišť pro 2500 aut. Ovšem opatření ani první, ani druhé etapy nevyřfešl dopravní problém s konečnou platnosti. V příštích letech totiž pražskou dopravu ovlivní ještě výstavba metra, Sevérojižrif magistrály, přémostěnf nádraží Praha-střed, rekonstrukce vozovek a různé prácě, jež štmVÍsejí S metrem. Dopravní situace v Praze .se zlepší, až vznikne základní síť metra a Severojižní magistrála, až se tedy odstraní ze středu města tramvajová doprava. (dvk) Autor, který nepřišel... „Nesmíme zapomenout na Sedláčka,“ připomínali jsme si, když naše redakce připravovala besedu se spisovateli. Ale stalo se, co se stát nemálo. Slávek, jak jsme mu říkali, už přijít nemohl. Před týdnem jsme se s ním rozloučili, tážko se to říká, navždy... A tolik by ho bylo třeba právě dnes, protože byl takový, jaký byl. Z „Moraviny“, dnes to je závod CKD Sokolovo, si do redakce odborářské Práce přinesl nejlepšl dělnické vlastnosti. Octu k materiálu a nástrojům, přesnost, poctivost a houževnatost i vynalézavost v práci a především vlastnost nejvzácnější — porozumění a pochopení všeho lidského. Záhy se stal naším předním reportérem a jeho slovo mělo zejména kolem Ünora váhu. Tak jako v dílně pečlivě zacházel s kovem, tak za psacím stolem přemýšlel nad každým slovem, houževnatě hledal nejvýstižnější výraz, aby zobrazil věrně a hluboce skutečnost. Jeho pozdější romány, Luisiana se probouzí, Dva ohně, trilogie Závod ve stínu a další a další, to je svědectví o letech výstavby socialismu, které si získalo statisíce čtenářů právě pro svou věrnost životu. Veřejné uznání — Rád práce a titul laureáta státní ceny Klementa Gottwalda — nemohlo být uděleno lepšímu dělníkovi pera, komunistovi do morku kosti. Kolik novinářů vychoval, přísným i laskavým slovem a především osobním příkladem. Náhlý odchod K. F. Sedláčka je ztrátou těžko nahraditelnou pro novinářskou i spisovatelskou obbc á pro Revoluční odborové hnutí, jemuž dal tolik sil a všechny své schopnosti pracovitého člověka. Dvojnásob tu platí: Cest jeho práci! (RF) Gordický uzel rozetnut V minulých dnech rozhodla rada Národního výboru hl. m. Prahy o tzv. projektu R, o regulaci přístupu aut do středu města. Gordický uzel v pražské dopravě byl rozetnut. „Projekt R“ se uskuteční ve dvou etapách. První má skončit v příštím rocé. Druhá se připravuje. Podle zá Jaké budou žně? Takovou otázku se klade V těchto dnech mnohý z nás, když čte o živelních pohromách na různých místech republiky. Položili ji i novináři na tiskové besedě, která se konala na předsednictvu vlády ČSSR, představitelům ministerstva zemědělství a výživy. Prozatím byla odpověď uspokojivá. Škody jsou místní, povodněmi a krupobitím je postiženo asi 40 000 ha obilovin, 4,2 % osevní plochy. Část obilí však je povalena. To už .je méně potěšující, poněvadž sklizen bude ztížená. Přesto můžeme očekávat normální žně a splnění plánu výroby obilí. Těžisko žní bude i letos ve strojním vybavení. Zemědělské podniky mají např. i s letošní dodávkou 1000 kombajnů — z SSSR (200) a NDR (800) — strojní zařízení velmi slušné. Vhod přijde i přísun dalších 120 sušiček, které se uplatní za deštivého počasí. Nadále zůstanou slabinou traktory, ačkoli jich pracuje v zemědělství 134 tisíc a park bude ještě letos rozšířen o 10 tisíc nových. Nejde o počet, ale o dostatek náhradních dílů a pneumatik. Přesto nemusí vznikat dramatické situace. Mnoho závisí na lidech, na organizaci a pohotovosti pracovníků v zemědělství a na národních výborech. Všechno nemůžeme svádět na počasí a při leckteré opožděné opravě se vymlouvat na nedostatek náhradních dílů. (ak) Teplákové plýtvání Už jsou šťastně na pionýrských táborech a matky si oddechly. S nimi i prodavačky tepláků. I když se tepláků vyrábí u nás nesrovnatelně víc než před lety, i když se dovážejí z NDR, z Vietnamu a kdoví odkud ještě, pořád se jich nedostává. Hledá se mladý čtenář V závodních knihovnách, n Jejich technických odděleních, máme obrovské bohatství informací, zkušeností. Na setkání knihovníků Severomoravského kraje 'bylo mezi jiným řečeno, že postrádají mladého čtenáře právě technické literatury. Průměrný věk stoupl z dřívějších 25—35 na 55 let! Technickou literaturu si přijdou vypůjčit jen starší zaměstnanci nebo studující, pravidelnými návštěvníky jsou pouze zlepšovatelé a vynálezci. Postěžoval si jeden knihovník, že může nabídnout až 8000 svazků, dokonce nejnovější literatury, ale čtenáře počítá na prstech jedné ruky. Zajímavé byly odpovědi na otázku, jaká část vedoucích pracovníků využívá technické knihovny? Bylo to žalostných 10—20 %. Příkladem zůstávají členové závodních poboček Čs. vědeckotechnické společnosti. Nejméně se o technickou knihu zajímají údržbáři, montéři, opraváři, mezi nimiž je mnoho mladých lidí. Spokojuj! se s kursy, v nichž dosáhli potřebné kvalifikace. Viděli jsme pobízivý počin: odbory věnují zaměstnanci k narozeninám nebo jmeninám technickou knihu z oboru oslavence. Bude třeba si „vynucovat“ zájem současníků o udržení kroku s technikou? Nebo na to přijdeme sami? (da.) Bižutérie je v tomto týdnu dvakrát aktuální. V sobotu začne v Jablonci nad Nisou lil. mezinárodní výstava bižutérie, která potrvá do 1. srpna. Pozvánkou na tuto výstavu je v současných dnech výstava jablonecké bižutérie v pražském Ústředním kulturním domě dopravy a spojů na Vinohradech. Důstojnický dorost Každá armáda omlazuje své důstojnické sbory. Na základě nedávného usnesení federální vlády zřizují se u nás od 1. záři 1971 dvouleté důstojnické školy pro vyučenou dělnickou a rolnickou mládež. Mladým mužům se nabízejí přitažlivé podmínky. Posluchači získají v bezplatném dvouletém internátním studiu maturitní i důstojnické vzdělání. Mohou si vybrat tankovou, dělostřeleckou, ženijní, automobilní, leteckou nebo jinou specializaci, která má význam i pro případné pozdější civilní povolání. Mladí muži, kteří mají za sebou část nebo celou základní vojenskou službu, dostanou jednorázový náborový příspěvek 5000 až 10 000 korun. Školy budou přijímat bez přijímacích zkoušek třídně uvědomělé, morálně pevné, socialismu oddané chlapce, kteří po úspěšném studiu budou jmenováni podporučíky se základním měsíčním platem 2200 korun. Mladí absolventi budou mít mj. 30 dnů dovolené v roce a dostanou ošačovací příspěvek. Dvouleté studium v důstojnické škole se započítává jako základní vojenská služba. Absolvent ovšem musí vyslovit souhlas s tím, že po šest let zůstane ve svazku Čs. lidové armády. (jek) Ostatně většina matek potvrdí, že se s nimi velkolepě plýtvá. Bývaly doby, kdy se kupovaly tepláky a bylo jasné, že jde o kalhoty. Dnes jde maminka koupit klukovi „tepláky“ a prodavačka — pokud ovšem má — jí automaticky podá teplákovou soupravu. A tak se chtě nechtě přinese domů souprava za 46 či 65 Kčs (podle stáří), i když by klukovi stačily jen kalhoty za 17 Kčs, protože bundu od minulé soupravy má docela dobrou. Jenže sehnat v obchodě samotné kalhoty je dnes ještě asi desetkrát obtížnější než sehnat celou soupravu. Přitom každá matka ví, že bunda vydrží dvakrát až třikrát déle než kalhoty. A tak se ptáme obchodu a výroby: Neděláme si z obyčejných tepláků nedostatkové zboží uměle? Nezvyšujeme jejich spotřebu zbytečně tím, že nutíme spotřebitele kupovat to, co vlastně ani nepotřebuje a nechce? Nestačilo by jednoduše vyrábět teplákové kalhoty a celé soupravy v odpovídajícím poměru a nebylo by tím po teplákovém problému? [hč) NAKRESLIL JAROSLAV NOVÁK Rozhlásek Píseň raubířská Starý raubíř Portmonéze když se mínil na raub dát, nikdy von se nezapomněl jaksepatří zmaskovat. Bílý fousy přilepí si, kutnou tělo odívá, takže každej pomyslí si, s mnichem že co dělat má. Jindá klobouk s fédrpušem, nóbl frak i s krejzlama, promění sé ve hrábéte, lotr jeden mazaná. Student, bába, dřevorubec, vždycky je to raubíř ten, z podoby se změní vůbec, aby nebyl dopaden. Což to ale proti tomu, co se v Brně u soudu vyjevilo veškerenstvu při loupeži z těchto dnůI Jedna paní myslila si, hloupej světe, polib mi, já se chytře zamaskujú na osobu solidní. V týhle masce ona dáma přes milión zloupila Dobrá pověst, dobrá maska, trvalo to řadu let, nežli ta raubírna praskla, na palec jí šlápl svět. Státe, měj v tom poučení. Tam jsi kolem dokola, kde valní) bdělosti není, a kde spinká kontrola. A k prvnímu poučeni přidám zdarma přídavek, že ten lotr nejlíp loupí, ha kterým to nevidět. JOSEF KA1NAR a nikdo st nevšim ani, copak si to počíná. Náš rozhovor s tajemníkem České rady odborových svazů dr. VLADIMÍREM MAŘÍKEM VE SLUŽBÁCH LIDÍ PRÁCE ■ Jak Program aktivizace, jenž se stává návodem činnosti celého ROH, souvisí se závěry XIV. sjezdu strany? V Programu aktivizace ROH se obráží ztotožnění zájmů strany a odborů. Nemůže to ani být jinak, protože závěry sjezdu vyjadřují existenční, materiální, sociální zájmy dělnické třídy a všech pracujících. Na Programu je vidět, že odbory mají plnou možnost samostatně rozpracovávat linii strany, vedoucí síly ve státě. Odbory vycházejí z politiky strany v zájmu svých členů. Každý jiný vztah ke straně, nějaké „neutrální pozice“, jak li prosazovali v minulé době pravicoví oportunisté, je ke škodě pracujících. Odbory nemohou nahradit vedoucí politickou stranu dělnické třídy, právě tak jako komunistická strana nemůže a nechce suplovat funkce odborů. Co na programu aktivizace považuješ za nejcharakteristíčtějšl? To, že vychází z kvalitativně významné teze o postavení odborů, jak ji stanoví sjezd strany. Odbory se mají podílet na řízení společnosti, na správě státu a národního hospodářství. Tím vystupují z vnitroodborové „ulity“ a mají možnost uplatňovat se angažovaně v mnoha oblastech. Odbory by nemohly sloužit členům a všem pracujícím, kdyby vyzvedávaly jednu stránku své činnosti a jiné opomíjely. Proto nejde jen o program, ale také o jeho spojení s aktiviaací. Odborové orgány a organizace, a zejména závodní výbory tedy musí rozvíjet všechny své funkce — od podílu na odpovědnosti na rozvoji výroby, nové techniky, komplexní socialistické racionalizace přes správnou mzdovou politiku, podporu soutěžících, zlepšovatelů až po péči o zdravotní, sociální a kulturní podmínky. ■ Program aktivizace má konkrétní cíle a je i dostatečně podnětný, aby každý závodní výbor si mohl zvolit způsoby jak těchto cílů dosáhnout. Tak byl koncipován a zpracován. Je to výraz socialistické demokracie, která pro nás není prázdným heslem. Odbory, zejména v závodech, jsou od toho, aby hledaly cesty, jak zprostředkovaně nebo stále více bezprostředně „vtahovat“ pracující do správy veřejných věcí, aby lidé poznali, že jejich vážně, odpovědně myšlené slovo má svou váhu. V Programu aktivizace vyniká, že pracující u nás nejsou jen společenskými vlastníky, ale také správci národního hospodářství a veřejných věcí. Vnitroodborová demokracie ie vklad do dělnické, socialistické demokracie. Myslím, že se to například projeví i v přípravách voleb do zastupitelských orgánů. Jde n to, jak se říká změnit slovo ve skutek Pravdu, kterou hlásáme, chceme učinit skutečnou hodnotou. Konkrétně např. při rozpracováni prováděcího plánu na r. 1972 a dokončování prací na pětiletce v každém podniku. To platí i o kolektivních smlouvách. Ke cti musí přijít zásada, že každý závazek se má splnit. Proto jeden z bezprostředních úkolů je prověřit kolektivní smlouvy a trvat, aby každý závazek se stal skutkem. Odbory nemohou zůstat stranou ani ve mzdové politice; proto byla tak kladně přijata slova předsedy ÚR ČSROH Karla Hoffmanna, když zdůvodňoval program aktivizace: „Odborová organizace dostojí svému poslání jen tehdy, když prosadí, aby bylí výrazně po zásluze oceňováni ti, kteří dobře a iniciativně plní své úkoly, a tak odlišeni od těch, kteří pracují lajdácky a nekvalitně.“ Málo platná by byla iniciativa a soutěžení, kdybychom před sebou valili nabobtnávajícl lavinu mezd na nivelizačnim základě, protože tím by ani nestoupla iniciativa, ani kupní síla peněz. A nemohli bychom ani připravit racionální přestavbu mzdových soustav. ■ Naplňuje se tedy dvojjediná funkce odborů — péče o rozvoj výroby a o výrobce. Nemůžeme být nikdy spokojeni s tím, co se na pracovištích udělá. Hraníce potřeb a možností budou vždy nenaplněné. Vycházíme ze zkušeností sovětských odborů a přicházíme s úkolem, aby opatřeni v péči o pracující byla konkrétně zpracována do dlouhodobého sociálního plánu podniků. Nechceme vyvolávat přehnané představy a stavět toto sociální plánování na pyrtmitíách slibů ale budeme zvažovat potřeby a zdroje. Cenné na Programu aktivizace je, že je jeden, jednotný a jednotící pro celé ROH. Vyjadřuje zásadu Čelem k masám i potřeby pracujících. Ovšem žádný dokument či usnesení nepůsobí automaticky. Jen aktivizací odborového hnutí se může zlepšovat posláni, které odbory musí ve službách pracujících uskutečňovat. (RJ ČTENÁŘŮV TÝDEN Jsou zprávy, které člověkem otřesou do hloubi duše a při nichž je vice než smutno. Zahynuli tři dobyvatelé vesmíru... Slova, že každý pokrok si žádá i oběti a někdy i nejtěžší, jsou sice pravdivá, ale neutěší; bolest zůstává. Noviny, rozhlas, televize celého švěta tuto tragickou událost přinesly na nejčelnějších místech a leckde je doprovodily dohady, proč se tak stalo. Jsou tyto dohady namístě? Sotva! Přičirty budou, jak známe sovětské lidi, důkladně objasněny a veřejnost je pozná z nejpovolanějších míst. Podstata je přece jinde. Vžijme se do posledního období první světové války, vzpomeňme si meziválečných let, jak je prožíval Sovětský svaz, vraťme se do časů druhé světové války i k našim rokům. Všechno, co Sovětský svaz prožíval, zač bojoval a o co usiloval a v čem nepovoluje, je pokrok, všestranný a nejvýraznější. Tkví to v samé podstatě idejí Marxe, Engelse, Lenina, jimiž se socialistický společenský řád řídi. To je hlavni pramen činů, kterých je lidstvo svědkem od Říjnové revoluce. Měšťák nepochopí hrdinství vojáka, který zalehne střílnu nepřátelské pevnosti, aby jeho druhové mohli projít. Právě tak ho poděsí internacionální pomoc SSSR, ať už má formu vojenského zákroku nebo hmotnou. Zásluhou toho, že si sovětští lidé vštípili vysokou morální spoluodpovědnost jak za svůj stát, tak i za socialistické zřízení v dalších státech, jsou přinejmenším o krok před ostatními. Zbývá dodat, co dělat, abychom se dostali také kupředu. Máme k tomu možnosti, schopnosti, síly? Odpověď je jasná a je zřejmá třeba jen z pohledu na poslední necelé dva roky. Život u nás se dostal do normálních koleji, národní hosopdářství nabývá rovnováhy a tempa, životní úroveň pomalu, ale zřetelně stoupá. Je třeba cokoli dodávat? Lze říci, že tři padli kosmonauti, symboly boje o pokrok, byli našimi bratry - a proto je ztráta tím větší. (ff)