Svĕt Práce, červenec-prosinec 1971 (IV/27-52)

1971-07-07 / No. 27

Ještě dlouho bude znít Dobré dílo se polařilo. Jak jinak charakterizovat výstavu 50 let KSC, kterou navštívilo za 105 dnů více než 650 000 osob. Byla to největší výstav­ní akce s ryze politickým a výchov­ným programem u nás. Upoutávala originálními dokumenty i způsobem, jímž se návštěvníkům přiblížil jejich obsah. Zasloužili se o to nejen scé­nář, nýbrž i monumentální architek­tonická koncepce i sdělovací techni­ka, tíž bylo využito v nejširší míře. A co je nejpotěšitelnější, 60 °/o ná­vštěvníků byli mladí lidé; promlou­vali k nim staří pamětníci bojů KSC za svobodu Člověka, země a práce. A nebyly to vzpomínky ledajaké! Zněla z nich historie dělnického hnu­tí, zápal boje a pravdy, poučení i va­rování, tedy vlastnosti, které mají mít lidé usilující o veliké cíle. O úspěchu výstavy svědčí i zápisy ve dvanácti pamětních knihách. Za­jímalo se o ni zahraničí. Z ciziny při­jelo přes 60 000 návštěvníků. Z ně­kterých západních států měli dokon­ce zájem alespoň o některé úseky výstavy, aby ' mohli ukázat pracují­cím svých zemí bojovou cestu i bu­dovatelské úsilí naší dělnické třídy jako jeden ze vzorů, jak dosáhnOrft úspěchů a vítězství v zápase s kapi­talismem, jak překonávat i nemoce vlastní, které vznikají všude, kde se vyjasňuje na ideologickém poli a vznikají vnitřní střetnutí. Brána výstavy U hybernů v Praze se 27. června uzavřela. Dokumenty se vracejí do archivů a muzeí. Ale její ohlas trvá. Ještě dlouho bude znít po celé republice, protože byla přesvěd­čivá, neboť mluvila řečí srozumitel­nou, dala slovo faktům a dokumen­tům. Zvláště pro mladé lidi se stala školou socialismu. (dk) sad bude mit maximální přednost hro­madná doprava. V automobilové do­pravě se zvýhodní jedoucí vozidla před stojícími. Zvýší se ochrana chodců. Cílem je i zlepšit životní prostředí centra, které je již nyní ne­únosné. je vymezena cetitrami oblast, v podstatě historické jádro, kam se omezuje příjezd aut a kde se rozšíří počet ulic pouze*“ pro pěší, někde se omezí parkování, četné ulice budou jednosměrné, ve větším počtu ulic bude zákaz stání apod. Na vhodných místech na výpadových trasách bude pět velkých parkovišť pro 2500 aut. Ovšem opatření ani první, ani druhé etapy nevyřfešl dopravní problém s konečnou platnosti. V příštích le­tech totiž pražskou dopravu ovliv­ní ještě výstavba metra, Sevérojižrif magistrály, přémostěnf nádraží Pra­­ha-střed, rekonstrukce vozovek a růz­né prácě, jež štmVÍsejí S metrem. Do­pravní situace v Praze .se zlepší, až vznikne základní síť metra a Severo­jižní magistrála, až se tedy odstraní ze středu města tramvajová doprava. (dvk) Autor, který nepřišel... „Nesmíme zapomenout na Sedláč­ka,“ připomínali jsme si, když naše redakce připravovala besedu se spi­sovateli. Ale stalo se, co se stát ne­málo. Slávek, jak jsme mu říkali, už přijít nemohl. Před týdnem jsme se s ním rozloučili, tážko se to říká, navždy... A tolik by ho bylo třeba právě dnes, protože byl takový, jaký byl. Z „Moraviny“, dnes to je závod CKD Sokolovo, si do redakce odborářské Práce přinesl nejlepšl dělnické vlast­nosti. Octu k materiálu a nástrojům, přesnost, poctivost a houževnatost i vynalézavost v práci a především vlastnost nejvzácnější — porozumění a pochopení všeho lidského. Záhy se stal naším předním repor­térem a jeho slovo mělo zejména ko­lem Ünora váhu. Tak jako v dílně pečlivě zacházel s kovem, tak za psa­cím stolem přemýšlel nad každým slovem, houževnatě hledal nejvýstiž­nější výraz, aby zobrazil věrně a hlu­boce skutečnost. Jeho pozdější romá­ny, Luisiana se probouzí, Dva ohně, trilogie Závod ve stínu a další a dal­ší, to je svědectví o letech výstavby socialismu, které si získalo statisíce čtenářů právě pro svou věrnost ži­votu. Veřejné uznání — Rád práce a titul laureáta státní ceny Klemen­ta Gottwalda — nemohlo být udě­leno lepšímu dělníkovi pera, komu­nistovi do morku kosti. Kolik novinářů vychoval, přísným i laskavým slovem a především osob­ním příkladem. Náhlý odchod K. F. Sedláčka je ztrátou těžko nahradi­telnou pro novinářskou i spisovatel­skou obbc á pro Revoluční odborové hnutí, jemuž dal tolik sil a všechny své schopnosti pracovitého člověka. Dvojnásob tu platí: Cest jeho prá­ci! (RF) Gordický uzel rozetnut V minulých dnech rozhodla rada Národního výboru hl. m. Prahy o tzv. projektu R, o regulaci přístupu aut do středu města. Gordický uzel v pražské dopravě byl rozetnut. „Projekt R“ se uskuteční ve dvou etapách. První má skončit v příštím rocé. Druhá se připravuje. Podle zá­ Jaké budou žně? Takovou otázku se klade V těch­to dnech mnohý z nás, když čte o ži­velních pohromách na různých mís­tech republiky. Položili ji i noviná­ři na tiskové besedě, která se konala na předsednictvu vlády ČSSR, před­stavitelům ministerstva zemědělství a výživy. Prozatím byla odpověď uspo­kojivá. Škody jsou místní, povodně­mi a krupobitím je postiženo asi 40 000 ha obilovin, 4,2 % osevní plo­chy. Část obilí však je povalena. To už .je méně potěšující, poněvadž skli­zen bude ztížená. Přesto můžeme očekávat normální žně a splnění plá­nu výroby obilí. Těžisko žní bude i letos ve stroj­ním vybavení. Zemědělské podniky mají např. i s letošní dodávkou 1000 kombajnů — z SSSR (200) a NDR (800) — strojní zařízení velmi slušné. Vhod přijde i přísun dalších 120 su­šiček, které se uplatní za deštivého počasí. Nadále zůstanou slabinou traktory, ačkoli jich pracuje v ze­mědělství 134 tisíc a park bude ješ­tě letos rozšířen o 10 tisíc nových. Nejde o počet, ale o dostatek ná­hradních dílů a pneumatik. Přesto nemusí vznikat dramatické situace. Mnoho závisí na lidech, na organi­zaci a pohotovosti pracovníků v ze­mědělství a na národních výborech. Všechno nemůžeme svádět na poča­sí a při leckteré opožděné opravě se vymlouvat na nedostatek náhradních dílů. (ak) Teplákové plýtvání Už jsou šťastně na pionýrských tá­borech a matky si oddechly. S nimi i prodavačky tepláků. I když se tep­láků vyrábí u nás nesrovnatelně víc než před lety, i když se dovážejí z NDR, z Vietnamu a kdoví odkud ještě, pořád se jich nedostává. Hledá se mladý čtenář V závodních knihovnách, n Jejich technických odděleních, máme ob­rovské bohatství informací, zkušenos­tí. Na setkání knihovníků Severomo­ravského kraje 'bylo mezi jiným ře­čeno, že postrádají mladého čtenáře právě technické literatury. Průměrný věk stoupl z dřívějších 25—35 na 55 let! Technickou literaturu si přijdou vypůjčit jen starší zaměstnanci nebo studující, pravidelnými návštěvníky jsou pouze zlepšovatelé a vynálezci. Postěžoval si jeden knihovník, že může nabídnout až 8000 svazků, do­konce nejnovější literatury, ale čte­náře počítá na prstech jedné ruky. Zajímavé byly odpovědi na otázku, jaká část vedoucích pracovníků vy­užívá technické knihovny? Bylo to žalostných 10—20 %. Příkladem zůs­távají členové závodních poboček Čs. vědeckotechnické společnosti. Nej­méně se o technickou knihu zajímají údržbáři, montéři, opraváři, mezi ni­miž je mnoho mladých lidí. Spokojuj! se s kursy, v nichž dosáhli potřebné kvalifikace. Viděli jsme pobízivý po­čin: odbory věnují zaměstnanci k na­rozeninám nebo jmeninám technic­kou knihu z oboru oslavence. Bude třeba si „vynucovat“ zájem současní­ků o udržení kroku s technikou? Ne­bo na to přijdeme sami? (da.) Bižutérie je v tomto týdnu dvakrát aktuální. V sobotu začne v Jablon­ci nad Nisou lil. mezinárodní vý­stava bižutérie, která potrvá do 1. srpna. Pozvánkou na tuto výstavu je v současných dnech výstava jablonec­ké bižutérie v pražském Ústředním kulturním domě dopravy a spojů na Vinohradech. Důstojnický dorost Každá armáda omlazuje své důstoj­nické sbory. Na základě nedávného usnesení federální vlády zřizují se u nás od 1. záři 1971 dvouleté dů­stojnické školy pro vyučenou dělnic­kou a rolnickou mládež. Mladým mužům se nabízejí přitaž­livé podmínky. Posluchači získají v bezplatném dvouletém internátním studiu maturitní i důstojnické vzdě­lání. Mohou si vybrat tankovou, dě­lostřeleckou, ženijní, automobilní, le­teckou nebo jinou specializaci, která má význam i pro případné pozdější civilní povolání. Mladí muži, kteří mají za sebou část nebo celou zá­kladní vojenskou službu, dostanou jednorázový náborový příspěvek 5000 až 10 000 korun. Školy budou přijí­mat bez přijímacích zkoušek třídně uvědomělé, morálně pevné, socialis­mu oddané chlapce, kteří po úspěš­ném studiu budou jmenováni pod­poručíky se základním měsíčním pla­tem 2200 korun. Mladí absolventi bu­dou mít mj. 30 dnů dovolené v ro­ce a dostanou ošačovací příspěvek. Dvouleté studium v důstojnické ško­le se započítává jako základní vo­jenská služba. Absolvent ovšem musí vyslovit souhlas s tím, že po šest let zůstane ve svazku Čs. lidové armády. (jek) Ostatně většina matek potvrdí, že se s nimi velkolepě plýtvá. Bývaly doby, kdy se kupovaly tepláky a by­lo jasné, že jde o kalhoty. Dnes jde maminka koupit klukovi „tepláky“ a prodavačka — pokud ovšem má — jí automaticky podá teplákovou sou­pravu. A tak se chtě nechtě přinese domů souprava za 46 či 65 Kčs (po­dle stáří), i když by klukovi stačily jen kalhoty za 17 Kčs, protože bun­du od minulé soupravy má docela dobrou. Jenže sehnat v obchodě sa­motné kalhoty je dnes ještě asi de­setkrát obtížnější než sehnat celou soupravu. Přitom každá matka ví, že bunda vydrží dvakrát až třikrát dé­le než kalhoty. A tak se ptáme obchodu a výroby: Neděláme si z obyčejných tepláků nedostatkové zboží uměle? Nezvyšu­jeme jejich spotřebu zbytečně tím, že nutíme spotřebitele kupovat to, co vlastně ani nepotřebuje a nechce? Nestačilo by jednoduše vyrábět tep­lákové kalhoty a celé soupravy v od­povídajícím poměru a nebylo by tím po teplákovém problému? [hč) NAKRESLIL JAROSLAV NOVÁK Rozhlásek Píseň raubířská Starý raubíř Portmonéze když se mínil na raub dát, nikdy von se nezapomněl jaksepatří zmaskovat. Bílý fousy přilepí si, kutnou tělo odívá, takže každej pomyslí si, s mnichem že co dělat má. Jindá klobouk s fédrpušem, nóbl frak i s krejzlama, promění sé ve hrábéte, lotr jeden mazaná. Student, bába, dřevorubec, vždycky je to raubíř ten, z podoby se změní vůbec, aby nebyl dopaden. Což to ale proti tomu, co se v Brně u soudu vyjevilo veškerenstvu při loupeži z těchto dnůI Jedna paní myslila si, hloupej světe, polib mi, já se chytře zamaskujú na osobu solidní. V týhle masce ona dáma přes milión zloupila Dobrá pověst, dobrá maska, trvalo to řadu let, nežli ta raubírna praskla, na palec jí šlápl svět. Státe, měj v tom poučení. Tam jsi kolem dokola, kde valní) bdělosti není, a kde spinká kontrola. A k prvnímu poučeni přidám zdarma přídavek, že ten lotr nejlíp loupí, ha kterým to nevidět. JOSEF KA1NAR a nikdo st nevšim ani, copak si to počíná. Náš rozhovor s tajemníkem České rady odborových svazů dr. VLADIMÍREM MAŘÍKEM VE SLUŽBÁCH LIDÍ PRÁCE ■ Jak Program aktivizace, jenž se stává návodem činnosti celého ROH, souvisí se závěry XIV. sjezdu strany? V Programu aktivizace ROH se obráží ztotožnění zájmů strany a od­borů. Nemůže to ani být jinak, protože závěry sjezdu vyjadřují existenční, materiální, sociální zájmy dělnické třídy a všech pracujících. Na Programu je vidět, že odbory mají plnou možnost samostatně rozpracovávat linii strany, vedoucí síly ve státě. Odbory vycházejí z politiky strany v zájmu svých členů. Každý jiný vztah ke straně, nějaké „neutrální pozice“, jak li prosazovali v minulé době pravicoví oportunisté, je ke škodě pracujících. Odbory nemohou nahradit vedoucí politickou stranu dělnické třídy, právě tak jako komunistická strana nemůže a nechce suplovat funkce odborů. Co na programu aktivizace považuješ za nejcharakteristíčtějšl? To, že vychází z kvalitativně významné teze o postavení odborů, jak ji stanoví sjezd strany. Odbory se mají podílet na řízení společnosti, na správě státu a národního hospodářství. Tím vystupují z vnitroodborové „ulity“ a mají možnost uplatňovat se angažovaně v mnoha oblastech. Od­bory by nemohly sloužit členům a všem pracujícím, kdyby vyzve­dávaly jednu stránku své činnosti a jiné opomíjely. Proto nejde jen o pro­gram, ale také o jeho spojení s aktiviaací. Odborové orgány a organizace, a zejména závodní výbory tedy musí rozvíjet všechny své funkce — od podílu na odpovědnosti na rozvoji výroby, nové techniky, komplexní so­cialistické racionalizace přes správnou mzdovou politiku, podporu sou­těžících, zlepšovatelů až po péči o zdravotní, sociální a kulturní pod­mínky. ■ Program aktivizace má konkrétní cíle a je i dostatečně podnětný, aby každý závodní výbor si mohl zvolit způsoby jak těchto cílů dosáhnout. Tak byl koncipován a zpracován. Je to výraz socialistické demokracie, která pro nás není prázdným heslem. Odbory, zejména v závodech, jsou od toho, aby hledaly cesty, jak zprostředkovaně nebo stále více bezprostředně „vtahovat“ pracující do správy veřejných věcí, aby lidé poznali, že jejich vážně, odpovědně myšlené slovo má svou váhu. V Pro­gramu aktivizace vyniká, že pracující u nás nejsou jen společenskými vlastníky, ale také správci národního hospodářství a veřejných věcí. Vnitro­­odborová demokracie ie vklad do dělnické, socialistické demokracie. Mys­lím, že se to například projeví i v přípravách voleb do zastupitelských orgánů. Jde n to, jak se říká změnit slovo ve skutek Pravdu, kterou hlásáme, chceme učinit skutečnou hodnotou. Konkrétně např. při rozpracováni prováděcího plánu na r. 1972 a dokončování prací na pětiletce v každém podniku. To platí i o kolektivních smlouvách. Ke cti musí přijít zásada, že každý závazek se má splnit. Proto jeden z bez­prostředních úkolů je prověřit kolektivní smlouvy a trvat, aby každý zá­vazek se stal skutkem. Odbory nemohou zůstat stranou ani ve mzdové politice; proto byla tak kladně přijata slova předsedy ÚR ČSROH Karla Hoffmanna, když zdůvodňoval program aktivizace: „Odborová organizace do­stojí svému poslání jen tehdy, když prosadí, aby bylí výrazně po zásluze oceňováni ti, kteří dobře a iniciativně plní své úkoly, a tak odlišeni od těch, kteří pracují lajdácky a nekvalitně.“ Málo platná by byla iniciativa a soutěžení, kdybychom před sebou valili nabobtnávajícl lavinu mezd na nivelizačnim základě, protože tím by ani nestoupla iniciativa, ani kupní síla peněz. A nemohli bychom ani připravit racionální přestavbu mzdových soustav. ■ Naplňuje se tedy dvojjediná funkce odborů — péče o rozvoj výroby a o výrobce. Nemůžeme být nikdy spokojeni s tím, co se na pracovištích udělá. Hra­níce potřeb a možností budou vždy nenaplněné. Vycházíme ze zkušeností sovětských odborů a přicházíme s úkolem, aby opatřeni v péči o pracu­jící byla konkrétně zpracována do dlouhodobého sociálního plánu podniků. Nechceme vyvolávat přehnané představy a stavět toto sociální plánování na pyrtmitíách slibů ale budeme zvažovat potřeby a zdroje. Cenné na Programu aktivizace je, že je jeden, jednotný a jednotící pro celé ROH. Vyjadřuje zásadu Čelem k masám i potřeby pracujících. Ovšem žádný dokument či usnesení nepůsobí automaticky. Jen aktivizací odboro­vého hnutí se může zlepšovat posláni, které odbory musí ve službách pracujících uskutečňovat. (RJ ČTENÁŘŮV TÝDEN Jsou zprávy, které člověkem otřesou do hloubi duše a při nichž je vice než smutno. Zahynuli tři dobyvatelé vesmíru... Slova, že každý pokrok si žádá i oběti a někdy i nejtěžší, jsou sice pravdivá, ale neutěší; bolest zůstává. Noviny, rozhlas, televize celého švěta tuto tragickou událost přinesly na nejčelnějších místech a leckde je doprovodily dohady, proč se tak stalo. Jsou tyto dohady namístě? Sotva! Přičirty budou, jak známe sovětské lidi, důkladně objasněny a veřejnost je pozná z nejpovolanějších míst. Podstata je přece jinde. Vžijme se do posledního období první světové války, vzpomeňme si meziválečných let, jak je prožíval Sovětský svaz, vraťme se do časů druhé světové války i k našim rokům. Všechno, co Sovětský svaz prožíval, zač bojoval a o co usiloval a v čem nepovoluje, je pokrok, všestranný a nejvýraznější. Tkví to v samé podstatě idejí Marxe, Engelse, Lenina, jimiž se socialistický společenský řád řídi. To je hlavni pramen činů, kterých je lidstvo svědkem od Říjnové revoluce. Měšťák nepochopí hrdinství vojáka, který za­lehne střílnu nepřátelské pevnosti, aby jeho druhové mohli projít. Právě tak ho poděsí internacionální pomoc SSSR, ať už má formu vojenského zákroku nebo hmotnou. Zásluhou toho, že si sovětští lidé vštípili vysokou morální spo­luodpovědnost jak za svůj stát, tak i za socialistické zřízení v dalších státech, jsou přinejmenším o krok před ostatními. Zbývá dodat, co dělat, abychom se dostali také kupředu. Máme k tomu možnosti, schopnosti, síly? Odpověď je jasná a je zřejmá třeba jen z pohledu na poslední necelé dva roky. Život u nás se dostal do normálních koleji, národní hosopdářství nabývá rovnováhy a tempa, životní úroveň pomalu, ale zřetelně stoupá. Je třeba cokoli dodávat? Lze říci, že tři padli kosmonauti, symboly boje o pokrok, byli našimi bratry - a proto je ztráta tím větší. (ff)

Next