Svĕt Práce, leden-červen 1972 (V/1-26)

1972-01-05 / No. 1

S láskou i romantika Nefen o vánocích, ale I v no voročni noci st mnohý z nás vzpomněl na lékaře, zdravotní se­stry a ostatní personál, který slouill v nemocnících 61 na poli­klinikách. Prostě na zdravotnický kolektiv, který dokázal nemoc­ným vytvořit láskyplné prostře­dí, kolektiv, pro který ani na chvilku neustal bol o llvoty a zdraví nemocných. Jistě kaldý člen těchto kolektivů zasluhuje plné uznání. Mluvil Jsme s mladým lékařem nemocnice v Kutné Hoře. Hovořil o pohotovostních slutbách jako o něčem docela samozřejmém, co má t pro zdravotníky navíc l své kouzlo a leckdy t romantiku. Řek­nete molná — jakápak romanti­ka vlastně za humny Prahy. Ale přece. Ten lékař jel před čtrnác­ti dny ve dvě hodiny v noci za pacientkou, bydlící na samotách u řeky Sázavy. Dojel sanitkou na břeh řeky, tam čekal s loďkou mantel té, která potřebovala po­moc. Lékař naskočil do loďky a mantel ho pomocí bidla převezl na druhý břeh. Snad padesátkrát se ten lékař jit plavil kanojkou po Sázavě, a přec ona noční plav­ba bylo něco zcela odlišného. Ne­sla v sobě dramatický prvek — Slo molná o minuty rozhodující 0 llvotě a smrti. A pohled na noční řeku přt převozu zpět o ho­dinu později byl opět jiný, byl jtl pod vltvem pocitů štěstí z včas­ného úspěšného lékařského zása­hu, byl volnější a velebnější, měl v sobě drsnost l něhu, krutost 1 lásku, boj I romantiku. Měl v so­bě všechno to, co umějí chápat všichni, pro nět je zaměstnání víc net zaměstnáním. Všichni, kdot se dovedou zamyslet nad vý­znamem své práce a nad smyslem tlvota. Včetně lékařů, zdravotních sestřiček a ostatního zdravotnic­kého personálu. (ra) Vikingy), měl nerozhodnou bilan­ci. Prostě s těmito velkými soupe­ři mohou naši hokejisté stejně vy­hrát Jako prohrát. A v současné době sl mužstva ČSSR, SSSR a Švédská nemohou být nikdy Jista před Finskem. To je už několik let ve vrcholných hokejových událostech postrachem lavorltů, Naposled se o tom v Moskvě na turnaji Izvestljl přesvědčili mistři světa, sovětští reprezentanti, kte­ří do té doby Jediní Finům ne­podlehli. Mimochodem — zápas SSSR—Finsko 2:4 byl v moskev­ském turnaji vůbec nejhodnotněj­­šl. Však také někteří čs. turisté, kteří přijeli do Moskvy za hoke­jem, litovali, že toto střetnuti ne­viděli. Velká prověrka nejlepšlch, pro naše mužstvo ztížená úmorným cestováním a nedostatkem spán­ku, skončila. Soupeři, a ani u nás, se netaji s tlm, kde Ještě tlač! bota. času na zlepšováni však už mnoho nezbývá. Vždyť čs. muž­stvo s dalšími olympioniky ces­tuje do Japonska už 20. ledna. Tož zlomte vázl ÍPM líně. Zápisky vedly k domněnce, že zápisník i kabát patřily Bor­­mannovi. Západoněmecký soud se obrátil na sovětské úřady se žá­dostí o jejich názor na zápisky nalezené v kaženém kabátě. Svědek Kempka, který před no­rimberským vojenským tribunálem tvrdil, že viděl, jak byl Bormann zabit při explozi tanku na rohu Friedrichstrasse, svou svědeckou výpověď odvolal. Svědectví Angli­čana Graye, že Bormanna sám ve Šlesvik-Holštýnsku zastřelil, ne­mohlo být prokázáno. Zůstává tedy jako zatím nejpravděpodob­­nějšl svědectví Axmannovo dopl­něné údaji francouzského dělníka. Soud se proto klon! zatím k ná­zoru, že případ lze uzavřít m V popředí fe vlastní řídicí centrum mezinárodního plynovodu, za ním na slepém Štítu budovy Cs. rozhlasu budova Světové odborové federace, Vtip bez vtipu Jistě znáte spoustu vtipů, často nepříliš vtipných, na automobily Trabant. Různi domýšliví posmě­váčci sl zejména berou na mušku to, že při výrobě trabantů je po­užito mnoho plastických hmot. Majitele trabantů však takové po­směšky většinou nerozházejí, pro­tože se sami mohou denně pře­svědčovat o výhodách plastických hmot proti plechům a některým kovovým součástkám vozů. Blaho­sklonně ty různé „vtípky" kvali­fikuji Jako „bledou závjst“. Jde pouze o závist čl o vtlp­­kařenl za každou cenu? NezračI se v tom pochybný, nemístný po­měr k nové technice, k technické­mu pokroku? To už by totiž byl Jev, který by společnosti a její­mu vývoji neprospíval. Zvažte sa­mi — před kvalitami plastických hmot v konstrukci automobilů ka­pituluje postupně t turínská auto­mobilka Flat. V každém Fiatu 850 je 19,5 kg plastických hmot, ale v nových typech 125 už přes 42 kg plastických hmot, tedy vlče než dvojnásobné množství. Obdobně sl počínají konstruktéři v ostat­ních světových automobilkách, ze­jména v SSSR a v NSR. Rovněž u nás Jak v Mladé Boleslavi, tak 1 v Kopřivnici zvyšuji množství použitých plastických hmot při výrobě automobilů. NeJpokrokověJ- šlml v tomto směru zatím však stéle zůstávají konstruktéři v Ně­mecké demokratické republice. Proto 1 nad obsahem a smyslem vtipů stoji za to se občas zamys­let. Vždyť „utahovat sl" z nová­torství mohou snad skutečně Je­nom závistívcl, avšak 1 tl vždy měli a vždy budou mít z toho na­konec Jen a Jen vlastní ostudlč­­ku. (ra) Sonda pro Sapporo Zimní olympijské hry Jsou pře­de dveřmi. ZaCnou v Japonském Sapporu za necelý měsíc, 3. úno­ra. Kromě Ondřeje Nepely, sko­kanů na lyžích, možná 1 běžkyň, budou našimi velkými želízky v ohni hokejisté, kteří patři k uchazečům o medaile (naposled na OH v roce 1968 v Grenoblů vybojovali stříbrné, o zlaté Je při­pravila remiza 2:2 v posledním utkáni se Švédy). Jak ukázala velká prosincová sonda — osm mezistátních zápasů v 11 dnech — nebude úloha našeho reprezen­tačního týmu v Sapporu nijak lehká. V soubojích s největšími soupeři reprezentanty Sovětského svazu a Švédská (pokud nepočítá­me zápas s mladými švédskými SOF v novém V proluce u budovy českoslo­venského rozhlasu v Praze na Vi­nohradské třídě vznikne moderní soubor účelových staveb, které ar­chitektonicky naváži na budovu Národního shromážděni a vytvoří v blízkosti budoucí Severojižní magistrály Jeden z důležitých uzlů velkoměstského charakteru. V dohledné době má být zaháje­na výstavba nové budovy Světo­vé odborové 'ederace, situovaná tak, že zakryje slepé a nepříliš hezké křidlo budovy Čs. rozhlasu. Předloni byla zahájena výstavba „HELE, TEN FRANTA V TOM UMl CHODIT... 02 ZASE MÄ BÄJEČNEJ FLEKI“ NAKRESLIL EDMUND ORIÁN Konec jedné legendy? Někdy koncem roku 1967 vysí­lala Čs. televize senzační pořad 0 Martinu Bormannovl, jednom z najhorších nacistických váleč­ných zločinců, který byl v No­rimberku odsouzen k trestu smrti oběšením. Před soudem však ne­stál, neboť v květnových dnech roku 1945 beze stopy zmizel. Podle inlormacl brazilského novi­náře, jež získala Čs. televize, a kratičkého filmového pásku, zůstal však Bormann na živu a žije jako farmář kdesi v zapadlé části Brazílie. O tomto televizním pořadu se rozepsal světový tisk a možná, že 1 proto došlo ke dvěma dalším událostem: americká televizní spo­lečnost NBC uspořádala velkou vý­pravu do Brazílie a západoněmec­­ký soud ve Frankfurtu zahájil oficiální šetřeni. Výsledky obou akci zůstávají negativní. NBC se nepodařilo zjis­tit nic, co by nasvědčovalo, že nacistický válečný zločinec sku­tečně v Brazílii žije. Západoně­­mecký soud dokonce dospěl k zá­věru, že je pravděpodobně mrtev, a opírá se především o svědeckou výpověď Artura Axmanna, že při útěku z Berlina v noci na 2, květen 1945 našel on a jeho spo­lečnici na kolejích městské dráhy nedaleko Invalidenstrasse dvě mrtvoly. V jedné z nich poznal Bormanna. Svědecká výpověď je do jisté míry potvrzována výpovědi jednoho Francouze, který neda­leko místa, kde Axmann spatřil Bormannovu mrtvolu, sebral ko­žený kabát. V kabátě našel zá­pisník, který se pak údajně dostal do rukou sovětského volaní v Ber­ Nechali-lt jste st ujít výstavu Krása mořského dna, z nit při­nášíme snímek velekraba japon­ského z Tichého oceánu, přišit jste o mnohý potttek. Ostatně — v pražském Národním muzeu se pořádají neustále zajímavé výsta­vy a je veřejnosti přístupné, přestále se jeho okolí změnilo ve staveniště metra. Snímek Karel Schmidt Spokojenost ? Český svaz bytových družstev, Od jehož ustanoveni 1. března 1969 neuplynula příliš dlouhá do­ba, bilancoval na konci roku 1971 výsledky své práce podobně jako desítky a slovky jiných instituci. Nemusely by být neuspokojivé: podařilo se omezit ku prospěchu věci rychle rostoucí počet byto­vých družstev; představenstva družstev se stabilizovala pečli­vým výběrem takových občanů, kteří svými politickými a odbor­nými znalostmi poskytuji záruku dobrého výkonu; byly vydány směrnice, vymezujíc! postup druž­stev při nejrůznějšich jednáních. A nejen to: Ve prospěch svazu hovoří 1 akce jaksi nepovinné. Například v Severomoravském kraji organizuji bytová družstva pravidelné dětské olympiády, jinde besedy, kursy šiti, zájmové kronž­­ky, zájezdy, společenské večírky. Ten hlavni důvod ka spokoje­nosti však chybí: Konoem minulé­ho rekn zatím zůstalo na území ČS* 160 000 Slanú českého svazn bytových družstev bez své „stře­chy nad hlavon“. (Jh) řídicího centra mezinárodního plynovodu, které bude pomoci nejmodemějšlch zařízeni, včetně komputerů a citlivých registrač­ních přístrojů, zajišťovat bezchyb­ný chod plynovodu; bude umístě­no v nižší masivní budově, jejíž plášť vytvoří panely sestavené z dlažebních kostek. Tato těžká masa bude zdánlivě opřena Jen o kruhovou subtilní, neustále sla­bě modře svítící prosklenou plo­chu, v niž bude umístěn hlavni nerv celého řídicího centra — ma­nipulační sál. Administrativní a provozní zázemí ústředního ply­nárenského dispečinku bude ve dvou věžových budovách. Budova Světové odborové fede­race Je architektonicky 1 provoz­ně navržena tak, aby na meziná­rodním fóru dobře reprezentovala vyspělost naši architektury 1 sta­vebnictví. Autoři souboru staveb — Ing. arch. Elsenrelch, Ing. arch. Loos, ing. arch. Malátek a Ing. arch. Aulický — předpoklá­dají použit! ocelové konstrukce vyvinuté dr. Kozákem z vývojové­ho střediska VŽKG v Bratislavě a vytvořeni fasády ze zrcadlového skla. V ohromné ploše fasády by se zrcadlila část historického Jád­ra Prahy, budovy Národního shro­mážděni a Národního muzea 1 mo­derní soubor staveb řídicího ply­nárenského centra. Vznikne tak nepochybně krásný a překvapují­cí efekt. Kromě kanceláři a kon­ferenčních sálů budou v prvních dvou podlažích budov SOF restau­rační a kavárenská zařízeni pří­stupná" i veřejnosti. Světová odborová federace tak dostane důstojné a významu této organizace odpovídající správní středisko. (Pch) Mnoho je málo Kdo by se spokojil jenom s čís­ly o splněni plánu na rok 1971, může být spokojený. Výsledky jsou celkově opravdu dobré. Gko­­ly byly většinou splněny i překro­čeny. jiná otázka ovšem je, ja­kým způsobem. Pokud máme na mysli kvalitativní ukazatele plá­nu, zjistíme, že je hodně co do­hánět téměř na všech úsecích. Všichni chceme kupovat dobré a levné zboží, ale méně už nás trú­­pl, že Je při jeho výrobě nadměr­ná spotřeba surovin i práce, ros­tou zásoby, výroba má v někte­rém odvětvi nežádoucí skladbu sortimentu a podobně. Mnoho je málo, když sl nenecháme zalepit oči pouhým množstvím. Za loňským rokem už mnozí udělali tečku, jenže ve skutečnos­ti za něj paiři pouze čárka, jako za součásti celé pětiletky. Vychá­zet do dalšího roku pouze z Jeho úspěchů nestačí, naopak, už od prvních lednových dní musíme vy­cházet i z jeho nedostatků, chyb, potíží. V roce 1972 se nesmíme spokojit jen množstvím výrobků, ale neméně důležité bude i co vy­rábíme, jak, a jak draze. Již dáv­no jsme se jako zákazníci odna­učili kupovat jenom proto, že to právě |e v prodejnách. Právě tak se musíme urychleně odnaučit 1 vyrábět cokoliv a za jakoukoliv cenu. je to těžší, ale nezbytné, (SG) Vychováváme si ubožáky? Všichni uznáváme, že naše dě­ti ŽIJI lépe a pohodlněji než před­cházejíc! generace. Ani sl neuvě­domujeme, že Jim někdy až tlm nadměrným pohodlím škodíme. Každý školní lékař 1 členové od­vodni komise potvrdí, Jak velice přibývá počet děti s plochýma no­hama. Způsobuje to do určité mí­ry naše nedomyšlená představa o hygieně a kultuře prostředí. Ve většině škol se děti hned po příchodu do budovy převlékají do domácí obuvi, samozřejmě, převážně do bačkor. Ze školy je­dou v městě tramvaji, venku auto­busem nebo vlakem a pak se zno­vu přezouvají do bačkor. Koberce v domácnostech, parke­ty ve školách, dlaždice na chod­bách 1 podlahy z umělých hmot Jsou čisté, zachovalé a naleštěné, ale nohy děti trpí a deformuji se. Mnohý může namítnout, že po­dobné Je to 1 s dospělými, a že je nutné odmalička vychovávat děti k smyslu pro pořádek. Chyba však není v pořádku ne­bo v tom, že by neměli školáci šetřit podlahy. V některých ško­lách, zejména na sídlištích, už to rodiče pochopili a rozhodil se zakoupit pro děti jednotnou, zdra­votně nezávadnou obuv. Vždyť dět­ská noha, na rozdíl od dospělých, se teprve formuje a ani otcové a matky nevydrží celý den v bo­tách s měkkou, zcela rovnou po­drážkou. Okázalo se však, že zdravotně nezávadná školní obuv, která by odpovídala požadavkům lékařů 1 pracovníků odpovědných za vyleš­těné podlahy, prostě neexistuje. Máme velký a rozmanitý výběr dětské obuvi. Takové, že nám JI mnohé státy závidí. Ale nemáme obuti do školy, které by zaručo­valo, že nohy našich děti budou zdravé, pevné, s nezborcenýml nárty a bez plochých nohou. Není nejvyššl čas se zamyslet 1 nad tímhle problémem? Napra­vovat škody z „bačkorové“ kultu­ry je totiž těžké 1 v tomto „od­větvi“* (Grs) Bude konference? Při vstupu do nového roku se obvykle vyhlásí plány a závazky, ale také se promýšlí co bude, k Čemu se vytvoří příznivé podmínky a kde budou překážky příliš velké. Těžko se plánuje a uzavírají »libý v oblasti zahraniční po­litiky a není lehké předpovídat vývoj světové politiky, který je ovlivňován tolika na haší vůli nezávislými faktory. Evropská politika patřila po dlouhá léta k těm, které při­nášely zvyšování napětí a často přímo ohrožení světové­mu míru. To se v posledních několika letech přece jen změnilo. Dnes naopak patří Evropa v neklidném světě k relativně pokojnému kontinentu. K zásadním změnám rozhodujícím způsobem přispěla cí­levědomá, plánovitá, dlouhodobá a velmi houževnatá po­litika socialistických zemí v čele se Sovětským svazem. Postupné prosazování politiky kolektivní bezpečnosti při­neslo významné úspěchy. Ž tohoto zorného úhlu je také třeba se na prahu roku 1972 zamýšlet nad perspektivami evropské politiky v nejbltžší budoucnosti. Bilance mlbulého úsilí o zorganizování celoevropské kon­ference, jež by projednala otázky bezpečnosti a spolu­práce, ukazuje nemalá aktiva. V podstatě bylo už rozhod­nuto v roce 1969 o tom, kde se konference bude konat. Tehdy finská vláda nabídla své pohostinství v Helsinkách a všichni hlavní aktéři plánované konference pozvání uvítali. Zhruba v téže době sa vyjasnila 1 otázka účastníků. Pozvány jsou všechny evropské státy bez výjimky a dále pak USA a Kanada, které mají své závazky v Evropě v důsledku druhé světové války. I když jde o problematiku evropskou, nelze věci chápat úzce geograficky, ale je třeba Je hodnotit z hlediska politických a mocenských souvis­lostí. Socialistické země proto souhlasily jako Iniciátoři s účastí 1 obou severoamerických států. Zbývá tedy otázka programu konference a určení jejího data. Výběr témat k projednávání Je poměrně lehký v první obecné fázi a byl už zhruba proveden. Značně obtížnější už je vypracování pracovního řádu konference a stanovení jak pořadí, tak 1 obsahu jednotlivých projednávaných bodů. A to už spadá vlastně do bezprostřední přípravy konference a musí se na něm podílet co největší počet předpokláda­ných účastníků. Datum zahájení konference Je pak posledním sporným bodem a první vlastně dohodou mezi účastníky. To bude nepochybně určeno až nakonec, po projednání a dosažení shody o všech ostatních otázkách včetně programu jednání. Nemůžeme dnes ještě přesně říci, kdy ke konferencí dojde. V jednom se však shoduje už většina vlád, a to v názoru, že by se konkrétní přípravy měly zahájit co nejdříve. Nemusíme být přílišnými optimisty, věřlme-ll, že se letos dočkáme oněch přípravných jednání a snad i kon­ference samotné. . . (rt) S výhledem do letoška Každý, kdo je členem odborové organizace a kdo pociťuje tep pulsující doby, ví, oč jde. O charakter a tvář letošního roku. druhého roku pětiletky. Výrazně to je znát také na vý­ročních členských schůzích základních dílenských organizaci. Zejména na těch, které byly připraveny a dokončeny natolik důkladně, že - jako tomu bylo např. v ocelárnách huti Poldi kladenských SONP - lze dobře rozpoznat snahy po dokona­lejší organizační I pracovni aktivitě úsekových důvěrníků a zá­vodních výborů ROH. O co lidem jde? Především o to, aby se jim dobře pracovalo, aby se nedělalo zbytečně, aby fungovala organizace práce, aby měli patřičné pracovní podmínky, a to jak po stránce bez­pečnosti, tak i hygieny, aby zkrátka to byly podmínky odpoví­dající normám socialistické práce. Do těchto problémů tedy se svým programem aktivizace vstupuje odborová organizace. Lidé to vědí; mnozí volají po tom, aby členské schůze nebyly výrobními poradami, ale aby se zabývaly činnosti dílenského výboru či odborového úseku. Podle toho se také tvoři I závěrečná usneseni výročních schů­zi, která určuji směr a náplň činnosti odborové organizace, jejíž |>oslóní v závodech, na pracovištích, už od „postu" úse­kového důvěrníka, vyžaduje tvůrčí iniciativu, nadšeni a vědomi, že jde o činnost všeobecně užitečnou a prospěšnou. To jsou základní předjioklady další celoroční práce. Patři k nim také práce komisi, která by měla být natolik samostat­ná, ale zároveň skloubená s celou činnosti odborové organiza­ce, aby tvořila s touto činnosti celek. Některé požadavky přesto vystupují do popředí, takže tvoří |akousi páteř; jsou to především vzájemné lidské vztahy, pra­covní iniciativa, výrobní porady a starostlivost o lidi ve všech variantách od bezpečnosti při práci, hygieny sociálních zaříze­ní po rekreaci a lázeňskou léčbu. Lidé volají po důslednosti a odpovědnosti za plnění úkolů, žádají spravedlivé mzdy a platy i progresivní prémiový řád a hodnocení mimořádných výkonů z fondu mistra. Některé dílen­ské výbory požadují I nové formy spolupráce se závodním vý­borem a navrhují, aby byl ustanoven instruktor, který by byl jakousi spojkou mezi závodním a dílenským výborem nebo od­borovým úsekem. Nová forma se začíná projevovat i ve spolupráci s úsekový­mi důvěrníky a jejich vedením, aby úsekový důvěrník dostal místo odpovídající jeho významu. Vytvářejí se podmínky, aby byl Informován, co jeho dílenský výbor jdělá, co má v plánu a někde se členové dílenského výboru vyjadřují také k plánu činnosti úsekového důvěrníka. Tak se posiluje základní článek odborové práce. Stranou nezůstávají ani snahy posílit osobní odpovědnost za plněni přijatých úkolů v závodním a dílenském výboru, aby se yrojevily konkrétní výsledky jak ve výrobní oblasti, tak I v pé­či o pracující. V zásadě tedy půjde o to, aby vzrostl podíl odborové or­ganizace na plnění plánu, jak to ukládá všem odborovým or­ganizacím Program aktivizace ROH v období do Vlil. všeodbo­­rového sjezdu a jak to vyplývá i úlohy odborů v socialistickém státě. A tak kromě výrobnloh porad, pravidelných rozborů a hodnocení směn, kolektivů I brigád socialistické práce, opět začínají na mnoha pracovlitfoh organizovat krátké porady před směnou, desetlminutovky, na nichž se v kostce hodnot! práce minulého dne a vznášejí kritické jiodněty. Stranou nemůže zů­stávat ani názorná agitace, a to především proto, že lidé mají vědět, s jakými hodnotami praoují, ani měsíční rozbory, které mohou ukázat, kde a proč je třeba výroba příliš drahá, o co se připravujeme, když nehospodaříme a nešetříme. A své místo má samozřejmě kolektivní smlouva, na niž se přečasto zapomí­ná, takže lidé mnohdy nevědí, proč, z |akých důvodů se lec­který bod kolektivní smlouvy neplnf. Mobilizujícím prvkem v prácí je dobře organizovaná, vedená a pravidelné a důsledně kontrolovaná socialistická soutěž. Málo naplat, lidé chtějí mít z toho, co udělají navíc a co přesahuje jejich povinnosti a co přináší společnosti značné hodnoty, svůj podlil Na tom není nic nesocialistického, naopak, soutě­žení posunuje socialistický výrobní způsob vpřed. Toto vše jsou jen některé zkušenosti z výročních schůzí. Jde o zdravý vývoj; jeho projevem jsou především samy názory pracujících. (Ač)

Next