Svĕt Práce, leden-červen 1977 (X/1-26)
1977-01-05 / No. 1
Snímek BOŘIVOJ TŘÍSKA Text JOSEF SCHNABEL sítek stovky a ani to nestačilo, protože počet rozhlasových stanic neustále vzrůstal a spolu s tím vzrůstalo 1 jejich vzájemné ruše ní. Na střední vlny se totiž vedle sebe „vejde “jen určitý počet stanic, zatímco jednotlivých vysilačů Je dnes mnohem víc. A tak se budují synchronní vysílací sítě, ale 1 vysílače o výkonech přesahujících jeden megawatt; od nových Llbllc sl slibujeme čistší poslech pražského programu téměř na ce iém území ČSR. Každá novinka se ovšem neobejde bez určitých záporů; o nich vědí až příliš dobře zejména obyvatelé Českého Brodu a okolí, kde pole nového vysílače je tak silné, že je nutno řešit řadu technických problémů. Lze očekávat, že se to podaří, protože v době, kdy počet megawattových vysílačů na středních vlnách v Evropě a okolí vzrůstá, bychom asi dlquho čistě nevysílali. Cesty zpět prostě není, existuje pouze cesta vpřed a ta vždy stojí za nějaké ty pracovní 1 jiné oběti. Proto vítáme nové Llbllce a přejeme jim 1 jejich tvůrcům, aby se podařilo splnit vše, co se od nového vysílače očekává. (of) Malé smutky sídlišť Chodíme s malou holčičkou na nedělní procházky. Odbývají se v Krči na nových sídlištích, právě proto, že tam jsou pískoviště, prólézačky, dětské žebříky, houpačky. Jpk si děti hrají, dívám se kolem a hlavně na zem. Dají se tu najít zvláštní, někdy velmi podivné věci. Začněme u papírových obalů od potravin a láhví z umělé hmoty — věcí to obyčejných, že už nikoho ani nenapadne sehnout sé pro ně, ale jsou tu věci zajímavější. U pískoviště lze nalézt perfektní rybí kostru (kdyby to byl vzácnější exemplář, uplatnil by se dobře v přírodovědeckém školním kabinetu). Na pískovišti — zbytky starého rádia značky Blaupunkt, péro z gauče a kus hokejky: báječné věci pro dětskou fantazii . .. (jen kdyby to nebyly krámy, které sousedé vyházeli do popelnic). Několik dnů po novém roce vidíme první olysalé vánoční stromky. Jsou opřené o popelnice jako by se protahovaly. Většinou smrčky, protože v pořádně vytápěných sídlištních bytech déle nevydrží. Ubohé kostřičky stromků najdeme na sídlištích ještě začátkem března. Děti je vyrvou popelnicím, připomínají jim les. Opouštíme hezké miniaturní hřiště — jinak moře špíny. Je mi to líto. Kusy trávníků, které oddělují stejnoměrné šedivé kostky panelových domů od sebe, by měly být potěšením pro oko i zahrádkou pro dětské hry, ale jsou příliš posety špinavým popelnicovým tajemstvím. Obyvatelé domů, většinou mladí manžele — rodiče —, chodí nevšímavě kolem. Kolikrát už mě napadlo, že by se měli domluvit a obden věnovat půlhodinu místům, kde si hrají jejich děti. Tak vidíte, jsou to jen malé smutky, ale ať mi nikdo nepovídá, že by se s tím nedalo něco dělat. (tbř) Gratulanti Kdysi, ještě tak před čtvrt stoletím, v Praze a jistě i ledaskde jinde chodívali před Novým rokem po domech listonoši, popeláři a kominíci a dveře ode dveří gratulovali. . . Samozřejmě, že to stálo nějakou tu korunu. Někteří gratulanti rozdávali útlé knížečky levné obsahem i tiskem, s dojemnými obrázky, povídečkami, veršíčky z pera zneuznaných rádobyliteráťů, anebo kalendáře na listu papíru. Byli to svým způsobem kolednícl, kteří si vylepšovali mzdu, mírně řečeno. Potom to ustalo. Dospělí koledníci už na dveře neklepali. Až letos. Nejprve zazvonil kominík (viděli jste vymydleného kominíka?), strčil do dveří sotva pootevřených list s kalendářem a vykročil k dálším dveřím. A tak jsme četli: Kpmtnfčka pro štěstí / kdo ve svém bytě má, / co je smi la, nezdar v žit! / nikdy nepozná. / Proto nikde ať nechybí / komlníček pro štěstí / uvidíte, že se vy hne) Vám pak každé neštěstí. Nábor učňů pro poctivé koml nlcké řemeslo? Návod, jak se vyvarovat smůly a nezdaru v žití? Kdo vil Za nějakou chvíli dva statni mládenci v oranžových blůzách: „Tak hodně štěstí a hlavně to zdravíčko. . .“ Dvojí stisk pevné ruky a trochu rozpaků. Nezapomněli, mládenci, kteří se v pravidelných dnech starají, aby popelnice před domem byly prázdné... Tak už to na tom světě chodí. I staré a žažlé zvyky z dob, kdy se člověk, ten obyčejný, lidský člověk, klepal o práci, se obnovují. .. Jenomže — proč? (H) Kam nechodí slunce, tam lékaři upírají unavené oči. Práce je moc. Kdyi v žití setmí se, svétla jejích reflektorů jsou často jedinou nadějí, že nepřijde — noc. Barbárci v čítárnách Téměř každý den najde vedoucí čítárny v některých časopisech vytržené stránky či okénka po nožíku a žiletce anebo některé časopisecké tituly už nenajde vůbec. Zatímco barbar ničí hodnoty ze sadismu a z neznalosti, barbárci v čítárnách mají pro své libůstky docela jiné motivy. Cože jsou to za motivy, které vedou barbárky k takovému nevděku za bezplatné čítárenské služby? Předně docela obyčejná pohodlnost. V denících se třeba objeví tažební listina státní loterie a barbárek má doma los, jehož číslo si přirozeně nepamatuje. Proč by se obtěžoval na cestě z čítárny koupit deník ve stánku PNS? Barbárek je leckdy lenivý sobec a tak prostě vyřízne tažební listinu žiletkou. Další odrůdou je barbárek sběratelský. Ten dovede s virtuozitou ničit zejména ilustrované časopisy, jakmile se v nich objeví nějaký jeho idol. Barbárek sběratelský nebývá vždy jen mužského rodu. Jistá taková straka se veřejně pochlubila, že právě v čítárnách zkompletovala nožíčkem na manikúru celé album fotografií našich známých zpěváků. S barbárkem sběratelským je úzce spřízněný barbárek zájmový. Ten nachází obrok pro svého soukromého koníčka krádežemi příslušného časopisu. Kupuje jen čísla, která se mu nepodaří ukrást, takže se před ním uchráníme jediné tučnými razítky majitele a zejména podmínkou vypůjčit si titul osobně u čítárenské služby. Barbárek vypočítavý aneb ,,šetrňouš“ má zase spadeno výhradně na drahé tituly. Neodváží se sice tak nápadný titul ukrást, leč při nenápadné dlouhé prohlídce vyhrakuje z něj to nejcennější. Specialitou barbárka zlomyslného je zmocnit se těch informací, které kromě něho potřebnje také řada jeho kolegů. Vyskytuje se zejména mezi studenty, ale také v některých zaměstnaneckých kategoriích. Napadá bezostyšně odborný tisk a dokonce i slovníky a studijní knihy, instalované v čítárně. Barbárek přílohový vybírá z časopisů a novin to, co je jejich oddělenou součástí. Tedy zábavné přílohy, fotovložky, módní střihy, dokumentace a obsahové rejstříky. Hřeší na menší riziko těchto manipulací a leckdy značně znehodnutí komplety dlouhodobého použití. Zmiŕimé se ještě o barbárku chvátavém. který se zacloní kupou časopisů a při horentním souboji s časem přece jen stačí ledaco sbalit pro četbu doma. I když jsme zde ani zdaleka neuvedli veškeré čeledi čítárenských barbárků, napoví dost i tato jejich základní galerie. Cítárenská služba měla by detailně zvládnout psychologii barbárků, protože jedině tak je může přistihnout v jejich nekalém díle. (cš) Lžička Sotva by se nažla rodina, kde by neměli rádi Čisté a příjemné stolováni. Už od malířka jsou k tomu redeny 1 děti. A je to dobře. Zároveň od raného věku na Člověka působí různé vyhlášky a nařízení a on se je naučí plnit 1 využívat. Jsou zřejmě nezbytné, patří k civilizaci. Takhle by se dalo ještě pokračovat. Výsledkem je člověk na určité úrovni. Ale proč o tom mluvíme? Představte sl takového člověka, jak vchází v zimě v devět hodin dopoledne do kavárny II. cenové skupiny Radlopalác v Praze na Vinohradech. Dostal chuf na kávu. Předpokládá čistou podlahu, čisté ubrusy, odpovídající nádobí a příbory a samozřejmě jistou kvalitu kávy. Jeho předpoklad je správný, ví, že II. cenová skupina mu má něco takového poskytnout. On je povinen za to přiměřeně zaplatit. Tedy vchází. První, co nevidí, Je šatnářka. Obsluhující však nic nenamítají, hodí-lt sl kabát přes židli. Objedná sl kávu. Dostane JI, ovšem v hospodských tlustých hrnečcích, s hliníkovou, stářím a špatným mytím zčernalou a zohýbanou, ohavnou lžičkou. Pane vrchní, to nemáte nic lepšího? Vždyť přece nejste zájezdní hostinec. Máte pravdu, Jsme dvojka a nerez příbory máme předepsané. Ale když on je pan vedoucí zamyká a přichází později. Tak. A předpisy, vyhlášky a nařízení se rozprsknou jako bublina před skutečností, že pan vedoucí nedůvěřuje svým podřízeným natolik, že jim nemůže nechat klíče od nerez příborů. Nebo sl to lze vysvětlit jinak? (jr) tělovýchovné jednoty, vysoké školy a další. Nemalá role připadá i správě Krkonošského národního parku ve Vrchlabí. Tyto hory jsou jednou z nejvýznamnějších oblastí cestovního ruchu u nás pro dlouhodobou i krátkodobou rekreaci pracujících. V budoucnu je má ročně navštěvovat na deset miliónů lidí. Je to o pětinu více než dnes. Někdy dokonce denní návštěvnost přímo horských oblastí bude až 80 000 našich i zahraničních turistů, rekreantů a sportovců. Tato skutečnost si vyžaduje získat i co nejvíce vhodných ubytovacích kapacit. Postupně by mělo být ve všech třech hlavních částech Krkonoš — západní, střední a východní — k dispozici na šedesát tisíc lůžek. Zvýšená návštěvnost předpokládá více parkovišť, obchodů, elektřiny, obsluhujícího personálu v hotelích, rekreačních zařízeních ROH i v horských hřebenových chatách. Proto v celé oblasti bude postupně přírůstek nejméně 4750 pracovních příležitostí. V souladu se všemi ekonomickými úkoly se nezapomíná ani na perspektivní řešení ochrany životního prostředí. Vymezila se síť chráněných území, přírodních rezervací a zajistila ochrana významných ekologických celků. Nezapomnělo se ani na další kabí nové a sedačkové lanovky, autokempinky, odvoz odpadků, využiti vodních zdrojů a podobně. Krkonoše mají tedy svou jasnou perspektivu do konce dvacátého století. (bal) Krkonoše na konci století K nejnavštěvovanějilmu československému pohoří patří Krkonoše. Aby zbytečně nedocházelo k jeho ničení a zachovala se neporušená krása pro budoucí generace, budou se nadále rozvíjet pouze podle přesného harmonogramu. Proto také letos schválila vláda CSR své usnesení číslo 143. Je to podrobný komplezní rozvoj Krkonoš do roku dva tisíce. Na jeho realizaci se budou podílet národní výbory všech stupňů, lesní závody, JZD, rázné Instituce, výzkumné a projektové fistavy, Revoluční edborové hnutí, Nezáleží na tom, zda kouření škodí Studoval články o škodlivosti kouření a přesto dále kouřil. Bezohledně se vysmíval nekuřákům a pilně shromažďoval argumenty na podporu kuřáků Dokazoval, že škodlivost kouřeni je minimální. Lidé se s ním přeli, ale on ve slovních potyčkách vítězil. Pak jeden při odmítl. Vlastně odmítla. „Dejme tomu, že kouření věbec neškodí. Ale nemůžete popřít, že většinu nekuřáků obtěžuje. Zdá se vám to málo?“ To byl silný protiargument. Odvolával se vlastně na ohleduplnost. A ta mnoha lidem zcela chybí. Kuřákům i nekuřákům. Jedni bezohlední vás na schůzi podkuřují, jinf nebo dokonce ti sami mohou za to, že se sešla schůze, kde se nic neprojednává, nic neřeší, není o čem diskutovat, o čem rozhodovat. Jedni i druzí bezohlední (kuřáci a neodpovědní funkcionáři) mohou za to, že tělesa ústředního topení sice vydávají příjemná teplo, ale do místnosti současně proudí studený vzduch, který jen tak tak stačí rozehnat mraky cigaretového kouře. Jedna taková schůze se sešla v podniku města X. Ten podnik je dnes vzorný a nechci mu připomínat minulost. V roce 1973 tam ZV ROH jednal o vlastním plánu aktivity základní odborové organizace. Jediný člen závodního výboru se nepřipravil na to, jak má takový plán aktivity vypadat, z čeho má vycházet, co zajišťovat. Našel se však v závodním výboru dobrovolník, který mlhavou představu měl a jakýsi návrh plánu podle vlastního uvážení vypracoval. Tenhle návrh byl v únoru téhož roku předložen odborové konferenci. O situaci odborové organizace v uvedeném podniku se zmiňuje zpráva z prověrky za léta 1972—1975, kterou v organizaci provedl ústřední výbor odborového svazu. Stručně řečeno, zpráva konstatuje, že z tá doby chybějí zápisy, že se na schůzích lidé nic nedověděli a nic se nevyřešilo. Ani se vyřešit nemohlo. Není divu, že tehdy lidé říkali — na co nám ti funkcionáři a organizace jsou ... Ale to už je minulost. Také v řadě jiných organizací ROH. Koncem uplynulého roku bys takovou schůzi nebo konferenci těžko hledat. Proč? V základních organizacích pracovali většinou zkušení funkcionáři — úsekovými důvěrníky počínaje a členy ZV ROH konče. Všeodborové i svazové orgány práci s lepším přehledem řídily a kontrolovaly. Alespoň většinou. A proto také většina konferencí a členských schůzí se zabývala potřebnými konkrétními úkoly a problémy. To lze očekávat i od nastávajících konferencí všeodborových a svazových orgánů. Neslyšel jsem vyprávět o schůzi, kde se lidé nic nedověděli. (To však neznamená, že to či ono nemohlo být řečeno lépe, jasněji, stručněji, názorněji, otevřeněji, kritičtěji, adresněji apod.J. A chce se mi věřit, že k závažným kritikám nebyl nikde důvod. Protože tam, kde se opravdu jedná o důležitých odborových a výrobních úkolech, kde se spolurozhoduje, bývá zpravidla také dobrá kázeň. Taková, že se jí musejí podřídit všichni. Dobrovolná kázeň se sama nerodí. Je výsledkem dlouhodobé obětavé práce odborářů. Funkcionářů i řadových členů. Je výsledkem spolupráce. Tam, kde taková dobrovolná kázeň existuje, se nemohou prosadit bezohlední kuřáci ani nesvědomití funkcionáři. Pokud se objeví, kolektiv si s nimi dokáže poradit stejně, jako s neodpovědnými pracovníky. Nezáleží přece tolik na tom, /jak kouření škodí. Pro nás je důležité, a jako důvod plně stačí, že kouřeni obtěžuje. Stejně, jako kterákoli nekázeň. Kdekoli. A to je pro silný kolektiv zcela dostatečný argument. (ksl) V dnešním čísle — letos prvním — uveřejňujeme zvláštní dvoustranu Okénko do světa práce. Loni jsme uveřejnili třikrát obdobné dvě strany a po připomínkách čtenářů jsme připravili nyní další, které budou tvořit součást každého čísla Světa práce. Okénko do světa práce je určeno všem čtenářům, zejména pak těm, kteří mají v závodech na starosti nástěnky. Mohou je vyvěsit celé, mohou z něj použít cokoli podle potřeby. Dvě věci by redakce uvítala především: Názory a podněty jak dvoustranu postupně zdokonalovat, aby co nejlíp sloužila svému poslání — poskytovala dostatek informací o našich i zahraničních událostech a dávala tak obraz toho, co se odehrává ve světě pracujících. A dále, spolupráci s kronikáři BSP. redaktory závodních časopisů i našich dopisovatelů a čtenářů. Těšíme se na vaše dopisy a příspěvky do „Okénka“. REDAKCE Taky jste to poznali ? Naši spojaři splnili svůj slib: v posledních dnech starého roku začaly bičovat éter rádiové vlny, vyzařované z nových stožárů 11blického vysilače. Tento vysílač je totiž zcela nový a podstatně výkonnější než býval vysílač předcházející, jenž 1 tak náležel ve své době k nejvýkonnějším evropským středovlnným vysílačům. A tak máme na svých přijímačích pořad okruhu Praha opět na témže místě stupnice, kde býval dříve. Navíc jej máme zřetelně silnější a tedy 1 méně náchylný k poruchám, a dovedeme sl představit, jak to asi bude vypadat, až se podobná modernizace dočkají 1 další základní vysílače naší rozhlasové sítě: na řadě Je dlouhá vlna s ústředním programem Hvězdy a ani to nebude ještě konečné slovo. Ty tam jsou totiž časy, kdy na středních vlnách stačil výkon vysilače několika málo kilowattů. Z Jednotek vznikly desítky a i de 5. LEDNA 1872 # OTAKAR MARÄK, Český operní pěvec, tenorista světové úrovně, přední člen Národního divadla v Praze z Kovařovlcovy éry. Ve svém repertoáru měl všeclwiy slavné tenorové operní role, Roštoval na významných zahraničních scénách. Patřil ke slavné gardě českých pěvců, kteří proslavili Českou pěveckou školu po celém světě, (t 2. 7. 1939.) 6. LEDNA 1832 * GUSTAVE DORÉ, francouzský malíř a grafik romantismu. K vrcholům jeho ilustrátorského umění patří ilustrace k Cervantesovu Donu Quijotovi. (t 23. 1. 1883.1 7. LEDNA 1972 + KAMILA UNGROVÁ, česká operní pěvkyně lyrického a koloraturního sopránu, dlouholetá členka Národního divadla. Významná bvla také její pedagogická činnost. Po odchodu ze scény se stala profesorkou AMU v Praze a vychovala řadu zpěváků. (* 18. 6. 1887 ) VÚhtití 8. LEDNA 1949 BYLA V MOSKVĚ ZALOŽENA RADA' VZÁJEMNÉ HOSPODÁŘSKÉ POMOCI (RVHP), mezinárodní orgán hospodářské spolupráce socialistických zemí, jejímiž Cleny se stalo Bulharsko, Československo, Maďarsko, Mongolsko, NDR, Polsko, Rumunsko a SSSR 9. LEDNA 1922 * SÉKOU AHMED TOURÉ, gulnejský politik, neohrožený bojovník za národní osvobozeni a africkou jednotu, nositel Leninovy ceny Za upevněni mírů mezi národy. V roce 1961 se stal prezidentem Gulnejské republiky. 18. LEDNA 1897 * BEDŘICH VÁCLAVEK, český literární vědec, kritik, publicista, marxistický literární teoretik a historik, překladatel a vydavatel lidové poezie. Patřil k pokrokové levicové části kulturních pracovníků, organizoval v době okupace odbojovou činnost. Hitlerovští nacisté hŕ věznili v koncentračním táboře Osvětimi, kde byl také 5. března 1943 umučen. Hl. dílo: Česká literatura XX. století, Tvorbou k realitě aj. 11. LEDNA 1887 t JANKO MATUŠKA, slovenský spisovatel štúrovy generace. Proslul svou básní Nad Tatrou sa blýsKa, která se stala slovenskou národní hymnou. (• 10. ledna 1821.)