Svět v Obrazech, leden-červen 1967 (XXIII/1-26)

1967-04-08 / No. 15

Nad trhem spotřebního zboží Především, soudruhu řediteli, k če­mu Zbožiznalecký ústav je, komu slouží? Tak alespoň stručně z historie. Pů­vodně jsme byli kontrolně zkušební a zbožiznalecký ústav; měli jsme vlastní zkušebny a metodicky jsme řídili kontrolu jakosti v obchodu. Při reorganizaci v roce 1960 přešla kon­trolní práce — laboratoře, zkušebny atd. — blíže k obchodu samotnému, ke sdružením, dnes k oborovým ředi­telstvím. Nám zůstala část zbožízna­­lecká. Naším hlavním úkolem je — zjed­nodušeně řečeno — znát spotřební zboží na světových trzích. Celý sorti­ment spotřebního zboží od špendlíku po automobil. Druhy, kvalitu, tech­nickou úroveň atd. Z titulu této zna­losti rozvíjíme celou svou činnost směrem „nahoru“ i „dolů“. Na požá­dání informujeme výrobní podniky 0 spotřebním zboží na zahraničních trzích, o jednotlivých konkrétních výrobcích. Obdobně informujeme 1 nadřízené orgány. Kdo je tímto nadřízeným orgánem? Zejména Komise pro zavádění no­vých druhů zboží, zlepšení jakosti a balení, orgán jmenovaný vládou. Předsedou je ministr vnitřního ob­chodu, členy pak zástupci všech vý­robních odvětví vyrábějících spo­třební zboží, zástupci ministerstev vnitřního a zahraničního obchodu, Státní plánovací komise, Státní ko­mise pro techniku, ministerstva fi­nancí a Úřadu pro normalizaci a měření. V minulosti byla rozhodnutí této komise — v punktu zavádění nových druhů zboží — závazná. Dnes v nové soustavě hospodaření, pouze výrobcům doporučuje nebo nedopo­ručuje. To znamená, že výrobce, který by takových doporučení nedbal, může vlastně spáchat jakousi hospodář­skou sebevraždu? Začal by třeba vyrábět zboží, které na druhé stra­ně bude obchod dovážet ze zahra­ničí v mnohem lepší kvalitě? Jistě, ovšem taková situace ne­vzniká. Jednání komise totiž před­cházejí předběžné porady, vysvětlo­vání, dohady. Nakonec výrobci do­poručení komise — ve vlastním záj­mu — respektují. A jak se to má s činností vašeho ústavu směrem „dolů“? Jak už jsem řekl, obsahuje náš zá­jem celý sortiment spotřebního zboží. Kromě bohaté literatury, odborné, fi­remní apod., máme vzorky praktic­ky všech novinek spotřebního zboží, všechno, co se v zahraničí objeví na trhu — pochopitelně na trhu vyspě­lých nebo nej vyspělejších zemí. Od­borníci jednotlivých oddělení ústavu systematicky sledují zahraniční vý­voj, tendence, v kterémkoliv oka­mžiku mohou našemu výrobci sdělit, jak se to má s obdobným zbožím za hranicemi. Toho naše závody a družstva velmi využívají; jen v mi­nulém roce jsme evidovali celkem 1100 zápůjčních protokolů. Je to vel­ké číslo uvážíte-li, že pod pojmem „zápůjční protokol“ se často skrývá řada vzorků, odborných posudků atd. Rozumím-li dobře, bylo by dnes vlastně krajní pošetilostí pustit se do výroby jakéhokoliv spotřebního zboží bez předběžné porady s vá­mi, se Zbožíznaleckým ústavem? Ano, to by jistě nebylo moudré. Pohled do vitrín jednotlivých oddě­lení ústavu návštěvníka přesvědču­je, že jste patrně jediným místem v Československu, které má tak dokonalý přehled o výrobním zbo­ží na světových trzích. Můžete tedy odpovědně srovnávat; zajímalo by mne, soudruhu řediteli, jaký je váš názor na naše domácí spotřební zboží vcelku. Řekl bych, že máme především dosti neúplný sortiment, malý výběr. Na našem trhu se například obje­vuje pouze jeden druh a jeden systém pračky pro domácnost, a to je velice málo. Třeba v Rakousku ne­bo v NSR se prodává nejméně pět až šest druhů praček domácí výroby, nadto ještě s mnoha modifikacemi. S malým výběrem zboží u nás jde ruku v ruce i pomalá obměna sorti­mentu. Spotřební zboží totiž velice rychle stárne, nejen fyzicky, ale ze­jména morálně. Nejen že se opotře­bovává, ale i okoukává. Lidé chtějí stále něco nového, nové druhy, nové vzory atd. Chtěl bych se v této souvislosti zmínit o dovozu. Pestrosti trhu spo­třebního zboží přispívá všude jinde také import; například na Západě je až 35 procent zboží na trhu z dovozu. To je velmi důležité, protože zahra­niční výrobky působí jako injekce nejen pro poptávku, ale přirozeně i pro nabídku. Vezměte situaci dnes u nás — u radiopřijímačů máme jediného monopolního výrobce, totiž Teslu Bratislava. Nebýt faktu, že při­jímače poměrně v hojné míře dová­žíme (z NDR, Polska, Bulharska, atd.), nikdo by vlastně bratislavské nepřiměl k dalšímu vývoji. Dovozem teprve vzniká na trhu konkurence a ta je — jak dnes už jistě nikdo nepochybuje — nanejvýš zdravá. Hovoříte o šířce sortimentu, nic jiného byste našemu spotřebnímu zboží nevy týkal? Zaostáváme také leckde v kvalitě. A nejen v kvalitě zboží, ale také na­příklad pokud jde o úroveň balení. Uvedl bych namátkou jeden příklad. Naše polévky „Vitana“ by mohly udělat zrovna díru do světa, kvali­tou opravdu předčí známé světové značky. Vítaně ovšem chybí dokona­lé a přitažlivé balení, a to ne vždy vlastní vinou výrobce polévky ... Další chronickou nemocí našeho spotřebního zboží je — jak my ří­káme — finiš, konečná povrchová úprava. Ale to je také všeobecně známo. Mohl byste posoudit, jak jsme na tom s výrobou spotřebního zboží vzhledem k ostatním socialistickým státům? Bývaly doby, kdy jsme byli po­měrně jednoznačně v popředí. Dnes jsou síly podstatně vyrovnanější, spí­še než v popředí se ocitáme mezi partnery, leckde už spíše mezi kon­kurenty. Pociťujete účinky nové soustavy hospodaření? Jistěže. V souvislosti s novou soustavou poskytuje i náš ústav své služby za úhradu. Zpočátku jsme se trochu obávali, že výrobci nebudou o nás stát — když budou muset platit. A vidíte, je tomu téměř právě na­opak. Jednotlivé výrobce dnes více než v minulosti zajímá stav na za­hraničních trzích, novinky a infor­mace vůbec. Pokládám za příznačné, že největší zájem projevují družstva; jsou přece jen pružnější a mohou na poptávku pohotověji reagovat než velké závody se svou složitou plá­novací aparaturou. Rovněž v samotných výrobcích můžeme — stejně jako jistě i ve­řejnost — pozorovat soustavné zlep­šování. Leckteré výrobky, například z potravinářského oboru, se nejen kvalitou, ale i obalem přibližují svě­tové úrovni. Konečně díky nové soustavě hos­podaření začínají mít naši výrobci o značný zájem o poptávku obecenstva, přání zákazníků. Vycházíme v tomto směru obchodu vstříc, náš ústav se začal rovněž zabývat vý­zkumem trhu. Také tyto práce pro­vádíme na zakázku a je o ně zájem. Pokud jde o spotřební zboží, věci, které jak známo vytvářejí takovou viditelnou „životní úroveň“, jste v souvislosti s novou soustavou jednoznačným optimistou? Nevěřím na zázraky. Ale vývoj, který sleduji, mi dává k optimismu předpoklady. Děkuji za rozhovor. (Pavel Landa) Pohled do vitrín Zbožíznaleckého ústavu vyvrací rozšířené pivní teorie o tom, že „nevíme, co se vyrábí venku", nebo „vynalézáme, co bylo už jinde dávno objeveno" atd. Tady se v jediném místě soustřeďuje, neustále doplňuje a obnovuje soubor nejnovějších výrobků spotřebního zboží z celého světa. Otevřenou zůstává otázka, do jaké míry dokáži naší výrobci služeb ústavu využít, ale tady už říká a řekne své nová soustava hospodaření. 4. Snímky: Bedřich Koček

Next