Svět v Obrazech, leden-červen 1967 (XXIII/1-26)
1967-04-08 / No. 15
Nad trhem spotřebního zboží Především, soudruhu řediteli, k čemu Zbožiznalecký ústav je, komu slouží? Tak alespoň stručně z historie. Původně jsme byli kontrolně zkušební a zbožiznalecký ústav; měli jsme vlastní zkušebny a metodicky jsme řídili kontrolu jakosti v obchodu. Při reorganizaci v roce 1960 přešla kontrolní práce — laboratoře, zkušebny atd. — blíže k obchodu samotnému, ke sdružením, dnes k oborovým ředitelstvím. Nám zůstala část zbožíznalecká. Naším hlavním úkolem je — zjednodušeně řečeno — znát spotřební zboží na světových trzích. Celý sortiment spotřebního zboží od špendlíku po automobil. Druhy, kvalitu, technickou úroveň atd. Z titulu této znalosti rozvíjíme celou svou činnost směrem „nahoru“ i „dolů“. Na požádání informujeme výrobní podniky 0 spotřebním zboží na zahraničních trzích, o jednotlivých konkrétních výrobcích. Obdobně informujeme 1 nadřízené orgány. Kdo je tímto nadřízeným orgánem? Zejména Komise pro zavádění nových druhů zboží, zlepšení jakosti a balení, orgán jmenovaný vládou. Předsedou je ministr vnitřního obchodu, členy pak zástupci všech výrobních odvětví vyrábějících spotřební zboží, zástupci ministerstev vnitřního a zahraničního obchodu, Státní plánovací komise, Státní komise pro techniku, ministerstva financí a Úřadu pro normalizaci a měření. V minulosti byla rozhodnutí této komise — v punktu zavádění nových druhů zboží — závazná. Dnes v nové soustavě hospodaření, pouze výrobcům doporučuje nebo nedoporučuje. To znamená, že výrobce, který by takových doporučení nedbal, může vlastně spáchat jakousi hospodářskou sebevraždu? Začal by třeba vyrábět zboží, které na druhé straně bude obchod dovážet ze zahraničí v mnohem lepší kvalitě? Jistě, ovšem taková situace nevzniká. Jednání komise totiž předcházejí předběžné porady, vysvětlování, dohady. Nakonec výrobci doporučení komise — ve vlastním zájmu — respektují. A jak se to má s činností vašeho ústavu směrem „dolů“? Jak už jsem řekl, obsahuje náš zájem celý sortiment spotřebního zboží. Kromě bohaté literatury, odborné, firemní apod., máme vzorky prakticky všech novinek spotřebního zboží, všechno, co se v zahraničí objeví na trhu — pochopitelně na trhu vyspělých nebo nej vyspělejších zemí. Odborníci jednotlivých oddělení ústavu systematicky sledují zahraniční vývoj, tendence, v kterémkoliv okamžiku mohou našemu výrobci sdělit, jak se to má s obdobným zbožím za hranicemi. Toho naše závody a družstva velmi využívají; jen v minulém roce jsme evidovali celkem 1100 zápůjčních protokolů. Je to velké číslo uvážíte-li, že pod pojmem „zápůjční protokol“ se často skrývá řada vzorků, odborných posudků atd. Rozumím-li dobře, bylo by dnes vlastně krajní pošetilostí pustit se do výroby jakéhokoliv spotřebního zboží bez předběžné porady s vámi, se Zbožíznaleckým ústavem? Ano, to by jistě nebylo moudré. Pohled do vitrín jednotlivých oddělení ústavu návštěvníka přesvědčuje, že jste patrně jediným místem v Československu, které má tak dokonalý přehled o výrobním zboží na světových trzích. Můžete tedy odpovědně srovnávat; zajímalo by mne, soudruhu řediteli, jaký je váš názor na naše domácí spotřební zboží vcelku. Řekl bych, že máme především dosti neúplný sortiment, malý výběr. Na našem trhu se například objevuje pouze jeden druh a jeden systém pračky pro domácnost, a to je velice málo. Třeba v Rakousku nebo v NSR se prodává nejméně pět až šest druhů praček domácí výroby, nadto ještě s mnoha modifikacemi. S malým výběrem zboží u nás jde ruku v ruce i pomalá obměna sortimentu. Spotřební zboží totiž velice rychle stárne, nejen fyzicky, ale zejména morálně. Nejen že se opotřebovává, ale i okoukává. Lidé chtějí stále něco nového, nové druhy, nové vzory atd. Chtěl bych se v této souvislosti zmínit o dovozu. Pestrosti trhu spotřebního zboží přispívá všude jinde také import; například na Západě je až 35 procent zboží na trhu z dovozu. To je velmi důležité, protože zahraniční výrobky působí jako injekce nejen pro poptávku, ale přirozeně i pro nabídku. Vezměte situaci dnes u nás — u radiopřijímačů máme jediného monopolního výrobce, totiž Teslu Bratislava. Nebýt faktu, že přijímače poměrně v hojné míře dovážíme (z NDR, Polska, Bulharska, atd.), nikdo by vlastně bratislavské nepřiměl k dalšímu vývoji. Dovozem teprve vzniká na trhu konkurence a ta je — jak dnes už jistě nikdo nepochybuje — nanejvýš zdravá. Hovoříte o šířce sortimentu, nic jiného byste našemu spotřebnímu zboží nevy týkal? Zaostáváme také leckde v kvalitě. A nejen v kvalitě zboží, ale také například pokud jde o úroveň balení. Uvedl bych namátkou jeden příklad. Naše polévky „Vitana“ by mohly udělat zrovna díru do světa, kvalitou opravdu předčí známé světové značky. Vítaně ovšem chybí dokonalé a přitažlivé balení, a to ne vždy vlastní vinou výrobce polévky ... Další chronickou nemocí našeho spotřebního zboží je — jak my říkáme — finiš, konečná povrchová úprava. Ale to je také všeobecně známo. Mohl byste posoudit, jak jsme na tom s výrobou spotřebního zboží vzhledem k ostatním socialistickým státům? Bývaly doby, kdy jsme byli poměrně jednoznačně v popředí. Dnes jsou síly podstatně vyrovnanější, spíše než v popředí se ocitáme mezi partnery, leckde už spíše mezi konkurenty. Pociťujete účinky nové soustavy hospodaření? Jistěže. V souvislosti s novou soustavou poskytuje i náš ústav své služby za úhradu. Zpočátku jsme se trochu obávali, že výrobci nebudou o nás stát — když budou muset platit. A vidíte, je tomu téměř právě naopak. Jednotlivé výrobce dnes více než v minulosti zajímá stav na zahraničních trzích, novinky a informace vůbec. Pokládám za příznačné, že největší zájem projevují družstva; jsou přece jen pružnější a mohou na poptávku pohotověji reagovat než velké závody se svou složitou plánovací aparaturou. Rovněž v samotných výrobcích můžeme — stejně jako jistě i veřejnost — pozorovat soustavné zlepšování. Leckteré výrobky, například z potravinářského oboru, se nejen kvalitou, ale i obalem přibližují světové úrovni. Konečně díky nové soustavě hospodaření začínají mít naši výrobci o značný zájem o poptávku obecenstva, přání zákazníků. Vycházíme v tomto směru obchodu vstříc, náš ústav se začal rovněž zabývat výzkumem trhu. Také tyto práce provádíme na zakázku a je o ně zájem. Pokud jde o spotřební zboží, věci, které jak známo vytvářejí takovou viditelnou „životní úroveň“, jste v souvislosti s novou soustavou jednoznačným optimistou? Nevěřím na zázraky. Ale vývoj, který sleduji, mi dává k optimismu předpoklady. Děkuji za rozhovor. (Pavel Landa) Pohled do vitrín Zbožíznaleckého ústavu vyvrací rozšířené pivní teorie o tom, že „nevíme, co se vyrábí venku", nebo „vynalézáme, co bylo už jinde dávno objeveno" atd. Tady se v jediném místě soustřeďuje, neustále doplňuje a obnovuje soubor nejnovějších výrobků spotřebního zboží z celého světa. Otevřenou zůstává otázka, do jaké míry dokáži naší výrobci služeb ústavu využít, ale tady už říká a řekne své nová soustava hospodaření. 4. Snímky: Bedřich Koček