Svět v Obrazech, leden-červen 1973 (XXIX/1-26)
1973-02-16 / No. 7
Sladký život — Claudia Cardinalová a Britt Eklandová se svými kavalíry v luxusním baru „Number One“. DOLE: Hořký život — Z římské demonstrace stávkujících 12. ledna 1973. Římské ráno 1973 —na chodníku leží mrtvola. VZPOURY amerických vojáků Americký president Abraham Lincoln prý kdysi řekl. že člověka lze dlouho podvádět, po určitou dobu je možné tahat za nos také celý národ, ale je nemožné podvádět národ do nekonečna. Dnešní politikové USA, jak se zdá, se sami začínají přesvědčovat o hlubším významu těchto moudrých slov. Pod falešným heslem „obrany svobody" vybudovali miliónovou armádu, jejíž příslušníci dnes vystupují proti militarismu i dalším projevům takzvaného amerického způsobu života. Teprve nedávno viděly milióny Američanů na obrazovkách svých televizorů scénu z kalifornského přístavu San Diego, kde asi 130 převážně černých námořníků letadlové lodi „Constellation“ odmítlo poslušnost svým velitelům. Tento otevřený protest proti důstojnické autokracii byl jen jedním článkem v řetězu projevů nespokojenosti, které činí potíže vojenské mašinérii největší imperialistické mocnosti. Značný počet příslušníků ozbrojených sil nechce být již déle nástrojem rasové, kolonialistické a válečnické politiky. Stačí, když nahlédneme jen do oficiálních zpráv americké vlády: na letadlové lodi „Kitty Hawk" došlo 12. října 1972 k rvačce mezi bílými a černými námořníky. Stalo se to v Tonkinském zálivu při válečných operacích. Čtyřicet bílých a šest černých námořníků bylo zraněno a dvacetpět černochů bylo zatčeno. O čtyři dny později došlo k rasovým nepokojům na tankové lodi „Hassayampa"; čtyři členové posádky museli být převezeni do nemocnice. Na jmenované letadlové lodi „Constellation" museli v listopadu přerušit veškeré operace, protože dvéstě námořníků vstoupilo do stávky vsedě na protest proti rasismu na lodi. V této explozivní směsi protirasistických a antimilitaristických protestů spatřuje Pentagon také důvod řady dosud neobjasněných případů minulých měsíců. Tak zahynuli například tři námořníci při požáru na letadlové lodi „Saratoga". Exploze na křižníku „Newport News" usmrtila dvacet členů posádky. Požár na palubě letadlové lodi „Forrestal" způsobil mnohamiliónovou škodu. Letadlová loci „Ranger" musela být stažena z vietnamského operačního pásma, protože měla poškozené turbíny, ulámané ventily a z většiny leteckých bomb byly odšroubovány roznětky. Avšak nejen ve Spojených státech a u břehů Vietnamu, ale také na západ od Šumavy, v amerických posádkách v NSR poskytuje americká armáda politickým dědicům Abrahama Lincolna málo přitažlivý pohled: rasové nepokoje, únava z války, úpadek disciplíny, dezerce a stále vzrůstající počet těch, kteří odmítají sloužit v armádě. To samo ukazuje, že sílí hnutí za mír a proti militarismu i v americké společnosti. Velmi často žádají američtí vojáci o propuštění z armády z důvodu svědomí. V NSR jde o dobrovolníky, většinou bělochy, a s vyšším vzděláním. Již samotná skutečnost, že v amerických skladech na území NSR je přes sedm tisíc atomových hlavic, dává myslícím příslušníkům US-Army dostatek látky k přemýšlení. Mnozí proto dávají přednost válečnému soudu, kasárnímu vězení a stálému zařazování na rajóny než službě pod americkou vlajkou. Oficiální údaje praví, že přibližně každý třicátý voják americké armády riskuje dlouhodobé vězeni a ztrátu zaměstnání. Chybné a mýlné by však bylo tvrzení, že imperialismus je již neschopen vtáhnout lidové masy do nové nespravedlivé války. Takový názor by podcenil rafinovanou a podvodnou propagandu, která dokonale manipuluje s míněním velké části amerického lidu. Současně však události v americké armádě ukazují, že stromy agresivní politiky nerostou do nebe. Slepá ulička, do níž se dostala největší imperialistická mocnost ve Vietnamu, plně potvrzuje Leninova slova, že v každé válce je vítězství závislé na bojovém odhodlání mas. R. Marian, Horizont