Technický Týdenik, leden-červen 1969 (XVII/1-25)
1969-04-08 / No. 14
technický týdeník t g V PRAZE 8. DUBNA 1969 ■ ROČNÍK XVII ■ CENA 1 KČS Světovou premiéru na letošním 39. ženevském autosalónu měly vozy Citroen Ami 8, Dino 246 GT, Fiat 130. Lotus Evropa — motor s přímým vstřikem, Maserati Indy, Monteverdi 375 L, Opel Admiral, Kapitan a Diplomat, Peugeot 504 Coupé a Cabriolet, Porsche 917, Renault 16 TA a Lancia Flavia Coupé 2000, který vidíte na obrázku. Je to reprezentant luxusních sportovních vozů. Karosérii navrhl Pininfarina, který však musel dodržet střídmou a jednoduchou linii. Motor má chladič oleje a umožňuje vozidlu dosáhnout rychlosti až 185 km/h. Slovo ke III. sjezdu ČSVTS Každé jaro přináší s sebou slunné dny, ale i nějakou tu metelici a mrazíky. Proč by tedy jaro v novém obdob! početné sociální skupiny vědeckotechnické inteligence mělo být výjimečné? Názorové střety ve vědeckotechnických společnostech konči novým organizačním uspořádáním CSVTS. Ustavily se samostatné společnosti, koordinační výbory v krajích, vyjasňuje se otázka postavení v závodech a v podnicích, ustavily se národní organizace. Každá z nich převzala ze-společných úkolů dřívější organizace na svá bedra určitou část delegované a diferencované pravomoci. Samostatné společnosti delegovaly na národní organizace pravomoci, které se výhodněji i účinněji uplatňuji společně ve federálni organizaci. Návrh stanov federální organizace říká: „Československá vědeckotechnická společnost /CSVTS/ je dobrovolná, zájmová společenská organizace, kterou na principu národním tvoři dvě národní organizace: Český svaz vědeckotechnických společnosti a Slovenská vědeckotechnická společnost. Uvnitř nich na odborném principu se sdrutují samostatné odborné společnosti odvětvového nebo průřezového charakteru V rámci pravomoci delegovaných národními organizacemi má federální orsán plnit především tyto úkoly: Chránit a prosazovat zájmy vědeckotechnické inteligence, její postavení ve společnosti, společenské oceněni morální i hmotné, vliv na technickou politiku, vliv na utváření politické a společenské struktury v naší zemi Být tedy partnerem federálním. státním, hospodářským, odborovým a politickým organizacím. Včas signalizovat tvorbu zákonných i jiných norem, účastnit se aktivně v průběhu tvorby na spoluprácí se společnostmi, odbornými skupinami, závodními organizacemi a ne až v připomínkovém řízení. Po všem, co bylo, se vytváří dobrý vztah s odbory. Vzájemně v praxi i dvoustranných dohodách můžeme uplatnit diferencované matnosti a podporu, at jit jde o společný postup při uplatnění technické politiky v podnikových radách nebo zpracování mzdových a platových otázek technické inteligence ve federálních orgánech státních i odborových. V neposlední'řadě jde i o úlohu a postavení československé technické inteligence ve světě. Uznání diplomu a zápis do Evropského rejstříku v rámci Evropské organizace vyšších technických profesí otevírá cestu k uplatnění talentů, zhodnocení projekční a výzkumné činnosti všem, kteří svoje nadání, talenty a přirozené tvůrčí vlastnosti umocnili vzděláním Konfrontace technické úrovně ve světovém měřítku je také předpokladem tempa technického pokroku. jsou ovšem i další úkoly, kterými se bude organizace vědeckotechnické inteligence zabývat a které jsou prospěšné pro každého jejího člena. Projevuje se především úsilí poznat, v jakém postavení, v jakém pr. středí, v iaké úrovni lidí stejné profese a stejného zaměstnání pracují. je to tedy touha po poznání, jež vede k cílevědomému sebevzdělávání. V tomto procesu dochází naprosto přirozeně k objevování talentů i přirazených vloh a schopnosti jednotlivců. jde tedy o práci na sobě. Zadruhé jde o využívání poznaných vlastností a schopností — tedy o sebe úplat ně ní, společenské■ postaveni a ambice v tivotě. Zatřetí je to přirozená potřeba prakticky využívat nového, tj. především toho. ro překračuje dosavadní z vklosti. To ovšem může být nepochopeno a vrací se. Tedy jako společenské riziko t jako rtztko osobní, se všemi společenskými i hmotnými dů sledky.’ Jak může společenská organizace, tedy 1 naše vědeckotechnická společnost tyto požadavky svého člena uspokojovat? V nových stanovách, resp. v jejich návrhu, je zakotveno, že každý člen má právo účastnit se všech odborných akcí všech společností sdružených v ČSVTS. Mém tedy možnost jako člen kterékoliv společnosti podílet se na využívání informací poskytovaných v celé šíři odborného programu ČSVTS. Tam, kde chci svůj zájem pro hloubit, zvoiím formu úplnější — for mu kursů, seminářů, cyklů přednášek apod. Jakmije st člověk uvědomí své schopnosti, dovede je usměrňovat, doplňovat a rozvíjet, snaží se je uplatňovat ve společnosti. A to se už do stáváme ke druhé skupině zájmů, k sebeuplatnění. To, že jako odbor nik rjiá každý ze členů své společ nosti možnost konfrontovat svoje myšlenky, návrhy náměty, vědecké práce a hypotézy s ostatními odborníky, s okruhem lidí, o kterých se předpokládá, že mohou myšlenky pochopit, podpořit nebo je uplatnit, umožňuje mu měřit úroveň a hodnotu své práce na konferencích nebo mezinárodních sekcích a setkáních ve světových organizacích a kongresech. Nová myšlenka uvnitř společností může vyvolat zájem a úsilí jí využít v širokém měřítku, ještě ne dávno byly např. otázky kvality zá ležitostí jen několika jednotlivců v komisi a sekcích, zatímco dnes už vzniká samostatná společnost a Rok jakostí se stává celostátní záležitostí pod patronací nejvyšších státních a politických orgánů. Myšlenka měla tedy odraz v širokém okruhu hospodářských a organizačních problémů, týká se i normalizace, inovace v technologiích, možností využívat nových materiálů, ekvivalentů v konstrukcích aj. jedna dobře organizovaná akce katalyzuje rozptýlené, ale nasycené prostředí, problémy z mnohých oborů, které samy o sobě by zájem široké technické veřejnosti nevyvolaly. Dalším příkladem je účast na řešení technických problémů v soutěžích, konkursech, v různých výzkumných programech apod. Tyto formy práce jsou u nás obvyklé a jsou příležitostí k měření sil a odborné úrovně jednotlivce. V soutěžích a konkursech se totiž pokrok posunuje dopředu nejlepšími řešeními, často í s prvky novosti. Vytvářejí se tak podmínky t pro ochranu průmyslovými právy a pro vstup na trh nehmotným zbožím. Úspěchem je pak řešení technických problémů na stále vyšší úrovni. Můžeme tu dosáhnout 1 toho, že se na odborně zdatné členy, kterým jsme dali příležitost projevit se. obracejí řídící orgány a využívají jejích expertiz při formulaci směrů a koncepcí řídicí činnosti. Jindy iniciativně naši odborníci 1 naše orgány zkvalitňují posudkovou činnost i zákonné normy. Naši experti vypracovali např. vysoce oceněný rozbor v oblasti cenové tvorby a v rozvoji plastických hmot, provedli rozsáhlý průzkum a navrhli řešení otázek ve svařování, ve vzduchotechnice, v čistění vod a ovzduší i v rozvoji jaderné energie. Přitažlivá je I účast na mezinárodních akcích. Vědeckotechnický program např. v Brně nebo kongres chemického inženýrství,' automatizace strojírenství CHISA soustředují pozornost odborníků první mezinárodní kategorie a umožňujf konfrontovat výsledky našeho výzkumu a vývoje a výsledky výroby s úrovnf v zahraničí, a to Již v době, kdy konstrukce Jsou teprve v prototypové etapě. Všechny tyto Informace uipožňují tvořit nebo se účastnit na tvorbě tecljnické palitiky v Jednotlivých oborech. Obyčejně jsou to akce,náročné na výběr odborníků specialistů, kteří musí být rovnocennými partnery zahraničním špičkovým odborníkům, ale i na organizační zázemí, úroveň služeb a společenského programu, který pak přitahuje účastníky těchto světových kongresů i rekreačně a turisticky. Účelem těchto akcí je i sezhámit zahraniční odborníky s našimi vědci a konstruktéry, s úrovní naší vědy a techniky. A když o československých vědcích a konstruktérech a jejich výrobcích už svět ví, je to ve prospěch celého Československa. Výsledky této špičkové odborné činnosti mají zpravidla 1 svůj ekonomický dopad ve vývozu i v prodeji nebo nákupu licenci, zkušeností a vůbec průmyslových práv. Jde tu prakticky o rozsáhlou týmovou prácí, v niž se prolíná činnost vědeckovýzkumné základny a činnosti společenské organizace. Odborníci na bázi společenské organizace v nejrůznějších sestavách vytvářejí takové odborné skupiny, které nejlépe odpovídají potřebám řešeného problému. A těmto potřebám odpovídají právě v uzlových, bodech tehdy, kdy se rozhoduje o koncepcí řešení, o možnostech kombinace výsledků vědecké a technické činnosti z nejrůznějších oborů, kdy jsou soustředěny ekvivalentní možnosti jednotlivých oborů a vědních disciplín. Nejde tu 0 soutěž,' o soupeření dvou skupin lidí, organizovaných bud ve vědeckovýzkumné základně, nebo v dobrovolném sektoru Vědy a techniky. Tematické úkoly např. v meziresortním uplatnění mohou plnit úlohu rozsáhlých výzkumných programů, funkci rychlého soustředění technických možností, které jsou již v současné době vyřešeny, ale nenašly cestu k uplatnění. Mizí i vzájemné podceňování a vytvářejí, se podmínky pro účelnou dělbu práce a spolupráce. Do oblasti sebeuplatnění patří 1 snaha po samostatném postavení, která odpovídá schopnostem dosaženým speciální přípravou. Jde např. o prokázání úrovně při zápisu dc Evropského rejstříku vyšších technických profesí a o důsledky tohoto zápisu pro uznání mezinárodní úrovně jednotlivců 1 škol; jde např. o získání autorizace k oprávnění vykonávat některé funkce v podniku nebo samostatné činnosti v národním hospodářství A konečně je to třetí skupina zájipů společenské organizace — překonávání rizika spojeného s tempem technického pokroku. Každý krok vpřed přes uznané hranice, přes ze všeobecněné zkušenosti, přes uznanou normu je rizikem vyplývajícím z mimořádného postavení, z výjimky z uznaných norem. A tady je mimo řádně důležité, aby každý autor progresivního řešení měl možnost konfrontovat svůj záměr v okruhu lidí, kteří mají znalosti v úrovni nejbližší konfrontovanému záměru. Tí pak nejlépe mohou posoudit míru rizika, které je skutečně nutné k realizaci pokrokového řešeni. Novost a účinek je .prňvěřen udělením patentu, ale ekonomický důsledek, popř. riziko při realizaci je už v rukou těch, kteří realizaci provádějí. A zde již není vždy záruka, že myšlenka je realizována v podmínkách a rozsahu dodržených postupů. Proto mohou vzniknout škody, které se zpravidla soudně prověřují. Usilujeme o to, aby u speciálních senátů působili jako členové senátu i poradci odborníci, kteří mohou v plné šíři nutné riziko při realizaci nového posoudit, a tím zabránit křivdám, které mnohdy vznikají z neznalosti odborné problematiky. Celý souhrn těchto problémů vyúsťuje ve snahu zvýšit úlohu a zpevnit postaveni vědeckotechnické inteligence ve společnosti, aby mohla jako sociální skupina celé společnosti hájit své zájmy a uplatňovat přímý vliv na řešení otázek odborných I otázek sociálního postavení, odměňování a odborné autority v politických 1 hospodářských organizacích, v Národní frontě, zastupitelských orgánech a v odborových organizacích. MILOSLAV WIMMER, vědecký tajemník Ústřední rady ČSVTS ROK Přijali jsme kvoiifiiáMétři&fio ptsmomalíře! Jiří Vančur» Nová modelárna v Kutné Hoře Navzdory všem obtížím, které vyvolala „ocelová koncepce“ rozvoje našeho národního hospodářství a které zákonitě postihly i výstavbu závodu čKD v Kutné Hoře, se přece |en v moři] bláta a oranic na rozloze 65 hektarů zrodily průmyslové objekty A stavějí se další, závod začíná postupně produkovat. V první etapě výstavby bude proinvestováno 460 mil. Kčs —- je za ně postavena slévárna oceli s cídírnou a hrubovnou o kapacitě 35 000 tun ocelových odlitků ročně a modelárna, která byla uváděna dó provozu právě v minutém týdnu. Mladým podnikatelům kutnohorského závodu ubývá starostí. Vždyť slévárna byla uváděná do provozu postupně od 1. října 1967, loni vyrobila 4000 tun odlitků, letos jich má být ■ již 11 000 tun. Jaký to byl asi provoz, když chyběla modelárna! Nedostatek rychle a kvalitně vyrobených modelů Je dnes největší překážkou plynulé výroby odlitků. Ovšem i to její slavnostní zahájení bylo zároveň určitou injekcí pro pardubický Průmstáv, aby ještě letos dohotovil druhou polovinu. Čili v prachů, špíně a organizovaném chaosu stavebního ruchu se v jedňé polovině modelárny budoa vyrábět modely ze dřeva, kovu, epoxidových .pryskyřic i z jiných mate riálň. 7.s plného provozu bude ijWKfô Srna, schopna vyrtft&Y s “i&’^racpu-' nll^y '<*, íúlHónů “mocleliB' rijčnft Toho se má dosáhnout asi^v roce Uh- . - kdy- bode- rovněž slévárenská výroba dovedena do projektované kapacity. Závod ČKD Kutná Hora dostává do vínku zčásti výrobní náplň slévárny ocelí v Praze, která se začíná přeorientovávat na výrobu tvárné litiny. Podstatně větší část zakázek zřejmě budou tvořit výrobky pro další strojírenské podniky, zejména automobilového průmyslu. Naskýtá se dokonce možnost vývozu odlitků db některých západních zemí — poptávka (e z Anglie, NSR, Rakouska a t z Kanady. Paradoxem tohoto vývozu Je skutečnost, jak asi laciná je u nás pracovní síla! Kilogramová cena odlitků z ČKD Kutná Hora není však zanedbatelná — pohybuje se zatím mezi 25 až 28 korunami za dolar. Současná nevýhodná hladina cen domácích odlitků postihuje Kutnou Horu jaksepatří. Závod bude ještě dlouhou dobu v obtížné finanční situaci a těžko bude schopen jen s odlitky dosáhnout vyrovnané ekonomické bilance. Proto se mladý kolektiv závodu snaží hledat mo?nosti lepšího využití vybudovaných ploch. Vyrábějí se tu rámy podvozků motorových lokomotiv, svařence dieselových motorů, rozváděčové skříně aj. Na zlepšení finanční situace se chce podílet i modelárna. Usiluje trvále vyrábět sklářské formy pro sklárny KáW.iC.r v Sázavě, a než ff bitdp vfr.ě Využito I t), asi po dobu 5 i.ét) chce vyrář.t škoin” náfr;‘iek. Vlastně už s >he ýýrnb^ j ,r těchto dnech začíná „Ndš závod sté' brtý'stone významným pomocníkem ’ našeho národního hospodářštbf'. To není fantazie nebo sěn ..říká ředitel Ing. Jiří Kadlec s - je[l0 Sp0)Upracovnjc) mu Počítá s tím i město Kutná Hora. které tajně doufá, že .se mu s novým závodem vrátí 1 jeho zašlé sláva průmyslového centra. MIROSLAV SlGL